Zuzanin dech
Tereza Jandová
https://www.databazeknih.cz/img/books/53_/535158/bmid_zuzanin-dech-6603e1c7b579d.jpg
5
3188
3188
Jsou tři. Zpočátku děti. Svět je v rovnováze. Později se všechno změní. Ona miluje jednoho z nich, ji milují oba dva. Zuzana Liebeskindová je dcera cukrovarníka. Nic jí nechybí, kráčí životem lehce, obklopena láskou. Vzduchem se vznášejí vlákna přepáleného cukru. Třicátá léta dvacátého století v malém městečku Holašovice jsou sladká. Teprve během německé okupace začne Zuzana dospívat. Bolestně vrůstá do dějin a dějiny se vpisují do ní. Protože má židovský původ, je její osud předem daný. Transport. Koncentrák. Zuzanini přátelé Hanuš a Jan zůstávají v Holašovicích. Jejich cesty se však rozcházejí. Po skončení války se Zuzana vrací z koncentračního tábora, ztráty jsou ale větší, než čekala. Dokáže po všem, co prožila, ještě milovat? A má vůbec na výběr?... celý text
Přidat komentář
(SPOILER) Něco tomu chybělo... Ale i tak se mi příběh velice líbil. Autorka používá krásný jazyk. Happyend jsem nečekala, Katalpa nepatří do červené knihovny (díkybohuzato). Doporučuji.
Paráda. Druhá kniha od autorky a opět nejsem zklamaná. Styl psaní mi vyhovuje. Úderné krátké věty a je jimi řečeno vše. Krásná kniha o hrozné době. Rozhodně doporučuji k přečtení.
(SPOILER)
Další kniha o holokaustu? Ne, díky. I když...hlavní hrdinka se jmenuje jako já a hodí se to do výzvy...No tak jo, beru.
A v zásadě jsem nelitovala, je to poměrně působivé čtení.
Trochu depresivní, kdy se z jednoho kamaráda stane ukázkový hajzl a druhý bez mrknutí oka sebere majetek své milované a zařídí si vlastní život jinde.
Nejvíc mě ale mrzí konec. Ne že by si to dotyčný nezasloužil, ale jako co pak? Jaký to mělo smysl? Jí zavřou na spoustu let (pokud jí rovnou neoběsí) a dítě půjde do sirotčince. Terno. Pokud z toho měla nějak vyváznout, chtělo to jiný způsob jak ho oddělat, tohle na nehodu neuhraje.
Ano, nemám ráda tyhle otevřené konce, autorka si mohla dát tu práci a vymyslet nějaký uzavřenější - ať už optimistický, kdy to tedy Zuzaně projde a kráčí dál ke světlým zítřkům nebo i pesimistický, kdy se za ní naopak zavírají brány vězení.
Velmi poutavý, a bohužel i smutný, příběh. Asi nejlepší kniha, kterou jsem z dob druhé světové války četla. Jednak jsou v ní skvěle a nenuceně popsány historické události, které snadno vstřebá i neznalec historických souvislostí té doby, druhak velmi poutavý příběh hlavní hrdinky. Celou knihu jsem s ní prožívala. Nejhorší je posléze uvědomění si, že takový příběh, bohužel byl i nesčekrát realitou. Bohužel poslední hvězdu nepřidám za velkou míru smutku a krutosti, který mi přišel místy pro mě až nevstřebatelný, a občas jsem si přála, ať tahle stránka s žalostnou situací už skončí.
Zuzanin dech je pro mě nejlepší knihou s tematikou holoucaustu, kterou jsem letos četla. První část “Dětství” na mě působila občas nekonzistentně, ale celkově byl příběh velmi silný. Člověk si zase jednou uvědomí, jak snadno se dá vše ztratit a padnout na úplné dno. V tomto případě samozřejmě cizím zaviněním. A závěr? Ten byl pro mě velmi překvapivý…
Styl psaní sice nebyl až tak poutavý, přesto je pro mě Zuzanin dech na podobné úrovni jako třeba Hana.
Cetla jsem hodne knizek, kde je popsan “pribeh” z koncentracnich taboru a tenhle me zas tak moc nezaujal. Podle hodnoceni jsem cekala asi neco vice. Ano kazda kniha o koncentracnim tabore je smutna a muselo to byt hrozne. Ale tady ta kniha spise popisovala Zuzanu jako takovou - jeji detstvi az dospelost, cukrovar atd…Pribeh z koncentracniho tabora byl za me kratky a ne zas tak barvive popsany. Zkratka jsem asi cetla lepsi knihy na toto tema.
Příběh židovství pořád táhne. V této knize ovšem není holocaust tak vyloženě hlavním tématem a myslím si, že je to dobře. Příběh hodně čtivý a čtenáře zaujme, ovšem pasáže na začátku celkem přetažené a zbytečně dlouhé. Konec za mne geniální a to i přesto, že nemám ráda otevřené konce. Život Zuzany je ohromující.
Moje první kniha od této autorky a rozhodně ne poslední.
Jednu hvězdu ubírám za neobvyklý styl psaní, který u mě trochu ubíral na čtivosti.
O této knize jsem už hodně slyšel a snad patřím mezi poslední čtenáře, kteří tuto knihu ještě nečetli, a tak jsem se rozhodl, že se ponořím do této knihy. Sledujeme život Zuzany a její rodiny a do jejich osudů zasahuje okupace, 2. světová válka a události po 2. světové válce. Kniha je rozdělena do 3 částí: Dětství, Dospívání a Dospělost. V románu Zuzana projde také koncentračním táborem Osvětim, ale tato část nebyla příliš rozsáhlá. Knihu hodnotím na 90 %.
Kniha se mi líbila, byla čtivá, autorka má úsporný styl psaní, který se mi líbil a na který jsem si zvyknul. Líbilo se mi, že Zuzanin táta vlastní cukrovar a my jsme mohli nahlédnout do zpracování a distribuce cukru. Závěr knihy bych si přál propracovanější, poněvadž jsem byl zvědavý, jak to všechno skončí a některé situace si můžu jen v myšlenkách představit, jak se dále vyvíjely. Možná to byl záměr autorky, kdoví, ale každopádně bych osobně přivítal, pokud by to bylo všechno dovysvětleno a dotaženo do konce.
Románu by se daly vytknout nějaké další drobnosti (např. komentář čtenářky s profilem zonoro), ale celkově hodnotím knihu pozitivně a myslím si, že hodnocení čtenářů, kteří četli tuto knihu, odpovídá kvalitě knihy. V knize jsem nenašel pravopisné chyby nebo překlepy, což oceňuji. Je zajímavé, že se v knize nevyskytují uvozovky v přímé řeči.
Kniha má pěknou záložku. :)
Časem se možná poohlédnu po dalších autorčiných knihách.
Boží! Příběh byl pecka, líbilo se mi, že autorka nepoužívala přímou řeč, nebyla v knize žádná zbytečná omáčka, jen čistý příběh, za který bych dala šest hvězd. Tu šestou zejména za ten konec. Určitě doporučuju.
Způsob psaní mi velmi vyhovuje, připomíná mi moji milovanou Elenu Ferrante.
Knížka je velmi dobře napsaná, četla jsem snad padesát knížek na toto téma a patří určitě ke špičce.
Co mi vadí je to, že jsou tam nezkontrolované chyby - např. na jedné stránce má hlavní hrdinka 12 na další teprve slaví 10.narozeniny a takových chyb tam je více. Do očí bijící je i to, že rozkvetly tulipány, narcisy a potom teprve sněženky a ocúny.
Nevím, kdo dělal korekturu, ale tyto chyby jsou docela průšvih - vzhledem k tomu, že je román psát tak, jak je psán a není tam dvě stránky omíláno počasí a vnitřní pochody, si toho i průměrně vnímavý čtenář všimne.
Přečetla jsem i knihu Němci a tu taky mohu doporučit.
Já jsem už na toto, nejrůznějšími způsoby napsané, téma četla hodně knih. Bohužel je asi těžké napsat cokoli nového, ale pro mě je to opět stejná stokrát popsaná osnova. Ano je to silný příběh, ale nepřekvapí. Zuzany mi bylo líto, Jan a Hanuš... jejich chování se bohužel dalo očekávat. Určitě jsem četla mnohem lepší knížky na toto téma i od českých autorů.
Autorka má svůj specifický styl psaní a ten taky nemusí sednout každému.
Knihu jsem poslouchala jako audio . Líbilo se mi jak byla načtená.
(SPOILER) Taková úplně zenová knížka. Přítomný okamžik, krátké věty, naturalistické obrazy. Po přečtení mám pocit, že jsem víc teď a tady. Spoiler: ze začátku jsem chtěla dětství přeskočit, ale pak jsem si to začínala vychutnávat. Kniha ve mně zanechala silný dojem. U konce jsem si nejdřív řekla, no to ne, ale čím víc nad tím přemýšlím, tim vic se mi líbí. Nesmí se to rozebírat do detailů (vražda a její dopady, v dalším díle by se dalo rozpoutat další peklo pro změnu v komunismu). Zuzana vyhrála, všemu navzdory, přežila a prezilo i její dítě. Jan v tomhle kontextu ztrácí význam. Daruje život. Je silná, nezůstala obětí.
Nevýhoda této knihy byla u mě v tom, že jsem ji četla až po Haně Aleny Mornštajnové. Život před válkou, koncentrační tábory, pokus vrátit se zpátky do života a světa, který je úplně jiný. Neseděl mi způsob vyprávění a místy i chování jednotlivých postav.
(SPOILER) Zuzano... tak moc jsem si prala jiny konec, Jana, lasku a aby byla zase stastna za to utrpeni, ktere musela zazit a snaset.. Skvela knizka, hezky se cetla.
Utřu slzu,zaklapnu knížku a konečně se nadechuji. Chvíli jsem si na styl psaní zvykala.Postrádala jsem přímou řeč,ale po pár stránkách mi to přestalo vadit. Zadržovala jsem dech se Zuzanou a nadechoval se když se nadechovala ona. Tak moc jsem jí držela pěsti aby její osud dopadl jinak. Dopadl i jinak než jsem předpokládala.
Já mám prostě s knihami tohoto žánru problém, je to na mě příliš prvoplánové. Tato kniha není výjimkou. Když už sáhnu po knize s tématem druhé světové války, vždy je to to samé citové vydírání příběhu umístěného do koncentračních táborů. A v tom případě jsou mnohem lepší knihy než tato.
Je to můj první přečtený román od této spisovatelky. A je to životní osud dívky a posléze ženy Zuzany. Jednu skoro celou noc jsem nespala a knihu jsem musela dočíst. Je to velmi silný tragický příběh u kterého jsem měla často slzy na krajíčku. Styl psaní paní SPISOVATELKY mně vyhovoval. V těch krátkých , dobře vybraných slovech a větách bylo řečeno vše o životě. Více než v dlouhých souvětích. Díky za krásný román, za čtenářský zážitek. Myslím na příběh té ženy několikrát denně.
Štítky knihy
koncentrační tábory Židé druhá světová válka (1939–1945) zneužívání milostné příběhy romantika domácí násilí ženy v 2. světové válce perzekuce holokaust, holocaust
Autorovy další knížky
| 2020 |  Zuzanin dech |
| 2017 |  Doupě |
| 2014 | Němci |
| 2006 |  Je hlína k snědku? |
| 2008 | Hořké moře |
Z knihy mám pocit jako kdyby se Hana (od Mornštajnové) se Zuzanou potkaly v branách zla (Osvětimi) a každá si nesla svoje následky na bedrech a podle toho dále každá jednala.
Byť jsou oba příběhy smyšlené (na základě reálií) nemohu se zbavit pocitu že tohle se bohužel dělo okolo nás ať už to byla Zuzana nebo Hana nebo kdokoliv jiný ... vždycky to dopadlo tak nějak blbě a nešlo jen o číslo na paži a prožité hrůzy ... bohužel i po převratu zla pokračovala ...