Alma-Nacida
komentáře u knih
Zatni pěsti
Jason Aaron
Možná budu muset poopravit svůj názor, že kam vstoupí bílý muž, tam sto let tráva neporoste. Spíš kam vstoupí člověk, tam tráva neporoste. Tohle bylo plné změn, brutální, rychlé, a nejmíň půlku děje jsem si říkala: "Ne, ne, ne, ku.va nééé!"
Je to naprosto užasnej komiks, neznám podobnej a smekám, ale hlavně, čtu dál!
Poslední objednávky
Caimh McDonnell
Závěrečný díl (zatím) se mi líbil asi nejvíc, sice je to trochu míň sranda, trochu víc akce, vyskytují se tam zahraniční spiklenci, FBI, CIA a tak. Ale je to svižné, čte se to samo a možná se i na konci vyplní, v co čtenář celou knihu doufal. ;)
Celou trilogii můžu jen a jen doporučit.
Gabra a Málinka ve městě
Amálie Kutinová
Uznávám, že hodně z těch čtyř hvězd dělá nostalgie, ale stejně je to tak milá knížka! Kdysi dávno, asi tak před pětačtyřiceti lety, jsem dostala tuhle knížku od jedné moc hodné staré paní, sousedky, která byla bezmála zenovou přebornicí v nelpění na věcech, mimo jiné proto, že prošla několika lágry nacistickými i komunistickými. To jsem tenkrát nevěděla, byla jsem jen věčně nemocná holčička, co se z nudy sama naučila číst. Teď jsem zjistila, že si můžu nejen přečíst tuto kouzelnou knížku znovu, ale dokonce můžu sehnat i další díly. Tak čtu, trochu se usmívám, a vzpomínám na vás, frau T.
Den, který nikdy nepřijde
Caimh McDonnell
Nevím, jak vám, ale mně Irsko docela připomíná Česko. :) Taky tam maj pěkněj bor.el a korupci a tak vůbec, ta mentalita... ;-)
Krapet míň srandy než v prvním díle, taky při tom modu operandi, že jo, není moc se čemu smát. A Bunny tak nějak nezvěstný či čo (abych nespoilovala)...
Ale pořád to má ohromnej drajv, tak jdu i do trojky, když jsem ji dostala, a těším se.
Muž bez tváře
Caimh McDonnell
Tohle jsem si užila, zápletku, srandu, napětí i rozluštění, i když musím přiznat, že mi občas ke konci připadala snaha o vtipnost už trochu násilná. Do dalšího dílu půjdu taky, jsem zvědavá, jak to bude fungovat dál.
Karanténa
Peter May
No... Tak nevím, myslím si, že u thrilleru se mám bát, ale nemělo by se mi chtít zvracet. Což se mi teda chtělo.
Poslouchala jsem jako audioknihu a přednes D. Bambase mi šel hlavně v ženských postavách docela na nervy.
MOŽNÝ SPOILER!
Nebudu zpochybňovat možnost pohybu a vůbec života popálených osob, ale od té doby, co tam takhle jeden z hlavních záporáků kráčel jako walking dead, jsem se nebála, protože mi to přišlo jako úplná hovadina. Autor promine. A ten přerod na posledních řádcích... Sákryš. A ten konec dobrý, PČÍK, alles ....gute? Nebo radši néé? ;) Muhehe!
Třináctý příběh
Diane Setterfield
Audiokniha, která mi krátila karanténu. :) Snad i díky tomu, že jsem čekala prostě trochu romantickou oddechovku, trochu duchařinu, se mi dostalo obojího a ještě navíc sem tam pobavení. ;) Jako na závěr, kdy se autorka ušklíbá sama sobě:
"Co byste chtěli ještě vědět? Kdo se postaral o kocoura?".
No fakt, to jsem opravdu chtěla vědět. :-) A dozvěděla jsem se to. Líbilo se mi, jak Dagmar Novotná četla. Občas má na konci slov taková ta slyšitelně měkká "I", a to mi připadá mile staromódní, ke knize se to hodilo.
Když se budou dloužit večery, bude pršet nebo sněžit, usaďte se s touhle knihou do pohodlného křesla pod deku, po ruce čaj, moc nehloubejte a užijte si atmosféru.
V zajetí zimy
Naomi Novik
Propracovaný příběh, který se během děje dál rozvíjí a mění, uvěřitelné postavy, které čelí velkým výzvám, a ve všech obstojí. Už to by stačilo, ale je toho ještě víc: autorka kombinuje slovanské mýty a pohádky, starozákonní příběhy a svou vlastní linii příběhu tří statečných žen, a výsledek je skvost.
S radostí dávám po dlouhé době zase pět čistokrevných hvězd. Četbu jsem si moc užila, překlad byl krásný - v celé knize jsem narazila na jedinou gramatickou chybku v zapeklitých přivlastňovacích zájmenech - zkrátka tentokrát mám pro knihu jen samou chválu. :)
Vyšlapaná čára
Sara Baume
Tohle je bolestné čtení pro někoho, jehož dítě se potýká s depresí. Ale četla jsem dál a dál. Stávám se autorčiným fanouškem, opravdu má dar slova a obdivuhodnou schopnost vyvolat velmi živé obrazy, až mrazí. Ale taky vhled a vtip.
"... Schopnost mluvit s lidmi: v tom je klíč ke světu. Nezáleží na tom, jestli je člověk schopný artikulovat vlastní myšlenky, city a úmysly, nebo ne. Záleží na tom, aby uměl vydávat zvuky, které v ostatních vyvolávají příjemné pocity bezpečí, a vznášet dotazy, které jim dávají možnost formulovat jejich vlastní myšlenky, city a úmysly, jednotlivosti jejich existence, jejich vášně, zájmy a přesvědčení. Pokud umíte mluvit s lidmi tímto způsobem, můžete se vydat - dostat - kamkoli na světě, v životě. ... Lidi to nemají rádi, když mluvíte doopravdy."
Amen. :)
Naslouchač
Petra Stehlíková
Zpočátku mi trochu vadila přehršel nových slov, ale brzy jsem si zvykla a od příběhu jsem se doslova nemohla odtrhnout a zhltla jsem ho za páteční večer a sobotní denní hic. :) Těším se na to, co bude dál. Jen se trošku bojím, aby autorka nesklouzla k nějakým obvyklostem tipu vztah mezi kapitánem a Ilan. Přeci jen, on je o nějakých odhaduji sto, sto deset let starší, ne? ;-)
Netopýr
Jo Nesbø
Já vám nevím, moc mě to nebavilo. Rozhodně nejsem uchvácena a ani necítím potřebu přečíst si od autora další knihy. Poslouchala jsem jako audioknihu, možná je to tím a Nesbo si zaslouží druhou šanci, každopádně si dám od něj nejdřív oddych.
Otec prasátek
Terry Pratchett
Audioknižní návrat poslouchaný u předjarního marodění. Je to vynikající kniha, vtipná, napínavá a jak už je autorovým dobrým zvykem, se značným filozofickým přesahem, který není na první pohled vidět.
Má oblíbenkyně je víla Fajnálada, hlaste se, kdo nějakou skutečnou zná. ;)
A taky: "Ti, kdo opravdu vědí, jen buší předměty o sebe a křičí."
Jádro Slunce
Johanna Sinisalo
Páni, to byla jízda! Znepokojivě realistická paralelní současnost, zpočátku děj plynoucí zdánlivě lehce a za tím v pozadí tušená a pak postupně odhalovaná temnota, lehký dotek mystiky, samé klady.
Perunova krev I.
František Kotleta (p)
Super oddychová jízda, teda aspoň pro čtenáře, postavy si moc neoddychnou, děj se na ně valí a hned od začátku je jasný, že tohle leckdo nepřežije. Když už to vypadá, že to nepřežije vůbec nikdo, objeví se nečekaná pomoc, a někdo snad přece jen neumře tak úplně. ;)
Autor asi nemá kočku jako své nejmilejší zvyřádko, ale to mu s klidem odpustím. Chors je samozřejmě pěkná čubka, ale to my čtenáři (a hlavně čtenářky) víme už od začátku, zatímco hlavní hrdina ustrne na tom, že je jen pěkná. Konec není žádnej konec, tak hurá do dalšího dílu a uvidíme, jak a zda se někdo poučí, že nemá věřit ale fakt nikomu. :)
Kdo s ohněm zachází
Pavel Hrdlička
Podrychtář Václav neztratil nic ze spádu, humoru, ani výborně podaných reálií. Dokonce ani nebyli dopadení všichni lotři, dočista jako dnes, a ani ten konec světa se zatím nekonal.
Nemám co vytknout, bavilo mě to a oceňuji i historický vhled. Jdu i do dalšího dílu.
Třikrát slečna Marplová: Kapsa plná žita / Mrtvá v knihovně / Není kouře bez ohýnku
Agatha Christie
Nemocniční knihovnička mi poskytla tuto oddechovku a já si při ní vzpomněla, že se mi kdysi vůbec nelíbila povídka Není kouře bez ohýnku. Na tom se nic nezměnilo. ;) Kapsu jsem si dost pamatovala a Mrtvá v knihovně je tak trochu komedie plná omylů. Celkově mám radši Poirota než slečnu Marplovou, která je tak trochu otravná baba. ;) Ale napsané je to samozřejmě brilantně.
Elegie
Jiří Orten (p)
Taková tíha! Nevědět co, proč, ani jak, jen to, že musíš...
Zvláštní, co mi utkvělo z mládí, když jsem četla Elegie poprvé - Čas neléčí, když nechce. Čas je šarlatán. Ale teď spíš ten cirkusový Poník...
Válečník
Bernard Cornwell
Pět hvězd a navždy má přízeň patří tomuto románovému cyklu o vzniku Anglie a samozřejmě i skvělému Dánovrahovi Uhtredovi. Autorovi skládám zasloužený hold, je skvělým vypravěčem a jeho knihy patří k mým nejoblíbenějším.
Hlava světa
Rebecca Gablé
Ze začátku to vypadalo zajímavě, ale pak nějak převládaly romantické linky a od poloviny se mi zdálo, že se děj zcela vytrácí a popisně jen sleduji na kupě stran, co si kdo myslí, když jde zleva doprava. Dočetla jsem jen s vypětím sil a jen kvůli začátku bych dala dvě a půl hvězdy.
Krv prvorodených
Juraj Červenák
Nesourodé trio tentokrát pátrá v Praze, zase sem tam někdo zdupká, někdo něco vykotkodáká a mnozí se potknou, ale nakonec se všechno vyřeší prostřednictvím nečekaného zásahu.
Trvá můj problém z prvního dílu, a sice to, že mi nikdo z hlavních postav není sympatický. A pak jsem si říkala, proč tolik práce s kamufláží, kabalou a shazováním viny na oblíbené obětní beránky - Židy, když stačilo hodit mrtvolu s šutrem do Vltavy. Nikdo by ji nenašel, byl by klid a trojice mohla zůstat v Uhrách. ;)