Zuzanin dech
Tereza Jandová
https://www.databazeknih.cz/img/books/53_/535158/bmid_zuzanin-dech-6603e1c7b579d.jpg
5
3155
3155
Jsou tři. Zpočátku děti. Svět je v rovnováze. Později se všechno změní. Ona miluje jednoho z nich, ji milují oba dva. Zuzana Liebeskindová je dcera cukrovarníka. Nic jí nechybí, kráčí životem lehce, obklopena láskou. Vzduchem se vznášejí vlákna přepáleného cukru. Třicátá léta dvacátého století v malém městečku Holašovice jsou sladká. Teprve během německé okupace začne Zuzana dospívat. Bolestně vrůstá do dějin a dějiny se vpisují do ní. Protože má židovský původ, je její osud předem daný. Transport. Koncentrák. Zuzanini přátelé Hanuš a Jan zůstávají v Holašovicích. Jejich cesty se však rozcházejí. Po skončení války se Zuzana vrací z koncentračního tábora, ztráty jsou ale větší, než čekala. Dokáže po všem, co prožila, ještě milovat? A má vůbec na výběr?... celý text
Přidat komentář
Příběh židovské dívky před válkou a po ní.Kniha byla super.Určitě doporučuji k přečtení.
Výborná knížka. Nešlo se od ni odtrhnout. I když dalo, když jsem si musela na hrdinku zanadávat, co si nechá po všech těch hrůzách ještě líbit. Doporučuji přečíst!
Zpočátku si člověk musí zvyknout na autorův styl psaní, ale když tenhle prvotní "blok" pomine, je kniha velikým čtenářským zážitkem a přestože Zuzana není typická kladná hlavní hrdinka, čtenář je na její straně a fandí ji i jejímu tatínkovi na každé stránce této pozoruhodné knížky. Jsem moc ráda, že je tahle knížka součástí mé knihovny.
Krásna kniha, veľmi pútavý príbeh. Čo však mne uberalo na čitateľskom zážitku bol štýl autorkinho písania - strohe, neosobné vety podľa môjho názoru veľmi uberali emóciam, ktoré by mohla kniha vyvolať. Na druhej strane, kniha sa veľmi ľahko a rýchlo čítala.
Neskutečný příběh, který je až dechberoucí. Kniha se nedá odložit, ufff, až mě mrazí při pomyšlení, co vše bylo a dělo se...
Uff. Smutná, bolestná kniha. Zároveň plná naděje a touhy žít. Přečteno za pár hodin, i přes těžké téma knihu nešlo odložit.
Tohle byla opravdu nádherná kniha. Kniha plná lásky, ale také plná neskutečné bolesti a touhy žít. Asi nemám více, co bych napsala. Snad jen - rozhodně si ji přečtěte.
Nejprve jsem měla problém zvyknout si na styl psaní ve 3. osobě, to mi nevyhovovalo. Ale když si člověk zvykne je to poutavý příběh.
Ukazuje, že v životě není nikdy nic jisté a ačkoli se narodíte do prostředí, kde vám nic nechybí a žijete v luxusu, všechno se může rázem změnit a můžete se pohybovat na hranici života a smrti.
Celkově mě moc bavilo.
Od teto knihy jsem ocekavala hodne a ocekavani se uplne nenaplnila. Katalpa psat umi, takze to rozhodne nebylo spatne, ale neco tomu chybelo. Take mi kniha hodne pripominala Stalo se prvniho zari od Rankova, kterou mimochodem doporucuju, pokud jste jeste necetli.
Autorka má zvláštní styl psaní, na který jsem si musela zvyknout, ale po kratší době to bylo v pohodě. Sledujeme Zuzanino bezstarostné dětství a všem je jasné, jak bude děj následně pokračovat. I to, že přátelství židovské dívky a dvou chlapců asi nemůže dopadnout dobře. Jsem ráda, že autorka děj z koncentráku zkrátila, protože těhle knížek v poslední době vychází víc než by mělo, a tím víc se věnovala ději po skončení války. Zuzanu místo jednoho pekla čeká další, horší o to, že přichází od blízkých lidí. Konec je sice překvapivý, ale když se nad tím zamyslím, tak se vlastně něco podobného dalo čekat.
Hltala jsem každou stránku, doslova cítila chuť kostky cukru na jazyku a vůni lesa, domova, ale i strach z toho, co bude dál.
Jakuba Katalpa je skvělá a je pro mě zárukou kvality. Miluju její styl psaní, její syrovost, její popisy.
Jak poznám knihu za 5* ? Nechci aby skončila.
Jediné co bych knize vytkla byl příliš rychlý spád Zuzaniny Dospívání, Dospělosti a konce.
Oproti Dětství mi přišlo, že to nabralo moc rychlé obrátky.
Strašně se to ve mně mele, protože jsem právě četla (poslouchala) Zlodějku knih a proto nemůžu knihu ohodnotit. Musím to vstřebat a rozdýchat.
Krasne napsany pribeh, po bezstarostnem detstvi prijde vystrizliveni, ale Zuzana se pritom nikdy nelituje a neohani se nespravedlnosti. Ocenila jsem, ze popisy z koncentracnich taboru nebyly prehnane drsne a syrove jako v jinych knihach, kde se toto tema vyskytuje. Presto si tu hruzu ctenar domysli. Navrat Zuzany domu byl smutny, ta bezmoc... Komplikovany vztah s kamaradem z detstvi, zrada. Ale Zuzana zustava silna az do konce.
Krásná kniha, silný zážitek. Občas některý z komentářů zmiňoval zvláštní způsob bez přímé řeči, jakým je kniha napsaná - a to mě odrazovalo dlouho od pořízení. Jsem ráda, že jsem jí nakonec dala šanci, myslím, že právě ten strohý způsob dělá tu knihu jedinečnou, přímá řeč mi vůbec nechyběla a mnohdy ty krátké holé věty vypověděly víc, než sáhodlouhá popisná souvětí. Výborné!
Kniha hned překvapí zvláštním strohým stylem psaní v krátkých větách, který mně bohužel nevyhovoval a rušil mě v poutavém příběhu prvních dvou částí knihy. V poslední části mi vlastně nevadil, podmiňoval rychlý spád děje a dodával příběhu na krutosti a já měla co dělat, abych knihu vůbec dočetla. Musela jsem si dávat pauzy, abych načerpala sílu na pokračování. Věděla jsem, že i když je pro mě tato část velmi náročná, knihu dočtu, protože musím vědět, jak vše dopadne a vlastně to tak úplně nevím...
No tak si to shrňme. Knížka vybrána na databázi, jen kvůli čtenářské výzvě a díky tomu, že tohle by snad ještě alespoň trochu šlo. No a splnilo to očekávání. Dostáváme další, v podstatě pořád stejný, příběh, který je napsán jen maličko jinak, ale hezky postupně vypsány všechny klišé, které jsou v knížkách o holokaustu. Jediná změna je jen závěr za který jsem přidal jednu hvězdu.
Z knihy mám pocit jako kdyby se Hana (od Mornštajnové) se Zuzanou potkaly v branách zla (Osvětimi) a každá si nesla svoje následky na bedrech a podle toho dále každá jednala.
Byť jsou oba příběhy smyšlené (na základě reálií) nemohu se zbavit pocitu že tohle se bohužel dělo okolo nás ať už to byla Zuzana nebo Hana nebo kdokoliv jiný ... vždycky to dopadlo tak nějak blbě a nešlo jen o číslo na paži a prožité hrůzy ... bohužel i po převratu zla pokračovala ...
(SPOILER) Něco tomu chybělo... Ale i tak se mi příběh velice líbil. Autorka používá krásný jazyk. Happyend jsem nečekala, Katalpa nepatří do červené knihovny (díkybohuzato). Doporučuji.
Štítky knihy
koncentrační tábory Židé druhá světová válka (1939–1945) zneužívání milostné příběhy romantika domácí násilí ženy v 2. světové válce perzekuce holokaust, holocaust
Autorovy další knížky
| 2020 |  Zuzanin dech |
| 2017 |  Doupě |
| 2014 | Němci |
| 2006 | Je hlína k snědku? |
| 2008 | Hořké moře |
Po delší době jsem narazila na knihu, která mě opravdu vtáhla a četla jsem ji prakticky jedním dechem. Je to moje první kniha od této autorky a rozhodně ne poslední. Moc se mi líbí její styl psaní a dělení na kratší kapitoly. Opravdu silný příběh, který stojí za přečtení.