Amelia komentáře u knih
Hra rozhodně není pro každého, ale mě okouzlila jako žádná z Williamsových děl. Je vidět, proč jí několikrát přepisoval a že do ní vložil skutečně vše, co měl. Potřeba života a lásky. Touha po lepším životě bez cíle a cesty z podsvětí. Několik záblesků naděje, které zůstanou tam, kde vzešly. Hledání čehokoliv ve ztracenu, ze kterého není úniku.
Oblíbenou a nejzajímavější postavou je pro mě Karola, která ve Valovi našla svou lásku, ale ve špatnou chvíli. Ve chvíli, kdy on se rozhodl nemilovat lidi, kteří by mu připomínali minulost.
Lady je únik pro něj, pro Lady je únik Val, nakonec své minulosti nedokáže utéct ani jeden.
Stejně jako všechny hry Čechova je i tuto lepší vidět na živo v divadle. Mnohem snáž se pochopí a lépe se dá vžít do všech postav. V dobrém zpracování na vás přenese vše, co má. Od toho také divadelní hry jsou. Žádná z Čechovových postav není z počátku příliš oblíbená, ale způsob podání nás donutí nakonec soucítit se všemi nebo všechny přinejmenším pochopit. Ke zpracování Tomáše Kluse jsem se dostala až později a jsem za to ráda, protože to dojem z celé hry dokonale podtrhne.
Úchvatný dialog, který bych velmi ráda zhlédla na divadelních prknech. Ale stačí jen trochu představivosti a dobré imaginární obsazení a hra se stane nezapomenutelnou i při čtení, jelikož je skvělě vystavěná, má výborný spád a myšlenky, které snadno okouzlí a utkví v mysli.
Neuvěřitelné. Pro ženu neobyčejně zarážející a přesto zcela jasné. Waltariho myšlenkové pochody převedené do přímé řeči přitom působí jako dělané na divadelní prkna a uvedly mě do rozpačitého rozpoložení. Ale jedině v dobrém smyslu.