Zrcadlový muž
Lars Kepler
Detektiv Joona Linna / Joona Linna série
< 8. díl >
Brutální čin a jediný svědek, jehož chorá paměť odmítá vydat pravdu. Návrat hypnotizéra v osmém případu komisaře Joony Linny.Šestnáctiletá Jenny zmizí cestou ze školy. O pět let později se její tělo objeví na hřišti v centru Stockholmu. Pachatel dívku oběsil obzvlášť krutým způsobem — na ocelovém laně ji vytáhl na dětskou prolézačku. Kdo může něco takového udělat? Joona Linna se s vervou pouští do vyšetřování. Tuší, že Jenny nemusí být jediná.Díky bezpečnostním kamerám se policii podaří najít očitého svědka, jenže se ukáže, že jde o psychicky nemocného muže. Z toho, co viděl, si vůbec nic nepamatuje. Joona se proto znovu spojí s hypnotizérem Erikem Mariou Barkem. Pomůže mu odhalit pravdu?... celý text
Literatura světová Detektivky, krimi
Vydáno: 2021 , HostOriginální název:
Spegelmannen, 2020
více info...
Přidat komentář
To prostě opět nemělo chybu. Dokonalý. Drsný. A ten konec? Bože můj, kdy bude další díl???
Moje první zkušenost z Keplerem. A určitě poslední. Hodně jsem o dvojici autorů slyšela a na jejich dílo jsem se těšila, ale jsem zklamaná. Možná jsou ostatní jejich knihy lepší, nevím. Za jejich úspěchem vidím spíš obrovské PR, než že by jejich dílo mělo nějakou literární hodnotu. Hodně podobné jako Bryndza, taky jen spousta humbuku okolo.
Knížka mohla být klidně o polovinu kratší, byla plná zbytečné vaty a scén, které děj nikam neposouvaly. Např. scéna v opiovém doupěti, zbytečně zdlouhavý zásah v domě sestry podezřelého a nebo ta část, kde se policie infiltrovala mezi gangstery do doků. Proč to tam bylo? O hlavním hrdinovi jsem se nedověděla nic kromě toho, že se mu neustále napíná košile přes široká ramena :-D A jeho jméno. Hrůza! Celou dobu mě dráždilo, protože nevím, jak ho číst a hlavně mi přijde jako jméno pro ženu.
Konec byl už hodně přitažený za vlasy - výbuch domu, honička v kamionu, ale proti gustu....
Kniha se čte dobře, jako všechny od této spisovatelské dvojice. Ubrala jsem hvězdičky za psí zápasy. Tyto stránky jsem z pudu sebezáchovy přeskočila. Dennis asi nepřežil, co?
Musím přiznat, že jsem trochu zmatená, protože do půlky knížky se četlo samo. Bavilo mě to. Ale od půlky, jako bych se nemohla pořádně začíst. Asi stárnu, ale některé popisy byly na mě krapet moc.
Další Keplerovku jsem nemohla vynechat. Znovu pro nás autoři připravili velice čtivý, napínavý příběh. Místy hodně brutální a nepříjemný, ale opět velice dobře vystavěný a nepředvídatelný. Opět jsem při čtení druhé poloviny knihy měla pocit, že přesně vím, kdo je to zlo, o kterém kniha pojednává a opět jsem ke konci knihy byla vyvedena z omylu. Tohle prostě "Kepler" umí na jedničku.
Po dlouhé době opět kniha s Joonou Linou. Kniha měla velký potenciál, námět zajímavý, ale v momentu, kdy začal Joona schytavat rány že všech stran a všechno přežil, bylo na mne už moc. Takové knihy nemám moc ráda, kdy hlavní postava je jak nedotknutelný. Doufám, že v příštím díle z toho Joona Lina nevyleze již jako Superman s Batmanem dohromady. Z tohoto důvodu ubiram hvězdu. Chci hrdinu z masa a kostí.. Jinak jsem knihu četla téměř jedním dechem a představa, co vše musela děvčata zažívat, z toho se mi ježí vlasy na hlavě..
Cca do 420 stránky to bylo skvělé. Nemohla jsem se odtrhnout, četlo se to samo, bavilo mě to. Ale potom... ten konec mě hodně popravdě zklamal. Čekala jsem nějaké více uvěřitelné, racionální a více promyšlené rozuzlení. Připomnělo mi to knihu "Ví o tobě", která mě svým koncem také naštvala.
Lars Kepler mě baví.. bavila mě i tato kniha..jen to bylo takové skoro scifi... neuvěřitelné...na druhou stranu psychopatů kolem nás může být hodně a něco podobného ve skutečnosti třeba se děje... řekla bych, že se mi víc líbily jiné díly Lars Kepler...ale smekám nad spisovately,jak něco takhle vymyslí.....s manželem jsme přemýšleli,co se stalo Saze , že je mimo v tomto díle, nevzpomínáme si.. nevíte?
Výrazně nejslabší Linna...absurdní příběh, nadpřirozené postavy, scéna souložícího pojicajta při zátahu už byla ve Stalkerovi, celkově slabota
(SPOILER)
Tento komentář píšu s řádným časovým odstupem, ačkoliv ty nejhorší emoce jsou zažehnány, stejně si neodpustím utrousit pár jedovatých slov.
Máma Keplerů hlasitě vzdychne. "Táto, pojď, nejvyšší čas něco sesmolit, potřebuju koupit novou komodu z IKEA a taky květináč na hyacint, tak musíme zarobit. Což o to, že to bude brak, lidi jsme už navnadili, Joona je tahoun, děngeovník, prostě stroj na prachy, to pude!"
"Tak jo, co navrhuješ?" zeptá se tata Keplerů, přičemž stále na půl oka sleduje fotbalový zápas švédské pralesní ligy.
Ďábelský plán byl ale však už dávno vymyšlen aneb za vším hledej ženu. "Mrkneme na pár akčních amerických bijáků, vybrakujeme předchozí díly, pořádně to překombinujeme, hlavně ať praštěj kosti a dáme tomu nějaký super-ultra-hyper název!"
A táta pokývá hlavou, položí lahváč, hlasitě si říhne a zatímco vstává z gauče, jednou rukou se škrábe na prdeli a přemýšlí. Jdou tvořit Zrcadlového muže.
Dobře, dobře, třeba to tak nebylo, třeba se neškrábal na prdeli, ale na koulích, ale výsledek je pořád stejný.
Jestli jsem byl znechucený z předchozího dílu (na jehož název si opravdu těžko vzpomínám, já si vlastně ani nevzpomenu a musím si to dohledat), u Zrcadlového muže tomu není jinak. Začátek relativně navnadí, uprostřed se to táhne jako smrad z čerstvě pohnojeného pole, konec to totálně zabije. Všechno. Zničí, zruinuje. Měl jsem pocit, že si ze mě tato švédská dvojice dělá prdel. Ne, nedělala. Vždyť to bylo jako nepovedený akční film céčkové kategorie.
K dokonalému Joonovi se už nebudu vyjadřovat, to je prostě samec nadsamec, ze všech samců nejsamcovatější, ten mě až tak nesere. Ale ta babička... ty voe, babička. Nerad bych moc spoileroval, vy, kteří jste ještě knihu nečetli a i přes můj komentář se do toho budete pouštět, už nečtěte dál.
Následuje možný SPOILER, bro...
Ta babička byla popsaná jako démon, co zrovna přicestoval z pekla, v plné síle, nezlomená prací v českých kolbenkách, tudíž ji zdraví sloužilo tak, že by mohla skály lámat. Ať mi nikdo netvrdí, že by babku nesundala dobře mířenou ťafkou děvčica o x desítek let mladší, zejména, když by se na ni vrhlo víc nasraných děveček. Babička (to je strašný název pro tuto entitu) by skončila minimálně na ARO s trubkou v krku, to v lepším případě. Krom šíleného a těžko uvěřitelného zjištění, že i když patřila do klubu dříve narozených, tak zdraví jí sloužilo, byla taky pořádně mazaná a oči měla snad i na páteři. By mohla z fleku nahradit bezpečnostní systémy v Strakově akademii.
No, co se týče celkového příběhu - to byla kombinace jak pojď na mě z boku. Na začátku jsem si říkal "to by mohlo být fajn", uprostřed jsem při čtení trpěl a sem tam hledal nějaký stolek, který by potřeboval podložit nohu (knížkou) a ten konec... chyběl mi tam Sylvester Stallone, jenž by šel zrovna kolem a ještě to tam skočil pokropit dávkou z kulometu a všechno to tam srovnal se zemí, aby to bylo echt tóčo, tak by se u toho mohl ještě sám odpálit.
Celkový dojem? Bazar zde, bazar tam, trh knih a když nebude zbytí, tak knihobudka.
Opět čtivé a napínavé od prvních stránek. Kniha má spád, děj nikam zbytečně neodbočuje, čte se to jedním dechem. Tenhle styl psaní mě baví.
Člověk odpustí i to, že Joona občas působí jak nadčlověk, kterého nikdy nic nebolí a že je děj možná trochu méně uvěřitelný, hlavně v okamžiku, kde je konečně odhalen pachatel všeho zla....
Skvěle napsaný a propracovaný kriminální román plný napětí, temnoty, zvrácených a brutálních scén, které se tu ale díky bohu nijak nerozpatlávají. Hodně mě baví, jak tato dvojice autorů dokáže vystupňovat emoční napětí pomocí úsečných, kratičkých a strohých vět tak, že knihu nejde odložit. Má atmosféru, napětí a spád. Neschází ani pár psychicky vyšinutých jedinců, ale Joona Lina opět nezklamal. Opravdu jsem byla přesvědčená, že od stránky 400 vraha znám, ale nebyla to pravda. A co nám autoři naznačují na konci tím anagramem? Jsem zvědavá a těším se na další díl.
Na mě už možná moc brutální, ale příběh je povedený. Vraha jsem neodhalila, měla jsem jiný tip. Musím říct, že je celá zápletka je možná už trochu překombinovaná, ale celkově má kniha dobrý spád, který opět nutí číst dál a dál.
Přečtení doporučuji.
Lars - moje srdcovka a opět neklamali. Svižné, čtivé, napínavé, zkrátka parádní od první do poslední stránky. Co se vraha týče, za mě totální šok, jak už to u Larse bývá :))
Nejlepší a nejnapínavější kniha od dvojice Lars Kepler. Napínavá od samého začátku až do konce, pachatele bych rozhodně v oné osobě nečekala.
Štítky knihy
vraždy psychologie thrillery napětí znásilnění severská krimi únosy švédské detektivky
První knížku od autorů jsem četl asi tak před 2 lety a hned si mě získali, to jsem ani nevěděl, že Kepler je jen pseudonym :-)
Tentokrát jsem hledal vhodný dárek a narazil jsem na nový díl ze série, takže jasná volba a obdařená byla nadšená. Takže jsem si ji ihned jak to bylo možné půjčil a s chutí přečetl. A musím se přiznat, takto rychle přečtená kniha znamená jen jedno - nemohu se nabažit :-)
Už jsem si tady na bazaru přikoupil další 2 díly a až si přečtu to nové sci-fi z mé knihovny, dostane se možná na ně řada :-)