Zlodějka knih
Markus Zusak
Mladý australský autor sepsal silný, zajímavý a neobyčejně čtivý příběh. Jeho vypravěčem učinil Smrt. Smrt je zdánlivě nezúčastněný divák, s dokonalým odstupem, s osobitou perspektivou; má všechny předpoklady pro to být svědkem a vypravěčem. Ale příběh Liesel Memingerové je tak mimořádný, že i Smrt si musí přiznat zájem o živé lidi, dojetí z jejich utrpení, hořkost a úlevu z konců. I Smrt má srdce. Zusakova kniha se vydává na smutná místa, rozhodně ale není skličující. Kniha se stala záhy po svém vydání mezinárodním bestselerem.... celý text
Literatura světová Romány Válečné
Vydáno: 2009 , ArgoOriginální název:
The Book Thief, 2005
více info...
Přidat komentář
Skvěle napsaná kniha. Poutavý a velice čtivý příběh. Tuto knihu řadím k "top knihám", které jsem kdy četl!!!
Ze začátku mě příběh naprosto uchvátil - skvělé metafory, originální vypravěč a děj mě bavil, navíc to je úplně jiný způsob vyprávění průběhu 2. světové války. Ale ještě před půlkou přišla nuda, zbytečně zdlouhavé, kniha by byla mnohem záživnější, kdyby byla o půlku kratší. Nekoněčné zdlouhavé přehlídky toho samého (Max ve sklepě, noční můry Liesel, o kterých pak ani nebyla zmínka, že skončily??), zbytečné líčení těch samých událostí, které s dějem v podstatě vůbec nehýbaly a nic se nedělo a najednou v posledních stránkách rychlý konec.
Přestože je to téma a nápad na zpracování skvělé - myslím, že spousta jiných autorů by si s tím poradila lépe. Nadhodnocená kniha.
Nádherný poutavý příběh, zajímavý už tím, že jej vypráví sama smrt. Zatím nejlepší kniha z období 2. světové války, kterou jsem četla, i celkově ji mám jako svoji nejoblíbenější
Úžasná knížka , ze začátku se mi četla trochu těžko, ale posledních 200 stránek jsem hltala. Úplně mě dostala Smrt- vypravěčka, věrná služebná - jiný pohled, který nutí k zamyšlení.
Výborná kniha, kerá mne dohnala k slzám.
Opravdu velmi silný příběh o lásce a odhodlání.
Knížku mám doma už přes 4 roky, ale stále jsem nebyla odhodlaná ji začít číst. Až letos, kdy jsem si ji dala do výzvy, mě to "donutilo" a nelituji. Skvělý příběh mě pohltil hned a nešlo přestat číst. Věc, kterou musím vyzdvihnout, je dokončený závěr. Bála jsem se, aby to neskončilo u věku 14 let. I když je tam jen pár stránek zmínka o dalším životě, ale i to stačí. :) Rozhodně doporučuji knížku přečíst.
Hned na začátku bych chtěla předeslat, že jsem si knihu vybrala do Čtenářské výzvy a nechtělo se mi do ní ani trochu ;-). Přitom jsem okolo ní chodila už více než čtyři roky. Zaujala mne ale okamžitě, i když jsem si na ni musela trochu zvykat. To, že příběh vypráví Smrt, je sice neobvyklé, ale mně to nevadilo. Kniha je dobře napsaná a definitivně čtivá. Osud Liesel Memingerové a jejích blízkých mne strhnul do svého víru a nepustil až do samotného konce, který mi vehnal slzy do očí. A myslím, že totéž se stalo nejen mně, ale možná i jiným čtenářům? Knihu doporučuji, nějakou dobu ve mně ještě doznívala, ale vracet se k ní nebudu, já se totiž příběhům z války raději vyhýbám...
Ze začátku jsem měla problém se stylem vyprávění, později jsem si zvykla a nakonec mě kniha úplně pohltila. A stále ve mně doznívá.
Lepšího vypravěče válečného příběhu autor najít nemohl. Kdo jiný by měl vyprávět o válce než osobně sama smrt? Unikátní dojemný příběh, který by měl nám všem pomoci alespoň trošku přehodnotit myšlení. Na nic nemůžeme koukat černobíle, dokonce ani na druhou světovou válku.
Jedna z dvou knih, které jsem přečetla během dvou dnů, ale myšlenky mi v hlavě zůstanou navždy. Některé pasáže jsou mrazivé, ale svým způsobem uklidňující. Myslím, že jednou skončíme v dobrých rukách.
Věčné téma, o kterém nikdy nebude dost napsáno, podávané netradičním vypravěčem a velmi originálním jazykem. Příběh je strhující a neskutečně smutný. S Liesel se rychle ztotožníte a brzy i s ostatními lidmi, kteří žijí v její ulici. Prožijete s nimi naplno jejich osud... a na konci budete lapat po dechu.
Jestli ještě není, mělo by být ve školní povinné četbě.
Citace z knihy:
Byl jednou jeden zvláštní malý muž. Ohledně svého života se usnesl na třech důležitých detailech:
– Bude si česat pěšinku na opačné straně než všichni ostatní.
– Pořídí si malý, zvláštní knírek.
– Jednoho dne bude vládnout světu.
Ten mladý muž se nějakou dobu jen tak potuloval, přemýšlel, plánoval a vymýšlel, jak přesně by si svět přisvojil. Pak mu to jednoho dne došlo – byl to dokonalý plán. Viděl matku, která se procházela s dítětem. Dlouho svému chlapečkovi domlouvala, až nakonec začal plakat. Několik minut mu něco velmi tiše říkala, až se uklidnil a dokonce se usmál.
Mladík běžel k ženě a objal ji. „Slova!“ zachechtal se.
„Cože?“
Ale odpověď nepřišla.
Byl už pryč.
Ano, Führer se rozhodl, že bude světu vládnout slovy. „Nikdy nevystřelím z pušky,“ řekl. „Nebudu muset.“ Ale neukvapoval se. Aspoň tolik mu musíme přiznat. Nebyl to žádný hlupák. Jeho první útočný plán byl rozsít slova pokud možno po všech územích své vlasti.
Sil je dnem i nocí a staral se o ně.
Sledoval, jak rostou, až nakonec povstaly po celém Německu rozsáhlé lesy slov… Byl to stát vypěstovaných myšlenek.
Krásný a nesmírně smutný příběh. Knihy mě doženou k slzám málokdy, ale Zlodějku jsem obrečela jak malá.
Některé knihy vás roztrhají na kusy a vy je za to přesto (nebo právě proto?) milujete. Vystihnout pár slovy mimořádnost tohohle příběhu není možné. Snad jen podotknu, že když jsem ho četla, bylo nebe ocelově šedé. Pak se zbarvilo neproniknutelnou černí, kudy jen občas proniklo nadějné světlo hvězd. Ano, ta naděje... Pro Liesel i pro nás všechny jí snad ještě trochu zbylo.
Když příběh vypráví Smrt, čtete pomalu a těžko, trochu jako Liesel, tam ve sklepě, kde ji pěstoun, milovaný táta, učil číst. Čtete se strachem, co příjde, protože Smrt vám žádné sladkobolné vyprávění určitě nenaservíruje. Opatrně se dotýkàte slov a s dívkou Liesel a ostatními prožíváte všední dny války, ve které samozřejmě jde i o Žida, ale vy poznáváte, že ani árijská krev není ochranou...Válka je krutá vždy a všude, kruté jsou i dějiny oslavující jen vítěze a hanobící jen agresory, a asi jen Smrt ví, že žádný člověk není jen špatný nebo dobrý. Tím spíše mrazí z jejich závěrečných slov - LIDI MĚ DĚSÍ.
Jazyk příběhu i sloh se zdají kostrbaté, ale v jejich podivnosti je veliká poetika.Dostaly mě i ilustrace. Kniha, která ve mně bude ještě dlouho doznívat
Nejprve se mi nechtělo přistoupit na autorův styl vyprávění a předbíhání v ději. Postupně jsem si zvykla a nakonec jsem nechtěla konec knihy. Šetřila jsem si poslední stránky. Velmi silný příběh, velký čtenářský zážitek.
Další ze skvěle napsaných knih s válečnou tématikou. Tato kniha je originální, se silným příběhem a jiným pohledem na svět. Obdivuji autora, jak fenomenálně si poradil s rolí vypravěče.
Kniha, která je vyprávěna z pohledu pozorovatele. Krásná kniha, po jejichž přečtení vám zůstane ještě dlouhou dobu pocit, že si ji potřebujete přečíst ještě minimálně jednou.
Ze začátku knihy jsem trochu nechápala vypravěččiny vsuvky, heslovité věty a krátké odstavce, ale jakmile začala Smrt vykládat Leisiin příběh, naprosto mě pohltil. Knihu jsem měla přečtenou během jednoho dne a nápad do role vypravěčky obsadit Smrtku je velmi originální. Příběh byl silný, velmi mě zasáhl a dojal.
Postavy byly velmi propracované a nejvíce sympatický mi byl Hans, který nejenže Liesel poskytl (díky válce zdánlivé) bezpečí nového domova a věnoval jí část sebe, ale byl také velmi milým a ochotným člověkem.
Štítky knihy
Židé druhá světová válka (1939–1945) Adolf Hitler smrt zfilmováno Německo australská literatura Němci o knihách holokaust, holocaustAutorovy další knížky
2009 | Zlodějka knih |
2012 | Posel |
2019 | Clayův most |
2014 | Roky pod psa |
2015 | Smečka rváčů |
Hmm. Poutavá? Čtivá? No, mám za život přečteny stovky knih, ale tahle Smrt psala svou knihu nejspíše totálně zhulená. Při čtení jsem měl pocit, zda jsem si omylem nepůjčil v knihovně dílo psané v nějakém jazyku Křováků či nějakých pralesních kmenů v okolí neznámé jihoamerické řeky. Po zjištění, že ve svém stylu vyprávění a myšlení ta zhulená Smrtka pokračuje až do konce vyprávění, pak cca po 20 stranách od počátku tohoto "ujetého" díla jsem knihu odložil. Dobrá kniha musí mít nejenom zajímavý děj, ale ten MUSÍ BÝT napsán čtivou formou se zdravým rozumem, aby ho čtenář pochopil a nemusel luštit jako křížovku v exotickém jazyku. Film byl jsem zhlédl již před léty, a díky přeloženému scénáři z jazyka Křováků do srozumitelného významu a skvělému režisérskému zpracování jsem jej hodnotil čtyřmi hvězdičkami. https://www.csfd.cz/film/346598-zlodejka-knih/prehled/