Jennkie diskuze u autorů

Hodně se mluví o lásce na první pohled... Ale to podle mě na knížky Terryho Pratchetta neplatí (alespoň v mém případě). U něj jde o lásku až na druhý pohled (někdy třeba i na třetí či čtvrtý :-P). Jeho styl psaní i pojetí žánru fantasy je tak originální a neobvyklé, že na první počtení čtenář kouká jak zjara, co to před sebou má a pokud nemá dost silnou vůli, tak knihu odloží, aniž by ji dočetl. Tohle se stalo mně. Po prvních 20ti stránkách Barvy kouzel jsem se nedokázala přimět knihu dočíst, protože po předchozích knihách a žánrech to pro mě bylo něco tak nového a těžko uchopitelného, že bych musela mít daleko více trpělivosti, abych dokázala pokračovat. Později mi došlo, že na to, aby si člověk Pratchetta oblíbil, se musí člověk připravit a hlavně dospět :-)
Po nějaké době jsem se k Barvám kouzel dostala znovu a tak mě to uchvátilo, že jsem hltala knihu za knihou a hltám dodnes, protože rozsah díla Terryho Pratchetta je pro průměrně zaneprázdněného čtenáře dost velký, pokud chci taky občas přečíst i něco jiného :-P Ale aspoň ještě nějakou dobu nebudu muset být smutná, že se blížím k poslední knize. Ani pak, když už budu mít všechno přečtené, nebudu muset být smutná, protože začnu jeho knížky číst znovu od začátku, abych si připomněla knížky, které už jsem četla kdysi dávno ;-)
U Terryho knížek se vždycky směju, i když u toho třeba vypadám jako blázen, když jedu MHD :-D Ale prostě si nemůžu pomoct. TP píše tak originálně, s humorem (někdy až černočerným), bez servítek,.... ani nelze vypsat všechny dobré vlastnosti jeho díla. A nejlepší na tom je, že TP vlastně píše o velmi závažných věcech, o všemožných fenoménech (Hollywood, fotbal, rock) a globálních problémech (náboženský fanatismus, války,...), které se neustále řeší. Trefuje se do nejrůznějších společenských nešvarů a všechno to balí do neuvěřitelně propracovaného světa fantazie, který dříve či později každého vtáhne :-)

I když normálně horory nečtu, ani na ně nekoukám, tato autorka mě naprosto uchvátila a nemyslím si, že píše úplné horory. Mě osobně její příběhy moc neděsily, spíše mě uchvátily svou hloubkovou analýzou nitra hrdinů (z toho jsem spíše měla deprese než strach, obzvlášt při analýze pocitů Louise, upíra s duší), geniálními popisy a skvělou stavbou děje.
Mrzí mě, jak je tato umělkyně u nás přehlížena, doslova hltám její tvorbu, ale už moc nemám co hltat, pokud se nebudu více učit angličtinu, protože u nás není přeložena ani polovina její tvorby a bylo by zajímavé přečíst si od ní i žánrově jinak zaměřené knihy.
Trochu mě irituje, že její neslavnější romány se dají jen tak sehnat v Levných knihách jako nějaký brak - mám odtud Interview s upírem a Upíra Lestata. Na druhou stranu ale mohu být ráda, že se to vůbec prodává, protože její ostatní knihy jsem si musela půjčit v knihovně nebo na internetu, jinde moc k sehnání nebyly.