Zo života bábok
TJ Klune (p)
https://www.databazeknih.cz/img/books/54_/542815/bmid_zo-zivota-babok.jpg
4
124
124
V podivnom domčeku v korunách stromov žijú traja roboti a človek. Victor Lawson je mladý vynálezca, ktorý sa snaží kráčať v stopách svojho adoptívneho otca, robotického majstra – vynálezcu Gia. Spolu s nimi býva v domčeku úzkostlivý vysávač Rambo a ironická sestra Ratched. Ich pokojný život naruší deň, keď Victor objaví nového androida odhodeného na vrakovisku. To však spustí sled udalostí, ktoré odhalia dávne a temné Giovo tajomstvo. Tajomstvo, ktoré ho po rokoch dobieha, a tak je to napokon Victor, ktorý sa so svojimi priateľmi musí vydať na cestu naprieč krajinou, aby Gia zachránil. Pri tom sa však dozvedá skutočnú hĺbku hrozných tajomstiev, ktoré zahaľujú nielen Giovu a Victorovu minulosť, ale aj dlho utajovanú pravdu o svete, v ktorom Victor žije.... celý text
Literatura světová Sci-fi Fantasy
Vydáno: 2024 , MetaforaOriginální název:
In the Lives of Puppets, 2023
více info...
Přidat komentář
Předchozí dvě knihy byly krásné, smutné a moudré zároveň. Tato byla jiná... o postavách bylo již napsáno hodně a s většinou souhlasím, měla jsem je ráda všechny, každý z nich má své kouzlo. I ten příběh byl opět zajímavý a nutil k zamyšlení, k úsměvu i k slzám. Vlastně by i tato kniha byla dokonalá nebýt jedné, pro mě naprosto nepochopitelné a zybtečné, skutečnosti narážky sexuálního charakteru. Nebýt jich, mohl to být klidně příběh, který bych doporučila větším dětem. Nevadí mi vznikající romantický vztah Vica a Hapa, dokonce ani Modrá víla, kteří nemají jasno v tom, kdo jsou. To vše patří do příběhu a je to v pořádku. Ale už část o Rambově "trubičce" mi přišla tak moc zbytečná a rušivá... a bohužel jich tam bylo víc. Škoda.
Už dlouho jsem se tolik nenasmál :-) miluju sestru Ratchet :-) chci rychle další knihu TJ Kluna :-)
Velmi zvláštní kniha, krásně napsaná. Její nejsilnější stránkou podle mého názoru jsou postavy. Spíš než kvůli příběhu samotnému jsem chtěla otáčet stránky hlavně kvůli těm postavám, Ramba jsem si absolutně zamilovala, já si snad budu muset koupit robotický vysavač i domů (a pojmenuju ho Rambo!). Skvěle napsané postavy se postarají o to, aby se čtenář pořádně zasmál, navzdory hořkosladkému příběhu. Málokdy se setkávám s tak vtipným smyslem pro humor, jako v této knize. Co mi naopak nesedlo byla romantická linka. A ať je konec knihy, jaký je, chovám k němu úctu.
Tahle kniha mně celkem zklamala. Myslím že to bylo i zpracováním ale i tématikou která mi nesedla. Od začátku byla kniha zvláštní ale jsem ráda že si autor zachoval čtivý styl. :))
Vůbec nevím, jak na to. Jak popsat pocity z této knihy? Moc jsem se těšila na novou knihu autora, protože jeho styl psaní je úžasný.
Čeho jsem se ale už na začátku bála, bylo proklamované sci-fi, které bych si dobrovolně nepřečetla ani náhodou.
No, nebudu lhát, snad po každé kapitole jsem knihu chtěla odložit, byla jsem naštvaná na autora, pak na sebe, protože mi došlo, že autor nemůže za to, že sci-fi, potažmo roboty nemám ráda, zkrátka jsem při čtení této knihy prošla tobogánem emocí a nakonec musím říct, že jsem zajímavější knihu nečetla. Nevím, co se stalo, kde nastal ten zlom, ale všechny postavy, jejich charaktery, myšlenky, emoce, jejich propracovanost, lehkost, humor, něžnost, to je to, co je charakteristické pro postavy z knih TJ Kluneho, ať už jsou o čemkoli.
A i když se našlo pár věcí, které jsem zatím nedokázala vstřebat, tak knihu rozhodně doporučuji.
Mám rozporuplné pocity. Zároveň oceňuji samotný nápad na knihu, humor a pár zajímavých myšlenek, ale jinak jsem zpracováním spíše zklamaná a nedostalo se mi toho, co jsem očekávala.
Za mě zatím nejslabší kniha autora. Ale možná to není vůbec knížkou, jen hodně špatným obdobím a momentální situací.
Knihy se určitě nebojte a jděte do ní.
"Co uděláš, když jsi zapomněl všechno, co jsi znal? Začneš zase od začátku."
Uprostřed hlubokého lesa v domcích postavených ve větvích stromů žije chlapec Victor Lawson spolu se svým otcem Giovannim, s malým úzkostlivým vysavačem jménem Rambo a s psychopatickou Sestrou Ratched (= Registrovaný Automat na Testování Chorob, Edukaci a Dekontaminaci). Victor jednoho dne pátrá na šrotovišti po náhradních dílech a najde vyřazeného androida, kterému později vyrobí funkční srdce a pojmenuje jej Hap (Rambo toto jméno vyloží jako Hysterický Antisociální Panák). Obyvatelé domova z náhradních dílů si nejprve nejsou jistí, zda pro ně Hap nebude nebezpečím. Jako osudná chyba se však ukáže Victorovo drobné škrábnutí, k němuž přišel při prohledávání šrotoviště. Jeho krev totiž přiláká pozornost robotů z Města elektrických snů. Ti o pár dnů později vypálí celý lesní domov a odvedou Gia do svých laboratoří, kde hrozí, že bude přeprogramován. Parta našich tří robotů s Victorem v čele se proto musí vydat na dlouhou pouť za záchranou Gia.
V životech loutek je postapokalyptické scifi s místy až černým humorem. Ačkoli Loutky napsal stejný autor jako Dům v blankytně modrém moři, jsou jak svým stylem, tak tématem odlišné. Dům je laskavě ňuňu, kdežto Loutky jsou místy ujeté a některé vtípky lehce balancují na hraně (u některých hlášek Sestry Ratched jsem si říkala jakože vážně? =P =D). Nemusí proto sednout každému. Z pozvolnějšího bláznivého začátku se čtenář prokouše až do bodu, kdy příběh začne nabírat na vážnosti, tempo mírně zrychlí a dovede jej až k dojemnému konci. Líbilo se mi, jak autor předkládá myšlenky o budoucnosti, technologiích, lidskosti a přátelství. Jak myslíte, že byste se cítili, kdybyste zůstali posledním člověkem na Zemi a obklopovaly vás jen stroje?
Slabší 4/5 *
PANEBOŽE TOHLE BYLO TAK SENZAČNĪ. TAKOVÁ KOUZELNÁ POHÁDKA S ROBŮTKAMA. PROSTĚ PRO MNE PECKA A JSEM RÁDA ŽE JSEM VYSTOUPILA ZE SVÉ KOMFORTNÍ ZÓNY A PŘEČETLA SI JINÝ ŽÁNR. KLUNE JE ODTEĎ MŮJ OBLÍBENÝ AUTOR. MILUJU. A UŽ SE TĚŠÍM NA PŘEDCHOZÍ DVĚ.
(SPOILER)
Štěstím bez sebe, že můj oblíbený autor vydal novou knihu, jsem si ji koupila, aniž bych se zajímala o podrobnosti. I když podle anotace a po předešlých skvělých zkušenostech by mě nejspíš nic nevarovalo a udělala bych to stejně.
Deaktivuji protokol Empatie. Není přesné říct, že jsem otrávená. Je to horší. Jsem nešťastná. Nemám ráda postapokalyptické scénáře, a tohle je ještě ke všemu temné, smutné a naprosto bezvýchodné. V předešlých knihách autor hovoří o těžkých tématech s elegancí a lehkostí baletního tanečníka. Tady k nim přistupuje s razancí buldozeru, což taky není můj šálek kávy. Ačkoli Sestra Ratched pronášela vtipné hlášky, nezasmála jsem se ani jednou, a to je další velké mínus.
V doslovu autor přiznává, že původně vypadal rukopis jinak, ale nakladatel ho přiměl příběh přepracovat. Můj názor na nakladatele je obecně tak špatný, že všechny uvedené závady házím na jejich bedra. Je to pro mě snesitelnější představa než to, že už si od Kluneho nepřečtu nikdy nic tak veselého a pozitivního jako Dům v blankytně modrém moři.
V důsledku nejsem ochotna přehlédnout ani takové kiksy jako transpozici lidské společnosti do té robotí, aniž by autor upravil potřebné parametry. Dobrá, roboti nepotřebují kyslík, ale že by jejich představa hříchu souvisela výhradně (nebo vůbec) se sexem, to si nemyslím. Nebo odkud brali androidi energii (uprostřed lesa), odkud se bralo astronomické množství elektřiny ve městě či na cestách, po nichž nic nejezdilo?
Vic byl sympaťák, ale jeho osud byl v důsledku horší než smrt. Nebinární Modrá víla mi lezli na nervy ne tím, co vyváděli, ale tím, že se nedokázali pořádně rozhodnout, co jsou zač. V tom případě si nemyslím, že by podobný tvor měl rozhodovat o budoucnosti civilizace.
Jednoznačné zklamání a příště projevím řádnou opatrnost, než po dalších knihách autora sáhnu.
Tahle kniha byla bomba. Tohoto autora miluju, ale tak nějak jsem byla trochu skeptická kvůli tématu strojů atd. Ale dle mě zatím nejlepší kniha, která od něj vyšla. Musím říct, že jsem se pořád smála. Líbí se mi, že všechny jeho knihy mají hlubší podtext a tady právě ten, že si lidé svůj pád způsobili sami a že i stroje se dokážou částečně přizpůsobit a začít něco cítit. Rambo, který nedokázal zavřít pusu, byl boží, stejně tak sestra Ratched z jejích hlášek jsem šla často do kolen. A vztah Vica a Hapa - prostě roztomilý. Nemůžu se dočkat, až od autora vyjde zase něco nového, dle mě, velký objev minulého roku a jeden z nejoblíbenějších autorů vůbec. Dávám šest hvězd z pěti.
Moderní (spíše tak trochu dystopický) retelling Pinocchia od Klunea? Jasně, že to nemohlo dopadnout jinak než skvěle. Postavy - zamilovala jsem si vedlejší postavy - neurotický úzkostný robotický vysavač značky Roomba jménem Rambo a robotickou zdravotní asistentku jménem Sestra Ratched (jo, Ratched, přesně tak, geniální), která je tak sadistickej sociopat :D Hned se mi hlavou míhala hromada asociací - v první řadě film A.I. Umělá inteligence, potom epizoda z Love, Death & Robots s roztomilými robůtky (konkrétně hranol, kterého mi Sestra Ratched připomínala a tak jsem si ji i představovala). Už jen dialogy těchto dvou postav mi zaručily skvělou zábavu. Ani bych tam nepotřebovala mít romanci (ta se mě upřímně moc nedotkla, narozdíl od předchozích Kluneho knih). Jinak já zbožňuju tyhle semi-sentientní/sentientní robůtky a jejich diskuze o pocitech, smyslu života atd. , takže pro mě to byla trefa do černého. Každopádně pro mě pořád vede Dům v blankytně modrém moři, ten je zatím nepřekonán :)
Americký autor TJ Klune síce prichádza s novou knihou, ale svojim čitateľom ponúka v istom zmysle už tradičné dobrodružstvo. Najradšej sa venuje tematike nájdenej (alebo vytvorenej) rodiny a v tomto smere určite nesklamal. Prekvapil skôr jednotlivými členmi, ktorí sú však rovnako výstrední a svojskí, ako akýkoľvek človek.
Otec rodiny, android a zároveň vynálezca, je pritom oproti ostatným ešte nudný. K nemu sa pridávajú neurotický vysávač so sklonmi k dramatizovaniu a psychopatická mechanická sestrička. Victor, jediný človek medzi nimi, je takisto vynálezca a je odhodlaný opraviť všetkých robotov, ktorých môže.
Napriek istej netradičnosti postáv však medzi nimi panuje výborná chémia. Skvele sa dopĺňajú a opäť zabávajú vynikajúco napísanými dialógmi. Čo prispieva k tomu, že sa na čitateľa prenáša nejedna emócia. Príbeh okrem toho ponúka aj voľné prerozprávanie Pinocchia. Hlavný hrdina sa však líši tým, že je na rozdiel od všetkých ostatných človek. Takisto ako jeho rozprávkový náprotivok, aj Victor sa vyberá do sveta, hoci z iných dôvodov. Jeho cesta je v rovnakej mierne dobrodružná a veľkolepá, stretáva dokonca podobne koncipované postavy a čelí rôznorodým lekciám.
Autor sa však viackrát pristavuje pri tematike rodiny, ako má vo zvyku. Hovorí o putách medzi jej členmi, o sile spomienok a hlavne emócií. O srdciach a ako dokážu zmeniť život a o kvapkách nádeje, čo tie zmeny môžu odštartovať. Niekedy o tom hovorí priamo, inokedy prostredníctvom metafor, takže je na čitateľovi, čo presne medzi riadkami nájde. A či bude vôbec ochotný to tam hľadať.
Vo svojej podstate ide ale o pomerne jednoduchý priamočiary príbeh. Dejová linka má len minimum odbočení a Klune sa celý čas zameriava hlavne na Victora. Čelí bez pochyby dramatickým okolnostiam, no napriek tomu jeho príbeh nie je až taký žalostný. Je teda jasné, že čo sa týka citového vydierania, autor sa trochu krotil. Miesto toho ponúkol skôr oddychovejšie čítanie s veľkou dávkou humoru a situačnej komiky.
Veľkolepých prekvapivých odhalení je tu takisto menej. Viac ako o šokovanie čitateľa ide o postavy a putá, čo si medzi sebou vytvorili a o to, či sú dostatočne silné, aby odolali často drastickým okamihom. A či dokážu nahradiť pomyselné nitky, za ktoré niekto ťahal. Takže kniha v sebe ukrýva aj veľkú dávku nádeje a odhodlania. Čo predstavuje jedno z tých menej skrytých posolstiev a morálnych presahov. Ostatné si už musí čitateľ nájsť sám.
Kniha V životech loutek ponúka v mnohých ohľadoch typický kluneovský zážitok. Autor pracuje hlavne s obľúbenou témou vytvorenej rodiny. V tomto prípade ju tvoria roboti, androidi a človek, no napriek tomu medzi nimi vládne výborná chémia. Okrem toho čitateľ nájde nejedno dobrodružstvo, silne zastúpenú nádej a pomerne priamočiaru dejovú linku. Z toho všetkého nakoniec vzniká príjemné dobrodružstvo s niekoľkými ponaučeniami o odpustení a dôležitosti slobody v rozhodovaní.
Autorovy další knížky
| 2022 |  Dům v blankytně modrém moři |
| 2022 | Pod šeptajícími dveřmi |
| 2023 | V životech loutek |
| 2024 | Vlčí píseň |
| 2024 | Někde za mořem |
V příštím životě se chci reinkarnovat jako sestra Ratched, to každopádně :)