encyklopedie
diskuze u autorů
...je k mání kniha - jen ebook
Omnibus krátkých povídek
Souhrné vydání 38 povídek ze šesti povídkových sbírek: 'Dívka se stříbrnýma očima', 'Vražedné povídky', 'Krvavé povídky', 'Žena v temnu', 'Město děsu', 'První hubený muž'.
Řazeno chronologicky dle data vzniku.
Celá řada , tak jak vycházela
Logan McRae novels
2005 - Cold Granite
2006 - Dying Light
2007 - Broken Skin (published in America as Bloodshot)
2008 - Flesh House
2009 - Blind Eye
2010 - Dark Blood
2011 - Shatter the Bones
2012 - Partners in Crime (Two Logan and Steel short stories: Bad Heir Day and Stramash) (eBook)
2013 - Close to the Bone
2014 - The 45% Hangover (A Logan and Steel novella)
2015 - 22 Dead Little Bodies (A Logan and Steel short novel)
2015 - The Missing and the Dead (novel)
2016 - In the Cold Dark Ground
MacBride ....kurecpalec. Někde jsem četl, že píše podobně jako Rankin.... Rankina moc nemusím.....tak jsem nemusel ani MacBrideho /kurecpalec/a celé roky jsem ho v Knize obcházel ... až jsem konečně narazil! ....tohle je úplně jiná liga, MacBride je extraliga! Všech pět dosud vydaných knih má mých oblíbených 321%.....
Rodačka ze San Franciska vystudovala Hudbu a Film, obojí se jí v Hollywoodu vskutku vyplatilo. Její dlouhá kariéra ve filmovém průmyslu ji vynesla tři ocenění Emmy za produkci a tvorbu dokumentů a jedenáct Golden Eagles za scénáře a dokumenty, může se také prohlásit herečkou, producentkou a režisérkou. Také přednáší na kurzu scenáristiky, je oblíbeným řečníkem na téma psaní, kreativita a Sherlock Holmes.
Od svých deseti let, kdy se jí poprvé dostal do rukou román od Doyla, je zarytou fanynkou jeho klasických příběhů z pochmurného Londýna. Není proto divu, že se i ona pokusila zachytit typický autorův styl a přidala se k těm, kdo také „našli“ ztracený rukopis dr. Watsona s neznámým případem. Její thriller Umění v krvi měl takový úspěch, že nakladatelství HarperCollins uzavřelo s autorkou smlouvu na další dvě pokračování, druhý díl Unquiet Spirits vyjde v Americe v létě 2017.
Jack Ritchie, původním jménem John George Reitci (1922–1983), který za svého života vydal
v angličtině jedinou knihu, povídkovou sbírku Nový list a jiné povídky
(A New Leaf and Other Stories, 1971), patřil mezi nejkvalitnější a nejuznávanější autory žánru krátké detektivní a kriminální povídky. Je dosud jediným autorem, bez něhož se po dlouhých sedmnáct let (1961–1978) neobešel žádný povídkový výbor nejlepších detektivních povídek roku
Bohumil Dobrovolný se také zapojil do psaní scifi
Kosmické příběhy - vyšlo v časopise Svět techniků (1966)
Po letech se Bohumil Dobrovolný k SF vrátil a napsal pro časopis Technický magazín cyklus tří klasických, poměrně kvalitních povídek: Jupiterův měsíc (1964, č. 3–4), Život na Měsíci (1964, č. 4–6) a Přistání na Martu (1964, č. 6–7). Je to SF v onom klasickém pojetí, jakou psal například raný Lem – průzkumy cizích planet a setkání s podivuhodnými formami života. Později se tyto povídky staly součástí cyklu 24 povídek se souhrnným názvem „Kosmické příběhy“, které vycházely v časopisu Svět techniky od čísla 1/1966 do č. 12/1967.
„Ukažte mi člověka, který nesnáší detektivky, a já vám ukážu hlupáka.
Možná chytrého hlupáka, ale přesto hlupáka,“ mínil sám klasik drsné školy Raymond Chandler (1888-1959).
XB-1 2013/05
...vyšla povídka H.Howeye - CUPANINA
Celá série Silo a další dvě knihy vlastně odstartovala tahle samostatná povídka .... a Cupanina patří k vrcholům co Howey napsal............
Před více jak padesáti roky jsem tyhle dobrodružky hltal...všechny vypůjčené. Nikdy jsem Galopina neměl....ted na stará kolena jsem sehnal 9 jeho knih. Vrátím se do dětství.....
John W. Campbell ve 40.letech 20.století otevřel nové pojetí science fiction svojí definicí. Podle jeho názoru je vědecká metodologie založena na předpokladu, že dobře vybudovaná teorie vysvětlí nejen známé jevy, ale předpoví jevy nové a dosud neobjevené. Science fiction se pokouší o totéž. Ve formě příběhu popisuje výsledky předpovědí, jak se projeví nejen ve vědě, ale také v lidské společnosti. Objevnost Campbellova přístupu spočívá v důrazu na člověka a lidskou společnost a nikoliv pouze na vědu a techniku.
Období od roku 1938 ve vývoji americké science fiction se označuje jako zlatý věk SF. Ve vedení magazínu Astounding Stories došlo ke změně vedení. V letech 1933 až 1937 časopis vedl F. Orlin Tremaine, který si dobře uvědomoval nízkou kvalitu většiny literárních děl. V roce 1938 po něm vedení převzal John W. Campbell. Časopis přejmenoval z Astounding Stories na Astounding science fiction.
Za Tremainova vedení si magazín Astounding získal velmi dobrou pozici mezi čtenáři a autory. Campbell zpočátku neměl nouzi o příspěvky a mohl si dovolit své spolupracovníky vybírat a aktivně na ně působit. Začátkem roku 1938 původní Gernsbackův časopis Amazing Stories přešel pod správu koncernu Ziff-Davis se sídlem v Chicagu a jeho redaktorem se stal Raymond Palmer, který měl zcela jiné představy o náplni SF magazínu, než Campbell.
Campbell chtěl ze stránek Astounding odstranit očividné nesmysly a trval na tom, aby příběhy pojednávaly o nějakém reálném problému a nebyly pouze dobrodružnou hříčkou. Jeho přísným požadavkům vyhovovalo jen několik autorů, jako L. Sprague de Camp, L. Ron Hubbard, Clifford D. Simak nebo Jack Williamson. Později největší proslulosti dosáhli ti, které Campbell vychoval: Isaac Asimov, Robert A. Heinlein, Theodore Sturgeon a A.E. van Vogt. Jejich styl se výrazně odlišoval od předchozích autorů, která chtěla čtenáře ohromit technickými zázraky a neobvyklým dějem. Zásadou Campbellovy školy bylo brát budoucnost takovou, jaká je a přistupovat k ní jako ke všední skutečnosti.
Autoři se pokoušeli jít blíže k člověku. V románech již nevystupují démoničtí vědci a vynálezci, ale obyčejní lidé, kteří jsou do příběhu zapleteni shodou okolností. Robert Heinlein měl přirozený talent. Isaac Asimov byl Campbellem dlouho ovlivňován a Asimov na tento vliv vždy vzpomínal a nezamlčoval, že slavné "tři zákony robotiky" vymyslel vlastně Campbell.
Pojem zlatý věk SF je nutné chápat historicky. Rozhodně není označením celé produkce let 1936 až 1946. Americká SF se začala v této době značně diferencovat. Její autoři a vydavatelé si stále více uvědomovali, že SF není jen pouhé čtení s fantastickou dekorací.
Jefremovo "7 podivuhodných příběhů" bylo první scifíčko, co jsem v životě přečetl.
To mohlo být v roce 1958/59
Ještě po 70 rokách jsem přes Kačura koupil Stín minulosti / jako dědek jsem si udělal radost, lepší než kindrvajíčko......
Karin Slaughterová se narodila v roce 1971. V té době jsem nejraději popíjel vynikající Château d´Yquem 1971. Víno s výraznou vůní botrytidy, karamelu a šafránu.
A ta vůně mi zůstává na jazyku kdykoliv vezmu další a další knihu od Karin.
Pro přesnost ,u jedné historické novely použil Carr další pseudonym - Roger Fairbairn
J.D.Carr napsal také životopis Sira Conana Doyla (1949) a pokusil se o znovuvzkříšení Sherlocka Holmese v knize Hrdinské činy Sherlocka Holmese (The Exploits of Sherlock Holmes, 1949, ve spolupráci s Adrianem C. Doylem).