Amalthea komentáře u knih

Velociprd: Tento pojizdný nočník, poháněný metanovým motorem, byl dítkem výstředního skotského zemana Ferguse z Fergusu, již od dětství sužovaného chronickým alkoholismem a souvisejícími zažívacími chorobami, jejichž vinou nebyl zeman s to v prostředcích veřejné dopravy častokrát udržet stolici ni moč. Jeho pozdější vynález, patentovaný pod jménem " Velociprd" se v druhé polovině sedmdesátých let devatenáctého století dočkal omezeného použití, ale jeho provoz byl nakonec ukončen, když blíže neurčitá změna stravy mezi zákazníky vedla k náhlým, nečekaným zrychlením velocitoalety, jenž častokráte vystřelila rychlostí větší než dvě stě kilometrů za hodinu. Následné nehody byly tak hrůzostrašné, tak společensky demorlaizující , že se velociprd patnáctého října 1879 za povzbuzování hrstky přihlížejících, vydal na poslední dojemnou cestu do depa na Sauchiehall street.

Roku 1862 se starému mládenci a majiteli pohřebního ústavu H.Barnstablovi podařilo zdokonalit elektrickou kardioturbínu, jenž měla osobám trpícím kardiovasulárními chorobami zajistit pravidelný puls. Víc než šestavdacet kilogramů těžký přístroj bylo možné k pacientově hrudníku buď přibít nebo přilepit, aby v případě naprostého selhání srdce, mohl pacient za pomoci otočení postranní kliky přístroj nahodit a v nejlepším případě vyrobit dost elektřiny na to, aby se nepslušný orgán znovu nastartoval. Prototyp jenž měl v sobě zabudovanou hrací skříňku hrával " Bliž k tobě, Bože můj ", když se otočilo nouzovou klikou. Byl však shledán nedstatečným a vyřazen. Poté co se řada pacientů vinou špatně upravených katétrů uškvařila zaživa, zmizel i Bernstable a po zbytek svého života se údajně vydával za ženu.

Kniha, která donutí člověka zamyslet se nad zbytečnou devastací amazonského pralesa. I výroba toaletního papíru by byla v tomto případě užitečnější. Kniha, která se dá číst jen jako nevydařený vtip, na jehož konci je mlčení a trapné ticho. Kniha se může líbit jen lidem, kteří předtím nikdy žádnou knihu nečetli, nebo se jim nikdy v životě nedostal do rukou průměrný román pro ženy. Žádný žhavý sex plný BDSM se tu nekoná. Nechápu jak někdo muže tuto knihu pokládat za erotikou nabytý bestseller. Těžká nuda, neboť kdejaká fantasy se hemží lepší erotikou než tohle. Přikládám několik ukázek, které mě naprosto rozsekaly:

1.„ Proč se na tebe nesmím dívat?“
„ To je prostě záležitost světa dominance..“
( Whut?! Lidičky než se paní spisovatelka pustila do líčení BDSM hrátek, měla si o nich předtím něco zjistit).

2. Anně stačí plesknutí nebo tření bradavek k tomu, aby vrcholila
(Měla vůbec paní spisovatelka někdy orgasmus?)

3. popis sexu:
- Ježiš, to je tak žhavý!
- Páni, takhle je to opravdu síla. Vráží to do mě zas a zas.
- Dokážu to! Já dokážu šukat jeho. Pusou!
- …Copak ty nemáš dávící reflex?“ diví se.“ Ježišikriste, Anno...to bylo…skvělý, fakt skvělý…a nečekaný.“

4. ...“ Když mi bylo patnáct svedla mě jedna z matčiných přítelkyň..“..Zírám na něj. Na muže, který byl jako mladiství sexuálně zneužit. Sevře se mi srdce, když pomyslím na to, čím si musel projít...
(Chudáček hlavní hrdina!)

B-čko, které se květnatými frázemi snaží vydávat za epický román. Ani jeden z andělů nemá žádné charisma. Nedostatek hloubky postav je v knize nahrazován občasnými vtípky v dialozích.

Námět knihy je zajímavý.

2 28.11.2012