Zuzanin dech
Tereza Jandová
Jsou tři. Zpočátku děti. Svět je v rovnováze. Později se všechno změní. Ona miluje jednoho z nich, ji milují oba dva. Zuzana Liebeskindová je dcera cukrovarníka. Nic jí nechybí, kráčí životem lehce, obklopena láskou. Vzduchem se vznášejí vlákna přepáleného cukru. Třicátá léta dvacátého století v malém městečku Holašovice jsou sladká. Teprve během německé okupace začne Zuzana dospívat. Bolestně vrůstá do dějin a dějiny se vpisují do ní. Protože má židovský původ, je její osud předem daný. Transport. Koncentrák. Zuzanini přátelé Hanuš a Jan zůstávají v Holašovicích. Jejich cesty se však rozcházejí. Po skončení války se Zuzana vrací z koncentračního tábora, ztráty jsou ale větší, než čekala. Dokáže po všem, co prožila, ještě milovat? A má vůbec na výběr?... celý text
Přidat komentář
Tohle se vážně povedlo. Zpočátku mi trochu vadil autorčin strohý, až neosobní styl. Věty napsané jakoby mimochodem, bez emocí. Postupně jsem ale přišla na to, že právě ve způsobu líčení je jakási vnitřní síla, co dává příběhu na opravdovosti. Příběh Zuzany není příběhem války, koncentračního tábora, je to příběh o vnitřní síle a nezdolnosti mladé dívky na pozadí šťastných i hořkých časů. Příběh o neuvěřitelné síle života.
Já jsem se do knihy začetla okamžitě a jedním dechem. Přesto, že bylo jasný, jaké bude pokračování, poslední část Dospělost jsem četla pomalu a opatrně jsem obracela stránky. Připravená knihu na chvíli odložit a prodýchat ten děs. Ale to, co Zuzanu čekalo po návratu domů mě dostalo ještě víc. Zabít zmetka, rozčtvrtit, rozcupovat na kousky. Děsivý příběh. Kdybych mohla, dala bych 6*
Tak tohle je pecka. Doslova. Začátkem knihy jsem se sice prokousávala trochu pomaleji, dlouho jsem si nemohla zvyknout na autorčin strohý a jednoduchý styl psaní postrádající přímou řeč. Jakmile se ale děj přehoupnul od Zuzanina dětství k dospívání úplně mě pohltil a já se nemohla od čtení odtrhnout.
Jedná se o velmi silné téma, navíc skvěle zpracováno prostřednictvím zajímavých postav. Líbilo se mi také prostředí cukrovaru, ve kterém se zpočátku příběh odehrává. Jedinečný literární zážitek, trochu bych snad vytkla konec, možná by si kniha žádala pokračovaní, ale asi sama autorka ví své a zvolila to nejlepší.
Pochopitelně se nabízí srovnání s knihou Hana od Aleny Mornštajnové. Stejné téma, silná hlavní hrdinka, zmar a utrpení, návrat zpět, to vše mají společné a přece je každá svým způsobem jiná. Nechť se každý rozhodne, která je mu bližší, já jsem nadšená z obou.
Wau. Tak musím říct, že do poloviny se knihou prokousávala vadil my styl strohých vět. Ale od půlky jsem knihu neodložila a dočetla během pár hodin . Příběh u kterého by čekala úplně jiný konec .Možná bych brala ještě pokračování. Velmi pěkný příběh kniha o utrpení v mnoha podobách o lásce a násilí . Určitě patří do každé knihovny .
(SPOILER) (Lehce spoiler) Silný příběh, dlouho ve mě zůstane. Ten kontrast mezi bezstarostnym detstvim a naslednymi hrůzami pachanymi na Zidech, mě dostal. Závěr mě moc nepotesil, na druhou stranu mi nijak nevadilo, co s Hanusem stalo, zasloužil si to. A to mu Zuzana s Janem v dětství zachránili život, až do jeho puberty by mě nenapadlo, co za člověka se z něj vyklube..
Na knihu jsem se vzhledem k velmi pozitivním recenzím opravdu těšila. Nemohu říct, že bych byla vyloženě zklamaná, ale asi jsem od ní čekala víc. Dlouho mi trvalo, než jsem si zvykla na styl autorčina psaní, krátké úsečné věty, bez přímé řeči, příběh poněkud strohý. První polovina knihy (dětství a část dospívání) mě chvílemi až vcelku nudila, zbytek už byl čtivější a poutavější. Co mě nikdy nepřestane slušně řečeno vyvádět z míry, je míra nespravedlnosti, nenávisti a bolesti, které jsou všechny knihy o těchto tématech plné. Knihu nakonec hodnotím vcelku kladně, četla se dobře, ale očekávaný wow efekt se bohužel nedostavil zdaleka v takové intenzitě jako u ostatních čtenářů.
V této knize se hlavní hrdinka ve vypjatých situacích soustředí na dech, autorka slovo dech použila v názvu a já mohu říct, že jsem knihu, obrazně řečeno, četla jedním dechem. Motivem románu je tragický osud českých Židů, ale není to román jen o holokaustu. Je i o přátelství, lásce, žárlivosti, nenávisti a zradě.
Stejně jako v Němcích i tady jde o silný příběh s ženskou hlavní postavou. Zuzana je dcerou Žida, majitele prosperujícího cukrovaru. Děj se odehrává na pozadí bouřlivých událostí první poloviny 20. století, takže hodně lze předvídat, ale to na čtivosti a kvalitě románu neubírá.
Toto strohé, syrové a výstižné vyprávění o jednom životě, který začíná jako pohádka se spoustou lásky a pokračuje v tom nejkrutějším období dějin, se zadře pod kůži. Já hodnotím Zuzanin dech z těch nejznámějších knih této autorky jako jednoznačně nejlepší.
Spokojené dětství, pak válka a zrada kamaráda. Skvěle napsaná kniha, od které se nedá utrhnout. Zajímalo by mě, jak to bylo dál. Narodila se Zuzaně holčička? Napsala Janovi?
Nemohla jsem přestat číst... pro mě silné téma, krásně vykreslené postavy, prostředí cukrovaru, láska k zvířatům a přírodě, nenáviděný holocaust... a ani ledová krusta na konci neubrala hvězdičku....
Tady se ani nedá hodnotit jinak než plným počtem hvězdiček...kniha zpracovává silné téma. Zpočátku jsem si nemohla zvyknout na strohé krátké věty, ale pak jsem se začetla. Příběh Zuzany je strhující, frustrující a fascinuje. Rozhodně však nedoporučuji těm, kteří jsou v depresi nebo prožívají emoční krizi. Po přečtení této knihy se propadnou ještě níže...
Opravdu dechberoucí kniha, ráda bych si ji přečetla ještou jednou, ale snad až za nějakou dobu, protože mě docela "vzala". Doporučuji!
Autorku obdivuji, "naše" pýcha a chlouba. Psát tedy umí.
Jinak ani hodnotit nelze než plný počet.
Lehkovážné, nonšalantní, noblesní prvorepublikové počteníčko se zvrtne v hrůzy holocaustu, ale ani po osvobození a záchraně zbytků holého života doslova ve vteřině dvanácté nenachází Zuzana klid.
Nevím, kde bere sílu ještě se nadechnout..., možná všechen ten cukr... Závěr dává naději.
Vždycky když čtu o hrůzách druhé světové války cítím stud, jak to, že se tohle mohlo dít? Cítím takovou nespravedlnost a bezmoc.
Tento příběh a celá kniha je dobře rozdělena do 3 dílů života Zuzany. Příběh utíká díky skvěle psanému textu, který není složitý, ale pod jednou krátkou větou je schované všechno.
Knížku doporučuji!
Svižné, hutné, mladé a přesto vážné dílko. Útlé, ale zachycující velký úsek života, od sladkého dětství, přes nasládlé dospívání až po hořkosladkou dospělost dědičky cukrovaru.
Navíc s pikantním a nečekaným závěrem.
Nádherná knížka!! Řekla bych jedna z nejlepších, co jsem četla! Styl psaní mě překvapil, ale úplně vyhovoval. Závěr tedy překvapivý, ale ponechává prostor pro čtenářovu fantazii... :-) Rozhodně doporučuju přečíst!
Tolik radosti a nevinnosti v dětství, tolik očekávání a zrání v dospívání a tolik zmaru a beznaděje v dospělosti. Skvělá kniha, druhá od této autorky a věřím, že ne poslední.
Možná už je těch knih s tématem holokaustu až moc, není ale asi na škodu si pořád připomínat, čeho jsme jako lidstvo schopni. Toto je ten z výrazně lepších příběhů, osud bohatého židovského děvčete se čte skoro sám.
Zajímavě je načrtnutá otázka promarněné možnosti útěku před přicházejícími běsy. Jak se rozhodnout k tomu vše opustit, zariskovat a odjet do nejistoty, namísto víry v to, že vše ještě třeba dobře dopadne.
Štítky knihy
koncentrační tábory Židé druhá světová válka (1939–1945) zneužívání milostné příběhy romantika domácí násilí ženy v 2. světové válce perzekuce holokaust, holocaust
Autorovy další knížky
2020 | Zuzanin dech |
2017 | Doupě |
2014 | Němci |
2006 | Je hlína k snědku? |
2008 | Hořké moře |
Kniha se četla moc pěkně, styl psaní je velmi čtivý a samotný příběh zajímavý. Když jsem se dostala na konec, měla jsem spousty otázek a chuť napsat autorovi co dál jako? No nic i tak to byl krásný příběh. Děkuji.