Alix komentáře u knih

Jako odpočinková kniha to nebylo špatné, ale jinak mi tam spousta věcí lezla na nervy, včetně hlavní hrdinky. Detektiv šéfinspektor Fosterová se po celou dobu chová jako umanutá koza a její nadřízený s ní měl teda svatou trpělivost. Nepamatuji si, že by poslechla jediný jeho příkaz, což si nedovedu vůbec představit a kdyby se takhle chovala moje podřízená, vyrazím s ní dveře. Její věčně vybitý mobil mne taky rozčiloval a Superman by se cítil zahanben, protože nemusela jíst, spát a přežila by snad všechno. Jeden vrah byl jasný a druhý se dal uhodnout. Ale celkově jsem se u toho odreagovala.

31 26.01.2022

Musím přiznat, že se mnou kniha docela zacloumala a hodně jsem o ní přemýšlela, než jsem se pustila do dalších stránek. Zároveň jsem ale nespokojená, protože mi v ní některé věci neseděly, zněly mi falešně. Problém jsem měla s Dorou. I přes její tragický osud jsem se neměla čeho chytit, těžko si mohu vytvořit nějaký vztah k postavě, která jako dítě sice zažije tragedii, pak dospěje, najednou je jí čtyřicet, ale vlastně nic o ní nevím, kromě toho, co nachází v různých archivech, což bylo pak už hodně únavné. Trapná zmínka o jejím vztahu k mužům mi připadala, že ji tam spisovatelka nacpala násilím, stejně jako scéna s Jakoubkovým záchvatem. Prostě jsem tomu nevěřila. Často jsem se musela vracet, abych pochopila o jakou postavu, v jaké době a jakém vztahu k Doře vůbec jde. Jak bylo naznačeno, Dora svému osudu neušla, ale i to mi připadalo tak nějak rychlé a násilné. Fakt mám rozporuplné pocity a říkám si, že to asi přečtu ještě jednou a budu trpělivější.

27 22.01.2022

Velice dobře se mi to četlo. Děj ubíhá opravdu rychle, nejsou tady žádná hluchá místa a zápletka je zajímavá. Prostředí kláštera i život jeptišek je popsán velice hezky a určitě nejeden čtenář s chutí nahlédne za brány, kam se ne každý dostane.

14 10.01.2022

Taky jsem to četla jako dítě a nikdy jsem na tu knihu nezapomněla. Takže jsem si ji koupila tady v bazaru a zkusila to znovu. A jsem ráda, že jsem si ji koupila, líbila se mi i teď a znovu jsem prožívala všechna dobrodružství, která mne v dětství tolik upoutala. Politika vás tady zatěžuje minimálně, děj je psán v první osobě, z větší části chlapcem Saňou, pár kapitol ale i jeho životní láskou, Káťou. Nečekejte tady velké popisy bitev, hlavní důraz je kladen spíš na myšlenkové pochody obou hlavních postav, a hledání pravdy o konci jedné nešťastné polární výpravy, která zasáhla do životů spousty lidí.

14 20.12.2021

Pro mne je jednoznačně na prvním místě povídka Bez motivu. Je smutná, ale logicky perfektně propracovaná. Ale dají se tady najít i další skvosty, některé září víc, některé méně. Celkově je to ale čtení zajímavé a styl autorky se mi velice líbí.

16 23.11.2021

Bylo to příjemné čtení, jako vždy, ale zdá se mi to trochu víc odlehčené, než jsem u SK zvyklá. Ovšem, vcítit se do dětské duše, to SK ovládá bravurně, protože mu věřím každé slovo.

27 15.11.2021

Nikdy by mne nenapadlo, že si tuto knihu přečtu, neboť jsem si, ji sama pro sebe, zařadila do škatulky "pokleslá literatura". Ale přinesl mi ji kolega, tak jsem nakoukla, začala číst a zjistila jsem, že se pochechtávám i chechtám a knížku jsem sjela jako blesk. Jazyk mi problém nedělá, bydlím v Karviné, což je 25 km od Ostravy a máme dost podobný dialekt. Zkrátka, dobře jsem se pobavila, čímž kniha splnila svůj účel.

22 03.11.2021

Už jsem četla o chlup lepší případy Perryho Masona, ale i tyto dva se mi velice líbily a vůbec nejsem zklamaná. Jednu hvězdu dávám dolů proto, že v soudní síni Mason dokázal udělat daleko větší rodeo.

14 04.09.2021

Na knihu Mayday to opravdu nemá, ale je to napínavé i zajímavé. Akorát konec je trošku překotný. Za pět minut dvanáct se najednou spousta problémů vyřeší a vypadá to nadějně. Ale přečetla jsem to s potěšením a i když nemohu dát víc hvězd, určitě se k tomu vrátím.

15 30.08.2021

Prvnímu dílu jsem dala o hvězdičku méně, ale i tak se mnou kniha docela zamávala. Tento druhý díl bych, bez mrknutí oka, ohodnotila i deseti hvězdami. V první knize jsem si nedokázala vytvořit nějaký bližší vztah k jednotlivým postavám, ale tady už do sebe všechno zapadlo, akorát jsem si občas musela upřesnit, kdo, s kým a v jakém rodinném vztahu. Postav je tam opravdu hodně.
Před paní autorkou smekám. Jako lokální patriot jsem spoustu reálií znala z vyprávění babiček, ale tady je to všechno chronologicky srovnáno a za historické informace, které jsem dosud neznala, jsem autorce upřímně vděčná. Už dlouho na mne nějaká kniha takto nezapůsobila a ten pocit za to fakt stojí!

53 27.08.2021

Kniha se mi líbila po všech stránkách nejen proto, že jsem se narodila a stále žiju v Karviné, ale i proto, že autorka dokázala vykreslit tehdejší život reálně a bez zbytečné romantiky. I můj manžel je horník, takže o jeho práci vím víc, než je mi občas milo, protože o to větší mám o něj strach, ale tak už to tady chodí. Ve vztazích Čechů a Poláků mají pořád prostor určité pocity ukřivděnosti na obou stranách, ale v době mého dětství to bylo daleko horší. Pořád u nás žije polská menšina, pořád jsou u nás polské školy, ale už jsme se naučili spolu žít. Sama pocházím ze smíšeného manželství a nebylo to pro mne vždycky jednoduché. Máme ale rádi svůj kraj a místa je tu pro všechny dost. I když moje mamka říkávala, že šachty byly pro nás požehnáním i prokletím.

66 25.07.2021

Bylo to sice hodně napínavé, ale připadalo mi to taky hodně překombinované. Prostě jsem tomu příběhu nedokázala uvěřit natolik, abych dala pět hvězd.

13 18.07.2021

Celkem jednoduchý a předvídatelný příběh bez větších ambicí. Jako odpočinkové čtení snad vhodné, ale ta naivita mne od opakovaného přečtení odradila.

9 07.07.2021

Třetí díl trilogie se odehrává asi jedenáct let po válce. Lidé se milují, rozcházejí i rodí a taky musí překonat svou bolest a smutek nad ztrátou blízkých, které jim válka sebrala. Skvěle vykreslené charaktery postav a skvělý překlad.

13 28.06.2021

Druhý díl trilogie Ivan Ivanovič, Přátelství a Touha, se odehrává během druhé světové války především ve Stalingradu. Napsáno velice poutavě a kdykoli vidím o Stalingradu nějaký dokument, musím si na tuto knihu vzpomenout.

12 28.06.2021

Kniha je sice napsaná v roce 1952, takže některé pasáže jsou samozřejmě poplatné době, knize to ale na kouzlu neubírá. Příroda i lidské charaktery jsou popsány velice poutavě, lidské osudy jsou zajímavé a opravdu nelituji, že jsem tuto knihu četla, což platí i o dvou dalších dílech.

10 28.06.2021

Sice se mi to líbilo, ale trochu i zklamalo. Jak už tady bylo napsáno, Scortia a Robinson mají lepší knihy. Bylo to dost předvídatelné, velké množství postav, které se občas oslovovaly příjmením, občas jménem, mne rušilo a mátlo. Záchrana přeživších byla určitě technicky možná, ale při nejlepší vůli si ji nedokážu představit. Ale knihu jsem si koupila tady v bazaru a jsem ráda, že ji mám.

13 16.06.2021

Jinak jsem knihu vnímala jako dítě, jinak teď. Co jsem tehdy netrpělivě přeskakovala jako nezajímavé a nedůležité, jsem si dnes přečetla s opravdovým zájmem. Knihy dospívají občas s námi a naše priority se mění. Nic to ale nezměnilo na tom, že jsem si knihu užila a za pár let se k ní určitě zase vrátím tak, jak to dělám se všemi verneovkami. A nejen s nimi...

46 08.06.2021

Kniha se mi v dětství líbila, tak jsem si ji přečetla znovu. Líbila se mi velice i teď i když k některým pasážím se dnes už stavím kriticky. Postavy Julese Verne jsou většinou černobílé, na to si člověk zvykne, ale jeho popisování "divochů" mne občas rozčilovalo. A docela mne nadzvedla krátká pasáž, kdy jeden z hrdinů zastřelí vzácného ptáka, o kterém se zmiňuje, že je na pokraji vymření, což považuji za barbarství. Další pasáž je, jak mladý Robert "udatně ubil ježuru", která mu vůbec nic neudělala a neměl k tomu žádný důvod.
Ale čtení jsem si užila a něco nového se i naučila.

24 19.05.2021

King sice svůj styl během let trochu mění, ale pořád je to on a to je důležité. Příběh reverenda, který se postavil Bohu, když mu vzal to nejdražší, a malého chlapce, na kterého měl kdysi velký vliv, se zamotává, když se ti dva znovu a znovu setkávají a chlapec, už jako dospělý muž, se dostává do vleku sil, kterým se nedokáže vzepřít. Je to zajímavá sonda do duše lidí nešťastných i doufajících a konec je, aspoň pro mne, hodně deprimující.

21 07.05.2021