6857 komentáře u knih
pokud máte rádi fantasy, tak směle do toho! Vlastní svět, něco na pomezí sci-fi, fantasy a dystopie, rychlý spád.... prostě, neodtrhnete se :-)
Snad o něco horší než Smrtka a Nimbus, každopádně to pořád přesahuje kvalitu většiny knih zaměřených na mladé čtenáře. Děj rychle ubíhá a všechno do sebe hezky zapadá. Za mě určitě stojí za to celá Žatva smrti!
celá Žatva smrti nabízí otázky a nenabízí jasné odpovědi. Snad jen Zvon... Každopádně tuhle sérii vřele doporučuji! Stojí za to přečíst a mít v knihovně :-)
Dvě dějové linie, prababičky a vnučky, obě krásně zpracované a “uvěřitelné. A ten konec. Za mě určitě doporučuji!
Nečtete to, pokud se nedokážete smířit s nedokončenými sériemi. Jako já. To je asi největší mínus téhle knihy. V okamžiku, kdy to začne být fakt zajímavé, kniha končí a my si musíme počkat na další díl.
K recenzi: je to YA, pokud bych to měla s nečím srovnat, tak s Dvorama od S. J.Maas. Ale tohle je za mě lepší. Míň “má mě rád, nemá mě rád, víc intrik, politiky, podrazů a obnovování důvěry. Dvory už asi číst nebudu, u téhle serie se těším na další díl a doufám, ze kvalita poroste. A to, že tam (skoro) není sex knize vůbec neubírá, spíš naopak.
Není to zlé, není to ale ani top příběh nebo sloh. Na odpočinek, když nechcete vidět logické chyby v ději a chcete se jen nechat unášet, je to fajn :-) i v rámci YA je to spíš střed a upřímně moc nechápu ten humbuk kolem.
Pro mě zklamání. Hlavní hrdinka je samozvaná psycholožka, která kecá do života člověku, kterého vidí poprvé/podruhé v životě. On je super sexy v práci úspěšný nevim jak vysoký beztak vlasatý chlap, vdovec a tak trochu uplakánek s naznačeným Oidipovským komplexem nekonečné omílání: “miluju ho/ji, ale není správné s ním/s ní být je po desátém opakování už trochu otravné a v podstatě je to to jediné, o čem knížka je. být to delší, tak to nedočtu.
Je to česká autorka urban fantasy se zaměřením na mladé čtenáře... i když už úplně nezapadám do cílové skupiny, tak si YA občas ráda přečtu, dobře se u toho odpočívá a třeba Smrtka a Nimbus od Schustermana pokládají i spoustu otázek, na které má obtíže odpovědět i dospělý. Ale to hodně odbočuji. Město duší má skvělý nápad, nic podobného jsem zatím v záplavě upírů a vlkodlaků nečetla, to se mi hodně líbí. Ale to je asi tak všechno (hodnotím teď první polovinu knihy a nevím, jestli budu dočítat). Hlavní hrdinka se většinu času chová nelogicky a jako dost velký spratek, o tom, do koho se zakouká, víte vlastně hned, kapuce nekapuce, a potenciál duší je zcela upozaděný a podle mě nevyužitý. A od studentky Českého jazyka a literatury bych očekávala i o dost vytříbenější styl, v jazykové i v dějové lince, protože paskvil typu "přišel déle", který není ani nespisovně, ani spisovně, mě bude strašit po nocích asi hodně dlouho. Na prvotinu někde na fandomu, kterou budeme číst po kapitolách a čekat na další, by to šlo. Vydávat to knižně, to chce odvahu. I s tou krásnou obálkou, která mě nalákala.
Alice a její pohled za zrcadlo... je super, jak autor využívá silných hrdinek...jen už jich je i na mě docela dost :-D trochu rovnováhy, prosím :-) a trochu míň sexu. Ne že by to byla rudá knihovna, ale přijde mi, že někdy je tam ten sex jen proto, aby tam byl, a neposouvá nás nikam dál. Na druhou stranu, při čtení dobrodružství ve vypulírovaném atomovém krytu jsem se musela smát, takový halucinogenní výlet do jiné reality asi nikdo nečekal :-D za mě druhé důstojné zakončení série :-)
Z Prahy do Brna s malou zajížďkou na Ukrajinu a do Moskvy... Opět trochu Kulhánkovský styl, mrtvoly se kupí a lidstvo duševně degraduje. Za mě super na oddech, pokud ovšem nezabřednete do přemýšlení o tom, jeho všeho jsou lidí vůči sobě schopní.
super oddechovka, trochu připomíná Kulhánka, jak ve stylu vyprávění, tak množstvím mrtvol.
psala jsem už u Smrtky, tohle stojí za to mít v knihovně a přečtené :-) doporučuji celou Žatvu smrti!
Ve stovnani s Martanem je to slabsi. Ve srovnani s ostatnimi knihami podobneho typu- DOST DOBRE! Libi se mi komplexni, ikdyz uzavreny, svet, kde kazdy zna kazdeho a na udrzeni rovnovahy zavisi cela existence mesicniho mesta. Doporucuju!
Jestli byly první díly pro nenáročné náctileté, tak tohle je pro nenáročné náctileté po lobotomii. Princezna je rozmazlená slečna, která většinu knížky řeší oblečení, šminky a to, že je nejmocnější na světě. Nakonec najde svého Popeláka, ikdyž se tomu teda vehementně brání... Vládnutí se v knize věnuje pouze omezeně, ale uznávám, že popis zákulisních intrik asi nebyl cílem knihy.
u mě se kniha minula asi věkovou skupinou, nebo nevím... Je to jako Hunger games skřížené s Amerika hledá supermodelku. Mezi oblečením, líčením a focením se řeší kasty, peníze a boj za rovnoprávnost všech a všeho. A samozřejmě "tým Maxon" a "tým Aspen", aby to nebylo tak jednoduché :-)
Když to shrnu - kniha pro nenáročné náctileté. Trochu romantiky, trochu vzrušení, trochu napětí, trochu rebelie...takový milý mix. Přečteno, odloženo, zapomenuto.
Za me je to dobry zdroj inspirace, ale už se mi u několika receptu stalo, ze velmi hrubě neseděl čas pečení. V několikati troubách, takže troubou to není. Většinou ten čas musím zdvojnásobit, což, pokud s tím nepočítáte, může docela zásadně ovlivnit plánování čehokoliv po vaření.
Pokud chcete cist o tom, jak nekdo nekoho nenavidi a zaroven miluje a je mu 15 a 19let, tak je to kniha primo pro vas. Je psana/prelozena do jazyka adolescentu, vcetne vsech emocnich vykyvu. Pro14-ti letou slecnu (i dusevni) bez vetsich pozadavku fajn pocteni na brzke zapomenuti. Pro kohokoliv dalsiho je to cire utrpeni.
Fakt jsem se snazila, ale tuhle knizku proste nejsem schopna docist. Duvodem mozna bude to, ze je mi tak o 23let vic, nez bylo asi puvodne mysleno. A i na YA je to pomerne hloupe, plytke a bez nejakeho dalsiho sdeleni. Proste YA po nekolikanasobne lobitomii.