Air15 komentáře u knih
Wow, to byla jízda. Ještě teď se z toho třesu. Když jsem dočetl tuhle 1200 stránkovou bichli, tak mi bylo líto, že už je konec, jsem napnutý jak struna chci vědět co budou dělat všechny přeživší postavy, které se na konci dostali do zlomových momentů. Autorova záliba v zabijení důležitých a oblíbených postav (ve chvíli kdy to nejméně čekáte) nemá obdoby. To způsobuje, že se čtením nemůžete přestat, nestačíte obracet stránky, nestačíte hltat slova. Nejednou se mi stalo, že jsem přeskočil odstavec, kde se podle mě nic moc nedělo a chtěl jsem se dostat k tomu zajímavějšímu, ale to ne proto, že by to byla nuda ale proto, že ten příběh je tak skvělý. Teď mi nezbýva než čekat na další díl.
Protože tohle byla moje první kniha od Kulhánka těžko mohu posoudit jestli Vyhlídka na věčnost je horší nebo lepší než jeho předchozí tvorba. Knížku jsem si přečetl, protože jsem chtěl vědět co je na Kulhánkovi tak skvělýho. Teď už to vim, děj slušně odsejpal, začátek byl skvělý, prostředek na můj vkus kde bych čekal spíš zrychlování děje, tak tam najednou nastane útlum, a takřka se nic moc neděje. Ale závěr je opět skvělý. Líbil se mi taky černý a cynický humor, kterého je opravdu dost. Já jsem v podstatě spokojen, dostal jsem to co jsem čekal.
Opravdu jsem se snažil to pochopit, vstřebat všechny myšlenky. Jenže všechno zabila neuvěřitelná nuda při čtení tohoto románu. Nic tak nezáživného jsem snad ještě nečetl. Velká chyba byla z mojí strany, protože jsem čekal něco jiného a byl jsem velmi zklamán. Vyloženě mě štvali 50 stránkové debaty ruské šlechy nad politikou, filozofií apod. u toho jsem umíral. Možná že kdybych byl v době kdy jsem to četl straší měl bych jiný názor, to už ale nezjistím, protože to už nikdy číst nebudu.
Složitě propletené,a s velkou fantasií. Velké množství originálních nápadů. Zřejmě, ne pro každého. Ne, všemu jsem porozuměl což ale není chyba autora. Asi si to jednou budu muset přečíst znovu. Líbilo se mi, že i když tam jsou části, kterým nerozumíte baví vás to číst jenom proto jakým způsobem je to napsané. Rozhodně to má v sobě velkou sílu.
800 stránek přečteno za necelý týden. Spousta postav z nichž každá je originální. Nečekané zvraty. Skvěle zvolený způsob vyprávění. Intriky kam se podíváš. Atmosféra jako hrom.
Asi sem si našel novou závislost. :)
Chci další díl !!!
První díl ságy nebyl špatný, ale vadilo mi, že děj byl příliš roztříštěn. S nikým jsem se nestačil příliš sžít. Předpokládám, že tento začátek bylo jenom představení hlavních postav a jejich motivů. Předtím jsem četl Poslední přání i Meč osudu takže doufám, že další díly budou jen a jen lepší.
"Zabij, jestli chceš, ale nebudeš mi nic přikazovat!" zaburácel pistolník.
"Zapomněl jsi tváře těch, kdo tě vyrobili! Teď nás buď zabij, nebo mlč
a poslouchej mě, Rolanda z Gileadu, syna Stevenova, pistolníka a pána
starobylých krajů! Neušel jsem tolik mil za tolik let proto, abych poslouchal
tvoje dětinské žvanění! Rozumíš? Teď budeš poslouchat ty MĚ!"
str. 456
Fantastické! Těším se, až si přečtu pokračování.
Skvěle využitý potenciál tématu a veliká čtivost. Pokud by někdy k takové nákaze, která je v knize předkládána došlo věřím, že bude mít stejný průběh.
Knížka mě naprosto chytla, a nemohl jsem se od ní odtrhnout. Hlavnímu hrdinovi jsem neustále držel palce až do konce. Nemohu dát nic jiného než 100%.
Tato kniha mě chytla od začátku a držela mě až po děsivý konec. Doporučuji.