Ailee komentáře u knih
Jak tohle popsat? Ten vývoj postav byl fascinující, svět originální a nápad smrtek velmi dobře zpracovaný. A co teprve ty postavy a jejich vývoj. Ale to, co ze čtyř hvězdiček udělalo pět, byl ten konec. Nejenže nebyl klišojdně kladný, ale také mě rozesmál. Líbí se mi i to, že kniha končí tak, že by se dala pokládat i za standalonku, třebaže jde o sérii.
Miluju, jakým způsobem autorka popisuje Torakův svět. Dech hvozdu - mlha, a podobně. Jakoby vás to vtáhlo přímo do té doby, do života mezi kmeny hvozdu. Odhalují se nám také některá tajemství, která se objevila již dříve.
No... tohle bylo vážně pro náct. A ještě spíš mladší náct. Za těch těch čtyři sta stran se vlastně vůbec nic nestalo a ufňukané puberťačky řešily jen kluky, sex (to jsem taková puritánka, nebo ty šestnáctky tam ten sex řeší až moc?) a jak to mají v životě strašně těžký. Ani ten příslib napětí, když se mluvilo o rebelech nebo Krvavých bratří mě nepřesvědčí, takže děkuji, ale pokračování si klidně nechám ujít.
Jednoduše je to už přeplácané. O co tam vlastně jde? Propíchat se k naprosté neporazitelné moci a trůnu? Aspoň že ten konec byl zajímavý.
Ehm, pardón, ale o čem že ten díl byl? Uběhlo tam cca 24 hodin a za celou tu dobu se vlastně jenom propíchali k další moci a dalšímu probuzení sidhenu. Vraždy se "vyřešily" vlastně samy a o co že se to měli pokusit ti zrádci? To měl být úskok ze zálohy? Jakmile se začne s popisy, už automaticky přeskakuju. Už jsem je slyšela tolikrát, že bych je sama mohla odříkat z paměti.
Druhý díl byl už slabší. 1. Vtipy z předchozího dílu byly už ohrané a to kouzlo zajímavého kryptidího světa tak nějak vyprchalo.
2. Děj byl klišoidní ještě více než ten první, až už to bylo skoro neúnosné.
3. A to je největší mínus. V jedničce mě rozesmívaly právě situace mezi Dominicem a Very, ale tady spolu skoro vůbec nebyli. Buď jen Very nebo jen Dominic, ale spolu skoro vůbec. A to mě na prvním díle bavilo ze všeo nejvíc. Ten jejich podivný, pochybný, ale jiskřivý vztah
Měla jsem dva důvody, proč jsem se do Naslouchače znovu pustila. 1. Protože jsem neměla co poslouchat při úklidu a za 2. Protože se chystá třetí díl a já se na něj hodlám vrhnout hned, jak vyjde.
I když není dvojka tak dobrá jako jednička, je rozdíl opravdu chlupový. Tajemství se nám zamotávají a množí a čtenář je chce rozlousknout, ale ještě si musí počkat.
První třetina mě málem odradila. Až když přišel na scénu Palpatin, začal mě děj skutečně zajímat. Jen škoda, že místo tolika dialogů a ničem a spooooustě politikaření, se nenašlo v příběhu více místa na akci. Těch pár záblesků mi rozhodně nestačilo, tudíž, i když bylo rozhodně zajímavé sledovat události, které vedly k prvnímu filmovému dílu SW, pro mě byla kniha vlastně nudná. Jsem ráda, že jsem si ji přečetla, ale vím, že podruhé ji už do ruky nevezmu. I když musím uznat, že je to zatím nejlepší příběh, kde mají hlavní slovo Sithové, který jsem dosud četla.
Stejně jako napoprvé byl příběh skvělý. Není to tak, že byste nemohli dýchat napětím. To ne, ale ten svět je tak jiný, a přesto pořád náš. Neodehrává se někde jinde, ale tady na Zemi. Tím to celé dostává jakýsi nádech skutečnosti. Je nápaditý, rozmanitý, pestrý a hlavně neuvěřitelně tajuplný a plná záhadného nebezpečí.
No... klasika u Hamiltonový, zdá se. Prvním dílem či dvěma vás navnadí na zajímavý příběh, a pak najednou vám dá jen popisy podivně barevných lidí, co kdo nosí, nekonečné rádoby politické debaty, hodně narážek na sex, sex, každému dá při jakékoliv příležitosti super extra mocné schopnosti a nakonec vás odbyde jakž takž nějakou akcí. První dvě třetiny knihy mě přesvědčily, že dál číst nebudu. Konec mě ukecal, abych tomu dala ještě šanci, tak uvidíme.
Autorka nezklamala, i když to tentokrát bylo slabší. Trochu tomu chyběl obvyklý říz, který tomu dodává Anna s Charlesem. A nebo jsem jen nebyla správně naladěná.
Tak trochu přemýšlím, zda si autor při psaní toho závěru něčeho nešlehnul. Hodně neobvyklé. Možná až moc. Do okamžiku, kdy šlo ještě o "poslední bitvu" to šlo, ale pak? Ta snaha, aby to všechno bylo ještě lepší, ještě "dál a výš" byla moc křečovitá.
Další skvělý a čtivý díl. Avšak konec tentokrát trochu pokulhával. Bylo tam moc rozporů ve stylu "Ne, tohle neudělám!", ale v dalším odstavci jako kdyby na své zatvrzelé odhodlání postavy zapomněly a vrhly se do toho po hlavě. To je jen obrazně řečeno, abych nespoilerovala. Trochu to kazilo napětí. Ale jinak není co vytknout. Ten svět z dávné minulosti je překrásný.
Tohle byl zvláštní díl. Asi proto, že bez Ethana to nebylo ono. I Merit byla podivně pasivní. Nic se nedělo, i když dělo. Vím, že to nedává smysl, ale je to tak. No a ten konec? Proč mají autoři delších sérií tendenci ty konce tak osekat místo toho, aby je vygradovali a pak nás ještě potěšili vyšperkovaným závěrem, který místo toho odbudou pár větami?
Kdybych měla hodnotit za sebe, asi bych dala tři hvězdičky, ale když budu objektivní a přihlédnu k tomu, komu je kniha určená, dávám rozhodně za čtyři. Ano, bylo tam pár situací, kdy se postavy rozhodovaly poněkud nereálně a až moc se hrálo na náhodu, což nemám ráda, ale příběh jako takový byl čtivý a zajímavý. I když jsme se toho moc dozvědět nestihli a byl konec. A Sammy? Ten prcek je k sežrání! Doporučuji spíše pro mladší čtenáře, ale jako oddechovka klidně i pro starší.
Ach jo. Co to jako bylo? Celou dobu si říkám, jak dobře se to čte, a pak přijde konec, velké finále a... nic. Jen Laurell opět ukáže, jak v tom nejlepším, kdy má gradovat a vybičovat napětí na maximum, ji to přestane bavit, dá zničehonic hlavní hrdince další super schopnost, kterou všechno během dvou řádků vyřeší, a pak už jen pár větami popíše následky a můžeme jít domů. Proč proboha?! To nás musí 270 stránek lakovat, a pak nás na poslední desítce tak odbýt? Absolutně zkazila dojem z celé knihy. I ta detektivní zápletka se tak nějak vyřešila sama, zatímco Merry řešila sex a debatování s přáteli i nepřáteli.
Uf...tohle bylo... nudné. Nějak to ztratilo děj. Ano, byly tam zajímavé věci, například jak se dostala čarodějnice do Narnie, na druhou stranu mi přišlo, že si autor s předchozími díly protiřečí. Narnii mám ráda, ale tenhle díl je taková nemastná, nedlaná výplň
Norská mytologie se moc často nevidí a tím pádem má tento příběh na originální fantasy jasně zaděláno. A že to byl originální a promyšlený příběh hrající si se všemi odstíny šedi povah postav a jejich rozhodnutími. Jen mi trošku čtení kazila hlavní postava. Všechno je její vina, za všechno zlo na světě může ona. Nejsem fanda sebemrskačství, navíc když ani není opodstatněné. Ale ten svět a jeho vůně to dokázaly přebít.
Patricia Briggs píše stylem, že jakmile jednou začnete, už nemůžete přestat, dokud knihu nedočtete. A donutí vás se smát. Nahlas. Možná nejsou její knihy napěchované akcí od začátku do konce, ale tentokrát se jí podařilo oblafnout i mě. V okamžiku, kdy jsem už předem věděla, co a kdy se stane, vložila do děje takový fakt, že jsem si z toho sedla na zadek!
Skvělá série s originálním a poutavým námětem. A ty obálky jsou skvělé a naprosto sedí k příběhu. Knihu jsem poprvé četla jako dítě a teď, mnohem mnohem starší si ji pořád vychutnávám. Navíc jsem zjistila, že loni v originále vyšel nový díl! Kéž by jen vyšel i u nás!