Akademik93 komentáře u knih
Kniha rozebírá poslední 2 roky třetí Říše. Začíná nepovedeným atentátem na Hitlera v červenci 44. Víc než samotné bitvy řeší fakt proč Němci bojovali až do samotného hořkého konce. Totální represe německého lidu ze strany NSDAP v čele s Bormannem. Proč německé vrchni velení Wehrmachtu nekapitulovalo, když bylo víc než jasné, že válka se nedá vyhrát. Už jsem toho o 2. světové válce přečetl hodně proto se mi líbilo, že autor nahlíží na poslední dny druhé světové války z pohledu obyčejných Němců, kteří ztratili víru v konečné vítězství a nechali si své poraženecké názory pro sebe, protože jim jinak hrozilo pronásledování a smrt.
Mrtě pěknej komiks. Moc pěkný zpracování a příběh. Milovníci druhé světové války a komiksu toto je přesně komiks pro Vás! Dvojitá radost protože to má i druhej díl :3
Nein nein nein!! Strejda Adolf měl radši zůstat u toho malování pohlednic a obrazů. Jedna hvězda za neúspěšný Mnichovský puč.
Ke knize jsem se dostal díky doporučení od mé babičky. Autor rozebírá možnou existenci mimozemského života a možnou návštěvu na naší rodné planetě v průběhu století. Přečetl jsem ji jednim dechem je krátká a dobře se to čte. Jako zastánce evoluční teorie a přirozeného vývoje musím říct, že něco na všech těch nevysvětlitelných jevech něco bude. Jeden příklad za všechny cituji z knihy "Nejpodivnější a nejzáhadnější událost, týkající se „hmoty z vesmíru", se udála ráno 30. června 1908 v 7 hodin 17 minut v sibiřské tajze. Ohnivá koule přeletěla nebesa a zmizela v pralese. Cestující transsibiřského expresu pozorovali svítící těleso, letící od jihu k severu. Hromová rána, následovaná dalšími výbuchy, otřásla vlakem. Většina světových seismologických stanic zaznamenala zřetelné otřesy. V Irkutsku, 900 kilometrů od epicentra, zneklidnělo pisátko seismografu na téměř celou hodinu. V okruhu 1000 kilometrů bylo slyšet dunění. Stáda sobů byla zahubena, domorodí kočovníci vrženi i se svými stany do vzduchu. Teprve roku 1921 počal profesor Kulik shromažďovat svědectví očitých svědků, podařilo se mu získat i prostředky pro vědeckou výpravu do takřka liduprázdných oblastí tajgy. Když pak v roce 1927 dosáhla expedice Podkamenné Tunguzky, byli všichni její členové přesvědčeni, že naleznou obrovský meteoritický kráter. Jejich domněnka se však ukázala mylnou. Již 60 kilometrů od centra výbuchu nalezli první stromy, zbavené vrcholků. Čím blíže ke kritickému bodu, tím holejší bylo okolí. Stromy zbavené větví se podobaly telegrafním tyčím a kolem centra byly i nejsilnější z nich paprskovitě vyvráceny a povaleny. Byly objeveny i stopy obrovského požáru. Když výprava pronikla dále k severu, nabyla přesvědčení že tu muselo dojít k mocnému výbuchu. Po nálezu četných děr nejrůznějších velikostí v oblasti bažin se vědci zprvu domnívali, že jde o stopy pádu meteoritů - ale sondy ani vrty však nevynesli žádný zbytek meteoritu, žádný kus železa, niklu, žádný nerost, podobající se kamenným meteoritům. Po dvou letech byly vrty znovu opakovány s většími vrtnými soupravami a s dokonalejším technickým vybavením umožňujícím proniknout až do hloubky 36 metrů - ani tentokráte však nebyly zbytky meteoritů nalezeny. Až do vzdálenosti 18 km od centra nalézáme na vrcholcích stromů ožehnuté a zuhelnatělé silnější i slabší větve. Z toho lze usuzovat, že šlo o náhlé zvýšení teploty následkem výbuchu, nikoli lesního požáru. Tyto ožehy vznikly pouze tam, kde nebyla světelná vlna nějakou překážkou odstíněna. Z toho je jasně a nepochybně zřejmé, že šlo skutečně o působení paprsků. Souhrn všech účinků gigantického zpustošení vyžaduje působení energie řádově 10 na 23 ergů. Tato nesmírná energie odpovídá ničivým účinkům atomové bomby o tritolovém ekvivalentu deseti megatun."
Zajímavý pohled do zákulisí nacistického Německa. Speer popisuje předválečná léta, kdy s Hitlerem plánovali tisíciletou Říši a společně navrhovali různé budovy až do květnových dnů roku 1945. Speer nepopírá že nebyl nacista i tak se od většiny zvěrstev distancuje i když o nich musel ze své pozice ministra zbrojení nepochybně vědět. Tudíž je nutné brát knihu s velkým nadhledem.
Moje první kniha od sira Davida Attenborougha. Pohodové čtení o neprobádaných koutech světa jako Papua Nová Guinea, Madagaskar a Austrálie.
Kvalitně a přehledně popsaná kniha o honu na pýchu nacistického námořnictva.
Pro všechny, kteří se o téma druhé světové války zajímají mohu vřele doporučit.
Je to bichle, ale najdete tam snad úplně všechno o jednom z nejmocnějších mužů Třetí říše.
Krátké a výstižné. Místy hodně depresivní pohled na svět budoucnosti, ale bohužel dosti reálný a aktuální. Kniha dokonale popisuje průběh globálního oteplování a s ním následnou proměnu globálního klimatu. Otázkou je jak se k tomuto problému nyní postavíme dokud máme ještě čas následny co nejvíce zmírnit, aby jsme si i za 300 let mohli s klidnou hlavou říct, že jsme tuto krizi spolu dokázali úspěšně překonat.
Kniha mi neskutečným způsobem otevřela oči na tu naši “moderní” společnost, kde převažuje materiální spotřeba a potřeba tuto touhu za každou cenu ukojit. A tlak západu, aby si touto strategií podmanil i východ a stal se tak jeho dalším přisluhovačem.
Úžasně zpracovaný komiks. Pro nadšence komiksů jasná volba, která v knihovně nemůže chybět.
Nechť je tato kniha varováním budoucím generacím před virtuálním prostorem a naprostým odloučením od reality. Kniha je čtivá a dokonale mě vtáhla do děje. Jako milovník videoher mohu jen doporučit.
Vtipně napsaná knížka se vzpomínkami na našeho prvního porevolučního demokratického prezidenta pana Havla. Osobitá a místy humorná vzpomínková knížka bývalého mluvčího hradu pana Ladislava Špačka. Za mě nejvíc asi příhoda pana prezidenta ve Škodovce v Mladé Boleslavi :D
Slabší odvar jedničky. I když tam jsou srandovní momenty a furt je to ten starej blbej Forrest, už to prostě není ono.
Krásně zpracovaný komiks o životě a tvorbě legendárního Johnnyho Cashe.
Přečtené za jedno odpolko.
Jako malý jsem Kvaka a Žbluňka miloval. Skvělá kniha pro děti s nádherně nakreslenými ilustracemi.