Adele. komentáře u knih
(SPOILER) Vysvětlíte mi prosím, jak se někomu povede napsat knihu, u které ještě před první kapitolou víme konec a stejně nás baví a ke konci emočně dost pošramotí?
O Adamovi Silverovi jsem dříve vůbec nic neslyšela a do této knížky se pustila čistě proto, že jsem na ní někde náhodou narazila v PDFku. Vlastně jsem od ní nic moc neočekávala a přistupovala jsem k ní dost skepticky - jak byste vy věřili knize, která vám hlavní zápletku prozradí už ve svém názvu a prvních pár kapitolách?
Autor čtenáři ze začátku zdánlivě nedává žádné naděje na zvrácení tragického osudu obou chlapců, ale já osobně jsem až do poslední kapitoly zoufale doufala v happyend. Fakt jo.
Ale jak je možné, že jsem se k tomu tak upínala, když se pořád opakovala bezvýchodnost celé situace? Upřímně? Nevím.
Knihu opravdu doporučuju!
Příběh byl napsán s takovým melancholickým nádechem a nenásilně nám ukazoval, že je důležité žít každý den, jakoby to byl náš poslední - protože se může opravdu stát, že poslední bude. Tak proč se nestát lepším člověkem dřív, než bude pozdě?
Tak tahle kniha mi úplně vrazila dech.
Sáhla jsem po ní spíše namátkou a upřímně jsem od ní moc nečekala - maximálně děj nabitý klišé a v lepším případě fajn oddych - ale ošklivě jsem se v ní zmýlila... A proč? Kletba vítězů byla naprostá pecka.
Už na začátku jsem viděla, že jsem ji podcenila, protože mi připadalo, že se podobá mému oblíbenému Skleněnému trůnu. Pak jsem přišla na to, proč. Hlavní hrdinka se tady nechovala debilně a byla sakra nebezpečná, i když trošku jiným způsobem než Aelin. A kdo by si nechtěl přečíst příběh dívky, která si nenechá nic líbit, protože si je mrazivě vědoma svých schopností?
Nebudu se tady rozepisovat nad tím, jak moc mě kniha pohltila, jak jsem zašla nad Kestrelinou vypočítavou chytrostí a Arinovou chladnou zatvrzelostí, protože to byla zkrátka bomba a já můžu s klidem říct, že se Kletba vítězů (a celá její série) zařadila mezi nejlepší knížky, které jsem kdy četla.
Nejvíc mě na knize bavil její skvěle vykreslený svět. No řekněte - kolik jste četli knih, kde mají hlavní slovo ženy a vážně to funguje?
Ne, myslím to vážně, prostředí knihy bylo tak neotřelé a zajímavé, že už jenom to mi zajistilo kladný pohled na celý příběh.
Děj plynul rychle - kniha byla opravdu čtiva, o tom žádná, měla jsem ji přečtenou jedním dechem. Upřímně mě ale poměrně zklamal závěr, který myslím, že mohla autorka zpracovat o dost pečlivěji...
No, za mě krásné 4⭐
Knihy od Brigid Kemmerer mě vždy úplně pohltí.
Obecně nejsem moc zastánce romantických knih, ale od všech tří knížek od ní jsem se zkrátka nemohla odtrhnout!
Vždy mě baví, když přijde autor s vážnějším tématem a dokáže ho (stejně jako samotné charaktery postav) rozvést tak, aby bylo celé vyprávění uvěřitelné - a tady se to vážně daří.
Za mě pecka, nic oddychového, to je jasné, ale kdo by od Brigid čekal něco jiného, že?
Lockdown byla zajímavá kniha.
Jsem možná trošku ujetá na knížkách z vězeňského prostředí, protože mě to vážně bavilo a nemůžu se dočkat, až si přečtu druhý díl! (Ten otevřený konec mě asi nenechá spát, chudáček D.)
Přeci jen jsem ale ubrala hvězdičku za možná až příliš jednoduchý způsob, kterým byla kniha vyprávěná a pár nejasností ze světa Lockdownu - jinak krásné 4⭐