Životní terno
Fredrik Backman
Je noc před Štědrým dnem a nemocniční chodbou kráčí žena v šedém, aby si odvedla jednoho z nás. Má s sebou desky se jmény nás všech: pětileté holčičky trpící rakovinou, která maluje svou oblíbenou židličku na červeno, dvacetiletého mladíka leštícího pivní sklenici v milované hospodě, pětačtyřicetiletého muže, který uhání tmou v drahém autě a hledá, do čeho by narazil. Někdo z nás dnes přijde o život, pokud se někdo jiný dobrovolně nevzdá toho svého. Ale nestačí pouze zemřít, protože život není jen to, co právě končí. Život je všechno to, co se stalo předtím. Fredrik Backman umí mistrně vylíčit lidské pochyby a vnitřní démony, aniž ztrácí smysl pro humor. Toto vyprávění je mnohem smutnější než třeba Dickensova Vánoční koleda, ale i zde najdeme naději a možnost všechno napravit — i když za velmi vysokou cenu.... celý text
Přidat komentář
Krásná povídka k vánoční kávě. Krátký příběh, který ve vás otevře mnoho otázek, pokud budete chtít... Je lepší po sobě něco zanechat? Nebo jen užívat život? Obětovat se pro druhé, nebo být sobec? Pár slov, která v nás na konci roku, kdy máme všichni sklon k hodnocení svého života, mohou vyvolat velké emoce. Děkuji za ně!
Pôvodne som chcel napísať niečo jedovaté, že Backmanovi vydajú aj nákupný zoznam , len aby na ňom zarobili, ale to by voči tej poviedke nebolo spravodlivé, i z tohto kúska som si našiel posolstvo, ktoré budem chcieť preniesť na svoje deti.
Krátká novela od mého oblíbeného autora, která se odehrává na Štědrý den. Fylozofické zamyšlení nad smrtí a nad tím, pro koho bychom byli schopni obětovat život. Milé čtení v podobě "jednohubky" o 76 stránkách.
Od autora ze mě asi nejslabší kniha, k zamyšlení určitě, ale rozhodně mi více sedí romány. Tato jednohubka mě neuspokojila a budu se těšit na další autorův počin, protože se řadí k mým oblíbeným autorům. Téma smrti zvolené dobře, jen forma, délka a obsah pro mne nebylo to pravé ořechové. Vzhledem k počtu stran možná knihu přečtu znovu, zda mi neuniklo něco podstatného - 3,5 hvězdy
Mám knížky pana Backmana ráda, ale bohužel musím napsat, jen ty opravdové romány, 200 a více stran. Tyhle mini knížečky k přečtení za jednu hodinku mu prostě tolik nejdou. Co by můj syn měl vědět o světě se mi nelíbilo, tohle je také zklamání. Na druhou stranu na Fredrika ale nezanevřu, protože všechno ostatní je na 5 hvězdiček bez diskuzí :-)
Byla to taková pěkná jednohubka. Moc se mi líbily ilustrace, které příběh provázely, krátký rozsah je u autora nezvyk, podle mě tam pár stran navíc mohlo být. Takhle si s námi nehrál dostatečně dlouho, aby dokázal pořádně zacinkat na naše emoce. Kdybych povídku četla v nějakém souboru s dalšími, asi bych hodnotila mírněji. Poselství je nicméně pěkné a dává dobrý podnět k zamyšlení.
Už je to jasné, Backman není spisovatel pro mě.
Oveho jsem nedočetla,
i když ... líbilo se mi A každé ráno je cesta domů delší a delší. To byl asi omyl (statistická odchylka).
Tahle knížka má tu výhodu že je ještě kratší než "každé ráno", ale to je tak jediná její výhoda.
Jinak už jsem dlouho nečetla horší klišé. Vezměte nemocnou holčičku, ideálně s rakovinou, těsně před umřením, a pak už je asi jedno, co bude dál... z toho už se něco vyvine. Stačí jen dobrá reklama a lidi to koupí, máte splněno. Taková instantní polívka. Je to rychlé, chuť dodá glutamát. Jsem ráda, že jsem si to jen půjčila z knihovny.
Jako povídka to nebylo špatné, je to klasický Backmanův styl cílící na emoce, kterých je na tak malém prostoru opravdu hodně. Vše doprovází krásné a jemné ilustrace.
Spíše bych si povídku ale dokázala představit v nějakém souboru společně s A každé ráno je cesta domů delší a delší...
Škoda, že byla povídka tak krátká. I když je konec tak jednoznačný, ráda bych věděla, co bylo dál...s holčičkou, synem.
Z Backmanových knih se stal už pojem. Jeho největší díla zná postupně každý, ale tohle dílko k nim bohužel patřit nebude. Kniha je krátká, plochá, postav je málo (max. dvě postavy) a navíc ani nejsou příliš popsány. Ostatně na postavách stojí a padá Backmanovo dílo. Na začátku odsoudíte chování hlavního hrdiny, postupně si k němu nacházíte cest, až se stane, že si ho zamilujete. To tady prakticky nehrozí. A tím se celá kniha a příběh vlastně odsoudily k neúspěchu. Když se navíc podíváte na velkou reklamu a publicitu, kterou tato kniha má, pak si určitě budete klást otázku, jestli takovýto minivýtisk stojí za vaše peníze a jestli to opravdu není jen způsob, jak z lidí nějakou tu kačku vylákat na dobré jméno autorovo. Příště budu určitě obezřetnější.
Kraťoučká povídka, kterou slupnete asi za půl hodiny. Fanoušci, určitě po ní sáhněte. Opět se jedná o pěkný příběh, i když tentokrát bez humoru, pouze se zaměřením na příběh. Těším se, až od Backmana vyjde nějaký další román.
Čekala jsem od této slabé knížečky zklamání, které proběhlo u vícero čtenářů, ale nedostavilo se. Sice je to krátké, není to tak výborné jako předchozí knihy, ale je to "Backman".
Životní Terno je jednohubka k odpolední kávě. Kdyby tato povídka byla součástí literární přílohy nějakého deníku nebo časopisu, tak jásám. Ale pokud "má člověk hlad a dostane jen jednohubku", tak úplně spokojen není. Příběh zajímavý, myšlenky Backmana opět inspirativní, ale jako kniha to bylo málo...
Krátká povídka o pohledu na život a na smrt. Jak moc na životě lpíme a za jakou cenu jsme ochotni se ho vzdát? Jestli vůbec... Co pro nás znamená zanechat za sebou v životě nějakou stopu? Každý to máme určitě jinak a tak to je správné.
Tento autorův počin vyšel jako novelka v časopise a můj názor je, že to tak mělo i zůstat... na knížku prostě slabší čajíček. Budu se těšit na vaše další knihy pane Backmane!
"Sekunda je vždycky sekunda, to je jediné definitivní měřítko na světě."
Tato útlá knížečka je hlavně o pocitech, těžko se vyjadřuje děj, v každém bude rezonovat jinak. Protože každý má jiné životní terno..
Moc dobrá povídka, která Vás donutí k zamyšlení. Zajímavý nápad, méně nápadité vyústění a pointa je pro mne i lehce kontroverzní, neb názor na smrt mám trochu jiný. Navíc poměr cena - výkon je zde vysloveně slabý.
BACKMAN je má srdcovka už od Oveho, už ten se kdysi zapsal do mého srdce navždy. ŽIVOTNÍ TERNO je zvláštní kniha, buď si někoho získá nebo ji někdo nepochopí. Já patřím do té první skupiny. Celou dobu jsem při jejím čtení měla husí kůži. I když je kraťoučká, tak je prostě úžasná, lidská, plná pravdy. Občas je zapotřebí se zastavit, spočinout a trochu zrekapitulovat svůj život. Děkuji, pane Backmane, že jste mi to zase umožnil.
Chvályhodný počin autora, který na malém prostoru mistrně vykreslil pocity člověka ve zlomových okamžicích jeho života. Hlavní hrdina bilancuje své kariérní úspěchy,ale především nezdary ve vztazích k manželce a synovi. Kniha vzbuzuje silné emoce a nutí čtenáře k zamyšlení nad otázkami života a smrti nebo smyslu lidské existence. Autorův styl psaní je neotřelý a poutavý.
Štítky knihy
Vánoce švédská literatura nemocnice, špitály Švédsko mezilidské vztahy
Autorovy další knížky
2014 | Muž jménem Ove |
2017 | Medvědín |
2020 | Úzkosti a jejich lidé |
2015 | Babička pozdravuje a omlouvá se |
2016 | Tady byla Britt-Marie |
No, tak to jsem nečekal. Tuto knihu vlastním v audio verzi a je výborně namluvená (i když jsem se zprvu bál) Pavlem Soukupem. Hlas Arnolda Schwarzenegra byl během 2 minut pryč a člověk se jen soustředil na přednes. A zpět k samotné knize (já nedělám rozdíl mezi tištěnou, e-book a audio knihou). Bylo to vlastně krásné. Příběh o životě a smrti. Velmi moderní a přesto zahaleno tajemstvím zrození a konce života. Přiznám se, že mě kniha dojala. Poslouchal jsem ji v dozvucích vánočních svátků, což způsobilo, že na mě kniha měla asi díky tomu i větší vliv. Doporučuji přečíst/poslechnout. Stojí to za to.