amelie.m komentáře u knih

Líbila se mi obálka, líbil se mi název.. a u toho taky zůstalo, bohužel :)

2 18.12.2016

U téhle knihy někdo dost přemýšlel a je to znát. Provází chronologicky vývojem psychologie, bez zbytečné omáčky. Při čtení vám najednou do sebe začne zapadat spousta věcí, které v životě zažíváte či potkáváte a často se nad nimi ani nepozastavíte.

Baví mě, hooooodně! :)

2 21.10.2016

Prolog mě moc nezaujal a celkově první část knihy na mě působila rozporuplně a četla jsem spíše ze setrvačnosti. Stálo za to vydržet, zhruba ve své druhé polovině kniha nabírá celkem slušné obrátky a výsledný dojem není špatný :)

2 01.07.2016

Číst tuhle knihu pro mne bylo, jako vydat se dobrovolně na cestu plnou výmolů. Vadil mi špatný překlad, spousta kostrbatých souvětí, hromada překlepů. Začátek působí nezáživně, neuvěřitelně, v množství postav se člověk ztrácí. Asi v tom, jak člověk obsah vnímá, hraje roli i jiný přístup k výchově dětí, který z knihy dýchá aneb - nechme spratky, ať s námi cvičí. Jsou to přece děti. Jsem pro empatii a vstřícnost, ale vše má své hranice. Děti mají své po.city, dospělí také.

Co se týká děje a charakterů postav. Jedny Vánoce ještě s bývalou rodinou a ty další už po rozvodu, svatbě a s novou rodinou? Matt má zájem o své děti a přitom je nechá trpět s jejich psycho matkou hladem a zimou? Asi jsem také ještě nepotkala až tak spratkovité dítě nebo až tak nezdravě tolerované, sobecké, dospělé dítě a už vůbec nechci věřit na ty neuvěřitelně tolerantní, rozumné, vstřícné a sebeovládající se macechy. Ano, vím, že je ve světě dost paradoxů a extrémů, ale tady se jich dle mého koncentruje až moc na jednu hromádku a kniha pak působí nereálně. A třeba samotná anotace. Co znamená - "Matthewa, který musí žít se synem jiného muže v bezdětném manželství" Syn jiného muže není dítě? Joahááá :)) A tak dál. Jednoduše mám pocit, že u téhle knihy někdo dvakrát nepřemýšlel.

Druhá polovina knihy pro mne byla snesitelnější, přesto má očekávání kniha nenaplnila a ve své podstatě mě ničím neobohatila.

2 06.06.2016

Ano, jsou věci, které by se daly příběhu vytknout, přesto je přejdu v tichosti, protože..

.. tahle knížka ve mně zanechala hluboký dojem. Strhující příběh, který vám časem naplní oči slzami, poklad nalezený mezi levnými knihami za pár kaček..

2 22.05.2016

Křeč.. stejně, jako první díl. Rozhodla se, že něco napíše a tak to napsala. Prvoplánově, křečovitě. Další polínko do kamen........

Tisíckrát omleté téma, soustředěné do jedné knihy. Snaha o ironický pohled na muže a jeho sou.žití se ženou. Nic nového, krom křečovitého pokusu o vtip. Naštěstí mě stála jen dvacku. V zimě s tím zatopím.

Mohu jen doporučit! Zatím mě autorka nezklamala naprosto žádným svým počinem.. snad jen, nedopsáním Dargelinovy knihy.... Věřím, že se ještě dočkám.. úžasná věc..

2 08.04.2016

Sama se pokouším haiku psát, některé s větším či menším úspěchem.. (http://bit.ly/2beYJUu)

Jak se autor zmiňuje v doslovu, vedou se "spory" o tom, zda se dá původně japonská forma, dobře použít i v českém jazyce. Osobně myslím, že většině lidí stačí napsat báseň o počtu slabik 5-7-5 a tím to pro ně končí. V knížečce se autorovi, dle mého, podařilo hodně přiblížit podstatě haiku.. Nořím se do ní znovu a znovu a nechávám se opájet pomíjivými pocity, které ve vás při troše empatie, dokáží (a mají) tyto kratičké básně vyvolat..

Má nejoblíbenější ze sbírky:

stačí jen vánek
a pohne se i skála
v zrcadle řeky

2 01.02.2016

Nádherná srdcovka z dětských let. Není mnoho knih, které se promění v nezapomenutelné. Tato ano..

2 25.06.2015

Měla jsem možnost Mirku poznat osobně. Moc ráda jsem chodila už na její blog a vydání knihy mě jen potěšilo. Mirka má dar psaní a je dobře, že se podělila i o tak niterní pocity, které následovaly po tragické ztrátě jejího manžela a tatínka dětí. Ona je prostě bojovnice, stejně tak její malá Klárka a ostatní děti.

Tato knížka vám otevře nové pohledy na život i smrt. Budete u ní plakat, budete se i smát. Taková je Mirka.. nevzdává se..

2 25.06.2015

Šílená kravina, která se skvěle četla :))) Takže jo, baby, žádný hluboký děj, nicméně určitě si ji přečtěte :))

2 25.06.2015

Naprosto úžasný :) stejně jako celá série, čte se jedním dechem.

2 25.06.2015

Máta mě naučila číst díky svému románu "Šelma" žánr, který mne do té doby nijak zvlášť neoslovoval. Její popisy lidí, pocitů, okolí, její příměry, neotřelý děj, schopnost nepodléhat kvůli větším sympatiím čtenářů zbytečným šťastným "koncům"... Je to skvělá autorka, což dokazuje i v knize Pod magnólií. Není z mého pohledu tak úžasná, jako Šelma, je prostě "jen" moc dobrá! :) Hezký čtení všem a Mátě přeju, ať se jí daří dál psát, těším se na její další řádky!

1 06.05.2023

.. no, od prvního dílu jsem sice přidala hvězdu, ale stále je to takové neotesané.. autorka to prostě odflákla.. takže jo, přečíst se to dá, jednou.. ale poměrně slušný potenciál knihy autorka zabila.. o tom "má mě rád/a, nemá mě rád/a" ani nemluvím.. nuda

1 26.06.2022

Jako jo, čtivé to je, ale nijak zvlášť propracované, všechny díly jako přes kopírák - plytké zápletky, Jessie dostává pravidelně přes hubu a přežije úplně všechno.. tam, kde by jí to mělo zapnout jí to dvakrát nemyslí, překlad plný gramatických chyb...

1 02.11.2021

Námět celkem fajn, ale ten styl psaní.. toporný, nezáživný..

1 03.05.2021

Neustálé "ztěžka polkne", které provází všechny knihy Larse, mne dovádí téměř k šílenství...

Zde strhávám hvězdu za pár nedomyšleností v ději.. přesto na "Keplerovky" nedám dopustit..

1 05.01.2021

Koupila jsem si to jen proto, že to mělo v názvu "vánoční" a mám zvyk posledních pár let, sbírat knihy s tímto tématem a číst je vedle svých oblíbených thrillerů v adventním čase prostě jen pro tu atmosféru..

Jako jo, je to takové lacinější, rychlé a náchylné na šťastné náhody, ale četlo se to opravdu dobře :)

1 16.12.2020

Lahůdka! :)

1 17.12.2018