Životní terno
Fredrik Backman
Je noc před Štědrým dnem a nemocniční chodbou kráčí žena v šedém, aby si odvedla jednoho z nás. Má s sebou desky se jmény nás všech: pětileté holčičky trpící rakovinou, která maluje svou oblíbenou židličku na červeno, dvacetiletého mladíka leštícího pivní sklenici v milované hospodě, pětačtyřicetiletého muže, který uhání tmou v drahém autě a hledá, do čeho by narazil. Někdo z nás dnes přijde o život, pokud se někdo jiný dobrovolně nevzdá toho svého. Ale nestačí pouze zemřít, protože život není jen to, co právě končí. Život je všechno to, co se stalo předtím. Fredrik Backman umí mistrně vylíčit lidské pochyby a vnitřní démony, aniž ztrácí smysl pro humor. Toto vyprávění je mnohem smutnější než třeba Dickensova Vánoční koleda, ale i zde najdeme naději a možnost všechno napravit — i když za velmi vysokou cenu.... celý text
Přidat komentář
Ufff! No teda... Knížečka je to útlá, přečetla jsem ji večer před spaním ani ne za půl hodiny. Druhý den jsem PROSTĚ MUSELA ještě jednou, stihla jsem to po cestě do práce. Škoda té anotace knihy tady, trochu prozrazuje některé věci předem, i když já si ji naštěstí už nepamatovala. K vyjádření toho, jak na mě zapůsobila, mi chybějí dostatečně silná slova. Je tak tenoučká, a přitom je v ní toho tolik - smutek, naděje, síla, odpuštění, odvaha - a i přes to vážné téma knihy samozřejmě taky vtip, to by přece jinak nebyl Backman :-) Rozhodně mě to dost vzalo. A tím, že je tak krátká, je pro mne tak nějak působivější - žádná zbytečná slova a omáčka kolem, jenom ten silný příběh.
Pro mě je to skvělá útlá knížečka, kterou můžete mít na nočním stolku a číst ji pořád dokolečka. Jako děti chtějí pořád číst to samé dokola dokolečka a ještě jednou dokolečka.
Bohužel, se mnou kniha neudělala vůbec nic. Žádné zamyšlení se nekonalo, podle mě ani nebylo nad čím. Kvůli komu bych byla ochotná zemřít, mám vyřešené od narození mých dětí a nic dalšího jsem v knize nenašla... Hodnotím jen jednou hvězdou, protože jsem od tohoto Pana Spisovatele čekala mnohem mnohem víc.
Ke knize samotné tentokrát nemám nic, stejně bych (se) akorát opakoval, ale jedno zásadní sdělení si neodpustím: chtěl bych, aby byl Fredrik Backman mým kamarádem.
Malinká, kratinká knížka, která by si zasloužila větší rozpracování, ale i v téhle podobě je moc fajn.
Krátká knížka s hlubokým příběhem k zamyšlení. Přečteno jako jednohubka!
Je super, když každý najde svoje životní terno, ať je jakékoliv.
Jen nikdy nemůžeme vědět, kdy přijde dáma v šedém svetru...
Kniha je krátká člověka zaujme a nutí ho I přemýšlel nad životem. Kniha je lepší průměr.
Tento krátký příběh vyšel poprvé na Štědrý den v roce 2016. Když jsem si četl příspěvky čtenářů (i jinde než na Databázi), občas někdo namítá, že jde o klišé nebo citové vydírání. Každý má nárok na svůj názor. Možná, že je potřeba na takovou knížku zestárnout nebo znát hodně zblízka někoho, kdo s rakovinou bojoval. Za sebe musím jednoznačně konstatovat, že se mi příběh líbil a doporučuji nejenom přečíst, ale také se hluboce zamyslet. Na závěr jeden skoro citát: „Studí smrt?“. Hádejte nebo si počkejte...
Tato útlá knížka překvapí čtenáře hloubkou myšlenek. Dala by se citovat téměř celá...a krásné ilustrace dojem jen podtrhují.
Na pár stránkách spousta krásných myšlenek, které člověka nutí k přemýšlení...
Jak už bylo napsáno níže, Fredrik Backman má úžasný dar slova (a to jistě i díky citlivému překladu do češtiny (p. Helena Matocha).
"Ve spánku dýcháme spolu s našimi bližními."
"Nebojíš se. Jen jsi smutný. Vám lidem nikdo neřekl, že zármutek se projevuje stejně jako strach."
Nepřestanu se divit tomu, jak moc se mě dokáže Backman dotknout na pár stránkách. Dojemný příběh s přesahem.
Dojemný příběh. Líbilo se mi to uvažování nad životem a to, co dokáže Backman i na pár stránkách je obdivuhodné.
Fredrik Backman je prostě skvostný spisovatel, který dokáže do malé knihy vnuknout velkou myšlenku...
Štítky knihy
Vánoce švédská literatura nemocnice, špitály Švédsko mezilidské vztahy
Autorovy další knížky
2014 | Muž jménem Ove |
2017 | Medvědín |
2020 | Úzkosti a jejich lidé |
2015 | Babička pozdravuje a omlouvá se |
2016 | Tady byla Britt-Marie |
„Občas možná potřebujeme někoho, kdo námi každé ráno pořádně zatřese, abychom si uvědomili, jak rychle letí čas. Abychom měli na paměti, o co všechno přijdeme, jestliže si nedáme pozor.“
Krásná kniha, kterou doporučuji pro ty, co rádi hloubají nad smyslem života.