Zuzanin dech
Tereza Jandová
https://www.databazeknih.cz/img/books/53_/535158/bmid_zuzanin-dech-6603e1c7b579d.jpg
5
3155
3155
Jsou tři. Zpočátku děti. Svět je v rovnováze. Později se všechno změní. Ona miluje jednoho z nich, ji milují oba dva. Zuzana Liebeskindová je dcera cukrovarníka. Nic jí nechybí, kráčí životem lehce, obklopena láskou. Vzduchem se vznášejí vlákna přepáleného cukru. Třicátá léta dvacátého století v malém městečku Holašovice jsou sladká. Teprve během německé okupace začne Zuzana dospívat. Bolestně vrůstá do dějin a dějiny se vpisují do ní. Protože má židovský původ, je její osud předem daný. Transport. Koncentrák. Zuzanini přátelé Hanuš a Jan zůstávají v Holašovicích. Jejich cesty se však rozcházejí. Po skončení války se Zuzana vrací z koncentračního tábora, ztráty jsou ale větší, než čekala. Dokáže po všem, co prožila, ještě milovat? A má vůbec na výběr?... celý text
Přidat komentář
Mně se to nelíbilo. Styl psaní, přítomný čas, holé věty, občas skoky do budoucna.
Příběh, aby v něm bylo všechno, láska, rivalita, kontrasty, bohatství, chudoba, židé, továrník, koncentrák, zrada... pro mě zbytečně všechno.
Až tuhle knížku vezmete do ruky a začnete číst, tak ji odložíte až s poslední přečtenou stránkou. Dřív to prostě nedokážete.
Noooo...tak to je zase příběh, který mě zasáhl až do morku kostí..přečteno na jeden zátah během dne.
Postavy líčené tak, že jsem si k nim hned utvořila vztah...hospodyní Tomášovou počínaje.
I tomu Hanušovi jsem celou dobu fandila. Bylo mi ho líto...do návštěvy Gestapa.
To, co si Zuzana zažila po návratu z lágru, mě dostalo víc než její pobyt v Osvětimi. Takové vyústění jsem tedy opravdu nečekala...
Knihu rozhodně doporučuji.
Příběh ve mě stále rezonuje a jako bych cítila v ústech chuť cukru. Hořkosladkou chuť cukru.
Hodně mi připomíná Hanu, ale styl je jiný. Četla se dobře, příjemná, ale můj šálek kávy to nebude
Přečteno jedním dechem. Když si Zuzana myslela, že má za sebou to největší peklo, přišlo peklo další. Osudy bývají někdy opravdu kruté. Velmi pěkně napsáno. Naprosto příhodný název jsem pochopila skutečně až na konci.
Dechberoucí příběh o schopnosti přežít a zachovat si důstojnost i v těch nejkrutějších podmínkách. Má první, ale určitě ne poslední kniha od této autorky.
Měla jsem strach, že mi bude v knize chybět přímá řeč. A nechyběla. Vůbec. Četlo se to nádherně. Kniha mě chytla od první strany. Moc se mi líbily všechny popisy v knize, já jsem snad ten cukr cítila!
Krásná kniha se smutným příběhem. Kolik toho jedno tělo a jedna duše dokáže vydržet...
Sedl mi styl psaní a díky tomu jsem ji přelouskla i rychle. Přijde mi, že se s těmito knihami teď roztrhl pytel... Ještě bych přidala nějaký závěr, trošku pokračování. I tak jsem byla spokojená
4 nebo 5 hvězd? Dávám 5, přestože do stylu slohu jsem se vžívala 100 prvních stran, musím uznat, že je to jiné a dobré, i když mě trochu od knihy odosobňuje. Téma by se mohlo zdát stokrát opsané, ale cením si kapitoly z dospělosti. Osoby jsou zajímavě vykresleny. Takže přes počáteční skepsi vůči slohu hodnotím knihu velmi dobře.
(SPOILER) Příběh bere dech o tom žádná, jediné co mi vadilo , tak styl psaní se kterým jsem chvilku bojovala ale asi po půlce zas začala ignorovat :D a obdiv k Zuzaně že Hanuše nezabila dřív :D
Nemám slov. Tak pohádkové dětství se obrátilo v naprosté inferno.
Tu největší bolest působí lidé našemu srdci nejbližší.
Krutá, ale krásná kniha.
(SPOILER) Je to škoda, knížka sama o sobě je hezká, téma neotřelé a příběh v mnoha ohledech překvapivý, určitě by byla aspoň na 4 hvězdičky, ale.... ale kniha je dost nevyvážená, dle mého vkusu prvních asi 80 stránek obsahuje až přespříliš popisů, úplně zbytečně jsou detailně rozebrány některé postavy, které nehrají v dalším ději žádnou roli (např. maminka Liliana). Účelem bylo zřejmě vykreslit kontrast života židovské komunity před a po, ale do čtení jsem se musela nutit. Druhá půlka se četla už hezky, byla jsem ráda, že samotný pobyt v táboře již nebyl tak dopodrobna rozpracován, i tady byly pro mě dost neuvěřitelné věci (nepotrestali hospodyni za ukrývání Židů na půdě? nebyl to tehdy hrdelní zločin?).... Naopak se mi velmi líbilo, že se autorka věnuje hodně životě po holocaustu, kde již většina knih s touto tématikou končí, závěr knihy by si zase zasloužil trochu více dovyprávět, ale .... za mě 3,5 hvězdičky, je mi to líto, asi jsem čekala více, a tak jdu s hodnocením proti všem. Někdy se to tak přihodí.
Jedna z mých prvních audio knih. Původně jsem myslela, že u čtení budu uklízet a poslouchat u práce. Skončilo to tak, že jsem s otevřenou pusou poslouchala a poslouchala... Možná dobře, nádherně namluvená kniha. S autorkou jsem se setkala v knize Němci , která mě také nadchla. Doporučuji, kniha zas trochu jiným pohledem nahlíží na tragické události nejen židů. Opravdu doporučuji, za přečtení rozhodně stojí.
Samozřejmě, děj se dá předvídat, proto mi třeba na krásně popisovaném dětství právě znalost dějin - co bude následovat- kazila radost u četby. Už předem jsem litovala všech , kterým se nezvratelně dofukovala svíčka.
Další kapitola- dospívání se také dala trochu předvídat, ale protože mě styl psaní autorky vyhovuje , seděla jsem jak přikovaná a poslouchala....
I poslední část Dospělost je napsána poutavě a přesto, že je to kniha o smutných věcech, i tady autorka zvolila styl , který neděsí.
Velmi čtivé, dobře napsané, jen ten konec jsem nějak čekala jiný. Zuzana se mi však zadřela pod kůži, přemýšlela jsem o ní ještě dlouho po dočtení.
Štítky knihy
koncentrační tábory Židé druhá světová válka (1939–1945) zneužívání milostné příběhy romantika domácí násilí ženy v 2. světové válce perzekuce holokaust, holocaust
Autorovy další knížky
| 2020 |  Zuzanin dech |
| 2017 |  Doupě |
| 2014 | Němci |
| 2006 | Je hlína k snědku? |
| 2008 | Hořké moře |
Obehrané téma 2. světové války, chtělo by se říct. Katalpa však válku využila spíše coby kulisy a příhodné prostředí pro rozehrání lidských vztahů v kdysi kamarádském trojúhelníku než k výpovědi o válečných hrůzách. I skoky v čase začnou dávat smysl, když si uvědomíme, jak dějově očekávaný, předvídatelný a lineární příběh s židovskou postavou se tak asi odehrává v průběhu let 1939, 1945, 1948. Čtenář se tak nedozvídá jestli, ale jak a proč. Pouze samotný závěr mu zůstane utajen do samého konce.
Válka a židovské pogromy jsou tisíc a jedenkrát popsané v análech a literatuře, stejně jako motivy a osobní atributy, které pomáhaly člověku přežít. Katalpa se tak dle mého s těmito kulisami pustila na docela tenký led. Osud Zuzany, cukrovarnické dcery, představuje tragické životní drama, jaké potkalo tisíce dalších židů. O to není méně hrůzné, přesto ve mně jeho popis nedokázal probudit zcela odpovídající city. Zůstávala však přinejmenším zvědavost dozvědět se, jak to celé s těmi třemi kdysi kamarády dopadne. Válka u každého z nich působila coby destruktivní katalyzátor k projevení neskrytějších, ne právě pěkných rysů jejich povah. Závěr je sice trochu překvapivý, ale z mého pohledu logický a přitom nemálo originální. Utnutý právě včas, aby si čtenář mohl domyslet možné následky. Příčiny byly více než zřejmé. Až na výjimky neholduju příběhům dovyprávěným do nejmenších konečných detailů. Za ten dávám čtvrtou*.