Koka
diskuze u autorů
Hodnocení (ne však z Databáze knih( :-)) :
http://www.novinky.cz/domaci/306970-umberto-eco-nejspis-cestny-doktorat-uk-nedostane-vedecka-rada-je-proti.html
Šolom Alejchem je pseudonym Šolema Rabinoviče. Narodil se v roce 1859 v ukrajinském městečku Perejaslavli (pozdější Chmeľnickij) v rodině maloobchodníka Nochema Rabinoviče. Jeho pseudonym v jidiš značí pozdrav Mír s tebou. Redigoval Židovskou lidovou knihovnu, kde vydal dva romány - Stempeňu (1888) a Josele - slavík (1890). Tato dvě raní díla jsou součástí trilogie završené románem Bludné hvězdy. Ve svých dílech projevoval lásku k lidovým talentům, drobným lidičkám, ubožákům z geta, lidovým filozofům, fantastům. Další díla: Tovje vdává dcery, román v dopisech Menachem Mendel, Sender Blank, Potopa, V bouři, Píseň písní, desítky povídek, novel, divadelních her a stovky novinových článků.
Hemingway s oblibou volil za názvy svých knih citáty z děl známých nebo alespoň povědomých anglicky mluvícímu člověku, takže titul navodí atmosféru. Již název prvního románu "Vychází slunce" je citátem z biblické Knihy Kazatel, 1,5. "Mít i nemít" připomene alespoň vzdáleně větu z monologu Hamletova; "Komu zvoní hrana" je úryvek z textu alžbětinského básníka Johna Donna a "Přes řeku a mezi stromy" jsou podle vojenské tradice poslední slova umírajícího generála z války Severu proti Jihu Stonewalla Jacksona. Také "Sbohem, armádo!" (A Farewell to Arms) je kombinací citátů: "A Farewell" je titul básně alžbětince George Peela, obsahující verš "Adiewe: to Armes, to Armes, to glorious Armes" (Adieu, armádo, armádo, skvělá armádo). Je to patheticky patriotická báseň, kterou Peele věnoval veliteli anglického loďstva Siru Francisi Drakeovi po porážce španělské Armady. Její téměř šovinistický tón tvoří ovšem kontrast s obsahem Hemingwayova románu a působí proto na čtenáře, který báseň zná, ironicky. - tento text jsem pro čtenáře DK opsala z doslovu Josefa Škvoreckého k jeho překladu románu Sbohem, armádo!, vydaném v Odeonu v roce 1958.
Přimlouvám se za přeřazení z maďarské do izraelské literatury. V Maďarsku se sice narodil, ale úspěšně odtamtud utekl a maďarské občanství neměl.
Ze záložky odeonského vydání Břehu nesplněných snů (1982): "Zuřivý snílek" Alexandr Grin dokázal přes všechny křivdy života - vyhnanecké dětství na Sibiři, despotickou vojenskou službu, carské věznice a chronické hladovění - zachránit pro sebe i pro nás třpytivý sen o zemi stvořené ze slunce, mořského větru, teplých lagun, stoletých lesů a barevných luk." - Jak výstižné!
V životopisu mi chybí z hlediska dějin literatury velmi důležitá informace, a sice že Robert Browning inspiroval slečnu Barretovou k napsání ve světové literatuře snad nejkrásnějších milostných básní. I kdyby sám nenapsal nic, tak jeho vklad do dějin poezie by tím byl vrchovatě splněn.
V roce 1983 se Primo Levi spolu s dalšími přeživšími zúčastnil autobusového zájezdu do Osvětimi, na místa nezměrného utrpení. Italská státní televize RAI o cestě a návratu na to strašné místo natočila dvoudílný dokumentární film (na Youtube "Back to Auschwitz"). Cestou v autobusu P.L. věcně spomínal na podmínky života v "campo" , roli esesáků i místních Poláků při vyhlazování, zážitky ze zřídkavých případů lidskosti ... Návštěva Osvětimi po letech, možnost vidět to místo, kdy na apleplaci už jenom roste travička, to mělo mít terapeutický dopad. Místo toho mu tato akce připomněla všechny ty hrůzy a zajména skutečnost, že svět je vůči tomu, co se tam dělo, úplně lhostejný, že viníci nebyli a nebudou potrestáni, že se to může kdykoliv opakovat. Jeho psychický stav se poté jenom zhoršoval.
Vím, že toto je databáze knih, uváděných bez ohledu na jejich literární kvalitu a případnou zločineckou historii autorů. Ale stejně, není toto zde už trochu moc?
Chápu, že obdivovatel paní Malkiny chtěl odvést co nejlepší práci při jejím zařazení do databáze, ale moc se mu to nepovedlo. Tak rozsáhlý životopis zde nemá snad ani Shakespeare! A věta z poslední části životopisu : "V roce 1988 nabídlo České Ministerstvo kultury několika divadelním režisérům, kteří mluvili rusky, možnost spolupráce se sovětskými divadly." - to snad nemůžete myslet vážně!
Kromě toho je paní Malkina v databázi dvakrát - jednou jako Liliana, podruhé jako Lilian.
Že ze své koljovské filmové role vytěžila knížku, je hezké, ale možná by bylo zajímavější, kdyby literárně zpracovala svůj pestrý život plný zvratů.
Inscenácia jeho hry Pokus o lietanie v bratislavskom SND s Kronerom, Dibarborom, Dočolomanským - zážitok, na ktorý sa nezabúda a ktorý, ako sa až neskôr ukázalo, mal na mňa formujúci dopad! Pamätám sa, že vo fronte na vstupenky na toto predstavenie sa nefrflalo, ale vymieňali sa dojmy z predchádzajúcich návštev tejto slávnej inscenácie. Pán Radičkov mi navždy zostane v pamäti ako autor jednej z najjagavejších divadelných hier, plných optimizmu, radosti ...