Zlodějka knih
Markus Zusak
https://www.databazeknih.cz/img/books/26_/26831/bmid_zlodejka-knih-43M-26831.jpg
5
8401
8401
Mladý australský autor sepsal silný, zajímavý a neobyčejně čtivý příběh. Jeho vypravěčem učinil Smrt. Smrt je zdánlivě nezúčastněný divák, s dokonalým odstupem, s osobitou perspektivou; má všechny předpoklady pro to být svědkem a vypravěčem. Ale příběh Liesel Memingerové je tak mimořádný, že i Smrt si musí přiznat zájem o živé lidi, dojetí z jejich utrpení, hořkost a úlevu z konců. I Smrt má srdce. Zusakova kniha se vydává na smutná místa, rozhodně ale není skličující. Kniha se stala záhy po svém vydání mezinárodním bestselerem.... celý text
Literatura světová Romány Válečné
Vydáno: 2009 , ArgoOriginální název:
The Book Thief, 2005
více info...
Přidat komentář
Tak to byla síla. Knihu řadím mezi své oblíbené. Autor má neotřelý a zajímavý styl vyprávění. Že vypravěčem je Smrt, která prozrazuje, co se bude v příběhu odehrávat, pro mě bylo taky nové. Nijak mi to ale nevadilo, bavilo mě to. Příběh o obyčejném životě neobyčejné Liesel, který se odehrává na pozadí druhé světové války. Bylo to fakt krásný, dojemný. Mám tolik pocitů, že to ani nedokážu popsat. Nevěřím, že kdo tenhle příběh četl, neuronil ani jednu slzu. Všem doporučuji, je to dokonalý. PS. Na film nekoukejte, kniha je lepší.
Nádherný příběh, zajímavý vypravěč ... kniha, která donutí člověka k úsměvu a dovede k slzám
Krásné čtení :)
Jediné co bych knize vytknula je rozsah celé knihy. Některé části bych vytknula, aby nebyla kniha pro čtenáře tak dlouhá. U knihy byl nejlepší velmi smutný konec.
Knihu jsem se rozhodla přečíst pro její výborné hodnocení zde na Databázi knih. Po přečtení musím říct, že kniha je to dobrá, ale literárním skvostem bych ji rozhodně nenazvala.
Ze začátku mi dělalo problém se začíst. Byla jsem plná očekávání, jak si autor poradí s rolí Smrti jako vypravěčky. Uznávám, že to byl nelehký úkol, ale zejména na začátku knihy mě neskutečně sentimentální a velmi vědoucí řeči Smrti málem odradily. Rozhodla jsem se pokračovat ve čtení a opravdu jsem se časem začetla do děje. Souhlasím s tím, že vykreslení postav bylo povedené, obzvlášť Hanse a Rosy Hubermannových; z knihy na mě také dýchla chmurná atmosféra Himmelstrasse. Prostředek knihy se mi četl dobře a ke konci už to zase začalo váznout. Poslední kapitoly už jsem dočítala celkem netrpělivě a byla ráda, že jsem knihu dočetla. Samozřejmě jsem se nemohla ubránit dojetí při druhém osiření Liesel po bombardování Himmelstrasse, ale ocenila bych, kdyby mi vypravěčka Smrt stále nepřipomínala, že mi osud Liesel nebo Rudyho má rvát srdce.
Kniha je docela čtivá, přináší něco nového a to je dobře - mně však přišla ta snaha o originalitu místy až příliš úporná a křečovitá. Autor knihy se pouští na tenký led a pro ozvláštnění knihy zachází možná až moc daleko, takže některé pasáže sklouzávají k patosu a lacině hluboké filozofii. K popularizaci tématu kniha určitě přispěla, ale nevím, zda může uspokojit i náročnější čtenáře.
Udělat vypravěče ze Smrti je odvážný počin - asi jsem od autora očekávala více pokory a .. střízlivosti? "Dozvíte se, že i smrt má srdce" - to mi přijde na knihu o nacistickém Německu opravdu příliš sentimentální trik. Kniha mě svou literární hodnotou nepřesvědčila.
Právě dočteno-mimořádný zážitek. Ještě se mi nestalo, že bych po přečtení poslední stránky chtěla začít číst knížku hned znova. Opakovaně si vychutnat tu krásu slova...
Zlodějku musím vrátit do knihovny ( lze půjčit jen formou rezervace), ale už mám objednávku ,, u Ježíška'' .
Bravurně uchopené vyprávění, ten tajemný pohled shora, vědět a zároveň nechtít, aby si sáhla. Touha po knize, tu tady známe, dána na rovnítko životu, který byl tak krutý a těžký ... Síla a naděje a sounáležitost k lidství .. Tolik nám to dnes chybí ... Dojímám se i teď, rok poté, co jsem knihu dočetla ...
Nádherná kniha, bohužel pro její komentář mi již došly slova:-). Jen dělám uaahh.
Naprosto úchvatná kniha, kterou si budu pamatovat do konce života. Neexistuje nic, co bych jí mohla vytknout. Škoda, že ještě nikoho nenapadlo udělat obálku přesně podle toho jak je popsaná v knize.
Napadá mě jen jedno slovo co o této knize říct a to je Wow.
Nemusím zrovna dvakrát knihy o válce, ale tady ta kniha bylo úžasná. Už od začátku se mi četla dobře a heleďme o tři dny později jsem na konci knihy a přemýšlím o osudu Liesel Memingerové.
Ač mě tato kniha dohnala, až k slzám v paměti ji budu mít ještě hodně dlouho.
Také jsem si oblíbila postavy v knize: Liesel, Rudyho, Hanse a dokonce i Rosu, také nesmí chybět Max.
Mít jako vypravěčku smrt byl také skvostný nápad.
Markus Zusak je skvělý autor a kniha se mu moc povedla.
Na 100% doporučuji.
Další bestseller, který se nemůže nelíbit? Začátek se mi tedy četl hodně špatně, některé věty jsem musel číst dvakrát, buďto jsem je nebyl schopen přečíst správně nebo jsem jim prostě na první pokus neporozuměl, jak mi to přišlo kostrbaté. Autorova snaha o originální poetická přirovnání a neobvykle postavené věty mě tedy příliš nenadchla, stejně tak formát mnohdy velmi krátkých podivně navazujících kapitol, které začínají, nevím jak to nazvat, heslovitými sděleními, citacemi ze slovníku a podobným balastem. Opět pokus o originalitu za každou cenu, ale spíše mne to rušilo a odvádělo od děje. Smrt jako vypravěčka zcela jistě výtečný nápad, ale několik prvních kapitol mě neskutečně iritovala, takže jsem jen uvítal, když postupně omezila ty své chytré komentáře a soustředila se jen na vyprávění. Bohužel, sem tam si neodpustila čtenáři s předstihem vyslepičit osudy některých postav, za to tedy velký nedík. Vypadá to, že jen kritizuji, ale když jsem se konečně naučil tohle všechno ignorovat, četlo se to nakonec celkem dobře, byť kniha postupně dějově ztrácí trošku dech. Palec nahoru patří určitě za vykreslení charakterů, zamilujete si snad všechny, Liesel, Rudyho, Hanse i Rosu, ženu sice od rány, ale do nepohody. Jsou hodně živí a hodně opravdoví. Film jsem viděl kdysi dávno a jako postava Hanse mi v paměti správně utkvěl skvělý Geoffrey Rush, zbylé postavy jsem si nevybavil, takže se mi v průběhu čtení nakonec zhmotnily v podobě postav ze seriálu Vlak dětství a naděje. Přes úvodní skepsi to nakonec bylo o mnoho lepší než Světla, která nevidíme, ale na pětihvězdičkového Remarquea to rozhodně nemělo. Čtyři hvězdy. Po dočtení jsem si ještě dodatečně prohlédl fotky z filmu a trochu se na něj upamatoval, dost možná je to jeden z mála případů, kdy je film lepší než kniha.
Knihu jsem přečetla jedním dechem. Ještě jsem nezažila, aby se mi u knihy líbila skoro každá stránka. Tohle je pro mě Masterpiece pana Zusaka.
Naprosto nádherná kniha. Během čtení jsem se usmívala, mračila a na závěr i plakala. Zusak je pan spisovatel.
Tak tuhle knížku se nebojím označit za literární skvost. Vypravěčka Smrt je velice zajímavý nápad, a někteří měli problém s formou a stylem psaní, který je neotřelý a zakládá si na neobvyklých slovních orbatech. I mně to zezačáku přišlo trošku moc, říkala jsem si, proč ten autor nemůže něco taky říct ,,normálně", ale po několika kapitolkách jsem si zvykla a nabyla dojmu, že forma hezky koresponduje s celým příběhem a správně knížku dokořeňuje. Spousta sympatických postav (Hans Hubermann, Rudy Steiner i samotná Liesel...) na jejichž osudech vám bude záležet ať chcete nebo ne. Velice zvláštím prvkem knížky bylo vyzrazení konce někde uprostřed. I když jsem ale věděla co přijde, nezabránilo to tomu, aby mě to šokovalo a úplně dostalo. No, už asi moc okecávám prostě vřele doporučuju a nenechte se odradit tou tloušťkou knížky, stejně budete na konci litovat, že není ještě tlustší. :-D
Pane Bože! Tak na tenhle skvost jsem čekala pořádně dlouho a když se mi dostala do rukou, odmítala jsem ji pustit. Bylo pro mě velké překvapení, že vypravěčem je smrt (To byl naprosto parádní nápad) Dívat se na to z pohledu smrti bylo velice zajímavé. Kniha sama o sobě je velmi dech beroucí a opravdu zajímavě napsaná. Doporučuji.
Jedna z nejlepších knih, kterou jsem kdy četla. Velice mě zaujal nápad, že vypravěčkou je sama Smrt, její vsuvky do příběhu se mi velmi líbily. Liesel jako autorka příběhu byla také velmi zajímavá, dětské (a dospívající) emoce přinesly do války zcela neobvyklou atmosféru, která mě velmi brzy chytila. Po dlouhé době také natolik nečekaný konec (přestože část pointy byla vyzrazena v půlce knihy), až mě dohnal k slzám. Některé citáty z knihy si budu pamatovat dlouho.
Štítky knihy
Židé druhá světová válka (1939–1945) Adolf Hitler smrt zfilmováno Německo australská literatura Němci o knihách holokaust, holocaust
Autorovy další knížky
| 2009 |  Zlodějka knih |
| 2012 | Posel |
| 2019 | Clayův most |
| 2014 |  Roky pod psa |
| 2015 | Smečka rváčů |
Nějak se mi do ní nechtělo, ale pak jsem nelitovala...až na konci. Když jsem ji zavřela naposledy.