Philippe Claudel

Přidat do oblíbených Koupit knihy

Populární knihy

/ všech 6 knih

Nové komentáře u knih Philippe Claudel

Šedé duše

„Zlo a ošklivost jsou pořád tím, čím jsou, i když se zahalí do poetického a vytříbeného jazyka.“
— Vesper001

Brodeckova zpráva

„Další z uměleckých zpracování tématu války, změn chování a jednání člověka pod nátlakem strachu o život nebo možnosti páchat násilí a zvůli.Připomíná mi knihy jako třeba"Laskavé bohyně","Píseň kamene"nebo"Kůži". Ovšem žádná z těchto knih se nikdy nepřiblíží k otřesu z faktických výpovědí očitých svědků válečných hrůz jako třeba"I zvíře mělo víc útrpnosti než člověk",nebo z Borákova"Na příkaz gestapa",nebo i Lednické"Životice,obraz (po)zapomenuté tragédie ". Brodeckova zpráva je zprávou o lidské malosti, tuposti, strachu z neznáma a ochotě mu předhodit i lidskou oběť kvůli falešné jistotě bezpečí.Přesto se ve zprávě objevují i jiskřičky naděje a lásky, představované popisem vztahů Brodecka k rodině či oběti, i když samého Brodecka tíží vina vlastního selhání a zbabělosti kvůli touze přežít. Za mě je to zpráva, zazpívaná písní kamene a vrytá pod kůži.“... celý text
— tonysojka

Vnučka pana Linha

„Krásný příběh o síle přátelství, víry a naděje v lepší zítřky, bravurně stylisticky napsáno poetickým jazykem. Pan Linh mi přirostl k srdci, jako lišejník ke kmeni stromu, a držel jsem mu po celé vyprávění palce, aby ho jeho stářím chatrné nohy donesly do cíle.“... celý text
— Politre

Brodeckova zpráva

„Nedokážu úplně vysvětlit, proč na mne příběh nakonec působí poněkud vykonstruovaně a neživotně. Možná kvůli tomu, že tu autor chtěl řešit mnoho otázek. Psal příběh tak trochu obecný, ale natolik ho ukotvil v přesných dobových reáliích, že se to navzájem poněkud bije. Jinak ale potvrzuji, že psát umí a že kniha rozhodně za přečtení stojí. Je tu řada velmi silných míst, dobrých postřehů, je to umně napsané, akorát mi to zkrátka místy vyznělo jako příliš umělý konstrukt.“... celý text
— Blue

Vyšetřování

„Rozhodně by si kniha zasloužila být v červených číslech. Pro mě se jedná o zábavnější variaci na Kafkův Zámek. Tím nechci snižovat vyjímečnost a tíživost Kafkova díla, a taky byl první že? Ale prostě Claudelův text je pro mě lépe stravitelný a dalo by se říci akčnější. Vždy jsem se ke knize vracel, pln zvědavosti, co nebohého Vyšetřovatele potká, do jaké bizardní a absurdní situace se zase dostane. Autor dost razantně nastavuje černé zrcadlo společnosti a taky jde v mnoha místech o dost meta záležitost. Rozhodně jsem se bavil, ale zábava to byla inteligentní a vlastně i dost mrazivá a spousta pasáží je myšlena alegoricky. Nakonec pár citací z knihy. „Lidi často napadají věci, které nemají bezprostřední užitečnost, a mnohé z nich ji nebudou mít nikdy. Ale myslet je někdy stejně jako pustit naprázdno pračku: takové cvičení je možná užitečné, abychom ověřili, že pračka funguje, ale špinavé prádlo vedle pračky stejně zůstane navěky špinavé.". „Umírání by přece nemělo překvapit toho, kdo není nikým, to kdysi napsal Básník. Jenže dneska už poezii nikdo nečte. Lidi si s ní utírají zadek!". „Zajímavé je, že neštěstí je břemeno, které je tím lehčí, čím větší a děsivější má důsledky. Když vám před očima umře člověk, je to dost nepříjemné. Skoro nesnesitelné. Ale když jich vidíte nebo slyšíte umírat miliony, už vám to nepřijde tak hrozné, otupí to váš soucit. Brzy se přistihnete, že už necítíte skoro nic. Množství je nepřítelem emocí." „Člověk je v dnešní době zanedbatelná veličina, podřadný druh s mimořádnými vlohami ke katastrofě. Je už jen hrozba, jíž je třeba se vyhnout.““... celý text
— Politre

Přejít na knížky autora