allyce komentáře u knih
Na oslavný komentář to tentokrát není. Svědkyně ohně byla víc než skvělá, ale tady jsem se chvílemi nudila, dokonce některým pasážím i zasmála, jak byly nepravděpodobné, ale proč ne. Zkuste a uvidíte :-) Každý jsme jiný.
Je zbytečné srovnávat s Larssonem, je zbytečné vypichovat různé nedokonalosti, či uvěřitelnosti, důležitý je celek a podle mě se skvěle povedl.
Další bezvadná kniha mé oblíbené autorky. A jak již někdo níže napsal, dokonce s kapkou romantiky, což sice úplně nemusím, ale tady mi to sedlo.
Nejdříve Bludné kruhy a teď Zpěv velryb. Obě knihy považuji za excelentní díla. Doporučuji přečíst a panu Lambovi posílám hvězd tolik, kolik jich na nebi je.
Úžasná kniha, kterou z hlavy jen tak nedostanete. Závěr je opravdu překvapivý, ne tím, co se stane, ale jak se to stane! Za mě 10*
Poprvé, co jsem uvízla v síti umění Dominika Dána a vyslovila snad všechny pozitivní slova v komentářích k jeho knihám, jsem mírně zklamaná. Ne z obsahu, ale mordýřská parta je tady tak suchopárná a nudná, až to bolí. Humor je solí Dánových knih a vypadá to, že mu při psaní této knihy sůl došla. Jen doufám, že si nakoupil do zásoby a v dalších knihách si budu opět říkat, jak je ten Dán úžasný.
Měla jsem ze začátku problém orientovat se v postavách, zejména pak v pozicích, které v televizi zastávaly, ale pak jsem si v tom udělala pořádek a nechala se unášet skvělou spisovatelovou prací.
Dějová linka s malým Sebastianem byla mnohem slabší, než příběh jeho právníka Daniela. Vytrpěl si v dětsví svoje, ale v dospělosti se zachoval vůči osobě, která ho bezmezně milovala, a hlavně by bez ní nebyl tím, čím se stal, nemilosrdně sobecky. Hned mi přestal být sympatický.
Po pár stránkách mé podvědomí radostně zajásalo, bylo jasné, že se na mně opět škodolibě vyřádí. U každé kingovky je to stejné. V pohodě si čtu, říkám si, že o nic nejde, ale úplně mimo mé vědomí začínám vnímat strašidelný pocit plížícího se zla. Nejde o auto, ale o famozní popis proměny Arniho. Pan King to se mnou prostě umí.
Knihu doporučuji a jestli mohu doporučit ještě něco, tak hlavně NEČTĚTE PŘEDEM ZDEJŠÍ KOMENTÁŘE.
Já je nečetla a jsem moc ráda. Protože kdybych je četla, byl by můj požitek z knihy poloviční.
Velmi čtivě vykreslený příběh o lásce mateřské a sourozenecké a přesto, že je vyprávěný s nadhledem bezvadné čtrnáctileté holky, vnímáte plíživou bezvýchodnost, která s přibývajícím věkem postiženého Jeremiáše je stále aktuálnější.
Pan Musso mě opravdu baví. Neotřelé, originální. Vynikající.
Začátek slibný, poté spousta vaty a pak......... asi jsem nudou usnula. Zajímavý námět v nezajímavém podání.
Jedna z nejlepších detektivek, které jsem četla. Nadšení, které vyjadřuji plným počtem hvězd.
Královky jsem se bavila. Od první řádky do poslední tečky. Už teď se těším, až si ji někdy zase přečtu.
Zatím mám přečteno od J.M. Simmela asi jen osm knih a ještě hodně jich zbývá, ale s jistotou vím, že je PANEM spisovatelem. Nikdy mě nenudí a hluboké myšlenky ukryté v ději i mimo řádky, mě nutí přemýšlet a utvářet si vlastní názor a pohled. Pana Simmela budu vždy doporučovat, všechna jeho díla jsou zárukou kvality a ohromného zážitku.
Má první kniha od autora a přiznám, že mě dostal. Ano, líbilo se mi to, doporučuji přečíst.
Snažila jsem se, ale nedokázala jsem se začíst do Debořina schizofrenního světa. Knihu tedy nehodnotím, jen vím, že pro mě napsána nebyla.
Často mám dojem, že má fantazie si pořád jezdí po dovolených a doma je málokdy. Při čtení Temné půle byla bohužel zrovna doma a jako by mi chtěla vynahradit čas odloučení, připojila se k mému čtení plnou silou. Ve chvíli, kdy na chirurga mrklo oko z obnaženého mozku, jsem se tou představou málem složila a po celou dobu až do konce knihy jsem si ji stále podvědomě přehrávala. Jsem rozhodnuta své fantazii doporučit, aby si zase někam vyjela... Myslím, že i tento "prožitek" způsobil, že i přes sebeujišťování, že kniha není nijak zvlášť hororová, jsem v noci měla úděsný sen, který si pamatuji a myslím, že ještě dlouho budu. Někdy si můžeme rozumově zdůvodnit cokoliv, ale naše podprahové vnímání si jde svou vlastní cestou.
Mimochodem, nebylo to poprvé, co se mi něco podobného u Kinga stalo. Svědčí to o jeho tvůrčím mistroství.
A opět skvělá Joy Fieldingová.... Na čtivosti a zpracování nic neubírá ani brzké odhalení, kdože za tím vším stojí. Bavila jsem se a doporučuji.