alekis komentáře u knih

Drahá naše Databáze, díky tobě se Ježíšek dozvěděl o Middlestone a hodlá celou trilogii položit jako dárek pod stromeček jednomu ze svých nejmilejších :-). Ale ještě předtím si musí přečíst, co chce vlastně darovat... Ostatní rozečtené je odsunuto..! Úklid a cukroví ohroženo..! Napětí stoupá..! Co se dozvím ve druhém díle? Jaké bude pokračování? Dokážu to? Uklidit, napéct, a odhalit tajemství podzemní říše skřítků a všeho ostatního kolem a kolem? Tak honem, dosti zdržování! Jdu do toho! :-)

4 16.12.2018

Nenapsala bych to líp než Babo. Čtěte, stojí to za to!

4 07.10.2018

Docela dramatický a o to zajímavější díl, Ianův příběh, středověké Skotsko, kluci, děti, vnější i vnitřní démoni, dobrá trefa!

4 07.10.2018

Tento díl je pro mě z prvních třech asi nejhezčí. Celkově se u této série moc příjemně bavím :-).

4 07.10.2018

Pro mně opět skvělá kniha, samozřejmě, když budu chtít najít to, co nebaví, najdu to. Spousta informací o době a o mně neznámých místech. Autorka si se svými knihami zjevně vždycky vyhrála. Bohužel, už žádná další nebude. A to jsem kromě této četla zatím jen Morganův úděl. Takže, kdo chce číst o neobvyklých charakterech, o rodinných a citových propletencích a trápeních, o Číňanech v Austrálii, o zlatě, o Skotsku, o puritánech, o cílevědomosti, o těžkém údělu nadaných studujících dívek v té době, o rozhodnutích, která my bychom možná neudělali, i když, kdo ví...
A teď nastupuje ta drobná perlička:-).
Časově předchází Morganův úděl Zlaté hoře. Richard Morgan, alespoň se to tak jeví z dodatku autorky v závěru knihy, skutečně žil a byl snad prapradědem autorčina manžela, či tak nějak. Byl to zdá se málem zářný charakter :-). Každopádně, musel být schopný - přežil co se dalo a měl děti, stvořil rod lidí, kteří se stali Australany. V závěru M.ú. čeká jeho žena Kitty druhé dítě (nejsou sezdaní, první dcera není Morganová, ale to zřejmě dořešili), a mluví se o tom že to bude syn William Henry. Ruby, jedna z hlavních postav Zlaté hory, je nemanželskou dcerou Williama Henryho Morgana, syna bývalého trestance, který už měl ženu a rodinu. O této souvislosti se v knize mluví ještě jednou, později, a tam - musela bych se znovu vrátit, ale tuším, že je jasně řečeno, že je vnučkou Richarda Morgana. Tudíž, lze předpokládat, že aspoň něco ze Zlaté hory má reálný základ, a to mě těší. To, jak je život úžasný, jak stále pokračuje dál, jak se to všechno splétá a zas rozplétá dohromady. Naši vzdálení předkové jsou nám neznámí. I kdybychom probádali všechny matriky, pod 16. století se asi nedostaneme, pokud nejsme potomky šlechticů, kteří své rodokmeny mají zmapovány stovky a stovky let dozadu. To by mě zajímalo, jak by nás vnímali ti naši dávní praotcové a pramatky. Svoje prapravnuky a prapravnučky. Myslím, že by je těšilo, že jejich větev má pokračování, že ohniště nevyhaslo, že oni zde byli a my jsme nyní zde.
Těším se, až začnu číst další knihy této úžasné autorky. :-)

4 11.09.2018

Příběh vychází z reality, Richard Morgan je skutečná osoba - a nejen on, pravděpodobně velké množství jmen v knize patřilo skutečným živým lidem. Je to dlouhé a začátek se navíc někomu bude zdát nudný, rozjezd je pomalý - díky tomu se ale čtenář může obeznámit s prostředím a s postavami. Cesta na druhý konec světa - žádný psaný text a žádný film nedokáže doopravdy čtenáři - divákovi přiblížit skutečnost. Přesto někteří dokázali přežít a dokonce se pozvednout z toho nejnižšího stupínku znovu do života. Anglosaské obyvatelstvo Austrálie je zhusta potomstvem trestanců. Co my víme, kdo a jací byli naši předkové? Důležité je, že byli životaschopní, a že díky jim jsme zde i my. Mám pár literárních srdcovek - už je jasné, že Morganův úděl se zařadil mezi ně :-).

4 05.09.2018

I Nora Roberts, jedna z nejlepších, nemá někdy svůj den. Toto byl její snad nej... vlastně nechci říct nejhorší, spíš nejnudnější románek, jaký jsem od ní (nedo)četla. Ale napsala toho opravdu hodně, počítám, že příště sáhnu líp. :-)

4 25.08.2018

Zákon tvrdé pěsti
1.
Když tasí Krvavá Devítka, je špatná tvoje vyhlídka,
a určitě ti nepomůže lékařská prohlídka.
Když schytáš jednu přes sanici, druhou mečem po palici,
třetí nožem na bránici, hledej nejbližší márnici... :-)
2.
Logenovi jeho táta dvě rady dal: jdi právě do toho, čeho by ses bál,
a taky věz, že muž nenosí nikdy nožů dost. Zrada, to je potměšilý host...
3.
Krvelačný šanka v nočním lese vyje... A Logen? Jo... Logen..? Tak ten ještě pořád žije! :-)

V jedné recenzi na První zákon byl postřeh, že hranice mezi padouchem a hrdinou je v této trilogii povážlivě tenká, a je to fakt. Jinak: pobavila jsem se, bylo to dobré čtení. Mohu jen doporučit. Za srdce mě vzalo Království Boží Paula Kearneyho, to teda jo, ale První zákon je taky skvělý, tragický inkvizitor, mučitel a mučedník Glokta je naprosto úžasná postava, která se jen tak v nějakém příběhu neobjeví, a celkem mi tato trilogie zase stojí za nejvyšší hodnocení :-).

4 31.05.2018

Mám dojem, že ty romance mě už tolik nebaví, jako dřív... Nebo že by to bylo špatným výběrem?

3 17.12.2022

Ruce měl velké, drsné... a modré oči nebezpečné...
A pohled na něj s jejím srdcem dělal věci neskutečné.
Jak dopadlo to? Má někdo zdání?
Přece jak v správné romanci!
Stala se jeho paní! :-)

SPOILER
Anotace je dost výstižná. Kniha je - třeba pro mě - vhodná do čtečky před spaním. Dvě tři strany a zalomím to raz dva...
Není příliš napínavá, žádné velké zvraty, jak to jinde bývá. Dvě linie, které zaujaly: vinohrad, pěstování a výroba vína. Dokázala jsem si dokonale představit velký obytný dům, kolem dokola rozsáhlé vinohrady s různými odrůdami, hospodářské budovy, třeba vinný sklep... Les, řeku a vzdálenější oceán...

Druhá linka je také zajímavá. "Stará dáma", která už má podle mínění svých dospělých dětí trénovat skoky do rakve, se půl roku potom, co ovdověla a ony ztratily milovaného otce, chce mírnyxtýrnyx provdat za muže, kterého (prý) miluje celý život a ony ho celý život znají! Taky je to starý děda, je mu osmdesát... Chlap na odstřel... A děti to odmítají celkem pochopitelně strávit.
Tuto záležitost autorka rozebrala a popsala moc dobře. Je to vlastně hodně zajímavý a složitý životní příběh té "stařenky", co už prý nemá nárok na nic. Na štěstí, na lásku a nejspíš už vůbec ne na sex!

Nakonec to všechno samozřejmě dobře dopadne, je to přece román pro ženy (zaobaleně řečeno, je to prostě červená knihovna aneb blbá romantika)! A mladá dvojice, která ode mě obdržela veršovaný úvodníček, tak to je jasná věc! Dobrá věc se podařila, krásná láska zvítězila!
Téměř žádná erotika, žádný zločin, drama ani zásahy policie, jenom obyčejné lidské příběhy skoro jako ze života. Není to vůbec špatná kniha :-).

3 07.06.2022

Milá Lindo, ačkoliv cestování v čase je moje oblíbené téma, tak v této podobě mě příliš neokouzlilo. On a ona se setkali, všechno dobře končí, knihu odkládám... protentokrát už napořád.

3 28.01.2021

Roztomilé! Zábavné! Pro jedno přečtení jako dělané... :-)

3 22.01.2020

Dočetla jsem celou Ságu o Impériu a zařadila jsem ji mezi svoje nejoblíbenější fantasy. Kdybych shrnula v krátkosti celý obsah, tak je poměrně jednoduchý. Dívka je hozena do vody a musí plavat. Má přátele, kteří jí pomáhají držet se nad hladinou, má odpůrce a nepřátele, kteří ji chtějí utopit. Zničit.
A především: má svou hlavu, svůj názor, svůj pohled. Jde po cestě, kterou jí narýsovali autoři série, až se z ní stane dospělá žena... Občas šlápne vedle, udělá chybu, některé věci nedomyslí, přidržuje se tradic, které jsou zastaralé, až do chvíle kdy pochopí, že je musí změnit. Mění sebe a postupně, jak její vliv sílí, dokáže vnášet změny do celé říše... Ano, taková je Mara, paní domu Acoma...
V průběhu děje ztratí skoro všechno, začíná to jejím otcem a bratrem a končí...
Získá všechno, co se v říši získat dá... až nakonec, nevyzpytatelný osud jí vrátí cosi, co už odepsala, považovala za dávno ztracené...
Když se nad tím zamýšlím - proč tedy číst ty stovky stránek, když jsem děj tak hezky shrnula do pár vět? Protože tohle čtení je neskutečně dobré! Autoři jsou neskutečně dobří! Píše jim to, jako nikomu! Fakt! Prožívala jsem s Marou všechny její anabáze, její trápení, boje, její ztráty, bála jsem se o ni a o její věrné a drahé přátele...
Kromě asi 10% děje, kde se čtenář(ka) snaží vyznat ve jménech lordů, domů a klanů, a v politické situaci v Císařství, je děj plynulý, čtivý... je to dokonalé! Poprvé jsem objevila Trhlinu a hodlám přečíst vše dostupné kolem ní a o ní.
Je na co se těšit! :-)

3 14.01.2020

Vlivní, mocní a bohatí to mají vlastně hodně těžké. Jsou často na úderu, médií, vyděračů, nepřátel. To, co se stává v realitě, se mnohdy odráží v knihách. I fantasy vychází z reality.
Mara, paní bohatého a silného domu Acoma, je podle všech měřítek velmi schopná, chytrá a svým vnitřním založením, svou povahou, slušná žena.
Ovšem, smečka, která stojí proti ní a chce ji zničit, vymýtit celý její rod, nezná milost a nezastaví se absolutně před ničím. A proto Mara i v této části schytává jednu ránu za druhou.
Nepomáhá nastavit levou tvář, když je udeřeno do pravé... Na jednu ránu je potřeba odpovědět dvěma. Proto Mara, přes všechna úskalí svého života, přes bolesti, které ji hrozí zlomit, jde dál po své cestě. Bojuje, s podporou a pomocí lidí, kteří jsou jí věrní a milují ji. Přemýšlí, hledá východiska... a doufám, že je v poslední knize i nalezne. Bude to opět velmi zajímavé, to je mi jasné už teď.
Jak je níže psáno, v tomto dílu není Mařin vrchní špeh Arakasi jen člověkem, který se objeví odnikud, k nepoznání přestrojen, a přinese závažné zprávy. Zde konečně poznáme jeho nevídané schopnosti. Jeho postava a činy dodávají příběhu mimořádné napětí a barvitost.

3 11.01.2020

Mara, paní domu Acoma, přežila Noc krvavých mečů, v níž bylo zavražděno plno lordů, přežila i léčku v soutěsce, kde zahynulo mnoho jejích dobrých válečníků, podnítila Císaře k řešení krize v říši a nakonec dosáhla úplného zničení svého úhlavního nepřítele: Tasaio z Minwanabi byl přinucen spáchat rituální sebevraždu. Mara má na svém kontě velké zisky.
Její výkaz ztrát je ale rovněž hustě popsán. Ztratila svou rádkyni a milovanou chůvu, jež jí nahradila zemřelou matku. A protože Císař se rozhodl vykoupit všechny otroky - barbary a vrátit je Trhlinou zpět do Midkemie, ztratila Kevina, kterého hluboce milovala.
Ale nebyla by to Mara, aby nešla dál po své cestě, cestě své vůle a svého osudu, navíc ověnčená jedinečným titulem Ochránce Impéria.
Jdeme dál! Jak jen to dopadne?

3 08.01.2020

Člověk se může dostat ke klasice, určené dětem, až kdoví kdy a skoro omylem. Rozpětí mezi prvním čtením Lovců mamutů a Bronzovým pokladem činí pěknou řádku let... Zatímco Lovci - tehdy - naprosto okouzlili, Poklad, bohužel, už ne tolik, už to nebylo tak vzrušující a napínavé, jako kdyby mi bylo právě teď osm nebo deset let... Přesto jsem si užila cestu do starých dob, a docela v reálu jsem si představila, jak to tam vypadalo a probíhalo.
A už vůbec skutečnost, že kniha vznikla na základě opravdového nálezu, je nesmírně vzrušující, i když okolnosti uložení pokladu byly asi jiné...

Snad je možné vložit sem zajímavé informace o nalezení pokladu v roce 1929:
https://www.ucenibezucebnic.cz/index.php?id=5147

3 11.12.2019

Použít tak závažné téma domácího násilí a šikany, a vybudovat na tomto základě erotickou romanci, je pro mě příliš. Autorka ovšem píše velice čtivě, žádné zádrhele, všechno klouže jako po másle. K vlastnímu klouzavému dění jsem se nepročetla, Jordanovy neustálé úvahy o tom, jak by se chtěl s Miou vyspat a neustálé připomínání stavu jeho ptáka (vždy připraven vklouznout do hnízdečka...), už byly nudné, a to ne že jsem prudérní...
Čeho je moc, toho je příliš, oba dva ty románově překrásné dokonalé mladé lidi jsem opustila s nadějí, že Jordan všechny Miiny trable vyřeší v pauze mezi dvěma skvělými souložemi...

3 08.12.2019

Anotace (ke slovenskému vydání Vlak snov) je hodně krátká. Co si pod ní má čtenář(ka) představit? Že Joanna, fotografka a píšící redaktorka v jedné osobě, jen sedí a přemýšlí... A přemýšlí... a dumá... Skoro na třech stovkách stran... Kterého z těch dvou si teda vezmu?
A kde je potom její pracovní cesta velkolepým Orient - Expresem? Kde jsou dokonalé popisy celého vlaku, zařízení kupé, jídelního salonu, baru, kde je to úžasně delikátní jídlo a pití..? A kde jsou navázaná přátelství s některými velmi příjemnými spolucestujícími a s dokonale proškoleným a vstřícným personálem?
Kde jsou potom Benátky? Město snů! Hotel... Kanály... Paláce, náměstí, ulice a uličky, ranní a večerní světlo... Kde jsou stovky snímků, které Jo nafotí na filmy, neb vše se odehrává v době bez digi foťáků a mobilů... Kde jsou rozhovory? Kde jsou další nově nalezená a navázaná přátelství? Kde jsou ty zajímavé, ani omylem nudné dialogy, jichž je kniha plná? A - pánové prominou - popisy šatů a kostýmků, lodiček a sandálků, šperků a kabelek a decentního nalíčení dívčích a dámských tváří..? :-)
No ovšem, jasná zpráva: Jo se vrátí zpět do Anglie a nakonec všechno dopadne jak má. S tím jedním, co si ho vybrala a co ji už dlouho miluje, se líbají jak o život na nádraží v Londýně a je jim jedno, že na ně (závistivě?) zírají kolemjdoucí... A potom honem domů, kde na ně, čistě povlečené, čeká lůžko lásky :-).
Tato tak subtilně, tak jemně geniální kniha, bez napětí a hrůz, bez velkých erotických scén, jenom zvolna ale bez ustání plynoucí jak řeka zelenými luhy a háji... je prostě skvělá ke čtení!

3 18.11.2019

- Chci navždy ležet s hlavou ve tvém klínu a nemuset už nikdy vstát...
- Vlasy ti voní po jasmínu... Já vím, že máš mě rád...

A tak začal celý ten jejich život růžový. Kde? Kdy?
No přece v romanci. A víc už nepovím... :-)

Rozjezd zdlouhavý, za který bych srazila jednu*, ale později se děj rozběhne. Docela pěkné čtení. Sraženou * musím vrátit: je to kniha nejenom o lásce mezi mužem a ženou, ale o silné lásce rodičovské, sourozenecké, o přátelství a o cti, o pochopení a odpuštění.

3 08.11.2019

Moje oblíbené téma - postapo, ale zpracované tak, jako už mnohokrát jinými autory. A čeho je moc, toho je příliš. Jednotlivec bojující proti tyranii... a jako přídavek trocha romantiky, protože hlavními postavami jsou mladý chlapec a dívka.
Kniha se dobře čte, to je potřeba přiznat, ale děj je velmi předvídatelný.
Pokračování si odpustím.

3 25.10.2019