Životní terno
Fredrik Backman
Je noc před Štědrým dnem a nemocniční chodbou kráčí žena v tlustém šedém svetru, aby si odvedla jednoho z nás. Má s sebou desky se jmény nás všech: pětileté holčičky trpící rakovinou, která se bojí „mimouzemšťanů“, dvacetiletého mladíka láskyplně leštícího pivní sklenici ve vysněném baru, pětačtyřicetiletého muže, který uhání tmou v drahém autě a hledá, do čeho by narazil. Jeden z nás dnes přijde o život, pokud se pro něj někdo jiný dobrovolně neobětuje. Jenže nestačí pouze zemřít - život totiž není jen to, co právě končí. Život jsou i všechny minulé události. Styl Fredrika Backmana poznáte během několika vteřin. Švédský bestsellerista umí mistrně vylíčit lidské pochyby a vnitřní démony, přitom však neztrácí smysl pro humor. Hraje na správné struny a díky němu se zamyslíte nad velkými životními otázkami. Životní terno je mnohem smutnější než třeba Dickensova Vánoční koleda, ale i zde lze najít naději a možnost všechno zase napravit — byť za velmi vysokou cenu.... celý text
Přidat komentář
Útlounká knížka, kterou budete mít za hodinku přečtenou, ale možná vás donutí se nad některými věcmi zamyslet. Třeba, že je rozdíl mezi tím pro někoho zemřít, a dát za někoho život.
Asi to není nejlepší kniha od Backmana, ale přečetla jsem si ji ráda a možná se k ní ještě někdy vrátím :)
"Všichni chceme věřit, že každé srdce, které přestane bít, budou ostatní postrádat stejnou měrou. Když se nás lidé ptají, jestli "všechny životy mají stejnou cenu", přesvědčeně odpovídáme "Ano!". Ale jen do chvíle, než někdo ukáže na našeho milovaného člověka a řekne: "A co tenhle?""
Kniha mě oklamala svojí obálkou, čekala jsem romantický vánoční příběh.
Knihu na téma hovory se smrti/smrtkou/zubatou nemohu hodnotit. Nikdo nevíme jaká je realita, a až se to dozvíme, nemáme možnost o tom vyprávět ostatním
Autora mám ráda pro jeho originalitu ale tenhle jeho počin mi bohužel "neučaroval". Dílo k zamyšlení o nastavení priorit v našem životě, neboť život a smrt je oboustranná karta, kterou nám osud dokáže obrátit v záhy. Kniha svým příběhem donutí se zamyslet co jsme v těžké chvíli schopni obětovat či nikoliv. Už mám za sebou pár knih na tohle téma a Životní terno od pana Backmana je pro mě slabší kousek.
„Občas možná potřebujeme někoho, kdo námi každé ráno pořádně zatřese, abychom si uvědomili, jak rychle letí čas. Abychom měli na paměti, o co všechno přijdeme, jestliže si nedáme pozor.“
Krásná kniha, kterou doporučuji pro ty, co rádi hloubají nad smyslem života.
Ufff! No teda... Knížečka je to útlá, přečetla jsem ji večer před spaním ani ne za půl hodiny. Druhý den jsem PROSTĚ MUSELA ještě jednou, stihla jsem to po cestě do práce. Škoda té anotace knihy tady, trochu prozrazuje některé věci předem, i když já si ji naštěstí už nepamatovala. K vyjádření toho, jak na mě zapůsobila, mi chybějí dostatečně silná slova. Je tak tenoučká, a přitom je v ní toho tolik - smutek, naděje, síla, odpuštění, odvaha - a i přes to vážné téma knihy samozřejmě taky vtip, to by přece jinak nebyl Backman :-) Rozhodně mě to dost vzalo. A tím, že je tak krátká, je pro mne tak nějak působivější - žádná zbytečná slova a omáčka kolem, jenom ten silný příběh.
Pro mě je to skvělá útlá knížečka, kterou můžete mít na nočním stolku a číst ji pořád dokolečka. Jako děti chtějí pořád číst to samé dokola dokolečka a ještě jednou dokolečka.
Bohužel, se mnou kniha neudělala vůbec nic. Žádné zamyšlení se nekonalo, podle mě ani nebylo nad čím. Kvůli komu bych byla ochotná zemřít, mám vyřešené od narození mých dětí a nic dalšího jsem v knize nenašla... Hodnotím jen jednou hvězdou, protože jsem od tohoto Pana Spisovatele čekala mnohem mnohem víc.
Ke knize samotné tentokrát nemám nic, stejně bych (se) akorát opakoval, ale jedno zásadní sdělení si neodpustím: chtěl bych, aby byl Fredrik Backman mým kamarádem.
Malinká, kratinká knížka, která by si zasloužila větší rozpracování, ale i v téhle podobě je moc fajn.
Krátká knížka s hlubokým příběhem k zamyšlení. Přečteno jako jednohubka!
Je super, když každý najde svoje životní terno, ať je jakékoliv.
Jen nikdy nemůžeme vědět, kdy přijde dáma v šedém svetru...
Kniha je krátká člověka zaujme a nutí ho I přemýšlel nad životem. Kniha je lepší průměr.
Tento krátký příběh vyšel poprvé na Štědrý den v roce 2016. Když jsem si četl příspěvky čtenářů (i jinde než na Databázi), občas někdo namítá, že jde o klišé nebo citové vydírání. Každý má nárok na svůj názor. Možná, že je potřeba na takovou knížku zestárnout nebo znát hodně zblízka někoho, kdo s rakovinou bojoval. Za sebe musím jednoznačně konstatovat, že se mi příběh líbil a doporučuji nejenom přečíst, ale také se hluboce zamyslet. Na závěr jeden skoro citát: „Studí smrt?“. Hádejte nebo si počkejte...
Tato útlá knížka překvapí čtenáře hloubkou myšlenek. Dala by se citovat téměř celá...a krásné ilustrace dojem jen podtrhují.
Na pár stránkách spousta krásných myšlenek, které člověka nutí k přemýšlení...
Jak už bylo napsáno níže, Fredrik Backman má úžasný dar slova (a to jistě i díky citlivému překladu do češtiny (p. Helena Matocha).
Autorovy další knížky
2014 | Muž jménem Ove |
2017 | Medvědín |
2020 | Úzkosti a jejich lidé |
2015 | Babička pozdravuje a omlouvá se |
2016 | Tady byla Britt-Marie |
Tyhle Backmanovy tenké knihy mají v sobě kolikrát víc moudrosti a emocí než leckterá bichle. Donutí k zamyšlení, chytne za srdce. Krásné nebo spíš smutně krásné.