Adelyna komentáře u knih

První je lepší dozvědět se něco o Franzově životě, vztahu s otcem a až potom se pustit do Proměny. Hlavní je během četby nečekat a prostě úplně přestat hledat nějaké velkolepé a nečekané rozuzlení, či vysvětlení na stříbrném podnose, neboť knihu je vždy lepší číst kvůli příběhu než jejímu konci. A tak si myslím, že u Kafky je hlavní ponořit se do děje celé situace, která v příběhu nastává přesně tak jak to napsal, nebát se přijmout absurdní a tragickou povídku, kde se přeludy stávají skutečností. A zamyslet se nad tím, jak ji lze pochopit.

13 06.01.2018

Malého prince znám už od dětství (jako většina lidí) a posledních pár let se k němu pravidelně vracím, je to takové uklidňující čtení, které vede člověka k tomu, aby si milým způsobem ve všech etapách života připomínal nejdůležitější hodnoty... aby se necítil tak úplně ztracený když tápe a připadá si sám a prostě vždycky... ♥

9 12.02.2018

Příklad doslova strašně hezké knihy... protože on ten příběh je totiž opravdu něco strašného, ale zároveň je to celé tak hezky mile k popukání. Děj vás za tónů písně Mr. Bojangles okamžitě vtáhne do sebe a vy se tak stanete dalším nadpočetným členem krásně praštěné francouzské rodinky.

6 27.08.2018

Nadčasové Waltariho dílo v němž se nachází vše o životě, pro mě je Egypťan Sinuhet jednou z nejlepších knih.

6 10.04.2016

Babička mi tuto knihu půjčila do vlaku a velmi mile mě překvapila. Úsměvné povídky pana Fulghuma mě nejednou během četby pohladily po duši a dokonce i příjemně pobavily!
Ač je toto první kniha, kterou jsem od něj četla, rozhodně není poslední. Člověk si u četby totiž nejen odpočine, ale setká se i s nemalým počtem zajímavých myšlenek.

5 22.07.2016

Jedna z nejlepších divadelních her, co jsem zatím četla. Není se čemu divit, protože nelze si nevšimnout, jakými Karel Čapek oplývá nádhernými literárními schopnostmi.
Bílá nemoc se čte sama, ono i to téma (a že je to díky té nadčasovosti oblíbené téma) je taková splašená rovnice, které nemá řešení... taková krásně děsivá utopie věčného míru, zatímco lidstvo své dějiny postavilo právě na válkách.

4 30.04.2018

Povinná četba...
Ne, že bych neměla ráda klasiku nebo Nerudu neuznávala, ale Povídkám malostranským jsem ani po přečtení poloviny knihy nemohla stále přijít na chuť (asi nikdy nepřijdu). Bylo to pro mě spíše utrpení než hezky strávený večer nad knihou.

4 20.04.2017

Hledání smyslu života knížete Andreje, hlavní nositel myšlenek Tolstého Pierre a romantická duše Natašina do toho vylíčení strastí, hrůz, krveprolití a rozcházejících se názorů na bojišti a nepochopení Kutuzova, k tomu závěrečný epilog posledního svazku...až jsem skoro nemohla uvěřit jak velká je genialita autorova.
Vojna a mír je prostě jedno z těch děl, co vás ovlivní, budete se k němu vracet, těžko popsat slovy, co ve vás zanechá.

4 27.10.2016

Čtivá a zároveň hrůzná reportáž. Obdivuji odhodlání JT vydat se do IS, jsem ráda, že jsem na knihu narazila a měla tak možnost dozvědět se zajímavé věci o něčem, co mi připadá hodně vzdálené ...no jo, v ČR je zatím bezpečno pomalu jako v Bradavicích. Co se děje tam se mi jeví jako nějaký hodně špatný vtip, je to šílené...a jedná o problém světového měřítka.

3 14.08.2018

Od autorky jsem zatím četla kromě Temných koutů všechny ostatní knihy. A Skvrna je prostě klasicky šílená a psycho, byť útlá knížečka. G. Flynnová je tajemná a nikdy vám neřekne, co se teda vlastně úplně přesně stalo a co je jen iluze a to se mi na její tvorbě líbí - hraje si se čtenářem do poslední věty.

3 12.02.2018

Po dlouhé době, co jsem u knihy brečela. Co víc k tomu říct? Rozhodně si to přečtěte!

3 02.09.2017

Člověk je na konci tak pohlcen, že začíná číst znova, aby se ujistil, že to co četl se mu jen nezdálo...
Opravdu hodnotné dílo bohaté na krásně užité básnické prostředky, pro pozorné a chápavé se z Máje stává skvělý literární zážitek.

3 07.06.2016

Nádherná kniha, při které chcete tančit, i když zrovna nehraje hudba...
Fulghum mě zatím každým svým dílem chytil za srdce, umí šikovně a nenuceně vystihnout obyčejnou neobyčejnost běžného života, jeho lehkost, ale i těžkost.

2 12.04.2018

Škoda, že jsem díky filmovému zpracování docela dobře znala děj. Kdybych ho neznala, byla bych kromě toho, že jsem se pobavila nad Harpagovým lakomstvím, i docela zděšená z toho splašeného rozuzlení.

2 18.03.2018

To se mi moc líbilo, takové celkem oddechové čtení na jeden večer. Pobavila jsem se, Bobčinskij a Dobčinskij jsou pro mě nejlepší postavy z celé hry.

2 23.04.2017

Četbu jsem si užila, příběh Taťániny čisté a krásné lásky k Evženovi si nejde neoblíbit.

2 27.10.2016

O poruše jsem věděla něco málo už tehdy, když jsem si knihu kupovala, vlastně prohloubení znalostí bylo hlavním důvodem koupi.
A kniha nejen splnila mé očekávání, naprosto mě nadchla a obohatila a taky si od teď víc snažím všímat toho, co se ukrývá v pohádkách.

2 03.07.2016

Už to zde psalo více lidí, kniha je napsána trochu těžce. Avšak je to skvělý kousek a příběhem postav zůstávám do teď šokována, určitě si Lazarovy ženy jednou přečtu znova.

2 10.04.2016

Dlouho mě tak nebavilo číst divadelní hru. Pygmalión chytl za srdce a navíc skvěle pobavil.

1 11.03.2018

Jeden díl mi bohatě stačil. Více než to, jak je kniha napsaná ( průměrné pobavení na zlatém podnose, moc se nad tím přemýšlet nedá a ani nemusí) se mi líbí myšlenka... proč by mudlové šikanovali (ještě tak přehnaně jako v originále) nejnadějnějšího čaroděje.

1 12.02.2018