Zrcadlový muž
Lars Kepler
https://www.databazeknih.cz/img/books/46_/468328/bmid_zrcadlovy-muz-hBg-468328.png
4
2185
2185
Detektiv Joona Linna / Joona Linna série
< 8. díl >
Brutální čin a jediný svědek, jehož chorá paměť odmítá vydat pravdu. Návrat hypnotizéra v osmém případu komisaře Joony Linny.Šestnáctiletá Jenny zmizí cestou ze školy. O pět let později se její tělo objeví na hřišti v centru Stockholmu. Pachatel dívku oběsil obzvlášť krutým způsobem — na ocelovém laně ji vytáhl na dětskou prolézačku. Kdo může něco takového udělat? Joona Linna se s vervou pouští do vyšetřování. Tuší, že Jenny nemusí být jediná.Díky bezpečnostním kamerám se policii podaří najít očitého svědka, jenže se ukáže, že jde o psychicky nemocného muže. Z toho, co viděl, si vůbec nic nepamatuje. Joona se proto znovu spojí s hypnotizérem Erikem Mariou Barkem. Pomůže mu odhalit pravdu?... celý text
Literatura světová Detektivky, krimi
Vydáno: 2021 , HostOriginální název:
Spegelmannen, 2020
více info...
Přidat komentář
Neskutečně napínavé čtení, děj mě vtáhnul a nebyla jsem schopná knihu odložit. Další skvělé čtení od skvělého spisovatele.
Po dlouhé době jsem měla možnost si přečíst knížku a jsem velmi ráda, že jsem šáhla právě po Zrcadlovém muži, protože tohle jsem četla, jak se říká, jedním dechem. Výborná knížka, ano, sice místy trochu brutálnější, ale prostě výborná. Jen teda slovo "babička" mě bude děsit asi ještě dlouho :-D
Kdo váha si knížku přečíst a má rád detektivky, tak knížku rozhodně doporučuji :-))
No, co napsat, snad jen to, že to bylo opět napínavé čtení...ale...na můj vkus až moc překombinované a nereálné.
Bravo, opět kniha která nepustí a čtenáře na konci vyplivne s pocitem že dalších pár let čekání na další díl bude nesnesitelných.
Přečetla jsem všechny knihy autorů a tahle je jednoznačně nejslabší. Že to bývá drsné, nechutné a nekompromisní jsem si zvykla, že má Joona deset životů v každém díle taky. I toho nesmrtelného Jurka v posledních dílech jsem brala. Ale tentokát to bylo prostě divné, překombinované a i to vysvětlení jaksi nepochopitelné. Myslím, že autorům dochází dech. Vždycky to mělo spád, že jsem napětím ani nedýchala a nechtěla, aby to skončilo. Tentokrát jsem konec uvítala docela s nadšením.
Po Lazarovi je tento příběh čerstvým zavanutím větru. Konečně se autoři nedrželi jen jedné linie příběhu. Ale co ten konec? Nebudeme navazovat, že ne? Jen to ne, prosím!!!
Absolutní strop! Spisovatelská dvojice Lars Kepler nikdy nezklame, každý díl to jen a jen potvrzuje.
Ok, po předchozím díle jsem zvažovala, jestli si tenhle přečíst, ale byla jsem zvědavá a říkala jsem si, Jurek už je snad fakt definitivně po smrti, tak to nemůže být tak strašný. Takže... je to prostě velký špatný :D Keplerovci evidentně ztratili poslední zbytky soudnosti, zábran, čehokoliv :D V posledním díle jsme se zbavili IronDědečka bez ruky, tak teď tu máme co? IronBabičku o holi! (Pokud se teď někdo lekl, že to je spoiler, poprvé se tahle čupr babča objeví na scéně už asi v deváté kapitole, takže no stress) Za jiných okolností bych ocenila tuhle genderovou vyváženost :D Ale čeho je moc, toho je příliš, přičemž tohle je vlastně jen střípek z nekonečné přehlídky absurdit :D S nostalgií vzpomínám na první díly... Joono, co to s tou sérií provedli?
Tuto knihu jsem jako každou od dvojice Lars Kepler doslova zhltla. Kniha je velmi čtivá strhne jako vždy do svého děje. Jelikož jsem četla již knihy této dvojice nepřekvapily mne detailní popisy, brutalita knihy. Je ovšem pravda že po této knize zvolím pravda trochu odlehčenější žánr:-). Nicméně se budu opět těšit na další strhující příběh
Knihu som dočítal len so sebazaprením. Toľko nelogického a chaotického správania hlavných postáv, samoúčelnej uchýlnej brutality, neuveriteľných obratov a úbohých ľavičiarskych klišé pokope som ešte nevidel.
Končím s Keplerovcami.
Tento příběh mě nikterak zvlášť neoslovil. Keplerovci mají určitě lepší knihy! Píšou čtivě a zajímavě to jako ano, ale tento děj byl těžko uvěřitelný a za mě fakt přitažený za vlasy. Opět zbytečné dlouhé, nudné kapitoly. Šílená babička už byla přes čáru. Plusová hvězdička byla za vraha, kterého jsem opravdu neuhádla a nečekala jsem ho.
Po každé kapitole jsem si ze začátku musel dát pauzu, abych to zvládl. Musel jsem ji rozdýchat. Brutální, kruté, šílené. Moc. Ale s příchodem Joony Linny se objevil Theseus, který začal Ariadnino klubko namotávat. Občas šel slepou cestou, občas vstával až skoro z mrtvých, ale šel k cíli. Díky za to. Jenom nevím, jestli závěrečné věnování je opravdu upřimné upozornění na zvrhlost v našem světě nebo omluva autorů. Rád bych věřil tomu prvnímu.
Bomba, po Písečném muži další skvělá detektivka, kde jsem byl našponovaný jako středověký katapult. Zhruba od půlky jsem měl jasného vraha, ale nakonec se ukázalo, že jsem byl vedle jako ta jedle. Člověk se diví, co se dá všechno vymyslet a ještě to hodit na papír tak, že se našinec nemůže odtrhnout. Díky za skvělou zábavu.
Naprostá pecka! Další případ do kterého se Joona Linna urputně zakousl. Touto knihou už Keplerův rukopis začíná naprosto zřetelně dělit čtenáře na dvě skupiny - na znechucené a nadšené. Kdo jejich dílo sleduje od začátku, ví o co jde a nebude se v ději ztrácet. Ovšem ti kteří touto knihou začínají, budou mrmlat na jisté artefakty děje. Já si knihu užil, těšil jsem se na ní a dostalo se mi očekávaného a vlastně ještě něco navíc - ten akronym na konci, no to je prostě příslib něčeho neskutečného. ( i když jsem v to tajně doufal )
Nemůžu pochopit, že taková kniha může způsobit takový bum a že jsem se k tomu přemluvila si to poslechnout . Když si uvědomím, že taková hrůza se děje milionům holek a tady se ještě rozplývají, jaká je to skvělá kniha, vlasy mi vstávají hrůzou. UŽ NIKDY !
Teda to zas byl pekelný vhled do polámané lidské psychiky. Nechápete mě špatně, ta knížka je skvělá, zhurta napínavá a jakmile s ní jednou začnete, budete mít problém přestat číst. Jen mě z toho napadlo, že něco tak znepokojivého, s tolika poměrně drastickými detaily (přiznávám, že u části popisující psí zápasy jsem musela přeskakovat řádky) může asi napsat jen někdo, kdo v sobě má poměrně slušný kousek temna. Nu nic, asi se bych si měla pro zklidnění přečíst Pipi dlouhou punčochu :)
Nemam přečtené předchozí dily, jen asi jeden, tak nemam moc srovnání. Ale četlo se to dobře. Chtela jsem napsat, že se mi to líbilo, ale nebyla bych tim pádem taky nějaká divná? Takže se mi to vůbec nelíbilo. Hlavně ty pasáže s babičkou. To jsem se někdy při čtení zasekla a jen zírala. Kdyz ji Mia a Kim chtěly napadnout, tak jsem měla srdce až v krku.
Bylo to brutální, napínavé, nepochopitelné. Na pokraji smrti hladem, ale stálo to za to.
Štítky knihy
vraždy psychologie thrillery napětí znásilnění severská krimi únosy švédské detektivky
V pořadí moje druhá "keplerovka", opět jedna z těch knih, co vás drapnou za pačesy a nepustí, i když víte,že ráno budete budík proklínat...potkáte se s "milou" babičkou a získáte i životní moudro,které na vás vybafne v okamžiku,kdy zrovna to potřebujete ze všeho nejvíc...pokud nevydržíme pohled do zrcadla svých vlastních vzpomínek,pak nemůžeme ani prožít smutek nad tím,co se stalo,a jít dál.Může to znít jako paradox,ale čím víc se snažíme ignorovat to,co je v našem životě bolestivé,tím víc to nad námi přebírá moc.....takže asi tak.