1271
komentáře u knih
Záhada hlavolamu
Jaroslav Foglar
Rychlé šípy byly hrdinové mého dětství. Společně s romány od Lanczové jsem ve škole pod lavicí louskala všechny Foglarovky, které mi přišly pod ruku. A přála jsem si, abych se mohla také prohánět po Stínadlech. Nádherná kniha, která rozhodně není jen pro děti a mládež. Má pořád co dát i dospělým.
Dopisy ztraceným
Brigid Kemmerer
Přečteno za jeden den. Nemohla jsem se odtrhnout. Skáču nadšením. Konečně opravdu kvalitní Young adultovka, která v sobě nese hlubokou myšlenku a poučení. Příběhy obou hlavních hrdinů jsou nesmírně silné (aspoň pro mě byly) a fandila jsem jim. A zamilovala jsem se do Declana, ačkoliv je pro mě už příliš mladej :)
Čtyři mrtvé královny
Astrid Scholte
Nenadchne, neurazí. Knihu jsem měla přečtenou za jedno odpoledne a musím říct, že to byl příjemně strávený čas, ale to je tak všechno. Věřím však, že mladší čtenářky by příběh mohl nadchnout.
Holubice a had
Shelby Mahurin
Asi tady půjdu proti proudu, ale mne se tahle kniha nelíbila. Hlavní hrdinka mi už po pár stránkách lezla na nervy, milostná zápletka byla ukázkovým klišém - které samozřejmě jde napsat dobře, ale tady se to nepovedlo - no nakonec, magie tady nedává smysl, protože autorka není schopna dodržovat ani svoje vlastní zákony (respektive jsou nesmyslné a nefungují).
Trhlina
Jozef Karika
Na mystery a horory moc nejsem, takže jsem z této knihy pak pár nocí nespala a bála se kamkoliv v noci chodit. Atmosféra Tribečského pohoří mě zkrátka naprosto dostala! Plánuju se tam vydat - ačkoliv teda určitě ne v zimě :D
Trojice
Conn Iggulden
Popis bitvy u St. Albans mě nesmírně bavil. Nikdy jsem si neuvědomila, že se opravdu bojovalo přímo v ulicích města, přes barikády a jak byla bitva krvavá. Stále mi však trochu chybí nahlédnutí do života obyčejných lidí nebo do situace na královském dvoru. Přesto však nemůžu jinak, než dát 5 hvězdiček.
Bouře
Conn Iggulden
Jelikož miluju období Války růží, tak jsem si zamilovala i tuhle knihu. Líbí se mi, že Iggulden nám poskytuje pohled na obě strany barikády. Nedělá z Jindřicha toho nejlepšího krále a z Richarda Gloucestera největšího padoucha. Jeho postavy nejsou černobílé, ale mají své sny, čest a pohnutky, které jsou často vedené s dobrým úmyslem, ikdyž si to zbytek země nemyslí. Jediné, co mě trochu unavovalo byl častý popis bitev - samozřejmě, je to válka růží, ale bavilo by mě víc nahlédnout do soukromého života jednotlivých postav. Třeba v dalším díle.
Bílá růže Alžběta z Yorku
Philippa Gregory
Kniha se četla hezky, ale z historického hlediska je tam bohužel spoustu nepřesností. Vím, že se jedná pouze o fikci, nečekala jsem od knihy záplavu historických faktů, ale nelíbilo si mi to, jak si autorka pohrála s obyčejnými domněnkami a vydávala je za pravdu (romantický vztah Richarda a Alžběty, Princové z Toweru...). A nelíbilo se mi ani jak vykreslila vztah Jindřicha a Bětky. Je dost pravděpodobné, že se ti dva skutečně velmi milovali, ale v této knížce to vypadá, jako by Alžběta manželství s ním jen protrpěla a pořád myslela na svého strýce.
Opatství Northanger
Jane Austen
Northangerské opatství, ne tolik populární kniha Jane Austenové, já ji však řadím mezi ty nejoblíbenější. Austenová zde naprosto nepokrytě využívá svůj osobitý sarkasmus a ironii. Celá kniha je v podstatě jakási parodie na tehdy populární gotické romány. Austenová se jim nevysmívá, sama je milovala, ale dokázala do příběhu vtisknout jejich typická klišé, což je zábavné. Oblíbila jsem si hlavní hrdinku Catherine, která je poněkud netypická. Není oslnivě krásná jako Marianna, nemá Elizabethinu emancipovanost a břitkost, není to ani žádná šedá myška jako Fanny a není výřečná jako Emma. Nedokázala bych ji přirovnat k žádné další hrdince od Austenové, ale snad i proto ji mám tak ráda. A pan Tilney? Ten se pro mě díky svému humoru stal Austenovským mužem číslo jedna! (Dobře, možná za to trošku může i film?). Pokud máte knihy Jane Austenové rádi, připravte se na něco trošičku jiného, ale zároveň klasicky Austenovského.
Paní Bovaryová
Gustave Flaubert
Kniha má pomalý začátek, který mě vůbec nebavil a dokonce jsem přemýšlela, že snad knihu odložím. Avšak kousla jsem se a pokračovala dál, za což jsem ráda, protože se mi nakonec líbila. Občas mě sice otravovaly sáhodlouhé popisy přírody a vesnice (někdy jsem to i přeskakovala), ale samotný příběh a postavy mě bavily. Ema je naivní, marnivá a znuděná žena, která kvůli své přehnaně romantické představě o lásce a vášni v manželství zničila nejen sebe, ale celou svou rodinu. Zpočátku jsem k ní chovala sympatie, ale ke konci už jsem s ní soucítit nedokázala a spíše jsem litovala Charlese a malou Bertu.
Slepá mapa
Alena Mornštajnová
Moje první kniha od Mornštajnové. Líbilo se mi, jak dokáže vykreslit jednotlivé postavy, ale zároveň pro mě bylo občas těžké vžít se do příběhu. Nejspíš to bylo stylem vyprávění. Každopádně bych však knihu každému doporučila, krásně zachycuje velké události 20. století, především pak komunismus. Historie je něco, na co bychom neměli zapomínat.
Pýcha a předsudek
Jane Austen
Pýcha a předsudek je moje srdcovka už od 15ti let. Nádherná klasika, ke které se vždy ráda opakovaně vracím a pokaždé v ní dokážu objevit něco nového, co mě inspiruje. Elizabeth je klasická Austenovská hrdinka - silná, emancipovaná a inteligentní. No a pan Darcy je prostě pan Darcy, hrdina mého srdce :)
Krvavý lístek
Crystal Smith
Když jsem četla tuhle knihu, bylo to, jako bych šla do kina na film, ale přede mnou byla obrovská skleněná stěna, takže by ke mně nedoléhaly žádné zvuky a obraz bych viděla špatně. Přesně takhle jsem se cítila při čtení. Neoblíbila jsem si ani jednu postavu, což se mi většinou nestává a příběh, svět, ve kterém se odehrává a dialogy se mě nijak nedotýkaly. Celé mi to přišlo takové velmi vágní. Možná jsem od toho čekala příliš. Nenároční čtenáři budou určitě spokojeni.
Falešný polibek
Mary E. Pearson
Tak nevím, jestli je to tím, že už jsem na Young adult fantasy čtenářsky vyspělá nebo je to samotnou knihou, ale nejsem z ní tak nadšená, jako většina. Je plná klišé, stereotypů a příběh je průměrný. Snad žádnou z postav jsem si neoblíbila a Lia mě asi od půlky knihy začala vyloženě štvát. Skoro jsem v duchu prosila Kadena, až ji zabije. Ale abych nebyla jen negativní: kniha se četla hezky, svět, do kterého je příběh zasazen, je určitě originální a bylo tam pár vtipných momentů. 3*