Vesper001 Vesper001 přečtené 271

Balada o žaláři v Readingu

Balada o žaláři v Readingu 2011, Oscar Wilde
4 z 5

"... a zoufalství je žalářník těžkých vrat pro duši." Při čtení Balady nepřemýšlím o onom vrahovi a jeho trudném osudu, ale o tom, co udělalo vězení s tak nadaným umělcem jako byl Oscar Wilde. Mám obavu, že zlomení člověka je horší než zlomený vaz.... celý text


Dominika na cestě do Kyrgyzstánu

Dominika na cestě do Kyrgyzstánu 2024, Dominika Gawliczková
4.5 z 5

Nejnovější kniha o nejstarším dobrodružství nejznámější české motorkářky a mé nejoblíbenější cestovatelky. :) Jako všechny její knihy i tahle se čte sama a otvírá čtenáři nové obzory. Díky za každý další výlet.... celý text


Sucho

Sucho 2017, Jane Harper
4 z 5

Mimořádně atmosférická detektivka, připomněla mi knihy J.-L. Bannaleca. Sucho, vedro a lidé, stejně vysušení a nemilosrdní jako krajina kolem a slunce nad nimi. A bledý detektiv, pátrající po vrahovi, jehož rukou vyhaslo několik životů. Pomalu plynoucí, zamotaný děj, na konci precizně rozpletený a smotaný do úhledného klubka. Teplý svetr ke čtení netřeba.... celý text


Šedé duše

Šedé duše 2010, Philippe Claudel
2 z 5

Zlo a ošklivost jsou pořád tím, čím jsou, i když se zahalí do poetického a vytříbeného jazyka.


Vrby

Vrby 2018, Algernon Blackwood
4 z 5

Začínám být alergická na slovo "jednohubka", které komentující rádi a hojně používají. Do jednohubky člověk maximálně jednou kousne, pokud ji rovnou nespolkne, takže se často nekoná ani ochutnání, natož vychutnání. U knihy mi výraz "jednohubka" evokuje "čtení na výkon" (to-stihnu-za-jeden-večer), což si řada knih opravdu nezaslouží. Například atmosféru Vrb je potřeba si vychutnat. Ovšem... pak vás pohltí.... celý text


Jak je důležité mít Filipa

Jak je důležité mít Filipa 1959, Oscar Wilde
5 z 5

"Když je člověk v Londýně, tak se baví. Když je na venkově, tak baví jiné lidi. A to je nesmírná nuda." A když čtu nebo sleduji tuhle hru, bavím se vždy a všude. Aneb jak je důležité znáti Oscara. :)... celý text


Odbočka v lesích

Odbočka v lesích 2022, Kateřina Karolová
2 z 5

Po slibném Zítřku přišla slepá Odbočka, zbytečné Jiné místo a mizerné Městečko. Nevím, kdo psal anotaci Odbočky, ale knihu evidentně nečetl. Ne, parta přátel nevyrazí do Beskyd. Parta silně nevyzrálých třicátníků, kteří nejsou přátelé a vlastně nejsou ani moc kamarádi, vyrazí do lesa, který může být kdekoli a nejspíš také je. Mají netypická jména, jinak na nich nic zajímavého není. Mužské postavy jsou jedna jako druhá (ale pro děj není nijak podstatné, který je Felix a který Dalibor), ženské pro změnu šablonovité (kráska, ošklivka a šprtka). Vývoj charakterů se nekoná, nekonají se ani charaktery. V lese je spousta stromů a kusů oblečení. Postavy lítají jak splašené, hledají signál a občas i jedna druhou. Ukrutný horor. Ale happyend potěší. :-)... celý text


Dokonalé městečko

Dokonalé městečko 2024, Kateřina Karolová
2 z 5

Od čtení mě odrazovala obálka, kterou nakladatelství tentokrát pěkně zbabralo, ale nechtěla jsem soudit knihu podle obalu. Smůla, měla jsem. Nejen I. Levinovi, ale i R. Bradburymu by se možná příběh zdál povědomý. Nápad je každopádně zajímavý, přestože hlavní ženská postava je opět nesympatická a poněkud ducha mdlého. Příběh se po několila škobrtnutích rozjede, městečkem bohužel profrčí a najednou bum a pohádky je konec.... celý text


Balada pro Emily

Balada pro Emily 2023, Jarmila Stráníková
1 z 5

Ne, není to dobrá kniha. Ke schematickým pohádkám Darcy Coates jsem byla přísná, ale ony jsou vlastně docela roztomilé. Balada pro Emily splňuje všechny podmínky pro duchařský román a žene je až do krajnosti. A bohužel místy i přes krajnost. Dům je nechutný, nechutnostmi přímo přecpaný. Duchů je celý zástup, jukají za každým rohem a občas se i přetlačují. Logika v chatrném kabátku a silná sestava nesmyslů se snaží schovat za ceduli s nápisem "podle skutečných událostí". A překvapivá odhalení ani tak moc překvapivá nejsou. Co s tím? Pro začátek by autorka měla méně sledovat filmy typu Exorcista a plést si je s naučnými dokumenty. A některé své fantazie rozhodně konzultovat s psychiatrem. Hvězdičku dávám jen za strašidelného plyšáka.... celý text


Mistr a Markétka

Mistr a Markétka 1969, Michail Bulgakov
4 z 5

Jak tuto groteskní smršť popsat, k čemu ji přirovnat? Představte si, že se ruský klasik rozhodne rozpracovat českou morbidní říkanku Ententýky... A je to jedna z knih, která se dá během života číst opakovaně, protože v každé jeho fázi bude úplně jiná.... celý text


O umění válečném

O umění válečném 2005, Mistr Sun (p)
4 z 5

"není důkazem jasnozřivosti uvidět měsíc a slunce" A také není důkazem moudrosti přečíst co nejvíc knih, protože přečíst ještě neznamená pochopit. Nebo pochopit vše. A takové knihy se mi líbí. :)... celý text


Poslední nádech

Poslední nádech 2015, Lucy Clarke
3 z 5

Slabší kus jinak skvělé autorky, ale jako prvotina to není špatné. Taková nenáročná kniha na dovolenou. Prostředí moře a ostrova příběh nadnáší, jednu postavu by ovšem člověk docela rád utopil...... celý text


Pozvala mě dál

Pozvala mě dál 2020, Lucy Clarke
4 z 5

Mrazivé, klaustrofobické, děsivé. Skvěle vytvořená atmosféra, prokreslené charaktery, příběh má spád a drží čtenáře v napětí. V jeden moment se mi ale Elle zhnusila tak, že se moje sympatie k postavám otočily o 180 stupňů. I když to vlastně mohl být i záměr.... celý text


Zářivá noc hvězd a ledu

Zářivá noc hvězd a ledu 2023, Rebecca Connolly
ekniha 2 z 5

Velká očekávání, velké téma, velké zklamání. Ač se příběh inspiruje historickými fakty, jeho vyprávění je zoufale nezáživné a místy dokonce nudné. V postavách je zmatek, vztah si čtenář vytvoří možná tak ke kapitánovi Carpathie. Problém spočívá i v tom, že za hlavní postavy si autorka zvolila skupinu těžko rozlišitelných děvčat, z nichž některá navíc mají stejná jména. Přestože jejich záchrana je dramatická, ony samy nevzbuzují žádné velké emoce ani sympatie. Škoda, že autorka nesledovala linii výraznějších osob a neseškrtala kapitánův vnitřní monolog. Hrozně ukecanej chlap. :-)... celý text


Rozlučka na ostrově

Rozlučka na ostrově 2023, Lucy Clarke
4 z 5

Při čtení jsem si vzpomněla na Nultou hodinu od Agathy Christie, kde jedna z postav vysvětluje, že zločin vraždou nezačíná, spíš naopak. Začíná i hodně daleko v minulosti a řetězcem dalších událostí někdy skončí vraždou. Při čtení Rozlučky vlastně celou dobu čekáte nejen na to, kdo je vrah, ale také kdo je oběť. To čekání je sice tentokrát poměrně dlouhé, ale autorka předvedla, že dovede udržet čtenářovu pozornost i přes 400 stran. A to už v dnešní uspěchané době něco znamená.... celý text