amysa komentáře u knih
Čtivé, místy i vtipné čtení a zajímavá sonda do života Švédů z pohledu cizince ... Tak nějak jsem stále měla Skandinávii v kolonce "ideální svět", ale po aféře s norským Barnevernetem a i díky této knížce se mi přeci jen zase o trošku víc otevřely oči a já jsem zkrátka ráda, že žiju tam, kde jsem a kde jsem se narodila...
I když to ani tady není vždycky ideální a i ten úřední šiml vládne hodně zdatně, tak jsem za tu mojí českou kotvu stejně vděčná...
I cestování pomocí knížek může být příjemné a zajímavé, tak kdo se chystá zrovna do Švédska, může se lehce naladit už teď a mně nezbývá nic jiného, než popřát šťastnou cestu!
Tuhle věc jsem tak nějak pořád odkládala a teď po dočtení naprosto nechápu proč... Já tu fantasy sice moc nemusím, ale tohle byl naprosto skvělý příběh... a trošku mi připomínal Stmívání... Vincent je stejně milý, pozorný a prostě úžasný jako Edward... a všichni ostatní jsou taky moc fajn! Zkrátka se mi to moc líbilo, těším se na pokračování a doufám, že bude stejně dobré jako jednička... Doporučuji!
Moc hezky napsaná knížka o jednom židovském chlapci, který sice zůstal několik měsíců opuštěný a sám, ale díky své odvaze, soběstačnosti a především vynalézavosti, se zachránil a přežil. Moc se mi líbilo, jak Alex nesl svůj osud statečně a jak si stále dodával odvahy svým neustálým nadhledem a pozitivním přístupem. Na to my dospěláci v běžném životě často zapomínáme a mohli by jsme se od dětí leccos naučit... A i tady se dozvíme, jak si v některých situacích děti vedly lépe než dospělí.
Příběh je sice určen hlavně dětem, ale rozhodně neprohloupíte, když se do čtení pustíte společně s nimi. Věřím, že se vám bude tento upřímný, srozumitelný a napínavý příběh líbit.
Včera dočteno a jsem z knížky taková smutná a rozpačitá. Asi jsem čekala úplně jiný, daleko víc pozitivní příběh. Knížka je docela čtivá, jen se tam na prvních asi 100 stránkách nic moc neděje a pak když se to trošku rozjede, tak se začne ten vztahový mnohoúhelník ještě více, někdy skoro až neuvěřitelně, zamotávat. Boris a jeho typický "mozek v gatích" mě docela štval a zbytečně si tím celý svůj život zkomplikoval. Závěr knížky byl pro mě překvapivý a zcela nečekaný... Vím, že život není žádná pohádka, ale moc ráda si občas nějakou přečtu a proto pro mě tahle knížka vyznívá smutně a myslím si, že autorka na těch pár stránkách tragédiemi nešetřila... Alespoň malý kousek naděje mi tam chyběl a mohlo to dopadnout třeba i malinko jinak... To je i důvod, proč se ke knížce už nikdy nevrátím, ale pokud Radka napíše i něco jiného, určitě si to velmi ráda přečtu. Oceňuji její hru se slovy, s češtinou moc hezky pracuje a pak se to tak pěkně čte. Přeji jí, ať vydrží a budu doufat, že to bude příště něco veselejšího:-)
Knížka, u které se tak hezky a příjemně odpočívá, někdy text plyne pomaleji, někdy čtete až s neočekávaným napětím. Doporučuji jako ideální čtení na dovolenou, na bezmála 600 stránkách se odehrává životní příběh Penelopy a její rodiny, vzpomíná na své krásné dětství, válečné mládí a užívá si konečně spokojené a zasloužené stáří na venkově. Každá kapitola nese název osoby, se kterou je život Penelopy nějak propojen a během čtení nebudete ani dlouho pátrat, proč se knížka jmenuje "Hledači mušlí".
Ještě netušíte, jestli si jí chcete přečíst? Svou pozvánku završím pár slovy vypůjčenými z anotace na obálce knihy...
O příběhu Penelopy ostatně kdosi napsal : " Je to jedna z knih, kterou je možno nejen číst, ale i milovat. Je to kniha, kterou s úsměvem čtenář po přečtení odloží, ale od které se nikdy neodloučí."
Pro mě sice lehce předvídatelný, nicméně velmi milý příběh, u kterého jsem si tak hezky a příjemně odpočinula... Tento styl vyprávění je můj oblíbený a vždy se k němu ráda vracím... Autorka mě rozhodně nalákala k tomu, abych si přečetla i její ostatní knížky, takže až budu mít zase chuť na nějakou romantiku, už vím, kam sáhnu:-)
Občas není vůbec na škodu, když si knížku, kterou mám v plánu, přečtu až s delším časovým odstupem... Hot Boys mě nadchli a na pokračování jsem se moc těšila... Ale tak nějak stále nepřicházel ten správný okamžik, kdy po dalším pokračování sáhnu... A najednou je to tady... A věřte, že Ryan mě bavil stejně jako Chris! A hlavně vůbec neřeším, že je dějová linka podobná a předvídatelná, mě to prostě bavilo a to včetně té detektivní zápletky... Ani nechci srovnávat s Hot Boys, obě knížky se mi líbily a moc ráda si od Markéty zase něco přečtu, její vtipný nadhled mě hodně baví a ve správných chvílích odbourává:-) Užila jsem si to, díky!
Příjemné oddechové čtení, dvě roviny příběhu, tak jak to mám ráda... Pro mne občas předvídatelné, nicméně mi to nevadilo a hezky jsem si u knížky odpočinula... Moje první setkání s autorkou a rozhodně ne poslední, ráda se k jejím příběhům, odehrávájících se na druhém konci světa, vrátím...
Překvapivě dobré, do poslední chvíle jsem netušila, kdo je vrah... Většinou mě moje intuice nezklame a můj tip je správný, ale tentokrát jsem až do samotného konce jenom tápala a našlapovala okolo, podezřelých bylo pořád moc...
Líbil se mi i seriál v TV, tak jsem zpočátku docela i přemýšlela o tom, zda se do čtení příběhu, který už znám, pustím, ale dobře jsem udělala... Jedná se o úplně jiný případ, který v televizi vůbec nebyl a navíc se vše odehrává s časovým předstihem... Já jsem spokojená a oblíbencům Mariána Holiny a spol. mohu toto další setkání jedině doporučit...
Komentář ke knížce dopisuji s více než s půlročním odstupem... A přivedla mě k němu především informace, že Radůza dočasně přerušila veškeré svoje koncertování, což mě moc mrzí, ale na druhou stranu chápu a tak přeji autorce jen to nejlepší, hlavně pevné zdraví a hodně pohody, radosti a spokojenosti...
Jo, a těším se na další pěkné příběhy, které má pro nás určitě ještě někde schované:-)
Děkuji za milý návrat do mého dětství, bylo hezké si zavzpomínat... I proto, že jsem knížku přečetla během jednoho příjemného letního dne a na místě, které mám hodně ráda... pěkné to bylo...
Tahle autorka pro mě asi nebude úplně ten pravý šálek kávy, nicméně uznávám, že zase tak úplně špatné příběhy nepíše... Myšlenka dobrá, ale podle mě tomu vždycky něco chybí a nebo zase naopak přebývá... Jinak na začátku mi vždycky delší čas trvá se začíst než mě příběh trošku pohltí... Obsah dopisu jsem odhadla předem a pak už mě to čtení docela i bavilo až do závěru... Tam jsem s těmi "božími mlýny" nebyla úplně spokojená... Na druhou stranu, samotný epilog se povedl... No, evidentně se s touto autorkou ještě tak nějak vzájemně hledáme, ale slibuji, že to nevzdám a budu zkoušet číst dál... Ještě mě dvě její knížky čekají, tak třeba na mne ještě ta "správná bomba" teprve čeká...
Tak mi držte palce:-)
Moc jsem se těšila a to byla asi chyba... Měla jsem přílišná a hodně natěšená očekávání... Nicméně hodnotím i tak celkem vysoko, protože se mi ze všeho nejvíc líbil právě ten originální nápad 2 v 1 a taky proto, že mám moc ráda, když autor nabídne možnost nahlédnout na obě strany mince:-) U mě vede jednoznačně Erotikon, tam bylo toho vtipu a nadhledu mnohem víc, tady mi to scházelo a ještě byl pro mě příběh Veroniky a Jáchyma hodně předvídatelný... Dokonce mi silně připomínal Bábovky a ty se mi líbily ještě o kousek méně...
Každopádně Patrikovi držím palce, aby vydržel a psal dál, já si jeho knížky vždycky moc ráda koupím, mám je doma úplně všechny a Okamžiky dokonce 2:-) - se to nějak sešlo:-)
Nádherná záležitost... pro mě o to víc překvapující, že jsem si kdysi tuto knížku pořídila za pár korun ve výprodeji a doposud stále ležela nepovšimnutá v naší knihovně... Jsem tak moc ráda, že jsem se jí konečně "dotkla" a že mě i přes tu mou trvalou ignoraci tak hezky odměnila...
Doporučuji!!!
Milostný trojúhelník, ze kterého na mě dýchla především bolest, smutek, prohra, skepse a smíření... Nechybí ani láskyplný cit, ale pro mě byl vykoupený zbytečnou bolestí, trápením a i když jsem je všechny tak nějak dokázala pochopit, stejně jsem nenašla nikoho, komu bych úplně bezmezně fandila... Ke konci jsem měla pocit, že už jsem podobný příběh, stejnou situaci někde četla, vrtá mi to hlavou, ale asi si stejně nevzpomenu... Toto je jistojistě moje úplně první setkání s autorkou a věřím, že zdaleka ne poslední. Moc se mi líbí její hra se slovy, hezká, bohatá čeština, ale příště si zkusím přečíst nějaký oddechovější styl...
Budu upřímná, asi jsem očekávala mnohem víc... I přesto hodnotím ( v porovnání s ostatními romancemi ) docela vysoko, zklamaná snad ani nejsem, jen si myslím, že jsem tento hodně citlivý příběh nečetla v úplně ten správný čas... Nezasáhl mě zkrátka až tak hluboce, jak by asi měl... Ale i přesto jsem si v některých pasážích našla moc hezké momenty a hlavně svého oblíbence a favorita Joshe... To je tak úžasný jedinec, který se tak statečně a někdy doslova až neskutečně snaží prát se svým osudem co mu síly stačí... Nevím, jestli se ke knížce ještě někdy vrátím a zkusím reparát, ale každopádně si teď nekompromisně dávám pauzu od všech romancí, protože mi vše přijde tak nějak stejné, předvídatelné a až moc "americké" a tomu se chci prostě vyhnout...Takže nynější změna žánru má u mě jednoznačně zelenou:-)
Krátká povídka vyprávěná tak trochu mezi řádky... Ale trpělivý čtenář, který těch pár slůvek vydrží a dočte až na konec, je odměněn nejen napínavým závěrem, ale i zajímavým epilogem, který se týká osobně samotného autora... Na to už jsme u pana Stránského tak trochu zvyklí a právě proto, že píše o reálných věcech, které se skutečně staly, si jeho knížky vždycky moc ráda přečtu...
U mě dobrý, takže tentokrát za 3:-)
S touto knihou jsme se tak nějak vzájemně hledaly, ale nakonec se snad i našly:-) Prostě jsem jí dočetla a to je pro mě takové moje malé osobní vítězství...
Dostala jsem jí k vánocům a myslela jsem si, že ji přelítnu jako nic, protože biografie čtu moc ráda a téma bylo více než lákavé. Ale na prvních 100 stranách jsem se tak nějak zasekla a vůbec mě nelákalo v ní pokračovat dál, knížku jsem měla rozečtenou snad 2 měsíce a pak jí najednou dočetla doslova na jeden zátah...
A vlastně to nakonec nebylo zase až tak úplně marný... Vrchol literatury nebo knížka pro náročnější čtenáře to asi moc nebude, ale každý literární počin si své příznivce najde, ostatně níže uvedené pochvalné recenze jsou toho důkazem. Já jsem nyní ráda, že mám "splněno" a jednou mi to asi i stačilo... Ale kdo ví, třeba časem zase změním názor... Můj čtenářský vkus se mi neustále mění a není to jen přibývajícím počtem přečtených knížek, já čtu prostě podle chuti a nálady a tak se klidně může stát, že zase někdy příště dám Martině Formanové ještě šanci...
U mě dobrý! To jsem ani nečekala, že se mi tahle úsměvná jednohubka bude líbit... Můj přístup k této knížce byl spíše skeptický a možná i právě proto mne tak příjemně překvapila. Někomu se může zdát, že tři hvězdičky jsou na mé hodnocení celkem málo... Ale já zase musím vzít v úvahu i ostatní knížky, které jsem doposud přečetla a kterým jsem dala více jak tři hvězdy a tam trošku cítím, že bych jim asi přeci jen uškodila, půlit to nejde, takže prostě za 3:-)
Jinak Kristina mi ani nijak nevadila, někdy mi jí bylo pomalu až líto, jak se do toho - pro dobro druhých - zamotávala... Její myšlenkové pochody jsem taky dokázala pochopit, kdo nikdy nevzpomíná na své předchozí a bývalé lásky, ať hodí kamenem... Nejvíce mě bavily a rozesmívaly pasáže s její dcerkou Majdalenkou, ta dětská upřímnost je někdy prostě dokonalá:)
Autorčin styl mi vůbec nevadil, nic nedrhlo, zkrátka mě knížka bavila a přečetla jsem jí za jediný den... Zkuste jí i vy, třeba si jí taky užijete:-)
Přečetla jsem jak Polibek pro Annu, tak Lolu a líbily se mi oba dva příběhy stejně:-) Prostě mi v létě tak nějak hezky a příjemně sedly. Moc se mi líbilo takové to vzájemné a přitom zcela nevinné oťukávání a jiskření - je mi to rozhodně milejší a bližší než knížky, ze kterých erotika doslova stříká z každé věty...
Obě knížky mohu doporučit opravdu všem, jsou čtivé, líbivé, odpočinkové a prostě "culící":-) Zaujalo mě i to, že autorka zvolila ne zrovna typický a běžný "vzorek" rodiny, výchova dětí rodiči stejného pohlaví je ve světě běžnější než u nás a já doufám a věřím, že i u nás doma se už blýská na lepší časy...
A abych to závěrem ještě trošku odlehčila, nesmím určitě zapomenout na mého oblíbence Etiénna, byl opět úžasnej a víte, že mě i napadla možnost, jak by mu to ladilo společně s Lolou? Ta mi totiž byla oproti Anně asi víc sympatičtější. Možná je to i tím, že se mi Lola jevila méně naivní, otevřenější, zkrátka vyspělejší... Asi si obě knížky budu muset přečíst znovu, abych to pořádně porovnala:-) Ale nejdřív si počkám ještě na Islu, tam se oba páry mají taky objevit... Bude to asi ještě chvilku trvat, než vyjde i u nás, ale rozhodně se těším a určitě si další pokračování přečtu!
Moje druhá kniha od této spisovatelky a určitě budu ve čtení dalších příběhů pokračovat - její styl psaní se mi líbí, autorka si pro své knihy volí témata z běžného života, která jsou mi blízká a o kterých čtu velmi ráda.
Nikdy je příjemná, nevtíravá a čtivá oddechovka, která rozhodně neurazí, spíš naopak, může čtenáře i příjemně překvapit:-)