Vesper001 diskuze u autorů

Dane Zajc se narodil roku 1929 ve slovinské Zgornje Javorščici. Pracoval jako knihovník. Jeho ranné básně byly publikovány v letech 1948–1949 v časopise Mladinska revija, později spolupracoval i s dalšími literárními periodiky. V letech 1991–1995 působil jako předseda slovinské Obce spisovatelů. Byl členem Slovinské akademie věd a umění a držitelem mnoha ocenění, včetně Ceny za literaturu Prešerenovy nadace. Jeho básnické sbírky, divadelní hry a pohádky byly přeloženy do mnoha jazyků. U nás je prakticky neznámý, v češtině zatím vyšel jen zlomek jeho básní ve sborníku Nebe nad námi. V roce 2005 podlehl rakovině.

Jeho tvorbu dramaticky ovlivnila druhá světová válka, která zásadně poznamenala i jeho osobní život. Ztratil v ní domov, otce a dva bratry, byl vyloučen ze školy a další studium mu nebylo povoleno. Mrazivý podtext jako ozvěna tohoto traumatu zaznívá ve většině jeho básnické tvorby. Pracuje se surrealistickými symboly, snovými obrazy, v nichž se často objevují zvířata, sexuální motivy, oheň, zkáza, smrt a člověk coby oběť nelítostného osudu. Mezi řádky morbidních výjevů místy probleskne náznak hořkého pousmání nad absurditou lidské existence, jejímž zkázonosným činitelem je člověk sám.

Prévert byl vynikajícím pozorovatelem, kromě Paříže a jejích obyvatel byla jeho velkou láskou příroda. Stejně jako miloval svobodu, nenáviděl autoritářství, násilí a pokrytectví jakéhokoli druhu. I v jeho díle se odráží jak laskavost a jemná ironie, tak i jízlivost a ostrá kritika. Nad vším pak převládá pohled „věčného dítěte“, stále znova okouzlovaného životem a zcela bezstarostného.