Zlodějka knih
Markus Zusak
https://www.databazeknih.cz/img/books/26_/26831/bmid_zlodejka-knih-43M-26831.jpg
5
8398
8398
Mladý australský autor sepsal silný, zajímavý a neobyčejně čtivý příběh. Jeho vypravěčem učinil Smrt. Smrt je zdánlivě nezúčastněný divák, s dokonalým odstupem, s osobitou perspektivou; má všechny předpoklady pro to být svědkem a vypravěčem. Ale příběh Liesel Memingerové je tak mimořádný, že i Smrt si musí přiznat zájem o živé lidi, dojetí z jejich utrpení, hořkost a úlevu z konců. I Smrt má srdce. Zusakova kniha se vydává na smutná místa, rozhodně ale není skličující. Kniha se stala záhy po svém vydání mezinárodním bestselerem.... celý text
Literatura světová Romány Válečné
Vydáno: 2009 , ArgoOriginální název:
The Book Thief, 2005
více info...
Přidat komentář
Na začátku jsem si musela zvyknout,že příběh vypráví smrt,ale příběh hlavní hrdinky mě vtáhnul do děje tak,že se kniha četla pěkně a nemohla se odtrhnout od stránek.
Dlouho se mi do knihy nějak nechtělo. Když jsem ji ale začala číst, postupně mě příběh začal pohlcovat. Oceňuji styl, jakým je kniha napsána, a zároveň mě fascinuje smrtka jako vypravěč, tím vším se také odlišuje od ostatních příběhů psaných na téma 2. světové války a je pro mě zase něčím novým.
Film jsem viděla v kině před několika lety, takže jsem si děj už nepamatovala, což vůbec nebylo na škodu!
To je vše! Děkuji. Doporučuji!!!
Já nevím, jestli není blbý to napsat vzhledem k závažnosti tématu, ale na mě je to trochu moc kýč. Leitmotiv slov vlastně oceňuju, ale často velmi přispívá k celkovému patosu. Chápu, že je těžký a velmi ošemetný psát válečnou beletrii, navíc pokud jde o stále poměrně "živé" a citlivé téma druhé světové války, takže už jen z toho mám vždycky rozporuplné pocity, když se ke mně taková knížka dostane. Tady bylo taky hodně perspektiv, které příběh dost tříštily, určitě bych z nich vyškrtla aspoň smrtku a vyprávěla jen pohledem postav samotných.
Nemám slov, silný příběh o silné dívce vyprávěný silnou osobností zasahující do našich životů. Viděla jsem nejprve film, podle mého názoru opravdu povedený, a teprve díky knižní výzvě jsem se dostala ke knize a ačkoliv válečné příběhy nemám v lásce - špatně snaším to všeobecné utrpení - rozhodně nelituji, že jsem se ke knize odhodlala.
Tahle knížka mě zaujala hned dvakrát... Poprvé negativně - tím, jak strašně špatně se mi ze začátku četla. Nemohla jsem se vůbec sladit s tempem ani stylem autorova vyprávění. Nevzdala jsem to - a najednou jsem zjistila, že ji čtu téměř bez dechu, směju se a brečím a držím palce Liesel a všem jejím blízkým. Dokázala jsem si doslova představit všechna ta místa a lidi a byla jsem zkrátka nadšená a šťastná a uplakaná a zoufalá...
Za mě jedna z nejlepších knih, které jsem poslední době četla.
Měla jsem ji rozečtenou opravdu dlouho. Je pravda, že času bylo málo. Teď jsem si ji vzala na dovolenou a nevím, jestli to byla dobrá volba... Na jednu stranu byl čas, tak jsem si ji mohla vychutnat prakticky bez přestávky. Na stranu druhou to není úplně pohodové, odpočinkové čtení. Kladně hodnotím styl vyprávění - smrt jako vypravěč i to, jak je to napsané. Na druhou stranu si neodpustím poznámku, že příběh už mi přijde "okoukaný". Nemyslím to zle, ale nic, co by už nebylo v mnoha příbězích. Takže pocity rozporuplné, ale jak jsem již zmínila, oceňuji originalitu jakou je kniha napsaná. Za mě by na takový příběh stačilo méně stránek, ale přečtení rozhodně nelituji
I když má kniha dost stránek, nenudila jsem se ani na jediné z nich. Opravdu čtivě napsaný, i když velmi smutný příběh. Autorův styl psaní mi sednul jak prdel na hrnec, fakt skvělý. Z knížky jsem nadšená.
Musím hodnotit vysoko. 500 stran bych někdy byla schopná číst i 14 dní. Tohle mi zabralo pouze tři dny. Zase po dlouhé době jsem měla velmi silný zážitek. Vyprávění mi dokonale vyhovovalo. Co se daného tématu týče mám dost načteno, ale neomrzí se to. Souhlasím s vypravěčkou této knihy. Lidi mě děsí.
Dlouho jsem se odhodlávala a dlouho jsem i četla. Viděla jsem nejprve film a proto jsem dopředu věděla o co půjde. Nedá se říct, že je to krásná kniha, nebo že se četla krásně, protože popisuje věci, které hezké prostě nejsou. Nabízí velkou spoustu emocí, dokonce i lásky, ale velmi málo naděje. Ale tak to tehdy prostě asi bylo. Je to memento, které stojí za to přečíst, ale teď už chci něco trochu víc povzbudivého.
Eeeeh, to je tak strašně hezká, smutná a dojemná knížka. Když jsem to četla, měla jsem tolik smíšených pocitů, že je to úplně fascinující (vážně). Této knížky si velmi cením, i když knihy o 2. světové mě moc neberou, protože jsem z toho pak celá špatná, že se to vážně dělo :( Ale tohle uchvátí každého, musíte si to přečíst!
"Jestli ho dneska zabijou, umře aspoň živý." Pro mně tedy neskutečný koncert slov. Dlouho jsem si četbu tak neužila. Opravdu jiný čtenářský zážitek. Samozřejmě ne pro každého, ale já byla unešena :)
Knize jsem se dlouho vyhýbala. Film se mi líbil a na příběh v knižní podobě jsem, pravda, četla spoustu pozitivních ohlasů,leč nedokázala jsem uvěřit, že by mohla být tak dobrá. Protože když se něco takového občas stane (rozumějte: situace, kdy je kniha chválena širším spektrem čtenářů), bývám obvykle velice zklamaná:(. Navíc kniha o velmi smutném tématu (válce) v knize majíc cca 513 stran “čistého textu”?
Autor má dle všeho styl psaní, který čtenáře pohltí, přinejmenším ve větší části této knize (má první přečtená knížka od této osoby). K negativům ubírající hvězdičku na hodnocení řadím následující: některé opakující fráze se mi moc nelíbily(včetně nadávek, byt´ u nich dokáži pochopit, že je to asi dle autentičnosti, avšak svou hojností se mohou na chvíli vtěsnat do Vaší paměti, což nechcete) a po přečtení dvousté strany jsem na chvíli musela knihu odložit, ale když tento pocit překonáte, tak vás kniha min. na konci pohltí á la dýchala jsem posledních cca 50stran vůbec? Před očima jsem měla ještě Molching a už jsme byli v Sydney. Možná byl závěr trochu uspěchaný, ale jistý logický argument pro to mám(prostě se vypravečka s Liesel v mezičase neshledala).
"Slova.Proč musí existovat?Bez nich by nic z tohohle nebylo.Beze slov by ze Zlodějky knih nezbylo nic.Nebyli by belhající vězni,žádná potřeba útěchy ani vychytralé triky,které mají zlepšit náladu."Kniha plná patosu,kterou oživuje smrtka,jako vypravěčka příběhu.40%.
Jedna z mála knih, která se mi líbila více ve filmovém zpracování než ve své knižní předloze. Trochu mi dělal problém autorův styl psaní a přeskakování v čase, měla jsem problémy se začíst. Příběh je velmi dojemný, smrt jako vypravěč originální.
Štítky knihy
Židé druhá světová válka (1939–1945) Adolf Hitler smrt zfilmováno Německo australská literatura Němci o knihách holokaust, holocaust
Autorovy další knížky
| 2009 |  Zlodějka knih |
| 2012 | Posel |
| 2019 | Clayův most |
| 2014 |  Roky pod psa |
| 2015 | Smečka rváčů |
Možná vám příběh desetileté dívky nepřijde nijak zajímavý, řeknete si, co to sakra je, to je jako román pro děti.
Jenže to by nesmělo být v době nacistického Německa, za druhé světové války, její matka by nesměla být komunistka, její pěstouni by nesměli mít ve sklepě Žida a vypravěčem by nemohla být smrt.
Jo, tak tahle knížka je bomba.
Dovolím si úryvek:
NEÚPLNÁ PREZENCE ZA ROK 1942
1. Zoufalí Židé – a jejich duše na mém
klíně, když jsme spolu seděli na střeše
hned vedle dýmajících komínů.
2. Ruští vojáci – brali si jen málo munice,
že prý až jim dojde,
vezmou si další od padlých.
3. Promáčená těla na pobřeží Francie,
ztroskotaná v oblázcích a písku.
Mohla bych pokračovat, ale usoudila jsem, že pro tuhle chvíli tři příklady postačí. Ty tři příklady vám přinejmenším dají pocítit tu pachuť popela, která ten rok určovala mou existenci.
Tolik lidí.
Tolik barev.