Zvuk slunečních hodin
Hana Andronikova
https://www.databazeknih.cz/img/books/41_/410230/bmid_zvuk-slunecnich-hodin-7bd-410230.jpg
5
1264
1264
Román vynalézavým způsobem spojuje několik rovin a časových pásem - Baťův Zlín, Indii třicátých let, poválečnou Ameriku. Před čtenářem se odvíjí strhující příběh, v jehož centru stojí milostný vztah Tomáše Kepplera a židovské dívky Ráchel viděný očima jejich syna Daniela. Za svůj debutový román získala autorka v roce 2002 ocenění Magnesia Litera v kategorii Objev roku.... celý text
Přidat komentář
Náhodné setkání dvou českých emigrantů v Kanadě. Příběh Tomáše Kepplera a židovské dívky Ráchel (Baťův Zlín a Indie 30.let) viděný očima syna Daniela a ženy Anny, která byla s Ráchel za 2.sv. války v koncentračním táboře.
Debut, Magnesia Litera 2002.
(2008)
Četla jsem kdysi a nyní poslouchala audioknihu, výjimečné, hutné, bolavé.... a úžasný příklad toho, že někdy méně znamená více. Zasáhlo mě to víc, jak leckterý obsáhlý román na podobné téma.
Strhující mnohovrstevný román, který pro mne sundal z piedestalu Hanu od Mornštajnové a odsunul ji na pomyslné druhé místo.
Několik časových poloh, několik vypravěčů, několik silných lidských příběhů. Občas není lehké se hned v textu zorientovat a teprve po několika řádcích je zřejmé, kdo je protentokrát hlavní postavou a vypráví o svých osudech. Přesto se jedná o mimořádné čtení a pro čtenáře je velká škoda, že autorka už žádnou knihu nenapíše.
Těžší téma, obdivuhodně zpracované. Příběh by byl silný sám o sobě, vybírá si ale kromě hlavní dějové linky i další odbočky, které jsou neobvyklé, vyžadují důkladnou přípravu a pro mě byly nečekané a zajímavé (baťovský Zlín, pobyt v Indii). Velmi talentovaná a zodpovědná autorka, která bohužel nestihla ukázat všechen svůj potenciál.
Zajímavá kniha plná smutných událostí. Na to, že se jedná o fikci, oplývá život Tomáše, Rachel a Anny řadou situací a okolnostmi, jež jsou poměrně překvapivé a snad právě tímto i působí autenticky. Nicméně čtení to není lehké a místy toho na mě bylo příliš (kruté).
Hodně jsem se motala v ději, neb se v knize objevuje vyprávění dvou osob, z nichž každá k čtenáři promlouvá v první osobě singuláru. Místy to hodně mátlo, proto knize “Zvuk slunečních hodin uděluji ****.
Mám rada knihy, ktoré sú osobité jednak svojím obsahom a jednak aj štýlom, akým sú napísané, lebo to im zaručuje istú výnimočnosť.
Kniha Zvuk slunečních hodín je osobitá a tým aj výnimočná.
Viacúrovňové rozprávanie o životnej ceste Toma a Ráchel - charizmatického manželského páru a ich syna Daniela, síce zo začiatku pôsobí trochu chaotický, ale všetky rozprávačské línie sa prepoja do excelentného finále.
Veľmi dobre zachytená atmosféra, či už exotickej Indie, alebo napríklad terezinskej väznice a slušne vyprofilované postavy, ktoré sa mi ihneď vryli pod kožu, nakoniec spôsobili, že som tento fiktívny príbeh začala vnímať až priveľmi skutočne.
Čítanie tejto knihy bolo pre mňa opäť jedným úžasným čitateľským zážitkom.
Tuto knihu jsem nedokázala přečíst na jeden zátah. Musela jsem ji prokládat jinými knihami a to se mi jinak nestává. Je to sice výborný příběh, ale člověk vždycky musí část knihy strávit, aby mohl pokračovat dál.
Tuhle knihu prostě miluju,je to jedna z mých nejoblíbenějších a nejčtenějších.Líbi se mi prolínání různých časových rovin.Nejraději mám indickou část.Je poznat že si autorka dala s knihou velkou práci.
Hutný, syrovy a bolavý příběh rodičů Daniela - otce Tomáše a matky Rachel. Ne vždy se mi podařilo hned vplout do textu, občas jsem tápala, o kom se vypráví. Přesto má kniha velkou výpravnou hodnotu nejen z válečného pohledu. Vsuvky z Indie, Racheliny příběhy a podtext životní lásky, to vše tvoří dokonalý celek. Je velká škoda, že autorka již nic dalšího nenapíše.
Malinko jsem se ztrácela v tom kdo právě vypráví příběh. Ale děj z mého rodného, milovaného města, cestování po Indii, prostě super. Na to že normálně se knihám z války a o holokaustu vyhýbám, tak teď jsem šťastná že se mi kniha dostala do rukou.
Báječný autorčin jazyk mě vtáhl do děje hned od první stránky. Navíc se mi líbilo velmi vkusné a zbytečně nerozplizlé literární zpracování příběhů lidí různých generací, které se různě proplétaly. Občas jsem ovšem v knize musel zalistovat zpět, abych se zorientoval.
Strasne jsem se na knihu tesila, ale nejak mi to nesedelo.. knihu v pulce neodkladam, ale tady jsem to udelala..
Pro mě jedna z nejlepších knih, jaké kdy byly napsány. Četla jsem poprvé v cca 26 letech a teď ve 45 a jsem z ní nadšená pořád stejně. Doporučuji.
Nádherný milostný příběh, který nedává naději na to, že člověk všechno překoná, že se přes všechno přenese. Některé věci se v životě stanou prostě jenom jednou a víckrát ne. A proto je třeba je naplno prožít, když tu jsou.
Za tak nádherný jazyk prostě musím dát plné hodnocení, dlouho jsem něco tak krásného nečetla. Když pominu občasné ztrácení se v tom, kdo zrovna příběh vypráví a taky téma holocaust a oblíbeného doktora Mengeleho (literatury o holocaustu už jsem trochu přejezená a nevidím důvod, proč jej i současní autoři stále tak rádi zařazují do děje svých knih - tím nechci tohle téma v žádném případě nijak shazovat, ale mám dojem, že těm, kteří si tou hrůzou prošli sami tak nějak víc náleží právo o všem psát), tak je to nádherně napsaná kniha, k jejímž pasážím se budu vracet. Androniková měla nepopiratelně talent na krásnou literaturu a já si nad mnoha stránkami pobrečela. Věřím, že v ní kouzlo našlo a najde i mnoho jiných.
Při čtení této knížky jsem byla plná rozporů. Začátek mě nadchl a vtáhl do děje. Postupně jsem se však začala ztrácet v tom, kdo zrovna příběh vypráví a na této vlně nadšení a bezradnosti jsem se dopracovala ke konci jinak krásného příběhu.
Štítky knihy
Indie koncentrační tábory prvotina láska česká literatura Zlín (Gottwaldov) ságy holokaust, holocaust historické romány Magnesia LiteraAutorovy další knížky
| 2001 |  Zvuk slunečních hodin |
| 2010 | Nebe nemá dno |
| 2014 | Vzpomínky, co neuletí |
| 2002 | Srdce na udici |
Docela dobré.