aginecka
komentáře u knih
Mandolína kapitána Corelliho
Louis De Bernières
Přiznám se, že na začátku mě absence kapitána Corelliho trochu štvala, ale po dočtení se ukázalo, že právě ten úvod byl nejlepší. Na rozdíl od filmu knížka na lovestory válkou rozdělených milenců nestojí, v tomhle případě jde o skvěle vykreslený obraz malého řeckého ostrůvku, skládačku drobných příběhů „obyčejných“ lidí. Drsné i poetické.
Hvězdy nám nepřály
John Green
Příjemné překvapení. Nepateticky o umírání. I když filozofování hrdinky bylo někdy na hraně, nikdy se to nezvrhlo v melodrama. Je to takové milé vyprávění o jedné lásce s přesně vymezenou dávkou depky a optimismu.
Tatérka
Alison Belsham
Originální prostředí a vrah, kterého výjimečně neodhalíte už na první stránce. Ale jinak – neurazí, nenadchne.
Za zavřenými dveřmi
B. A. Paris (p)
Čtivé to bylo, ale stejný model jako u V Pasti lží - naivní husička vyroste v sebevědomou silnou ženu, která je poprvé v životě schopná fungovat i bez mužského vedení.
Moje matka Marlene Dietrichová
Maria Riva
Některé pasáže byly velmi zajímavé, některé míň. Ale co rozhodně oceňuju, je styl autorky. O nestandardním životě své matky mluví zcela bez servítků. Není v tom nic zahořklého, ani přehnaně ironického, prostě jen vypravuje to, co po boku Marlene Dietrich zažila.
Hra o trůny
George R. R. Martin
Na ten počet stránek a postav se toho stane překvapivě málo a udržet si přehled, kde se co právě děje, není snadné, ani když znáte seriál. I tak jsem ale u knížky byla přilepená od první do poslední stránky. I když, přiznávám, pasážím s Daenerys a Tyrionem se přece jen dostávalo pozornosti o něco víc. :)
Poslední číslo
Hayley Barker
Docela zklamání. Krásná obálka, atraktivní prostředí, ale naprosto neoriginální příběh a hlavně nudné černobílé postavy.
Gejša
Arthur Golden
Fascinující! Jednoduše a srozumitelně popsaný svět plný krásy i špíny.
Irská kráska
Ann Moore
Ano, je to červené knihovna, ale fakt, že se příběh Gracelin odehrává právě v Irsku, to pro mě plně kompenzuje. Drsný život chudých lidí na jednom z nejkrásnějších míst světa s trochou dobového kontextu, ideální kombinace nejen pro zamračené dny!
Ledové sestry
S.K. Tremayne (p)
Nevím, jestli je tak špatný překlad, nebo autor… Vnitřním pochodům traumatizované matky jsem nevěřila ani na vteřinu. Přechody z euforie do deprese během jediné věty byly trochu moc. Pokud to měla být snaha o větší dramatičnost, nevyšla. Škoda toho zpracování, téma je vážně zajímavé.
Lazar
Lars Kepler
Když už začnete číst, od knížky neodejdete. Ale souhlasím, že už je to trochu moc nastavované a trochu málo uvěřitelné. Jsem zvědavá, co bude dál.
Píseň krve
Anthony Ryan
Mám z toho rozporuplné pocity. Napsané je to čtivě, ale kromě první části mě vlastně vůbec nezajímalo, co bude dál…
Dům z karet
Michael Dobbs
Konečně pořádný záporák! Politika není zrovna moje téma, ale Urquhartův vzestup jsem sledovala od začátku do konce se zatajeným dechem (a otevřenou pusou). A vůbec nevadilo, že jsem předtím viděla seriál. Oproti verzi Kevina Spaceyho trochu umírněnější, ale pořád dostatečně zvrácené. Lahůdka!
Měsíc nad Soho
Ben Aaronovitch
Souhlasím, druhý díl je ke čtenářům přívětivější. Líp to celé drží phromadě a máte pocit, že se skutečně někam posouváte. Na druhou stranu vraždy jazzmanů nebyly zrovna téma pro mě... Na další díl se ale těším!
Ostré předměty
Gillian Flynn
Dokonalosti Zmizelé to sice nedosahuje, ale i tak si užijete sledování rodinné soutěže o titul největšího psychopata z okolí.
Dívka, již jsi tu zanechal
Jojo Moyes
Lepší průměr. Dobře napsaný příběh přesně podle diktátu romantické šablony. Žádná překvapení.
Anglické listy
Karel Čapek
Kdyby Čapek napsal návod na pračku, zhltla bych ho. Lehce chaotické, vysoce subjektivní, ale kouzelné!
Turnus
Hugh Howey
Logicky už není tolik napětí a očekávání, když víme, co bude dál, ale i tak toho druhý turnus v Sile nabízí víc než dost. Sledovat zrod Howeyho postapo společenství je minimálně stejně fascinující jako pozorovat jeho rozklad. Těším se na turnus č. 3!
Ostrov
Sigríður Hagalín Björnsdóttir
Krátké kapitoly, různé úhly pohledu a ani slovo navíc. A podobně jako styl je úsporný i děj. O důvodu izolace se nic nedozvíte. O tom všem, co se na ostrově stane, někdo vypráví. Dramatické události tušíte mezi kapitolami a naživo prožíváte „jen“ emocionální důsledky návratu civilizované společnosti do středověku. Ale stejně jako u Příběhu služebnice je to plus. Knihu neodložíte a nekončí to ani po poslední tečce, budete chtít víc!