Zlodějka knih
Markus Zusak
Mladý australský autor sepsal silný, zajímavý a neobyčejně čtivý příběh. Jeho vypravěčem učinil Smrt. Smrt je zdánlivě nezúčastněný divák, s dokonalým odstupem, s osobitou perspektivou; má všechny předpoklady pro to být svědkem a vypravěčem. Ale příběh Liesel Memingerové je tak mimořádný, že i Smrt si musí přiznat zájem o živé lidi, dojetí z jejich utrpení, hořkost a úlevu z konců. I Smrt má srdce. Zusakova kniha se vydává na smutná místa, rozhodně ale není skličující. Kniha se stala záhy po svém vydání mezinárodním bestselerem.... celý text
Literatura světová Romány Válečné
Vydáno: 2009 , ArgoOriginální název:
The Book Thief, 2005
více info...
Přidat komentář
Po knize jsem sáhla po přečtení pozitivních recenzí. Zaujalo mě to a jedním dechem jsem to přečetla. Použít smrt jako vypravěčku příběhu mi přišlo jako velice zajímavý nápad. Osudy Liesel mi přišly celkem smutné, některé pasáže byly docela srdceryvné a dojemné. Mnoho lidí si asi nedovede představit, že i když Německo začalo válku, že lidé se v něm trpěli stejně jako v jiných státech. Myslím, že kniha dokáže dobře vykreslit poměry v této době.
Trvalo mi delší dobu, než jsem se ke zlodějce dostala. Stála za to.
Smrtka má svůj styl (občas to nevydrží a poví něco dřív) a i když se jedná o těžké téma i dobu, autorovi se povedlo položit slova tak, že plynou rychle jako voda.
A co říct k Liesel? Jen tu má krádež knih ladnost a styl.
Velmi dojemné, srdceryvné, s láskou ke slovům.
Velmi emotivní kniha. Byli části u kterých jsem se zasmála, zamyslela se nad významem slov a samozřejmě tu byli i části u kterých jsem brečela. Je to nádherný příběh popisující realitu v minulosti. Znenadání jsem se do postav zamilovala a proto mě jejich bolest, smutek a ztráty, ale i radosti, zasáhly.... Naprosto úžasné vyložený příběh a ještě k tomu vypracěčkou, která nám o té době řekne nejvíc.
Tak smutný, tak krutý, tak krásný, tak jiný je příběh z války vyprávěný samotnou smrtí. Naprosto úžasná knížka. Doporučuji!
Původně jsem myslela, že dám málo hvězdiček. Nechápala jsem co na té knize lidé vidí. Nakonec jsem se do toho ponořila a opravdu velmi silný příběh. Ke konci mě i dvakrát rozbrečel. Přečetla jsem jedním dechem.
Celý svět se díval na Němce jako na nepřátele. Jenže takových jako Liesel, Hans, Rosa a Rudy bylo víc (osobně by mě zajímalo jaké procento) a Führera a jeho propagandu nenáviděli úplně stejně jako zbytek světa. Hajlovali, vyvěšovali vkajky, vstoupili do strany a narukovali do armády "aby bránili svou vlast" nikoli z přesvědčení, ale protože chtěli přežít. Jim pak Spojenci vybombardovali domovy a zabili jejich nejbližší. Ti, co přežili, to měli věru těžké, protože museli žít s tím, co viděli a čím si prošli. (Nepřipomíná vám to něco z naší ne tak dávné minulosti? Kolikrát už se v historii tohle schéma v různých obměnách opakuje?)
Výborná knížka o nesmyslnosti války. Občasná klišé celkový dojem nenaruší.
No, cítím se trochu provinile za další špatné hodnocení knihy, která pro hromadu lidí evidentně špatná není. Opět jsem skončila někde v půlce. Abych to vyvážila, mrkla jsem na film. Někdo tu psal, že byl lepší, než kniha, tak jsem tomu chtěla dát ještě šanci.
O autorovi jsem někde četla, že námět je částečně inspirován vzpomínkami jeho matky, žijící za války v Německu.
Role smrťáka je zajímavě mystická, ale vlastně taková nevýrazná, protože "tomu se nevyhneme." Já třeba ze smrti jako takové strach nemám. Je to věc, se kterou nic neudělám, jen se někdy neubráním přemýšlení o tom, "jaké to asi bude." Jako příslib tajemství, které se každému odhalí :).
Děti za války zažívaly dost dlouho to, co ostatní děti - chodily do školy, hrály si na ulici a viděly svět trochu jinak, tedy pokud to nebyly židovské děti.
Věřím, že se našli Němci, kteří nesouhlasili, schovávali své známé a po válce mnohdy nespravedlivě zaplatili za mstu okolních zemí. Ono to nejde vidět černobíle.
Ale zároveň jsem ani v té části knihy, ani ve filmu nenarazila na dojem, že bych četla knihu z války a o válce. Spíš jen takového strašáka, právě pro děti, který říká "schovej se do sklepa, když padají bomby." Nebyl v tom ovšem ten kontext se skutečným utrpením, nebo jediným silným příběhem konkrétní osoby. Všechno bylo takové předvídatelné.
Opravdu, řekla bych, spíš kniha, pro mladší čtenáře, která není natolik násilná, aby ji nemohli číst, ale zároveň ani tak silná - příběhově, aby si z ní vzaly něco podstatného. To si myslím i o filmu.
Kniha se mi moc líbila, zhltla jsem ji jedním dechem. Velmi se zajímám o literaturu faktu 2. světové války a toto byla oddychovka, která byla napsaná velmi čtivou formou. Neměla jsem problém se vžít do postav a líbilo se mi, že to není žádný románek, ale život takový jaký byl během války.
Na začátku jsem si říkala, že to nebude tak skvělé, jak všichni píšou. Že to teda dočtu no a pak už to jelo. Příběh mě pohltil, i na styl vyprávění jsem si zvykla. Určitě stojí za to si Zlodějku knih přečíst.
Nemám slov. Do dvousté stránky jsem se přesvědčovala jestli to je opravdu kniha pro mě. Jsem ráda, že jsem to nevzdala. Ten zbytek jsem přečetla jedním dechem. Krásná, až se stydím, že jsem o té knížce na začátku pochybovala. Je vážně skvělá.
Vypravěčka smrt mě naprosto rozbourala. :-) Kdyby byla knížka psaná z pohledu Zlodějky knih, prostě by to nebylo ono, ač je její příběh neskutečně poutavý, smutný a strhující... Jen málokdy dávám pět hvězdiček. Kromě toho, že kniha měla vše, co od dobré a kvalitní literatury požaduji, ve mně nechala takovou zvláštní, nostalgickou pachuť, která ještě nějakou tu dobu neopadne. Doporučuji dál...
Po shlednuti filmu jsem si myslela, ze ji uz nemusim cist. Nakonec se mi prece jen dostala do ruky a jsem za to rada. Byl to uplne jiny zazitek.
Znáte to, je bestseller, všichni jsou z něj nadšení, tak si ho taky zařadíte k přečtení, začnete číst a.... Nic. Stále čekáte, kdy přijde to Wow, které tam viděli ostatní.
Nemůžu se přidat do tábora obdivovatelů této knihy. Až do dobré poloviny mě nebavila. Vadil mi styl vyprávění, vadil mi překlad. Němčina, čeština... Jak kdyby Liesel nemluvila německy, ale bůh ví jak. A taky mi vadilo naznačování a skákání v příběhu sem a tam. V polovině knihy se nedělo nic. Konec už byl zajímavější, možná jsem si zvykla na styl, který mě přiměl zamyslet se nad pohledem na válku, který mi byl vyprávěn.
I tak nemůžu knihu hodnotit příliš kladně. Dočetla jsem ji, to ano, čtivá byla ale...není to ono.
Dobrá kniha s mierne predvidateľným koncom, pútavo písaná, potešili ma vety typu "z očí mu hľadeli bolesť a krik"
Skvělá kniha, která nutí člověka k zamyšlení. Chvíli mi trvalo, než jsem se začetla, ale pak to šlo rychle, úplně mě kniha dostala. Krásná a smutná zároveň.
Úžasné, úžasné. Když se člověk prokouše prvními - méně záživnými - kapitolami, tak je mu odměnou nadherný příběh. Taky jste si po přečtení začali vážit toho, že můžete mít doma tolik knih?
Velice zajímavá a neobvyklá kniha. Mám raději thrillery, ale jednou za čas si přečtu nějakou knížku z druhé světové války a tahle byla opravdu unikátní. Ze začátku mi chvilku trvalo, než jsem se začetla, ale postupně to bylo lepší a lepší a na konci jsem spíš byla naštvaná, že knížka končí.
Štítky knihy
Židé druhá světová válka (1939–1945) Adolf Hitler smrt zfilmováno Německo australská literatura Němci o knihách holokaust, holocaustAutorovy další knížky
2009 | Zlodějka knih |
2012 | Posel |
2019 | Clayův most |
2014 | Roky pod psa |
2015 | Smečka rváčů |
Těšila jsem se na ní. Příběh je zajímavý, ale styl psaní mě hrozně zklamal. Ruší mě "smrt", vadí mi prozrazování děje. Občas se přistihnu, že jsem mimo myšlenkami a musím stránku přečíst znovu.. ach jo, knížky neodkladam, ale asi tomu budu muset dát čas, nebo bude jednodušší si pustit film.