Amneris komentáře u knih
Knihu jsem četla ke zkoušce na vysoké škole, pravěku tam bylo méně než starověku, ale jako souhrn ke zkoušce to bylo fajn.
Před lety jsem pracovala v náchodském muzeu, které bylo založeno právě z iniciativy J. K. Hrašeho. Do muzea věnoval mnoho předmětů, byl pedagogem, historikem a hlavně velkým patriotem Náchodska. Takže jsem byla mile překvapená, že jeho kniha z roku 1893 vyšla i v e-verzi. Skoro všechny trasy, které Hraše popisuje, jsem měla možnost projít. A musím mu dát za pravdu, že jde o kraj velmi malebný a že ať se člověk vydá na jakoukoliv stanu od Náchoda, vždycky najde něco zajímavého :-)
Tuto knížku jsem jako malá holka milovala, hlavně pro krásné ilustrace, ke kterým jsem si vymýšlela příběhy. Nyní jsem knihu četla se synem před spaním a úplně jsem zapomněla, jak jsou ty pohádky krásné :-)
Poslouchala jsem jako audioknihu v podání herce Jana Hartla. Velmi mě překvapilo, jak moc se liší kniha od filmového zpracování. Za mě je lepší film než kniha, už jen díky úžasnému hereckému výkonu Toma Hankse. Ale i tak je kniha moc milá a určitě stojí za přečtení :-)
Knihu jsem objevila díky kolegům tady na Databázi knih, tak jsem byla velmi zvědavá. Zámek Červenou Lhotu mám moc ráda a vždycky jsem podobný zámek chtěla vlastnit, takže jsem se do děje začetla velmi rychle. Co mi přišlo škoda, tak bylo hodně postav, o kterých se toho čtenář moc nedozví a najednou je skok v ději o 10 let dopředu. Trochu mi vadilo střídání vyprávění, tedy ich a er formy, ale na to jsem si během čtení zvykla. Konec byl hodně useknutý, ale jinak byla knížka velmi čtivá. Přečtu si určitě i další knihy od autora :-)
Na poslední díl Aristokratky jsem se moc těšila, hlavně po vydařeném díle v Nizozemsku. Ale mám pocit, že tento díl byl trošku natahovaný, hlavně některé opakující se pasáže mi vadily. Co mě ale pobavilo, tak byly Josefovy povídky a samozřejmě alternativní konec :-)
Pacholek odchází a kastelán konečně vytáčí správné číslo. Ze sluchátka se ozve: ,,Pozdrav pánbůh, dovolali jste se na tísňovou linku. Pokud se u vás vzbouřili poddaní, stiskněte jedničku, pokud u vás propukl mor, stiskněte dvojku, chcete-li nahlásit kacíře, stiskněte trojku, v případě tureckého vpádu stiskněte křížek a modlete se otčenáš...''
Knížka se četla dobře, ale příběh mi přišel hodně naivní. Líbily se mi rady psychologa, který pomáhal hlavnímu hrdinovi při návratu do běžného života. Některé věci stály opravdu za zamyšlení. Konec byl pěkně napsaný.
Tento třetí díl série byl trochu zbytečný, stačilo ho přidat jako epilog do předchozího dílu. Na samostatnou knihu mi to přišlo opravdu krátké, čekala jsem pořádné drama nebo nějakou nehodu. Na další díl se ale těším :-)
Stejně jako první díl byl i tento velmi čtivý, takže mi bylo líto, že už jsem zase na konci. Oproti prvnímu dílu je zde více akce, dozvíme se více o rodině Jonathana. Konec byl moc hezký, jsem zvědavá na další díly série :-)
Karla Hynka Máchu obdivuji, kolik toho za svůj krátký život prošel a kolik našich hradů a zámků nakreslil. Říkám si, že kdyby žil v dnešní době, tak by zřejmě natáčel videa ze svých cest na YouTube, sbíral turistické vizitky a určitě by působil jako ředitel Klubu českých turistů :-)
Knížku jsem četla synovi před spaním. Musím říct, že mě příběhy dráčka Gustíka a jeho kamarádů bavily. Skvělé byly hlavně recepty, ty určitě se synem vyzkoušíme :-)
Detektivky od Nadi Horákové mám ráda. Tato měla na rozdíl od jejích knih tři povídky, které spojoval nadporučík Adam Vonka. Od začátku jsem se rychle začetla, většinou jsem si tipla správně, kdo je vrah. Na konci mě mrzelo, že povídek není více. Ale co není, může být příště :-)
Kniha mě zaujala názvem, tak jsem se rozhodla si ji přečíst. Čekala jsem deník uštvané matky, ale nakonec se z toho vyklubal román psaný formou deníku. Hlavní hrdinka mi ze začátku byla dost nesympatická, ale ke konci se to zlepšilo. A hlavně mi přišlo, že ten začátek byl hodně useknutý; najednou se člověk ocitne ve světě Julie a její rodiny. Konec byl dost předvídatelný... Jinak to byla docela čtivá knížka.
Viděla jsem film Padesát odstínů šedi a myslela jsem si, že kniha bude naprosto totožná. Ale musím říct, že to bylo lepší. Bylo to velmi čtivé, určitě si přečtu i další díly série :-)
Jako malá holka jsem knížku nečetla, takže na ni přišel čas až v dospělosti. Příběh dvou sester, které se potkají na dětském táboře a následně se vymění byl velmi sympatický, přesně jak jsem si ho jako malá vysnila :-)
Další kniha o romantickém cestování, tentokrát se příběh odehrává v Japonsku. Fiona mi byla sympatická už z Kavárny v Kodani, takže jsem byla zvědavá, jak si povede v tak obrovské zemi plné úžasné kultury a především dobrého jídla a pití. Gabe byl ze začátku dost protivný, ale to se naštěstí během příběhu změnilo. Knihu bych klidně o kousek zkrátila, některé pasáže byly zbytečně popisovány do detailu. Konec byl velmi krásný, snad zatím nejpovedenější počin ze všech knih Julie Caplin :-)
Spisovatelku Jaroslavu Černou jsem dosud neznala, a tak jsem byla zvědavá na její styl psaní. A musím říct, že mě mile překvapila. Příběh dvou sester, které po smrti matky zdědí dům, kde se dějí zvláštní věci. Příjemná knížka na jedno odpoledne. Určitě si od autorky přečtu i další knihy :-)
Tajnosti slavných znám z Krajských listů, takže jsem byla mile překvapená, že medailonky slavných vyšly i v knižní podobě. Je smutné, kolik slavných lidí špatně a tragicky skončilo. Knížka je velmi čtivá. Doufám, že bude i další díl.
Muzikál Noc na Karlštejně je můj oblíbený film, takže jsem si chtěla přečíst předlohu od pana Vrchlického. Vůbec jsem netušila, že film je prakticky totožný s divadelní hrou. Když jsem četla dialogy postav, vybavovaly se mi scény z filmu. Pokud máte rádi klasiku, tato kniha je skvělou volbou :-)
U Nadi Horákové mám jistotu, že bude knížka čtivá a poutavá. A nejinak tomu bylo u Bestie z Karlštejna. Příběh o Kateřině Bechyňové je napínavý až do konce, člověk se dozví, jak fungovala politika v 16. století.