Alma-Nacida komentáře u knih
Ze začátku jsem byla nadšená a vtažená do viktoriánské Anglie, bavil mě popis vzestupu textilky i vznik a úspěch toho druhého obchodu, o kterém to hlavně je. Co mě zklamalo, byl vývoj postavy Dory, nebo spíš jeho nedostatek, a závěr, který byl nemastný neslaný. Takový potenciál to mělo! Vsuvky o havranech byly hodně zajímavé, ale tím spíš by mohl konec vypadat líp. Takhle je to pěkná studie workoholika, kterému proteče život mezi prsty.
Já se tedy k chvále připojit nemohu, jednu a půl hvězdy za kladný přínos k rozšíření povědomí o tom, že homosexuálové jsou taky lidi, ale jinak je to takové nemastné neslané. Celou dobu víte, že to oba přežijí, takže není moc o co se strachovat, leda snad o to, zda budou mít vhodný oblek na svatbu bratra. Většinou dávám knize šanci do její první třetiny, tady jsem se překonala až na stranu 256, ale bohužel mě to vůbec nezaujalo a knihu odkládám. Když si pomyslím, jak jsem ji celkem dlouho a těžko sháněla, za tu námahu to teda nestálo. Taková teen age romance.
West byl geniální, o čemž svědčí Den kobylek, jedna z mála skvěle zfilmovaných knih. Tohle jsou takové jednohubky, ráda jsem se k nim vrátila a kupodivu jsem si Balsa pamatovala velmi dobře. To je totiž tak absurdní, že to zkrátka utkví.
Snůška nepravděpodobných skutečností ze všech oblastí historie povětšinou z 20. století. Podáno je to tak bombasticky, že je to místy až nechtěně komické. Co pro bohy znamená např. věta, že "poprava byla sice brutální, ale účinná"? To jsou nějaké neúčinné popravy?
Celkově to bylo zklamání a nezdráhám se říci katastrofa. Těch pár zajímavostí, které nejsou notoricky známé, zcela utonulo v přívalu bulvárně podaných nechutností.
Audiokniha v pěkném podání Martina Písaříka (snad až na dětské hlasy, kdy se na můj vkus už pitvořil). Při čtení bych mnohé popisy přeskakovala. Kulisy historického New Yorku byly zajímavé, vraha jsem však tipla celkem brzy.
Nakonec nebyl tak docela masový, a to mě překvapilo. Dám šanci druhému dílu, ale hodnotím jako průměr.
Tak vidím, že jsem asi v menšině, když si představuju horor jako nepojmenované blížící se nebezpečí spočívající víc v atmosféře, že detailní popisy hnusu a ukrutností. Ty jsou pro mě prostě jen hnusné.
Jinak bych se mohla podepsat pod komentář saman001, rozpitvávání každého myšlenkového pochodu mi rychle všechny postavy otrávilo. A jo, vesnice bývá drsná, ale zas že by tam byli všichni uchylní, to taky ne. Celkově maximálně průměr, dvě a půl hvězdy
Kladně hodnotím hlavně přímost a otevřenost, autorka se rozhodne nešetří, a pokud bych chtěla namítat, že si největší problémy způsobila sama, tak to nemohu, protože ona to v knize zmíní hned několikrát.
Osobně bych se obešla bez těch "tvl, díky a srdíčko, wtf" a to bude nejspíš těmi dvanácti lety rozdílu mezi námi dvěma.
Knihu jsem si pořídila poté, co jsem viděla díl "Protivných, sprostých matek" s Adélou a řekla jsem si, že jestli kupodivu existuje kromě mě ještě někdo, kdo tak dovedně skrývá, že ryje držkou v zemi, tak si to fakt chci přečíst.
Souhrnně je to terapie knihou, rozhodně pro autorku, a je to znát. Hvězdy jsem ubrala, protože její východiska nemůžu přijmout za svá. Zas mi je jednou líto, že nejde dát tři a půl hvězdy.
Příjemné překvapení, svěží věc sice plná humoru, ale pod ním je to docela temný příběh, nebo si možná do děje promítám nějaké své vzpomínky. Každopádně je to dobrá kniha.
Klasika z taťkovy knihovničky, náročné čtení, které se mi ale zapsalo do paměti nesmazatelně. Postavy jsou velmi živé, skutečné, takové mistrovství realismu.
Možná jsem už poněkud přephillovaná, ale tentokrát mě to nějak nebavilo, ba dokonce mi to i připadalo jednak zmatené a jednak moc na efekt v tom smyslu, že všichni jsou proti mazanému Phillovi zkrátka ubožáci... Dám si od něj chvíli pauzu. ;)
Začátek mě chytil a už jsem si myslela, že to bude jedna z letošních nejlepších knih, když se to potom začalo celé nějak motat pořád dokola. Nakonec z toho zbyly jen střípky s občasným zábleskem něčeho víc, ale bohužel z průměru to moc nevybočovalo.
Dostala jsem náhodně audioknihu i eknihu a načtené je to moc zdařile.
Velmi dobrý příběh vyprávěný krásným jazykem, takže i těch pár tiskových chyb odpouštím. Jak se bílí Američané vypořádali s indiány je všeobecně známá věc a i ten indián je člověk, takže je dobré si ho moc neidealizovat. Zkrátka lidí páchají krutosti jedni na druhých i na všech ostatních tvorech, a tak mě závěr deníku zas tak moc nepřekvapil. Zajímavý byl i okrajový příběh bratra Antonyho.
Kniha psaná krásným jazykem plná ztrát a ke konci i nějakých nálezů, takže přes všechno zlé, co se v ní přihodí, vyznívá vlastně pozitivně. A že se toho přihodí opravdu hodně, od zneužívání dětí přes rakovinu, únos, slepotu a smrtící nehodu až po teroristický čin, který změnil svět. Mnohá místa v knize se mě dotkla bolestně, jiná mě rozesmála a celkový dojem je smíření.
Hvězdu ubírám za podle mě zbytečné matení čtenáře tím, že autorka neuvede, o kom nebo o čem začala mluvit. Musíte zkrátka číst dál a trochu pátrat, která bije.
Citát: Svět je jiné místo, když jste zdraví, když jste mladí. Svět je krásný a bezpečný.
V knize se semele úplně vše a ještě něco navíc a k tomu velmi nepřehledným stylem plným odboček a přeskakování v tématech i v čase. To by mi ani tak nevadilo, ale časté oslovování tipu "jen se, milánkové, koukněte" mi šlo hrozně na nervy. Stejně jako opakování "a to mi bylo šedesát pět let, bla bla, právě šedesát pět mi bylo, ano, ano". Takže to zas za nějaký literární skvost nepovažuji.
Čtivá oddychovka jako už tradičně, jen tentokrát to bylo trochu ve stylu středověkého agenta Bonda, ale proč ne. Četlo se to dobře a bavilo mě to.
Není to špatný, jen ty reálie Moskvy v devadesátkách a takový ten specifický ruský styl rozhovorů mě iritovaly. A pak, je to YA a já už jsem tuze OA. Takže proto hvězdami tentokrát nehodnotím.
Myslím, že by mělo existovat nějaké speciální označení pro romány téměř či zcela bez děje. Pak by člověk věděl, do čeho jde. Tato kniha je zvláštní exkurz do jiné doby, národa, a do zcela jiného myšlení i hodnot, což bylo místy skutečně děsivé. Feministkám nedoporučuji. Stále váhám, zda to bylo jen zvláštní, či už spíš bizarní. Asi spíš to druhé.
Čekala jsem černý humor, toho bylo pomálu, nebo se možná směju jiným věcem než autor. Kromě prostředí to byla úplně standardní detektivka, akční scény mě pobavily, protože takhle fyzicky vybaveného faráře aby pohledal. ;) Ale když je to ten veterán z Afgoše, tak dobře... Celkově je to čtivá věc, pobaví a neurazí.
Krásná kniha (nejen) pro větší děti, ale pro všechny jazykové hračičky a lidi, kteří mají rádi slovní hříčky. Mám ji od té doby, co vyšla, a stěhovala se se mnou po všech mých obydlích celých těch 36 let. Pobavila a zaujala i moje děti a já doufám, že možná jednou zaujme třeba i moje vnoučata. Kdo ví? Nebo kd v? Nebo o í? :)
A pak to skvělé zjištění, že policista je inteligentnější než kuchařka, aspoň v italské konverzaci! :D
Na hodnocení jsem se musela vyspat. Teda, já chápu, že se jedná o nepřikrášlovaný obraz, a taky už mám nějaké ty zkušenosti s realismem latinoamerických autorů, ale tohle bylo na mě prostě moc. Lidi mě dost děsí i bez podobné literatury. Možná jsem cíťa, ale myslím, že po čase mi z knihy utkví soubor násilí a jinak, bohužel, asi nic; ne že by to bylo tak špatně napsané, ale právě že je to tak dobře napsané, jen já asi nejsem ta cílová skupina. Taky úplně nevím, jestli bylo cílem autorky, aby čtenář cítil k některým postavám krajní odpor. Kdyby to šlo, dala bych dvě a půl hvězdy právě pro tu eskalaci násilí všeho druhu.