Zvieracia farma
George Orwell (p)
Zvieracia farma je politickou satirou na revolúciu, ktorá sa vymkla z rúk. Zvieratá sa zbavia nadvlády nenávidených ľudí a zavedú si svoj vlastný režim, v ktorom si všetci majú byť rovní. Z nádherných ideálov revolúcie sa však postupne stáva nočná mora. Prasce sa zmocnili koryta, a teda aj vlády, postupne si začali prispôsobovať zákony a legendárny slogan "Všetky zvieratá sú si rovné" sa čoskoro mení na "Všetky zvieratá sú si rovné, ale niektoré sú si rovnejšie". Aby sa prasce udržali pri moci, zavedú teror, šíria strach a hrôzu, poštvú proti sebe zvieratá, zavedú kasty, ... Knihu preložil Miloš Ruppeldt.... celý text
Literatura světová Romány
Vydáno: 2007 , Slovart (SK)Originální název:
Rebelión en la granja, 1945
více info...
Přidat komentář
Moja prvá myšlienka hneď po dočítaní knihy bola „aké ľudské“. Majstrovské dielo o tom, aká je tenučká hranica medzi utópiou a antiutópiou, animalizmom (teda zdanlivou rovnosťou) a autokraciou.
Nemyslím si, že kniha pojednáva len o komunizme, ale o histórii ľudstva samotnom. Aj tu platí pravda odveká, že história sa opakuje už od samého počiatku len v iných farbách – červená, modrá, zelená, pruhovaná...
Neuveriteľne vystihnutie typov osobností v zvieratách od vyhosteného Snehuliaka, emigrantku Moly, cez naivného Boxera, mlčanlivého Benjamína, manipulátora a mystifikátora Napoleona, zaslepeného Kvičiaka, havrana Mojžiš s jeho Lízankovou vysočinou, ovcami s vymytým mozgom, až po poslednú štrajkujúcu sliepku, či hus.
Prasa sa vždy stane „človekom“, keď mu zachutí moc a dostane sa ku korytu, a mystifikácia je preňho len ďalším prostriedkom ako ohýbať pravdu.
Mňa mrazí z toho, že nech sa to opakuje, koľkokrát len chce, ľudia sa nikdy nepoučia :(
„Neberte vlastného brata na smrť!“
„... hlad, lopota a sklamania sú nemenné zákony života.“
„Každé zviera na farme ju poznalo, ale nikto by sa neodvážil zaspievať ju nahlas.“
„Záujmy prasiat a ľudí nikdy neboli a nemali by byť v rozpore.“
„Vy sa musíte naťahovať s menejcennými zvieratami a my s nižšími triedami.“
„Zvieratá vonku hľadeli z prasaťa na človeka, z človeka na prasa a opäť z prasaťa na človeka; nedalo sa však už rozoznať, kto je kto.“
Tuhle knížku jsem četla v rámci čtenářské výzvy 2021 - kniha, která byla/je v některé zemi zakázaná. Nikdy jsem neměla potřebu si jí přečíst, ani v rámci povinné četby, nyní se mi naskytla příležitost a nelituji. Z počátku jsem se nedokázala začíst, pořád jsem jí odkládala, ale stačilo pár stránek a nemohla jsem ji odložit. Hodně zajímavě napsaná kniha, názorně vykresleny názory, metody a charaktery společnosti, které jsou aplikovatelné pro minulost i současnost - a bohužel i budoucnost. Při čtení jsem měla takový prazvláštní pocit - směs úzkosti, údivu, zadostiučení... Opakovaně ale knížku číst už nemusím.
Skutečně působivé a poplatné době. A konečně už vím, odkud pochází hláška mého šéfa “ a znovu lépe a radostněji” kterou tak rád používá.
Moje oblíbená kniha, ke které se ráda vracím a vždy v ní objevím něco nového, jiného, zajímavého k zamyšlení... Neuvěřitelně nadčasová; krutá, ale zároveň skvěle napsaná!
Miluji tu knihu! A čím více nad ní přemýšlím, tím více si uvědomuji, jak dokonalá je. Smekám, smekám, smekám!
Klasika, ke které jsem se po mnoha letech vrátila. Člověk nesvobodu, totalitu a komunismus vnímá jinak, snad lépe než v devatenácti, kdy jsme to četli jen jako přípravu na maturitu. Nepřestane mě fascinovat, jak se jeho předpověď naplnila a rozhodně to je třeba předávat dál dalším generacím.
Aktuální tehdy, před padesáti lety, dnes i za sto let.
Připomínat, připomínat a připomínat, nic jiného na lidi neplatí.
Další kniha, kterou doporučím svým dětem. Nadčasová, nesmrtelná, úžasně zpracováno. A lidstvo se nepoučí a nepoučí....
Nevím, jestli Orwell byl tak tak dobrý věštec nebo měl vynikající informace z předválečného Ruska. Bohužel těch poválečných výtisků bylo jen 5000. Málo na to, aby se to dostalo do širšího povědomí. Rád bych věděl, jak jejich šťastní majitelé prožívali 50.leta. Pro moji generaci tahle knížka není ani tak fantazie jako spíš historický román.
... A mléko a jablka budou jen pro prasata... na tomhle bodě naštěstí skončí každá revoluce. A doufejme, že na to dojedou i budoucí -ismy.
Naprosto luxusní kniha skvěle a skrytě/neskrytě zachycující hrůzy různých a hrůzných režimů, které měly zůstat ukryté, ale Orwell je dokázal perfektně, byť značně zjednodušeně, v knize zachytit
S lítostí musím konstatovat, že George Orwell byl velký vizionář. Již u románu 1984 jsem byl uchvácen, s jakým vcítěním dokázal předpovědět věci budoucí. Farma zvířat dokazuje, že jeho kritický pohled na fungování lidského společenství je více než pravdivý. Nezapomenutelné.
Od vydání knihy uplynulo již více než 70 let, a bohužel jde vidět, že lidstvo se za tu dobu nikam neposunulo. Pořád nám vládnou podobní, kteří ovlivňují a manipulují s druhými ve svůj vlastní prospěch. Jak říká jiná kniha: „... člověk panuje nad člověkem k jeho škodě.“
Toto je opravdu super čtení. Politická satyra, která bude nadčasová snad v každé době. Některé věci tak zlidověly, že když jsem je četl nestačil jsem se divit, kolik tam toho vlastně je. Kniha má neuvěřitelně silný děj a totalitní režimy ji budou vždy zakazovat.
Když jsem byla malá a viděla jsem filmové zpracování, tak jsem to vůbec nechápala... Nejvíc mi bylo líto Boxera, který dřel a nic z toho neměl. Ale když jsem si to teď poslechla jako audioknihu, tak je to opravdu nadčasové dílo. Nejde jen o politiku, kde tohle chování můžeme vidět nejčastěji, ale teď se to chování ukazuje v práci, na školách, v kroužkách atd... smutné je, že se ostatní zvířátka nepostaví proti nespravedlnosti, protože si už nepamatuji, jaké to bylo předtím, než jim vládla prasata...
Poprvé se mi Farma zvířat dostala do rukou jako čerstvě náctileté. Tenkrát jsem mohla stěží ocenit, o jak výbornou knihu jde, ale pamatuji si na nepříjemný svíravý pocit nespravedlnosti, který jsem po přečtení měla. Byť byly Orwellovou předlohou politické a lidské vtahy za stalinismu, je kniha satirou jakéhokoli totalitního režimu. Ukazuje se totiž, že lidstvo se chová neustále stejně, vždy se najdou ti, kteří baží po moci jako prasata, ti, kteří se zmůžou jen na hloupé papouškování jako ovce, i ti, kteří jsou příliš slabí, aby se odhodlali zlu postavit.
V době napsání byla kniha podobenstvím určité politické situace té doby. Dnes už je jasné, že tento vtipně sepsaný výčet rysů totalitních režimů je nadčasový.
Zdaleka tu ale nejde jen o totalitu. Pištíkova "rozumná" zdůvodnění různých změn můžeme vidět v některých současných situacích a nemusí jít jen o politiku. Zvířata tu mají všechny možné lidské vlastnosti a ty záporné vynikají.
Domnívám se, že čím víc toho člověk už zažil, tím víc podobenství v knize najde a ocení ji.
Štítky knihy
totalitní stát bajky satira zfilmováno alegorie podobenství komunismus rozhlasové zpracování totalitní režimy komunistický režim
Autorovy další knížky
2000 | Farma zvířat |
2021 | 1984 |
2015 | Na dně v Paříži a Londýně |
2007 | Válečný deník |
2015 | Hold Katalánsku |
Mně se kniha mooooc líbila. Krásně vysvětluje socialismus a jeho úskalí.