Znamenitá mrtvola
Agustina Bazterrica
Neotřelá orwellovská dystopie, která jde ve zkoumání temných hlubin lidské duše až na dřeň. Samec, samice. Bytost. Stvoření. Šlechtěný druh. Speciální maso. Ale ne člověk. Nikdy ne člověk. Svět změnil virus, který znemožnil konzumaci zvířat, lidskou populaci ale nenapadl. Ve společnosti se tak postupně stal přípustným a později dokonce systémově podporovaným kanibalismus. Hlavní hrdina Marcos je tiše rozežírán vlastní ztrátou a ve svém smutku proplouvá prostředím jatek, kde mezi procesy bourání, půlení a usmrcování řeznickou pistolí umírá mnohem víc než jen němí jednotlivci pěstovaní ke konzumaci. Ztráta lidskosti, víry a morálky čpí z každého koutu ulice. Může se v soukolí obludného systému krutosti vůbec ještě něco změnit? A dokáže také Marcos potlačit své nejhorší instinkty? Výstižná literární alegorie hierarchické struktury kapitalismu získala prestižní argentinské literární ocenění Premio Clarin de Novela. „Hledáte-li něco neotřelého a máte-li silný žaludek, pak si troufám tvrdit, že Znamenitá mrtvola uspokojí váš apetit. Dobrou chuť!“ – Recenzárium.cz. „Neúprosně temný a znepokojivý pohled na způsob, jakým se společnosti přizpůsobují páchání zvěrstev.“ – KirkusReviews.com.... celý text
Literatura světová Horory Thrillery
Vydáno: 2023 , OneHotBookOriginální název:
Cadáver exquisito, 2017
více info...
Přidat komentář
Nechápu lidi, co si tady stěžují, že kniha byla nechutná. Však samotná obálka i anotace říkají, že to asi nebude žádné medové čtení... Mně se líbil samotný námět knihy, zpracování ovšem trochu pokulhávalo. Ke knize jsem si nevytvořil žádný hlubší vztah a asi mi jen rychle prošumí hlavou.
Popravdě..kde najít vhodná slova? Když to vezmu popořadě.
V prvních chvílích jsem se mi honilo hlavou, že námět je super, neotřelý, jiný, tak trochu temný. Byl temný, ALE! tak ukrutně špatně zpracovaný. Já opravdu nechápu jakto, že se kniha stala tak propagovanou. Psána byla fajn (četla se fajn), ale jakmile jsem se ponořila do hloubky a začala uvažovat co a kdy, jaké jsou souvislosti, jaký je vůbec TEN děj. Ke konci jsem hledala stále nepřicházející pointu. Asi se ztratila v překladu, netuším.
Možná kdyby kniha měla víc stran, možná kdyby autorka popsala události a celkový námět jinak, možná pak by to bylo mnohem lepší, ale možná a coby kdyby.
Veliké zklamání byl ale konec, který ten malý kousek pointy, který jsem nakonec našla, totálně zabil. Doslova a do písmene.
Takže, eh, od této autorky už nezkusím nic jiného.
Znáte ten typ knížek, jejichž marketingová kampaň vyvolá mezi čtenáři senzaci, avšak samotná kniha za nic nestojí?
Podle mě tam spadá právě kniha Znamenitá mrtvola. Anotace slibná, nápad a zápletka super, ale samotné zpracování o ničem.
Příběh popisuje svět, ve kterém bylo zvířecí maso napadeno pro lidstvo smrtelným virem. Lidé proto začali chovat lidské samce a samice na porážku. V knize je velmi podrobně popsán celý systém chovu, jak se tyto chovné druhy množí, kde se uchovávají, jak se zabíjejí a zpracovávají… Rozhodně to není nic pro slabé povahy. No, ale to je tak veškeré pozitivum. Psychologie postav veškerá žádná, nejzajímavější pasáž knihy byla úplně přeskočena a ani nemluvím o otevřeném konci, který nechal opravdu velký prostor pro představivost.
Celkově pro mě tedy kniha byla zklamáním a 2/5 dávám za již zmíněný zajímavý nápad, ale to je bohužel vše..
Kdopak z nás si umí představit, že pojídáme sami sebe /člověk- člověka/co by "delikatesu"? Tedy za sebe musím napsat, že jsem měla co dělat, abych uklidnila žaludek.Čili jen pro otrlé? Jsou tací?
Kniha mě nalákala zajímavou anotací, ale provedení bylo špatné.
To, jak je v knize popisována porážka a barbarství lidí mi nepřišlo nějak nechutné nebo tak, je to úplně to stejné, co se dnes a denně děje zvířatům na jatkách a v laboratořích. Já v tom osobně nevidím až tak velký rozdíl. To stejné scéna se štěňaty.
Zvířata se zabíjí mnohem horšími způsoby a nad tím všichni přivírají oči. Ale jakmile se zabíjeným stane člověk, jsou z toho všichni znechucení. Nechápu tento dvojí metr.
Nelíbil se mi styl psaní, všechno bylo takové strohé a nudné. Taky mi tam chyběly nějaké detaily o chorobě, o tom, jak se společnost rozhodla jíst lidi a podobně. Jsme tu prostě vhození do světa, jehož historii moc neznáme.
Možná by pomohlo, kdyby nebyla kniha psaná z pohledu třetí osoby, ale třeba z pohledu Teja a Jazmín, to by mohlo být zajímavé.
No aspoň že kapitoly byly krátké a četlo se to celkem rychle.
Knížka byla velké zklamání, v podstatě mě bavilo až posledních pár kapitol. Zbytečně nechutné podrobnosti, plytký děj, pocit nedokončení...
Jedna hvězdička je za obálku a druhá za námět. Ale autorka to nějak nedala a vytvořila blábol o ničem.
Znamenitá mrtvola - Agustina Bazterrica
Kniha, ke které jsem se dostala díky knižní štafetě. ️
Anotace:
Svět se nevratně změní ve chvíli, kdy se objeví smrtící virus, který přenášejí zvířata: od divoce žijících po domácí mazlíčky, všechna musí být utracena a jejich maso už se dál nesmí jíst. Vlády čelí situaci drastickým způsobem: uzákoní chov, porážku a konzumaci lidí. Kanibalismus se stane součástí každodenní reality a společnost je rozdělena na dvě skupiny: na ty, kteří maso jedí, a ty, jejichž maso je konzumováno.
Marcose Teja, provozního ředitele v mrazírnách Krieg, opustila po smrti malého synka manželka a on žije jen prací, kterou nenávidí a dál ji dělá jen proto, aby mohl svému otci trpícímu stařeckou demencí hradit pobyt v luxusním geriatrickém centru.
V den, kdy dostane darem mladou ženu, „samici“ určenou na chov pro maso, se jeho mysl vydá na nebezpečnou cestu, která ho temnými zákrutami dovede až do situace, jež je těžko představitelná i pro členy společnosti tak zvrácené, jako je ta, v níž je nucen žít.
Dá se vůbec hovořit o nějaké lidskosti, když musí být zemřelí zpopelněni, aby nebyli snědeni?
Recenze:
Na začátek - luxusní obálka! Mám moc ráda knihy, na které se podívám a chci je, a Znamenitá mrtvola je jednou z nich.
Kontroverzní nápad na příběh, hlavní myšlenka konzumace lidského masa probrána do podrobna, některé detaily byly opravdu až děsivě nechutné, když jste si uvědomili, že čtete o člověku.
Ale zde moje vychvalování bohužel končí. Okolo knihy je daleko víc povyku než si zaslouží. Na začátku je totiž děj šokující, pak ale přijde dlooouhá pomalu se táhnoucí část knihy, která je vlastně o ničem. Byla jsem jen čím dál otrávenější.
Naštěstí byla situace trochu zachráněna naprosto překvapivým koncem, a tak jsem vlastně docela (průměrně) spokojena. Určitě to je každopádně zajímavé čtení, donutí trochu přemýšlet nad krutostí a bezcitností lidí.
3/5 ⭐️
Budu moc ráda, když mě pro další recenze budete sledovat také na IG: little.monday a FB: LittleMonday - Rádi čteme. ️️️
Tak i já sem se nechala strhnout a knihu zakoupila. No...co k tomu říct..knihu sem dočetla dokonce, ale abych z toho byla v šoku, znechucená to se říct nedá. Přišlo mi to hrozně neosobní, prostě se mě to jako čtenáře nijak nedotklo, příběh mě nevtahnul a celkově sem od toho čekala víc. Potenciál to asi mělo ale autorka to úplně zabila.
Napsáno bez obalu, nechutně a šíleně.
Nedá se přestat číst, i když se zvedá žaludek.
Nejvíc jsem bojovala s úseky, kde byla zvířata, to jsem řvala jak želva.
Moc pěkné čtení. Syrové, nemilosrdné, přitom napínavé a místy i citlivé. Líbilo se mi to.
Kniha je zasazena do hodně zajímavého skoro-dystopického prostředí, které je pěkně vymyšleno. Na druhou stranu knihu sráží slabý příběh, v podstatě bez konce, a postavy jsou mizerně prokreslené. Je vidět, že to psala žena, motiv s dítětem a rodinnými vztahy byl vlastně až otravný.
Znovu a znovu tleskám domácím autorům, jaké umějí vymyslet příběhy, zápletky, šokující odhalení, postavy se kterými žijete ... tohle na to nemá. Horror to není vůbec.
Kdyby svoje vlastní dobrodružství do autorčina světa zasadili třeba Kopřiva, Kotleta, Sněgoňová, Žamboch, ... byla by to pecka. Takhle tak za 50 %.
Za mě musím určitě vyzdvihnout obálku knihy, ta mě ihned zaujala a říkala jsem si, že ji musím mít. Tak jako ostatní čtenáři jsem očekávala průběh viru a jak se z lidí stali bezproblémoví jedlíci lidského masa. Autorka často poukazuje na rutinu odměřeným projevem, rozhovory bez přímé řeči a používání krátkých vět. Téma bylo zajímavé, líbilo se mi to číst a konec jsem četla s otevřenou pusou. Dala bych 5 hvězd, ale jednu bohužel musím ubrat za časté používání zájmen. To, on, ona,... Už mi to lezlo krkem. Ale jinak knihu hodnotím pozitivně.
(SPOILER)
Hlavní postavou kontroverzní knížky s názvem Znamenitá mrtvola od argentinské spisovatelky Agustiny Bazterricy je Marcos Tejo. Marcos pracuje jako provozní ředitel v mrazírnách Krieg. Po smrti jejich synka jej opustila manželka a tak se teď naplno věnuje své práci, aby zároveň měl z čeho platit svému stařičkému nemocnému otci odbornou péči. Od té doby, co se udála “velká změna”, to totiž s Marcosovým otcem začalo jít rychle z kopce. Ve světě se objevil smrtící virus napadající všechna zvířata. Ta proto musí být utracena a jejich maso se už nesmí jíst. Vláda tedy uzákoní chov, porážku a konzumaci lidí, čímž je uveden do praxe kanibalismus. Buď jsi ten, kdo maso jí, nebo ten, kdo je konzumován. S tímto novým rozdělením společnosti se Marcosův otec nedokáže sžít a časem se zblázní.
Původně jsem si myslela, že Znamenitá mrtvola bude nabádat k veganství, že to bude jejím smyslem. Naštěstí jsem se mýlila. Znamenitá mrtvola má poukázat na zvrácenost lidstva, na ztrátu lidskosti v určité situaci. Na začátku jsem neměla žádná velká očekávání, nakonec mě však toto dílko překvapilo. Jasně, téma a společnost v ní popisovaná není růžová, není to něco, o čem byste četli rádi. Ale rozhodně na mě tato knížka zapůsobila. A čím silnější pocity ve čtenáři po dočtení zůstanou, tím lepší to bylo čtení, ne? ;o)
“Nebuď idiot. Copak nevidíš, že nás takhle ovládaj? Když se požíráme navzájem, udržej pod kontrolou přelidnění, chudobu, zločinnost… Mám pokračovat? Copak to nevidíš?”
Po dočtení tedy zůstává jen otázka - existoval opravdu nějaký smrtící virus? Nebo ne a vše to jen byla snaha vlád vyřešit některé světové problémy? A je vůbec důležité vědět, jak to bylo doopravdy?
4/5 *
(SPOILER)
Surová a drsná kniha, kterou budu ještě dlouho vstřebávat. Strohý, chladný styl psaní, naprosto koresponduje s povahou hlavního hrdiny i se světem, ve kterém žije. Takže i když je kniha místy příliš stručná a příběh vyznívá povrchně a nepropracovaně, za mě to tak mělo být a je o v pořádku. Přesto jsem v rozpacích, jak vlastně hodnotit, protože to určitě není kniha, ze které bych měla dobrý pocit nebo po ní chtěla sáhnout znovu. Jde o velmi depresivní čtení, kdy je i jednou až moc.
Jsem celoživotní vegetariánkou, takže to, že se v knize popisuje podrobně "porážení kusů" a jiné drasťárny, mě zase až tak nezasáhlo. To se skutečně děje, jen ne lidským "samcům" a "samicím". Abych byla upřímná, více mě vyděsilo, že kniha už v roce 2017 předpověděla příchod "smrtícího viru" a především urputnou snahu vlád před ním lidi ochránit, i za cenu jejich vlastního zničení. Ty deštníky na ochranu, zákazy nočního vycházení, vybíjení zvířat, ale hlavně přijetí toho všeho lidmi bez jakýchkoli pochybností či jen prostého NE, jsou mi až příliš povědomé. Věřím, že kdyby byl uzákoněn a normalizován kanibalismus, vypadalo by to tu přesně stejně, jak je v knize popsáno. Některé by zajímala jen finanční stránka věci, někteří by si vše morálně omlouvali ("vyřešilo se tím přelidnění"), některé zvrácence by to vyloženě těšilo a někteří by podobně jako hlavní hrdina sice v hloubi duše věděli, že je něco špatně, ale drželi hubu a krok. Nejvíce lidí by bylo jako hrdinova sestra - napadá mě pro ně označení stádní kusy, kdyby to nebylo vzhledem k obsahu knihy tak ironické.....
Štítky knihy
antiutopie, dystopie, kakotopie kanibalismus argentinská literatura pandemie virové nákazy hispanoamerická literatura postapokalyptická sci-fiAutorovy další knížky
2022 | Znamenitá mrtvola |
2024 | Devatenáct pařátů a jeden temný pták |
Kniha není uplně pro slabé povahy. Nás otřelé sadisty to nemůže rozhodit. Příběh nevypráví o ničem co by nebylo možné, až skoro ukazuje co by se klidně mohlo jednou stát. Trochu mi to přijde jak dřívější příběh na časové linii Harníčkova románu Maso.