Amneris komentáře u knih
Kniha Honzlová od paní Salivarové mě jako povinná četba naprosto minula, tak jsem si ji chtěla přečíst v dospělosti. Ale nějak nevím, do knihy jsem se nemohla pořádně začíst a styl psaní mi někdy vadil, ačkoliv mám vyprávění v ich formě ráda. Čekala jsem trochu něco jiného...
Marcela mi byla ze začátku dost nesympatická, ale postupem času jsem změnila názor. Čas strávený u tety a strýce jí sice nebyl příjemný, ale nakonec zjistila, že její příbuzní jsou vlastně fajn lidi. Bylo mi líto jejího rozchodu s Kryštofem, ale třeba se v budoucnu znovu sejdou...
Sbírku básní Maminka mám ráda už od základní školy a nejraději mám báseň Dopis mamince, kterou jsem často recitovala na soutěžích. Při čtení se mi vždy líbila jemnost a něha veršů, které pohladí po duši.
Pokračování knih Jak vytrhnout velrybě stoličku a Jak dostat tatínka do polepšovny bylo hezké, ale hodně jsem v tom viděla film Jak se krotí krokodýli. Byly tam stejné scény, jen některé věci se nepatrně lišily. Ale bylo to milé čtení.
Skvělá knížka kapesní velikosti, která stojí nejen za přečtení, ale i za zamyšlení.
Celá trilogie o Rádce je skvěle napsaná, četla jsem ji už dříve a ráda se k ní po letech vracím. Radce a Pavlovi jsem fandila, aby zůstali spolu, i přes to, co se stalo s Erikem. Konec byl skvěle zakončený. Lenka prostě romantické duši rozumí :-)
Celá trilogie o Rádce je skvěle napsaná, četla jsem ji už dříve a ráda se k ní po letech vracím. Radce a Pavlovi jsem fandila, aby zůstali spolu, i přes to, co se stalo s Erikem. Konec byl skvěle zakončený. Lenka prostě romantické duši rozumí :-)
Celá trilogie se mi líbila, občas se kniha lišila od filmu, ale to mi během čtení nevadilo. Líbil se mi systém přenášení do minulosti i nevědomost Gwendolyn o Společenství. Doporučuji k přečtení.
Celá trilogie se mi líbila, občas se kniha lišila od filmu, ale to mi během čtení nevadilo. Líbil se mi systém přenášení do minulosti i nevědomost Gwendolyn o Společenství. Doporučuji k přečtení.
Skvěle sestavená publikace o zámeckých kuchyních a stolničení na šlechtických sídlech. Publikace obsahuje základní údaje o zámku a dále se zabývá kuchyňským vybavením a kuchyněmi jako celkem. Vše je doplněno barevnými fotografiemi a nechybí ani recepty ze šlechtických kuchařek. Za mě super kniha.
Kniha vypráví o dvou ženách, Sabině a Saše, které se dlouhou dobu snaží stát se matkami. Ačkoliv je kniha psaná ve slovenském jazyce, četla se velmi dobře. Líbily se mi rozdělené kapitoly jak z pohledu Saši, tak z pohledu Sabiny. Ne vždy je cesta za miminkem jednoduchá a přímočará... Určitě stojí za přečtení.
Stejně jako předešlé knihy od paní Mornštajnové jsem i Tiché roky přečetla takřka jedním dechem. S lehkostí, jakou dokáže psát a poskládat ze střípků osudů několika lidí celistvou mozaiku, mě asi nepřestane udivovat...
Kniha se mi moc líbila, přečetla jsem ji za jednu noc. Příbuzenských vazeb tam bylo hodně, ale rozhodně oceňuji námět a i konec, který byl překvapující...
Kniha se četla moc hezky, dýchá z ní prázdninová pohoda. Líbila se mi věta: Já se tam vrátím; ta mluví asi za vše.
Na novou knihu od paní Lanczové jsem se velmi těšila, a to z důvodu, že hlavní hrdince už není náct. Do děje jsem se začetla tak, že jsem knihu přelouskala za jedno odpoledne. Erika byla velmi sympatická, Max byl hodně žárlivý a o jeho rodičích škoda mluvit. Takovou tchýni by snad nikdo nechtěl ani zadarmo a tchán byl taky pěkný kvítko. V každém případě jsem ráda za ten konec, i když kdo ví, jak se Erika rozhodne...
Skvělý kapesní průvodce pro genealogy.
Kniha je vhodná jak pro odbornou, tak i pro laickou veřejnost. Ne vždy je snadné komunikovat se zrakově postiženým člověkem přesně podle jeho potřeb, a tato kniha se snaží vysvětlit, jak máme s těmito lidmi komunikovat.
Kniha skvěle vysvětluje poruchy učení a dává tipy jak rodičům, tak i pedagogům, jak s takovými dětmi pracovat.
Kniha je velmi zajímavě sepsaná, hodnotím z pohledu historika. Pro laiky je trochu těžkopádnější a hodně odborně sepsaná.