vvikingg diskuze u autorů

Spisovatel Peter Weiss byl známý svými sociálně, většinou dokumentárními kritickými díly. Mezi jeho nejvýznamější dílo patří divadelní hra Přelíčení (1966), věnovaná frankfurtskému procesu se strážci vyhlazovacího koncentračního tábora Osvětim.

Svého úspěchu dosáhl už v roce 1944 hrou Skleněný zvěřinec, stejně jako většina jeho her např. Kočka na rozpálené plechové střeše, odráží komplikované mezilidské stavy a rodinné vazby. Děj jeho románů se často odehrává v atmosféře jižanských států USA, jednající osoby se dostávají do neřešitelných konfliktů s tradiční morálkou světa ,, normálních ,, lidí.

Jeho prozaická tvorba vychází z bohatého světa mýtů, rozvíjeného svéráznou fantastikou v artefakt. Psal i básně surrealistického charakteru právě tak jako povídky a eseje. Za nejvýznamější část jeho díla se považuje povídkový výběr Artefakty (1965) a Zrcadlo a maska (1989).

Byla významnou představitelkou francouzského existencialismu na základě existencionálního pojetí absolutní svobody a zodpovědnosti jednotlivce usilovala o povýšení svých politických zkušeností a osobních zážitků do vyšší roviny, k čemuž ji sloužili její romány a eseje. Za nejslavnější dílo je považována kniha druhé pohlaví (1949), své eseje shromáždila ve svazku Pyrrhos a Kineas (1945).

Hlavními tématy jeho děl byl útlak za nacistické éry, pokrytectví oficiálního katolismu a pronásledování společenských outsiderů v poválečné německé společnosti. Pro svou politickou a morální angažovanost se stal Böll mezinárodně uznávanou autoritou i v politické oblasti.

Česká televize v roce 1970 natočila inscenaci Draculy , hlavní roli ztvárnil Iija Prachař a byla natáčena v exteriéru zámku Lipnice nad Sázavou.

Bedřich Fučík patřil ke znalcům české literatury a jako editor a nakladatel se podílel na na vzniku mnoha hodnotných knih, v letech 1929-1939 byl ředitelem Melantrichu. Po únoru 1948 byl zatčen, v roce 1951 odsouzen k 15 letům vězení. Propuštěn byl po amnestii až v roce 1960, v roce 1967 byl rehabilitován. Přesto jeho záslužné studie, především memoárový soubor Sedm zastavení , později rozšířený na Čtrnáct zastavení mohly před listopadem 1989 vyjít jen v samizdatu.

Anna Seghers byla představitelkou realistického proudu německé literatury, nespokojovala se však s jednoduchým popisem, nýbrž usilovala o více vrstevní vyprávění se symbolickými aspekty. Mezi její nejvýznamější knihu patří román Sedmý kříž (1942).

25. dubna 1980 informoval německý časopis Stern , že vlastní Hitlerovi deníky a v nejbližších dnech je bude publikovat. Záznamy , jejichž selektivní publikování zahájil Stern 28. dubna. Brzy se však ukázalo, že jsou zhotoveny amatérským, primitivním způsobem, poté bylo publikování deníků zastaveno. Dva ze tří redaktorů Sternu byli v důsledku této aféry nuceni rezignovat. Reportér Gerd Heidemann byl propuštěn, ale brzo 5. května 1980 zatčen pro podezření z podvodu. Téhož dne se obchodník s militáriemi Konrad Kujau přiznal, že je autorem deníků a 14.5. byl rovněž zatčen. Na svoji obhajobu uváděl, že chtěl oddémonizovat Hitlerovu osobu.

Miller zastával vždy zcela extrémní individualistické postoje a pyšnil se obscénností. Jeho komplikovaná osobnost se rozvinula v Paříži kde v letech 1930 - 1940 žil.

Hlavní představitel levicové intelektuální Francie, jeho pohřbu 15. dubna 1980 se zúčastnily tisíce lidí. Byl členem Komunistické strany Francie do roku 1956. Kritizoval sovětský postup v Maďarsku v roce 1956, později v Československu 1968. Angažoval se rovněž pro ukončení války v Alžíru, přijal předsednictví v ve Vietnamském tribunálu, založeném z popudu Bertranda Russela.

Na nástup totalitní moci v 50. letech reagoval Holan tím, že se stáhnul do svého obydlí na Kampě a víceméně přestal vycházet. Byl i překladatelem básníků, ke kterým cítil příbuznost Hölderlin, Rilke, Baudelaire, Góngora y Argote.

Byl i velmi úspěšný malíř, Kokoschkovy rané práce byly ovlivněny prvky secese, které později nahradily expresionistické barvy a formy. Právě v expresionismu s jeho živou barevností, ale i důrazem na námět našel Kokoschka uplatnění svého talentu.

Andersch patřil k literární skupině 47, k nejznámějším románům patří Bouře v Ardenách ( Winterspelt 1974). Věnoval se i psaní rozhlasových her a kritickým příspěvkům v německém rozhlase.

V roce 1914 rozbouřil českou politickou scénu Švihův proces, politik, právník Šviha měl být podle informací, spolupracovníkem rakouské policie. Celý proces se vyznačoval komickými a podivnými podrobnostmi. Masaryk, který při procesu vystupoval v roli svědka, označil rakouskou policii za futrál nepořádku a hlouposti. Je velmi pravděpodobné , že Švihův proces inspiroval Franze Kafku k napsání slavného románu Proces.

Knihy nepálili ve 30. letech jen nacisté , v USA v té době skončily na hranici knihy John Steinbecka pro vulgární,, výrazy,, vystupujících,, postav,,.

Ve 30. letech G.B. Shaw humanistický mírotvůrce navrhl na Nobelovu cenu za mír Stalina. V Británii se dočkal tvrdé a břitké kritiky, v době návštěvy v SSSR byl zasažen stoprocentně hluchotou a slepotou. V té době právě probíhal v SSSR teror a hladomor.

Stašek měl zásadní vliv na uložení ostatků básníka Karla Hynka Máchy na Vyšehradě v Praze. Sedmého května 1939 kdy byli ostatky básníka převezeny z Litoměřic a uloženy na vyšehradském hřbitově, měl při slavnostní mši Stašek proslov za zemřelého básníka v chrámu sv. Petra a Pavla na Vyšehradě.

Svým dílem významně ovliňoval vývoj literatatury a lyriky v anglofonní oblasti. Za nejvýznamější díla se považuje veršovaná tragédie Vražda v katedrále (1935) a poema Pustina ( 1922 ).

Cocteau byl všestranně nadaný umělec, básník, dramatik, malíř, filmový režisér. Vedle literatury proslul i filmy Krev básnikova, Kráska a zvíře, Orfeova závěť. Od roku 1955 byl členem Francouzské akademie.