Znamenitá mrtvola
Agustina Bazterrica
https://www.databazeknih.cz/img/books/53_/539499/bmid_znamenita-mrtvola.jpg
3
1681
1681
Neotřelá orwellovská dystopie, která jde ve zkoumání temných hlubin lidské duše až na dřeň. Samec, samice. Bytost. Stvoření. Šlechtěný druh. Speciální maso. Ale ne člověk. Nikdy ne člověk. Svět změnil virus, který znemožnil konzumaci zvířat, lidskou populaci ale nenapadl. Ve společnosti se tak postupně stal přípustným a později dokonce systémově podporovaným kanibalismus. Hlavní hrdina Marcos je tiše rozežírán vlastní ztrátou a ve svém smutku proplouvá prostředím jatek, kde mezi procesy bourání, půlení a usmrcování řeznickou pistolí umírá mnohem víc než jen němí jednotlivci pěstovaní ke konzumaci. Ztráta lidskosti, víry a morálky čpí z každého koutu ulice. Může se v soukolí obludného systému krutosti vůbec ještě něco změnit? A dokáže také Marcos potlačit své nejhorší instinkty? Výstižná literární alegorie hierarchické struktury kapitalismu získala prestižní argentinské literární ocenění Premio Clarin de Novela. „Hledáte-li něco neotřelého a máte-li silný žaludek, pak si troufám tvrdit, že Znamenitá mrtvola uspokojí váš apetit. Dobrou chuť!“ – Recenzárium.cz. „Neúprosně temný a znepokojivý pohled na způsob, jakým se společnosti přizpůsobují páchání zvěrstev.“ – KirkusReviews.com.... celý text
Literatura světová Horory Thrillery
Vydáno:
2023
,
OneHotBook
Originální název:
Cadáver exquisito, 2017
více info...
Přidat komentář
Ještě se mi nestalo, abych se u knihy zarazila nad svým pocitem u čtení. Nebyl to pocit znechucení, ale pocit neuvěření. Nic podobného jsem ještě nečetla.
Tak tohle bylo.... Ani nevím jak ji popsat. Směsice odporu a vyskakujících otázek, které mi naskočily, během čtení. Neskutečná kniha a určitě doporučuji přečíst, protože i když je místy odporná, tak za přečtení fakt stojí.
Za lákavou obálkou se skrývá dost děsivé čtení, popisy fungování jatek a život bez zvířat, hodně smutné čtení
Tahle knížka mě po delší době zase přivedla k četbě, za což jsem jí velice vděčná. Myslím si, že námět je fascinující a odporný zároveň. Pocity máte smíšené – přijde vám to absurdní a zároveň trochu pochybujete, jestli to není opravdu budoucnost lidstva. Určitě bych zvládla, kdyby kniha byla 2x tak delší a více propracovaná. Je tam spoustu nezodpovězených otázek a dal by se příběh i téma samotné víc rozvinout, ale i tak je to prostě hustý.
(SPOILER)
Tahle knížka byla vážně maso. Teda, její první půlka. Co si budeme, první popisná část fascinuje svou morbidností, umně zabalenou do různých označení a pojmenování. Do psaného řádu, co se smí a co ne. A co se rádo porušuje. Nemohla jsem se od knihy odtrhnout. Líbil se mi i postoj hlavního hrdiny k věci samotné ve stylu: nechceš, ale musíš, tak se přizpůsobíš. Jenže... Přišla druhá půlka knihy, kde na mě hlavní hrdina působil jaksi vyhořele, zfetovaně, lezl mi na nervy. Kapitola se štěňaty dojala a další zvedla vlnu vzteku a přinesla pocit na zvracení. I když chápu její nutnost v ději.
Ve výsledku se ukázalo, že náš pan hlavní hrdina, je stejný jako všichni ostatní, že mu nová chovná zvířata posloužila, i když ne tak, jak bylo v dané době běžné. Že je stejně arogantní a zahleděný do sebe, jako skupinka lovců kolem stolu.
Shrnu-li to, čekala jsem trošku úvodu, jak k téhle kanibalistické libůstce lidstvo přišlo. A proč lidské maso bylo tak chutné. A taky jsem čekala více rozvedenou myšlenku o puberťácké hře, podle které se tato kniha jmenuje.
I když jsem byla z druhé půlky dost otrávená, kniha jako celek se mi líbila. Otevřela zase nové téma, nový pohled na budoucnost. Myšlenku, že ve výsledku jde každému jen a pouze o své blaho. Ale jak k němu došel, na tom mu zase tak nezáleží.
Znamenitá mrtvola měla slibný námět, který nebyl dotáhnut do uspokojivého konce. Vykreslení samotného lidského pokrytectví a lhostejnosti se mi líbilo, ale přišlo mi, že autorka prostě neuměla dostatečně zaujmout a udržet mou pozornost, která s přibývajícími popisnými pasážemi klesala.
Čekala jsem, že kniha bude "síla", ale z čistě osobního pohledu nemůžu vystát týrání zvířat, vím, že v knize tato pasáž měla svůj účel, ale na mě to bylo moc.
Znamenitá mrtvola, která svou myšlenkou působí velmi originálně, nikdy jsem nic podobného nečetla, je obstojnou dystopií. A co si budem, ta obálka je prostě fantastická!
Čekala jsem, že kniha bude mnohem slabší, ale nakonec mě tam docela dost věcí mile překvapilo. Hlavně styl vyprávění, který nekopíruje okoukaný a jednoduchý styl bestsellerů à la minulý čas, třetí osoba, vševědoucí vypravěč. Sice mi místy přišlo, že ono vrstvení všech těch věcí, co jde s lidmi dělat - SPOILER - tedy laboratoře, výběh jak v Hunger Games a mrchožrouti - KONEC SPOILERU - někdy ani nedávalo smysl nebo si protiřečilo, ale asi mi to nakonec tak moc nevadilo. A autorce se - aspoň v mém případě - hezky podařilo vyvolat to, abych sympatizovala s hlavním hrdinou, když už všechny ty hrůzy odsuzuje. Samozřejmě se to dá číst i jako alegorie, ale vzhledem k tomu, že je autorka vegetariánka, tak je dost nasnadě, že se snaží tou brutalitou v knize někomu otevřít oči. Podruhé si to asi nepřečtu, ale kniha to špatná není.
(SPOILER)
Zvířata jsou nebezpečná, přenáší nebezpečný virus, který údajně zabíjí. Musejí být vyhubena! Jak ale nahradit produkci masa? A jak vyřešit problém s přelidněním planety? Lidmi! Lidmi, kterým za žádných okolností nebudeme říkat lidi, protože krutá realita je na rozdíl od lidského masa nestravitelná.
Kniha s obrovským potenciálem, který nebyl ani ze třetiny využit. Příběh, je naprosto plochý, po pár přečtených stránkách vám dojde, kam se bude příběh dál vyvíjet, a jak kniha asi skončí. Celé je to plytké, nepromyšlené, nepropracované a krom toho, že lidi jsou tak strašně zvrácení, že požírají sami sebe, nevěříte pořádně ničemu, protože nic nemá hloubku.
Dvě hvězdičky za námět a možnosti toho, že si někteří čtenáři možná uvědomí, co obnáší problematika velkochovu zvířat, a co se vlastně děje s masem, co si dávají na talíř.
(SPOILER)
Ponořte se do světa, kde vlivem zákeřného viru neexistují zvířata. Ochutnejte realitu, kde se lidé nechtějí vzdát masa, a tak jatka začnou přijímat trochu jiné produkty.
Tohle je totiž zásadní věc. Pokud změníte rétoriku a lidi dovážené na porážku budete nazývat jako maso, produkt, kusy, jestliže jim přestanete dávat jméno a celkově vymažete ze světa slovo kanibalismus, jak moc velký problém pro vás bude to, co dostanete na talíři?
Kniha má velmi rozporuplná hodnocení a je to nejspíše uzpůsobeno faktem, že především v e své první polovině vypráví popisem. Nesledujeme ani tak příběh hlavního hrdiny, ten totiž funguje spíše jako průvodce, který nás vodí po místech děsivých, ale zcela znormalizovaných událostí každodenního života potravinového průmyslu.
Jeho linka přeci jen dostane prostor v druhé polovině, kdy postupně odkrýváme spoustu tajemství jeho života. Autorka záměrně také hrdinu v textu nenazývá jménem, je to prostě on, aby čtenáři mohli uvažovat, nakolik je on člověk více než to maso. Bravurně si vyhrává s rétorikou a nechává na čtenáře působit již dříve nastolená pravidla řeči a odosobnění. O to více tak kniha působí jako nastavené zrcadlo našeho chování vůči zvířatům dnes.
Pouze pokud máte silný žaludek.
Já tedy nevím, co běžně čtou zdejší komentující, ale na mě to nemělo takřka žádný efekt. To, jakou formou je kniha napsaná, mi nevadilo. To, že bylo doslova nemožné vybudovat si k některé postavě vztah, to mi taky nevadilo. Hodnocení zakládám na jasnozřivosti autorky v některých situacích, které se v posledních letech reálně staly.
Asi nejvíc semnou pohnul pětiletý mrchožrout (modří vědí), ale jinak nic. Jsem odkojená asi na větších úchylárnách, ale tak, jak jsem se vystresovala čtením komentářů a připravovala se na peklo na zemi, tak jsem byla vyloženě zklamaná. Je to jako "jeden týden na cestách s obchodním zástupcem Agrofertu".
Mrazivé, hnusné a brutálně nechutné!
Opravdu jsme, my lidi, takové svině?
Uf. Čtivé.
Proč tak nízké hodnocení? Katastrofa to nebyla.
Tolik příspěvků s tématickými fotkami se ještě asi u žádné knihy nesešlo. Zvědavost mi nedala a i já se do ní pustila.
Příběh - to je silné slovo, ale budiž - je vyprávěn ve třetí osobě a to včetně většiny dialogů. Chvilku mi teda trvalo než jsem si na tento styl zvykla, ale pak jsem se do ní zažrala až mě to samotnou překvapilo.
Kniha je vlastně takový popis "výroby" masa. Prostřednictvím hlavní postavy, Marcose Teja, nám představuje chov, porážku, porcování a ve finále i konzumaci masa, ale i lov a laboratorní pokusy. A to všechno na lidech.
"Maso je koneckonců maso a je jedno, odkud pochází."
Svým způsobem geniálně šílený nápad. Škoda, že autorka nerozvinula situaci, která vedla k tomu, že člověk pojídá dalšího člověka a kromě zábran ztratil i lidskost. Mě osobně by zajímalo, jak se lidstvo k "Velké změně" dopracovalo.
"Je krásná, pomyslí si, ale krása jí k ničemu není. Krása z ní chutnější neudělá."
Ano, kniha je hodně surová, šokující a nechutná a mě i tak mrzelo, že už byl konec. A co se týče toho konce, byla to trefná tečka na závěr.
Zvrácenější knihu jsem ještě nečetla a pravděpodobně ani číst nebudu a přestože není mým šálkem kávy, dá se říct, že se mi svým způsobem líbila.
IG: vesnicka_knihomolka
3,5 hvězdičky
Neskutečně drsné a brutální čtení, které si budete buď užívat, nebo nesnášet. Já patřím k té první skupině, moc mě bavil ten námět a ten konec, ten konec!? Ten z hlavy nedostanu už asi nikdy!
Škoda, že se autorka mnohem více nevěnovala psychologii postav a celkově bych se vlastně nezlobila, kdyby měla knížka klidně o 200 stran více a my se dozvěděli podrobnější info o viru, o tom, kde se vzaly PČG,..
Rozhodně to není nic pro slabší povahy a už vůbec to není kniha k odpolední svačince, navíc si myslím, že po dočtení bude maso to poslední, co byste chtěli jíst.. Jestli chcete číst příběh, který smlsnete jak malinu, který bude sice dost fujky, ale rozhodně na něj nezapomenete, tak šup pro Mrtvolku do knihkupectví :D
Knihu jsem si koupila v rámci Závisláckého společného čtení. Po přečtení recenzí se mi do ní vůbec nechtělo, ale nakonec jsem sama sebe přemluvila. Možná nejsem náročný čtenář, možná díky nízkému očekávání, kdo ví proč, mně se kniha líbila. Jen mě mrzelo, že má tak málo stran. Téma to bylo jiné, zajímavé, věřím, že by se dalo zpracovat lépe, ale to platí i o spoustě jiných témat. Proti knize nemám výhrady. Celá kniha, včetně konce, je tak nějak zajímavě šokující.
Knihu jsem měla přečtenou za tři dny. Nemohla jsme se od ní odtrhnout. Chvíli mi trvalo si zvyknout na to, jakým stylem je psana (protože o hlavním hrdinovi povídají v třetí osobě, což je pro mě divné).
Když se nad tím člověk zamysli, vlastně skoro vše, co je popisováno v knize se děje se zvířaty, které jsou chované na maso. Proč je pro nás tahle kniha absurdní jen proto, že se to děje nám lidem, ale když se to děje zvířatům, prostě to bereme a přijímáme? Zkuste se nad tím zamyslet ...
Dobře čtivé, plné gore a přitažlivého body horroru. Původně jsem očekávál prvoplánové béčko, ale Mrtvola kupodivu nabízí přesah a zamyšlení. Autorka se vyhnula očekávaným pokusům o konfrontování dystopie, namísto toho se soustředí na konkrétní lidské osudy. Stává se z toho intimní vhled do světa, kterému nedokážeme (nebo se možná štítíme) porozumět. Závěrečná ťafka ho krásně ukotvuje a roztáčí myšlenková kola. Nakonec nevadí, že některé otázky zůstávají nezodpovězené, převládá okouzlení knižní alternativní realitou.
A mě se příběh líbil! 4,5 hvězdy
Bylo to prostě jiné, no a?
Chvíli mi trvalo, než jsem přišla na chuť stylu psaní, přiznám se, že jsem některé odstavce musela přečíst dvakrát, abych pochopila, kdo co.
Odráží výstižně lidskou povahu, potřebu ovládnout situaci, přizpůsobit se ostatním, slepě věřit všemu, co nám média říkají, anebo ne.
Jistě, je tam spousta nevysvětleného, nedořešeného - ale jako čtenář mám fantazii, můžu a ráda si některé věci domyslim, pochodím po svém a na základě toho, můžu a nemusím s jednáním dotyčných v knize souhlasit. A kdo ví, třeba autorka naváže či sepíše dnes moderní perquel
Že je to kniha bez emocí? To teda v žádném případě! Já prožila při čtení úplně všechny druhy emocí.
Doporučuji přečíst a pak zkusit pouvažovat...
Na knihu jsem byla velmi zvědavá, protože na sociálních sítích způsobila velký boom. Bohužel kniha zklamala. Příběh zajímavý a poutavý, ale styl psaní mi opravdu nesedl a trvalo mi se začíst. Kniha je psaná v třetí osobě, jména autor používá minimálně, takže všude samá zájmena. Dialogů velmi málo, spíše tam jsou dialogy vyprávěním: on říkal, že... ona odpověděla, že... Jsem ráda, že kniha je vlastně krátká, protože delší knihu bych s tímhle stylem psaní nepřečetla.
Štítky knihy
antiutopie, dystopie, kakotopie kanibalismus argentinská literatura pandemie virové nákazy hispanoamerická literatura postapokalyptická sci-fiAutorovy další knížky
| 2022 |  Znamenitá mrtvola |
| 2024 | Devatenáct pařátů a jeden temný pták |
(SPOILER) Surová a drsná kniha, kterou budu ještě dlouho vstřebávat. Strohý, chladný styl psaní, naprosto koresponduje s povahou hlavního hrdiny i se světem, ve kterém žije. Takže i když je kniha místy příliš stručná a příběh vyznívá povrchně a nepropracovaně, za mě to tak mělo být a je o v pořádku. Přesto jsem v rozpacích, jak vlastně hodnotit, protože to určitě není kniha, ze které bych měla dobrý pocit nebo po ní chtěla sáhnout znovu. Jde o velmi depresivní čtení, kdy je i jednou až moc.
Jsem celoživotní vegetariánkou, takže to, že se v knize popisuje podrobně "porážení kusů" a jiné drasťárny, mě zase až tak nezasáhlo. To se skutečně děje, jen ne lidským "samcům" a "samicím". Abych byla upřímná, více mě vyděsilo, že kniha už v roce 2017 předpověděla příchod "smrtícího viru" a především urputnou snahu vlád před ním lidi ochránit, i za cenu jejich vlastního zničení. Ty deštníky na ochranu, zákazy nočního vycházení, vybíjení zvířat, ale hlavně přijetí toho všeho lidmi bez jakýchkoli pochybností či jen prostého NE, jsou mi až příliš povědomé. Věřím, že kdyby byl uzákoněn a normalizován kanibalismus, vypadalo by to tu přesně stejně, jak je v knize popsáno. Některé by zajímala jen finanční stránka věci, někteří by si vše morálně omlouvali ("vyřešilo se tím přelidnění"), některé zvrácence by to vyloženě těšilo a někteří by podobně jako hlavní hrdina sice v hloubi duše věděli, že je něco špatně, ale drželi hubu a krok. Nejvíce lidí by bylo jako hrdinova sestra - napadá mě pro ně označení stádní kusy, kdyby to nebylo vzhledem k obsahu knihy tak ironické.....