adorata komentáře u knih

Roztomilá skoroparodie na klasické pověsti. Nabourává fantazii čtenáře a nutí ho k přemýšlení. Například o tom, jestli ten stařík soused není náhodou třeba vysloužilý vodník.

2 03.04.2014

Nečetla jsem sice kompletní tvorbu Alexandra Dumase staršího, ale přesto si troufám napsat, že je to jeho nejlepší dílo. Podrobné charakteristiky a vypozorované vzorce lidského chování, čtivost děje, zasazení do historického i kulturního kontextu... vše bezchybné! Celý příběh je postavený na velkolepé a z lidského pohledu spravedlivé pomstě. Nejkrásnější závěr ovšem vyplývá z toho, že člověka ona pomsta šťastným nemůže učinit. I v tom tkví velikost této knihy.

2 23.02.2014

Evropa má své vlastní emotivní historické momenty - Bartolomějská noc, čarodějnické procesy, upalování údajných kacířů, holokaust atd... I tak stojí za to seznámit se s touto situací. Tato kniha popisuje postoj velké části bílého obyvatelstva k řešení "indiánské otázky", jako postupnou genocidu. Že základy dnešního amerického světa nebyly zrovna čisté tušíme z hodin dějepisu, ale málokdo už ví, jak strašně to vypadalo v praxi. Skutečnosti se blíží třeba fakt, že v některých rezervacích žili jejich indiánští obyvatelé v podobných podmínkách jako v koncentračních táborech nebo že byli vyhlazováni například tím, že je běloši zbavovali prostředků, díky kterým po generace přežívali (bizoni, koně). Jakékoli podrobnější informace o tom, jak bezohledně se společnost dokáže chovat je užitečné znát.

3 23.02.2014

Přečtení této knihy se rovnalo okamžiku zjištění, že všechny dosud zhlédnuté filmové verze nemají s psaným originálem vlastně vůbec nic společného. Bohudík!

1 23.02.2014

Tato kniha u mě po dlouhá léta sloužila jako kniha poslední záchrany - vždy, když jsem měla špatný pocit a černé svědomí, že málo čtu, instinktivně jsem se na ni vrhla. Ono se není čemu divit, není příliš obsáhlá, zato velmi čtivá (což urychlí a zpříjemní dobu nad ní strávenou). A není nad ten hrdý pocit, že jsem zase něco přečetla (-:

1 23.02.2014

Je zajímavé přečíst si některou ze Štorchových knih v dospělosti. Čte se sice stejně rychle, ale člověk se tam, kde to dřív tolik prožíval jen s nadhledem pousmívá. Celkově to po těch několika letech "stáří" navíc vnímáte úplně jinak. Tak například u Minehavy jsem nejdřív měla za to, že autor je příznivcem feministického hnutí abychom se v závěru společně prodrali k vrcholné rovnoprávnosti (-:

3 14.11.2013

Juch! Krásné obrázky, velké písmo... Ať žijí dětská léta (-:

1 14.11.2013

Moje knižní prokletí (-: U povídkových knih je ten problém, že nám nedělá problém je na chvíli odložit a říci si, že je to jenom na chvíli (ve skutečnosti si na ně často vzpomeneme nejdřív za půl roku). U této knihy se mi podobná věc stala několikrát - popravdě řečeno, zhruba po každých dvou až třech přečtených povídkách. Ale podařilo se, navíc mi nikdy nescházelo ono objevné nadšení ze skvělého literárního díla. Co se týče Saroyana, je naprosto nenapodobitelný!

3 14.11.2013

Není to pouze Nerudovským způsobem vylíčená Nerudova Malá Strana, ale hlavně barvitý popis svérázných postaviček, kterých je vždy a všude kolem plno. Stačí se jen dívat. Jan Neruda je pozoroval velmi rád. Jednoznačně doporučuju přečíst.

5 14.11.2013

V žádném případě dobrodružná pohádka o pejskovi, ale syrové vyprávění o drsném životě polovlka. Čtení této knihy vás dokáže tak mocně pohltit, že se místy sami začnete cítit jako šelma.

6 12.11.2013

Obdivuju člověka, který dokázal ve 20. století napsat dílo tak čtivé, tak rozsáhlé, nadčasové a věčné... a k tomu tak autentitcky a uvěřitelně vystihnout prostředí starověkého Egypta (a dalších národech!), o kterém toho stále (a nejspíš už se to nezlepší) nevíme mnoho. Smekám před panem Waltarim!

2 12.11.2013

Pro ty, co ji ještě nečetli - jsou tu i jiné zajímavé pasáže kromě těch, které jsme se museli skoro všichni zpaměti učit ve škole.

2 12.11.2013

Klasický Moliére - hlavní postava po celou hru rozvíjí svou neřest a ve výsledku ji, díky hlouposti těch ostatních, dovede téměř k dokonalosti. Jak by se toto mohlo číst špatně (-:

1 12.11.2013

Ještě jsem všechny cestopisy nedočetla (tudíž netvrdím, že mám velké právo hodnotit tuto sbírku jako celek), ale zatím mě příliš nenadchly. Možná jsem očekávala trochu něco jiného a své určitě taky dělají mé odlišné názory střetávající se s těmi Čapkovými. Konkrétně v první části, Italských listech mě zarazilo, že se autor spíše zabývá kritikou baroka a antiky, vyzdvihuje raně středověké stavby, to vše na úkor atmosféry daných míst. Tolik k prvnímu dojmu.

Hodně zajímavá kniha. Jen si nejsem jistá, že generaci dneška budou tolik říkat nenaplněné sny hlavy rodiny a Slávčino dilema s vdavkami a svobodou. Nicméně je užitečné se nad tím zamyslet a možná zkusit z pochopit z pohledu tehdejší společnosti.

1 05.11.2013

Skvělý, vtipný Sekora! I bez Ferdy (-:

05.11.2013

A touto knihou jsem se snad už konečně naučila mít ráda Čapka. Naprosto nadčasový popis lidského smýšlení. Naneštěstí jí v mnohem shledávám aktuální i pro dnešní dobu.

2 05.11.2013

Velice čtivý, dobrodružný a roztomile naivní příběh. Jen se nemohu zbavit dojmu, že šlo od začátku do konce o jednu velkou seznamku. Ten si vzal tu, ta toho, ti se k sobě hodí, tomu najdeme nevěstu...

2 21.10.2013

Tuto knihu jsem i přes minimální počet stran četla třičtvrtě roku s obavou, že se k závěru neprokoušu. Nakonec to dobře dopadlo. Stále mi nejde pořádně do hlavy, že v ní Steinbeck popisuje pouze jedinný den! I přes hodně nesnadné čtení ji hodnotím velmi kladně. Nejsilnější (a pro onu čtivost také nejzabijáčtější) jsou charakteristiky jednotlivých postav. Úplně všechny postavy do nejhlubší myšlenky rozebral, hlavní i vedlejší. Ve výsledku dokázal to, čeho u mě ještě žádný jiný autor nedosáhl - ve všech postavách jsem se aspoň trochu našla a ani jedinná mi nebyla sympatická. Může to znít jako negativní kritika, ale já ho za to obdivuji. Právě ty dobré knihy se někdy čtou obtížně.

3 21.10.2013