Alvari komentáře u knih
Druhý díl Metra se rozhodně s prvním nedá srovnávat. Chybí mu ta tmavá a ponurá atmosféra a hlavně Arťom, ale i tak bych Metro 2034 rozhodně nehodnotil vůbec záporně. Nejdůležitější boje se odehrávají hlavně v myslích hrdinů a někdy bylo toho "přemýšlení" o možnostech a osudu až příliš, ale i tak byl příběh zajímavý a četl se dobře.
Příběh se skvělou atmosférou, která vás vtáhne do všudypřítomné temnoty okolních tunelů, krajiny na povrchu, která vás přivítá svou pustou nepřátelskostí a k tomu všemu plno lidí i nelidí, kteří se od sebe často velice liší nejen svým názorem a postojem k životu. Příběh o tom, když se lidé snaží za každou cenu zachránit a ubránit své životy, ale přitom dělají pravý opak.
Nejprve musím podotknout, že hlavně ze začátku, bylo těžké si zvykat na nepřítomnost Orma a Finna. Jinak příběh, točící se okolo Krvavé sekyry a lidí, kteří se ji snažili získat, byl příjemně čtivý. Olaf se postupně ukázal, v jakého muže vyrostl a několikrát se neukázal úplně v tom nejlepším světle. Nakonec nás navštívili i Orm s Finnem a celkem slušně nám společně s Olafem zakončili celou sérii, která byla rozhodně zajímavé čtení. Podívali jsme se do různých koutů planety a zažili s mnoha hrdiny jejich úspěchy a pády. Příběhy Přísežného bratrstva tedy můžu rozhodně doporučit i dalším, protože mě knížky bavily. Heja!
Co všechno dříve znamenala pověst a sláva? Potoky krve, hromady mrtvol, vysílení i naprostou beznaděj. Všechno okořeněné bolestí ze ztrát svých přátel a dalších blízkých, mnoha. Zatím jednoznačně nejlepší díl celé série.
Po několika letech, kdy se bratrstvo "flákalo", dohání Orma znovu prokletí Attilova pokladu. Novým i starým hrdinům bude tentokrát zima, a to opravdu veliká a Přísežné bratrstvo nedobrovolně opustí několik známých jmen. A co bych ke třetímu pokračování řekl? Příběh byl mnohem svižnější než jeho předchůdci, pořád se něco dělo a celkově mě bavil zatím nejvíce.
Další dobrodružství členů Přísežného bratrstva, kterému dělá tentokrát společníka neúnavné horko, sucho a prach stepí a pouští v okolí Středozemního moře. Příběh se také více zaobírá střetem různých náboženství a Orm postupně zjišťuje, jak těžký dokáže být náhrdelník jarla, který mu visí kolem krku. I druhý díl se četl celkem příjemně a i když příběh nebyl tolik "akční", jako v díle prvním, určitě nezklamal.
Příběh je vyprávěn z pohledu Orma "Medvědobijce", který se dostává do společnosti Přísežného bratrstva. Na jejich cestě, která se z jednoho úspěšného nájezdu rozvine v honbu za bájným pokladem a boj o holý život, na vás mezi řádky cáká mořská voda a všechno kolem je mokré, fučí studený severský vítr a praží pekelné vedro východních stepí. Členové bratrstva umírají, jak se jím zlíbí i nelíbí a všude stříká krev, létají nohy a ruce a sem tam i nějaké to střevo, doprovázené chrchláním hlenů a všudypřítomnými větry. Kolem a kolem je kniha zhruba to, co bych od knihy s Vikingy očekával a rozhodně nezklamala.
Pekelné město bylo čtivé a bavilo mě. Pán duší v těchto věcech rozhodně nezaostával. Naopak mě bavil ještě o trošku víc, byl akčnější a napínavější. Knížka se příjemně četla a závěr se dal z části odhadnout, ale rozhodně nebyl ani v nejmenším špatný. Stejně jako u Pekelného města je výhodou znalost světa TES, člověk si díky tomu určitě příběh více užije.
Jednoduché a oddechové, ale i tak překvapivě zábavné počtení s celkem zajímavými postavami. Měl jsem sice trochu strach, že to bude pouze využívání licence TES a knížka bude nudná, ale byl jsem příjemně překvapen. Pro nefanoušky Tamrielu možná tak zajímavá nebude, ale to se mi z mého pohledu bude jen těžko posuzovat.
Jako závěr to celkem ušlo, i když nebyl vysvětlen finální osud Anveeny (ten samozřejmě přišel až později s invazí Kael'thase Sunstridera a Plamenné legie). Celá trilogie nebyla rozhodně něco, co by oslnilo, ale jako velice oddychové čtení to svůj účel celkem splnilo.
S nějakou tou blbostí v úvodním textu jsem počítat musel (Sylvanas mužského pohlaví), ale už jsem to přešel stejně jako to samé a hloupé skloňování Kalecgosova jména. Jinak příběhově rozhodně lepší a zajímavější než díl první.
Co k tomu říct. Ve stručném shrnutí historie se objevuje Alexstrasza mužského pohlaví, v událostech obecně jsou mezery (možná skoro až chyby), ale to se dá určitě přičíst tomu, že je to prostě hodně zjednodušená verze. Skloňování Kalecova jména mi skoro přivodilo krvácení z očí a některé přeložené výrazy měly být prostě ponechané v originálu. Celkově vlastně nic moc...