Alethea_k
komentáře u knih
Smrt: Vysoká cena za život
Neil Gaiman
Mé třetí setkání s Gaimanovými komiksy a zatím nejlepší. Osvěta o sexu a nemocech na konci za mě zbytečná, ale ok :D Trošku mi to zkazilo dojem z celého příběhu.
Taky mě překvapilo, že Smrt je postavou ze Sandmana, ke kterému jsem se ještě nedostala. To je takové malé varování pro všechny, kdo si nevšimli štítku Sandman (jako třeba já).
Každopádně k příběhu. Skvělej bizár, moc jsem si to užila. Nebylo to nic epického a děsivého a o to víc mě celý příběh bavil. Vlastně nemám co vytknout. Možná překlad... Někdy mně výběr slov přišel takový zvláštní. Postava Smrti byla super, klidně bych snesla, kdyby to celé bylo delší a propracovanější.
Vraždy a housle
Neil Gaiman
Je zde skvěle znázorněno to, co si člověk pamatuje nebo spíš nepamatuje z dětství. Klobouk dolů. Kresba zajímavá. Ale obávám se, že tím, že děj pořádně negraduje, pomyslně ani nezačíná, ani definitivně nekončí, ho neuchovám v paměti dlouhou dobu. Komiks je fajn teď v tuto chvíli po dočtení, ale to je celé. Budu si od něj mnohem víc pamatovat Vražedná tajemství.
Vražedná tajemství a další příběhy
Neil Gaiman
Ani nevím, co si mám po dočtení o sbírce myslet. Na jednu stranu mě vtáhly všechny příběhy, na druhou stranu nevím, co si o některých příbězích mám myslet a jestli se mi ve skutečnosti líbily. Nejvíc se mi asi líbila Vražedná tajemství a Slečna Finchová. Místy mi přišlo, že mě autor na konci nutí si z příběhu odnést jinou myšlenku než bych chtěla - že mu přijde jako důležité něco jiného než mně.
Ale rozhodně mě sbírka nalákala se naplno ponořit do autorovy tvorby - nejen té komiksové. Co příběh, to originál, nikdy jsem v rukou nic takového nedržela. Každý příběh má svou vlastní atmosféru. Super!
Familiár
Leigh Bardugo
Při čtení této knihy jsem si více než kdy dřív utvrdila jeden zásadní fakt: Kniha se, co se týče svého tempa a tématu, nepřizpůsobí čtenáři, ale to vy se musíte přizpůsobit jí.
Na začátku jsem byla nervózní z toho, jak je všechno pomalé, ale od třetiny jsem se přistihla, že si to vlastně celé užívám. Stejně tak mě zpočátku vyrušovalo čtení poznámek (překladů španělských slov). Dalo by se podle mě tím překladem klidně navazovat ve větě, třeba za to cizí slovo dát nějakou čárku, nebo tak, aby se poznalo, že je to překlad...
Nové bylo pro mě jak historické období, tak prostředí Španělska. Tomu jsem se doposud "úspěšně" v knihách vyhýbala, takže čtení bylo obtížné i kvůli tomu... Nové typy jmen, prostředí, atmosféra...
Právě atmosféru ale zvládla Bardugo na jedničku. Nikdy předtím jsem od ní nic dalšího nečetla a tímhle na mě udělala poměrně dojem. Atmosféru buduje pomalu, plíživě, drží se historických faktů, ukazuje tehdejší zkaženost a propletenost inkvizice, náboženství, politikaření a neuvěřitelných lstí, intrik a pomluv. Nikdo nemohl věřit nikomu, všichni se báli inkvizice. Podle mě využila historický kontext na maximum, vytěžila, co se dalo. Stejně tak se mi líbilo, že "dary", jimiž se hlavní postavy odlišovaly od zbytku společnosti, byly nazvány španělským výrazem, dobový "upír" nebyl nazvaný upír a neházel se proti němu česnek ani nelila svěcená voda. Byl zakomponován neuvěřitelně elegantně, nazván starým výrazem, který se do historické fantasy taky hodil. Překlad je skvělý, myslím si, že zásluhy na textu opravdu nemá pouze Bardugo :-) Jazyková stránka super, celé to ruší pouze špatná korektura textu.
A teď konečně k ději a postavám. Ze začátku jsem neměla žádnou postavu ráda, ale na konci jsem se přistihla, že fandím úplně všem a doufám, že se napraví nebo zachrání úplně všichni. A proč mě ty postavy nenechaly volnou? Bardugo vykreslila charaktery tak, jaké by doopravdy v dávných dobách (ale i dnes) mohly být. Postavy mají emoce, své bolístky, starosti, pociťují vztek, nenávist, ale dokáží se radovat i z toho mála dobrého, co se jim stane. Líbilo se mi, že žádná postava nebyla černobílá, nebyly jen dobré nebo zlé bytosti, každý měl nakonec v sobě střípek dobra a zla, každý si prožil během knihy snad veškeré emoce, které vás mohou napadnout. Jsou to fakt postavy z masa a kostí.
Na zázraky a nadpozemské dary v reálu nevěřím, ale líbí se mi, jakým způsobem byla kniha zakončena. Lsti jako takové a vyřešení celkové situace je opět uvěřitelné. Bez nadpřirozených schopností by to nebylo tak úžasné, ale stát by se to možná nějak mohlo taky za pomoci dalších osob :-)
Nemůžu opomenout taky to, že po přečtení Familiára hážu autorku do pytle s dalšími autory, kteří mají tendenci něco vyspoilerovat v průběhu knihy, vy zůstanete s otevřenou pusou, jaktože vám to prozradila, ale zároveň neprozradila všechno (třeba kdo zemře, přežije, ...), nicméně nakonec se nemusí všechno jevit tak jak na začátku :-) Bardugo je dobrá lhářka i kazisvětka v jednom :-) To je svým způsobem geniální.
Na to, že nemusím historické knihy, tak tohle bylo skvělý! Hvězdičku strhávám za korekturu, pomalý a těžkopádný rozjezd, ale vesměs můžu knihu jen a jen doporučit. Rozhodně se podívám po dalších knihách autorky.
Sloky lásky
Stěpan Petrovič Ščipačov
Jednoduchá, přímočará poezie, přitom jsou verše plné citu a něhy. Pokud se překladatel opravdu snažil o zachování rozsahu i významu básní, moc cením!
Letní noci
Nofreeusernames (p)
Do knihy jsem se napoprvé, vlastně ani napodruhé, nedokázala začíst. Musela jsem to zkoušet několikrát, než to klaplo. Prvních asi 60 stran jsem se bála, že dám knížce DNF. To se mi stává pouze zřídka a byla jsem z toho fakt zklamaná. Naštěstí jsem tomu ale dala ještě šanci a přesně v tu chvíli se to rozjelo :-) Do strany 60 jsem Charlee nesnášela, přestože jsem si z předchozí knihy pamatovala, jaká je její minulost a že to není všechno jen tak... Prostě... Byla to sebestředná blbka, která do toho všeho šla až moc na sílu. Ale pak dostal prostor Noah a ty brďo. Mám pro něj slabost, i když jsem na to moc stará :D Tohle mi bodlo! Od té strany 60 jsem knížku dočetla do 24 h celou. Noah Charlee pěkně uzemňoval, dost jsem ho chápala, přestože byl puberťák. Konec se mi líbil takový, jaký byl v knize, budu předstírat, že jsem ten alternativní v životě neviděla, vůbec mi to tam nesedělo a bylo to k vzteku :D
Rozhodně se nejedná o nejlepší knížku mýho života, ale jako ultimátní oddechovku v těžkém pracovním/studijním období můžu stále doporučit. Ovšem předchozí 2 díly byly mnohem lepší jako celek :-) Tady to doporučím jen kvůli Noahovi.
Hudba pouště
William Carlos Williams
Pokud zohledníme kontext a literární vývoj, super sbírka! Ale bez dalších informací lehce nadprůměr :-) autor si mě tímto nezískal.
Ďábelské hry
Angela Marsons
4-4,5* / 5*
Ani nevím jak mám vyjádřit názor po dočtení této knihy. Druhá polovina (a hlavně poslední třetina) je skvělá. Pořád se tam něco děje, zvrácenost záporné postavy jede na plné obrátky. Obdivuju, jak je napsaná samotná postava Kim. Obvykle hl. postavy vyšetřovatele nemám moc ráda, Kim zbožňuju. Teď přichází to ALE.
Díky tomu, že známe hl. aktéra, jsem necítila v průběhu čtení žádné napětí. Do poloviny knihy jsem necítila ani moc potřebu číst dál, spokojeně jsem si přečetla pár stran a zase knihu zaklapla. Oproti tomu jsem u prvního dílu byla napjatá jak kšandy a, přestože jsem problémové postavy nějakým způsobem odhadla, jsem byla s detektivkou naprosto spokojená. 5* jsem tomu tehdy nedala snad jen proto, že to byl první díl a trošku nám byly informace podány zmatečně.
ALE jak jsem již napsala, u tohoto dílu se žádné napětí vlastně nekonalo. Postava Alex a všechno kolem ní je napsáno bravurně, klobouk dolů. Ale nemůžu dát s klidným svědomím 5* knize, kde mně byla polovina svým způsobem ukradená. A ten konec? Najednou si Kim vymyslí jak to bylo s těmi zneužívanými dětmi a okamžitě usvědčí zločince? Pardon, ale tomuhle jedinému v tom celém příběhu fakt nevěřím. Moc náhod, geniality a štěstí najednou :-)
Na druhou stranu mě ale nechápejte špatně. Rozhodně je to jedna z těch lepších (ne-li nejlepších knih), které se mi dostaly v rámci tohoto žánru do ruky. Akorát prostě jdu mírně proti proudu a nesedám si z toho na 100 % na zadek. Ovšem věřím, že další díly s Kim to dovedou a v sérii hodlám rozhodně pokračovat!
Můj soukromý nepřítel
Amélie Nothomb
3,5*-5*
Na prvních stranách jsem se bála, že knihu odložím. Přišlo mi to jako úplná blbost. V průběhu četby se situace začala vyjasňovat a pointu jsem uhodla. Nicméně jsem si čtení jakýmsi zvráceným způsobem celkem užila. Budu si to do detailů pamatovat? Určitě ne. Bizarní text, jako vždy. Nechápu kam na to ta autorka chodí, ale pořád jí ty její náměty vlastně žeru. Její knihy jsou už "droga". :-)
Prach a popel
Jenny Han
Po dočtení druhého dílu, který pro mě byl čirým zklamáním, jsem byla připravená sérii dočíst a napsat, jak lituju, že jsem ji dočetla. Ale po tom třetím dílu... Vlastně ne, nelituju. Jasně, je to (hlavně ve třetím díle) paranormální blbina ze střední, nic víc.. Ale na tomto díle si cením spousty věcí. Vykreslení přátelství, toho, jak se v člověku někdy zmítají protichůdné emoce, té uvěřitelnosti, kdy se s vámi nikdo nebaví, a to jen proto, že o vás někdo něco řekne. Suma sumárum, ten třetí díl byl za mě nejlepší. Překvapilo mě (spíš nepříjemně), jak to s postavami dopadlo. Nečekala jsem, že v doslovu bude napsáno to, co se s nima stalo. Doufala jsem asi v konec, který Jenny Han napsala v Laře Jean. :-) no, co se dá dělat. Ty konce ohledně výběru bych v knihách prohodila :D
Přečetla jsem tenhle díl víceméně za 2 dny. Díky čtení jsem si fakt odpočinula a to je u těchto knih cíl.
Oheň a plamen
Jenny Han
Začátek se četl skvěle, cca. na straně 100 jsem knihu odložila a dlouhý čas se k ní nedokázala vrátit. Je poznat, že už přestávám být cílovka. Děj je celý poměrně primitivní, vykreslovány situace, které jsou úplně obyčejné. Četlo se to samo, ale na zadek jsem si z toho nesedla. Za ten konec jsem dala o jednu hvězdičku navíc, cení se nápad, ještě nikdy jsem nic takového nečetla :-)
Jsem zvědavá, jak to celé dopadne. Když jsem to nevzdala doteď, poslední díl nějak zandám...
Akorát mě mrzí, že to není ani tak roztomile příjemné jako Lara Jean od Jenny Han, zároveň to není ani nijak dobré. Prostě průměr. Po této sérii už od contemporary ze střední asi upustím. Je to fakt pro mladší.
Špatné básně
Š. T. (p)
Viděla jsem je na jednom knižním streamu a téměř všechny jsou za mě skvělé. Ty politické mě nechávaly volnou, ale jinak super :-) Hlavně se mi líbila ta část, která je inspirovaná hrami, aneb drak který kadí je top :D
Čarodějova nevěsta 12
Kore Yamazaki
Napíšu asi opět to, co všude. V okamžiku, kdy si příběh začnu fakt užívat, se tam objeví kresba, ze které pomalu nepoznám kdo to je, nebo najednou, kde se vzal, tu se vzal, nějaký flash back atd... Těžko se mi v tom zorientovává. Ale sem tam se objeví úseky, které jsou moc fajn. Už tu sérii nějak dokončím.
U severní zdi
Petra Klabouchová
Páni! Nevím ani čím začít.
Asi do třetiny knížky mě to "bavilo", ale nechápala jsem moc, co na tom všichni mají, proč to od všech dostává 5* apod...
Poté, co jsem se dostala k části, kde se dozvíme, jak to dopadlo s jednou matkou a její dcerou (cca. 1/3 - 1/2 knihy), nabrala pro mě kniha spád a nemohla jsem se odtrhnout, moc mě to celé zasáhlo. Ke konci se odkrývaly jednotlivé věci, zdánlivě jsme se vraceli do situací z různých úhlů pohledů a po dočtení jsem si řekla zkrátka WAU, tak už to chápu. Je to jedna z nejlepších knih (s tak závažným tématem) jakou jsem kdy četla. Věřím, že se kniha nejpozději do 3 let dostane do seznamu maturitní četby, protože tohle je nářez. Mysteriózno s prvky detektivky a temná část našich dějin... Je to vážně výjimečný titul, doporučuju všem!
Strach a chvění
Amélie Nothomb
3,5*/5*
Pokud si autorka opravdu prošla za svého útlého dětství a rané dospělosti tím vším, co popisuje v knihách, divím se že si nešla skočit (stejně jako to popisuje tady v případě Japonců). Její psychiatr asi musí mít žně a je dobře, že se z toho všeho vypisuje. Strach a chvění se rozhodně řadí k tomu lepšímu, co jsem měla příležitost číst. Ale ruku na srdce... Její knihy, metafory a jednotlivé slovní obraty včetně výběru slov dokazují, že hranice mezi genialitou a bláznovstvím je opravdu tenká. Jednou si od ní zase něco přečtu. Ale přišlo mi, že kdyby míň přemýšlela nad blbostmi a vznešenými obraty a víc používala mozek a své znalosti Japonska a japonské kultury, nikdy by se nedostala do oné situace :-) Selský rozum občas stačí ke štěstí...
Odhalená pravda
Elizabeth Briggs
Po předchozím díle jsem už radši nic neočekávala... A nakonec jsem byla spokojená! Nic promyšleného, nic propracovaného, ale pro tyhle postavy mám prostě slabost. Mrzí mě, že autorka neumí vykreslovat bitvy a napínavější scény... Všechno se vyřeší náhodou, samo a nebo rychle smečky změní své názory a sáhnou si do svědomí... Stejně tak je škoda, že se nedozvíme, s kým se kdo nakonec spároval, na to jsem dost čekala... Další problém vidím v tom, že každý, s kým by si autorka musela nějak později poradit, umře.
To nezní pro autorku jako nejlepší hodnocení :D
Ale vzhledem k tomu, jak jsem si u knížky krásně odpočinula a jak miluju první dva díly, dokážu přivřít obě oči. Jen jsem ráda, že už série končí, jinak by to byl úplnej průšvih.
Němý křik
Angela Marsons
Tahle detektivka mě bavila od první stránky. Hned první kapitola na mě přenesla takovou podivnou atmosféru, dost jsem byla díky tomu zvědavá. Hlavní vyšetřovatelka se tady na rozdíl od jiných sérií nemusí neustále zodpovídat vedení, které by jí podkopávalo nohy, je to drsná frajerka s (za normálních okolností) nulovým emočním kvocientem a tak se mi to líbí. Je fajn, že se skrze první případ dozvídáme Kiminu minulost. Co se týče samostatného děje, krásně plynul, ani na minutu jsem se nenudila. Vraha jsem sice bohužel odhadla, ale to nic nemění na tom, že jsem si čtení užila. To rozuzlení s dvojčaty jsem pochopila vlastně až po pár stranách, nevím, jestli jsem tolik nedávala pozor nebo je to celé popsané zvláštně :D Ale cení se, jak to autorka celé završila.
Určitě si přečtu další díl.
Utonulý kraj
Emily Lloyd-Jones
4,5*/5*
Na 5* to není, přesně z toho důvodu, který je již několikrát uveden v předchozích komentářích. Hlavní postavy nejsou bohužel dostatečně prokreslené. ALE! I přesto se mi knížka neuvěřitelně líbila. Pokud jde čtenář do knihy s tím, že se jedná o YA fantasy, je to super počin!
Příběh se mi líbil od první stránky, autorka má svůj osobitý styl, který mi neuvěřitelně sedl. Ani na vteřinu jsem se nenudila, velšské mýty byly velice zajímavé a všechno do sebe krásně zapadlo. Oceňuji na knize především to, že hlavní hrdinka není popisována jako nejdokonalejší a nejchytřejší na světě (a přitom by se třeba chovala jako úplná blbka, ...) :-)
Je to hl. hrdinka z masa a kostí, všechny postavy mají kladné i záporné vlastnosti, udělali nějaké chyby, uvědomují si to v průběhu děje. Líbí se mi, že nic není černobílé, děj mě dokázal několikrát překvapit, konec byl dojemný. Bylo by mi v tomto případě asi jedno, zda by konec dopadl dobře nebo špatně. Dle náznaků by obě možnosti dopadly skvěle.
Pozitivně hodnotím také to, že hl. hrdince nespadnou její schopnosti do klína v okamžiku, kdy má 16 let a najednou je neporazitelná. Tohle klišé všichni známe a naštěstí tu není. Hrdinka na svých schopnostech pracovala tvrdě odmala, aby byla tam, kde je. :-)
Moc se těším na Kostischrány, pokud jsou ještě lepší než toto, není nad čím váhat!!
Čarodějova nevěsta 11
Kore Yamazaki
Další fajn díl, nevím moc, co k tomu říct. Jen ty díly moc dějově nepostupují :-)
Srdcerváči. Kniha 5
Alice Oseman
Pátému dílu asi nejde nic vytknout. Je to cute, je to až moc dokonalý (takhle to v reálu stále nefunguje), ale jsem ráda, že se řeší dospělejší témata a třeba věci jako vztah na dálku kvůli škole. Těším se na poslední díl a hlavně na to, že tuhle sérii zakončíme a nebude to mít milion dílů.
