andante komentáře u knih

Na to, jaký byl kolem knížky humbuk, jsem čekal něco zajímavého.
Začátek mě nezklamal. Hezky se rozehrává situace, autorka umně dávkuje informace, takže nevíme, co si myslet, a stále měníme pohled na postavy, dvě časové roviny se postupně doplňují s tím, že se jistě nakonec sejdou, je tu příslib zajímavého děje.
Jenomže stránky ubíhají a já si pořád říkal - tak, teď už vím, kdo je kdo, a každou chvíli se začne něco dít. Nezačne. Dlouho mi trvalo pochopit, že tohle je opravdu všechno, co dostanu. Neděje se nic. Jen pocity, pocity, pocity. V té knížce není nic jiného než pocity. Nikdy nesledujeme události, vždycky jen "a teď vám řeknu, co se stalo včera". A dlohé rozebírání, jaké pocity to vyvolalo.
Slibovaný thriller prostě nenastane. Máme tu dvě vypravěčky, časem se k nim přidá třetí, a obvykle se přepínáme do některé z poloh: chovám se jako kráva / vyčítám si, že jsem se chovala jako kráva / slibuji si, že už se nebudu chovat jako kráva / znovu se chovám jako kráva.
Holky neustále dělají něco, o čem ví, že to je špatně, nedovedou vysvětlit, proč to dělají, ale stejně to jdou udělat. Nemá to absolutně logiku a většinou z toho nic nevyplývá, jen další příval bolestí, pochybností, lítosti a výčitek. Když konečně v samém závěru nastane obligátní drama (k němuž by nikdy nedošlo, kdyby se hrdinka nechovala jako kráva), tak jsem o ni neměl strach, jen jsem si říkal - tak už ji sejmi, ať se konečně něco děje.
Opravdu jen pro ty, kdo místo děje dávají přednost pocitům.

11 15.06.2024

Typický příklad toho, kdy autor příliš tlačí na pilu a kalkuluje, aby to bylo co nejpůsobivější, a nějak se z toho vytratí život. Brutální scény jsou krvavé a zvrácené natolik, až to začne působit přepáleně. Detektivům věčně nikdo nevěří a všichni jim házejí klacky pod nohy. Žádné sebebanálnější odhalení se neobejde bez scény, kdy jeden z detektivů náhle prozře a musí přerušit dětskou besítku, odlet letadla nebo něco jiného, aby na něj všichni koukali, jestli se nezbláznil, ale on jen odhalil další indicii (která čtenáři došla o pár stránek předtím). Finále sice působivé, ale zatížené spoustou náhod a všemocností vraha, který si vyzbrojen sekyrou podává zkušené detektivy s pistolemi jako na běžícím pásu. Zkrátka, míň je víc.

7 27.01.2022

Krásné, atmosférické, lidské. Žádná postava není černobílá a všechny si je nakonec zamilujete, i když vás všechny budou nejdřív štvát. Ano, dá se tomu vytknout, že některé motivy nejsou úplně dotažené, že se vlastně dvě hlavní linie potkávají a míjejí, aniž by do sebe zapadly, ne vše dává tak docela smysl. Taky mi trochu vadilo, že nadpřirozeno bylo nakonec vykreslené až příliš konkrétně, místo aby zůstalo ve snové neostrosti. Ale co už, i tak si to pět hvězd zaslouží.

4 27.01.2022

Není to knížka pro každého. Autorovým záměrem bylo napsat epos, kde se na osudech jedinců vykresluje vývoj celé země, v němž jsou ti jednotlivci vlastně jen podružnými kolečky vlečenými nezvratným osudem. I bohové jsou jen symbolem sil, které formují vývoj světa a někdy má jejich náhodný rozmar dalekosáhlé následky. Sledujeme osudy mnoha postav a dlouho není zřejmé, které jsou vlastně důležité a které za chvíli zmizí semlety nezvratným osudem. Autor se soustředí na popis života ve starověkém Řecku a hýří zajímavými detaily, kdo si potrpí na historickou věrnost a dobře podané reálie, bude ve svém živlu. Příběh popisuje především boj o moc mezi znepřátelenými rody i spojenci a přípravy na finální střetnutí. Fantasy prvků je velmi málo a v podstatě by se knížka obešla bez nich, rozhodně nečekejte moc kouzel a bájných nestvůr, i když i těch se tam pár najde. Pokud máte rádi starověké mýty a hrdinské eposy, dejte knížce šanci, jen počítejte s tím, že to není jednohubka na jedno odpoledne.

3 16.04.2024

Antihrdina je zajímavě odpudivý, ale nedává moc smysl. Pochopitelně musí mít mimořádné schopnosti, když se při svém způsobu života nenechal chytit, ale ke konci už je z něj vyložený superman - a přesto je zároveň líčen jako člověk, který nedokáže získat zaměstnání a živoří v chudobě. Samotný zločin je dost přitažený za vlasy a nemůžu se zbavit pocitu, že padouch měl daleko snazší způsoby, jak to celé sehrát.

3 14.01.2024

V laciných hororových filmech se často vyskytuje scéna zvaná "nechoď tam". Hrdina, či častěji hrdinka, před nějakým děsivým místem - sklepem, zapadlou ulicí, opuštěným domem, které v ní vzbuzuje strach, ale přesto tam z nepochopitelného důvodu musí vlézt. Ve chvíli, kdy se ještě nic neděje, šílí strachy, ale když jde opravdu o život a měla by vzít nohy na ramena, tak tam prostě vleze. Kniha Bába Motyka je scéna "nechoď tam" roztažená na 300 stránek. Má to atmosféru, ale nedává to smysl. Veškeré postavy se chovají iracionálně a vždycky udělají pravý opak toho, co by z hlediska logiky měly. Ani čachrování s časovými liniemi nezastře neustálé lapsy typu "pokud věděl celou dobu tohle, přece před dvaceti stranami nemohl udělat toto..." Pokud dáváte přednost atmosféře před logikou a konspirační teorie vám přijdou děsivé a ne k smíchu, je kniha pro vás.

3 20.12.2023

Tak tu máme dalšího sériového vraha, který si pohrává s policií, je všudypřítomný, vševědoucí a všemocný. Ovšem na rozdíl od všech těch Sněhuláků a Kaštánků a spol. se tenhle přímo nevyžívá ve zvrácenostech a autor se soustředí spíše na pátrání a spád. První půlka je parádní, autor hýří nápady, napsané je to lehce a vraždy jsou originální. Pak to ale začne ztrácet dech a překvapivý zvrat na konci nefunguje. Možná kdyby si to autor připravoval postupně, tak snad, ale takhle je to moc velký králík z klobouku, který je nečekaný hlavně proto, že vůbec neodpovídá tomu, jak se postavy chovaly dosud. Jako by si najednou při psaní uvědomil, že potřebuje lepší závěr, tak ho přimyslel dodatečně. Lépe kdyby z toho udělal dvě knížky. Škoda, mohla to být skvělá věc, takhle je to trochu zkamání.

3 05.11.2023

Zajímavá a neobvyklá kniha. Povídky by se daly rozdělit do tří skupin (kromě amerického úvodu). Jednak jsou tu ty, které slouží jen jako představení dotyčné země, s její kulturou, památkami, atmosférou, a Batman je tam spíš jako divák. Někdo to dělá s lehkostí a humorem (Francie, Španělsko), někdo spíš trochu těžkopádně (Polsko, Turecko), někdo zdůrazňuje místní problémy a co by s nimi superhrdina (ne)mohl udělat (Mexiko, Brazílie). Pak jsou tu povídky, které představují Batmana jako "symbol, který i v naší zemi inspiruje" (Rusko, Čína, Japonsko). Pouze těch pár zbývajících se skutečně pokouší vyprávět příběh (Itálie, Neměcko, ČR, Korea). Italský je nejpovedenější, má skutečně promyšlenou strukturu a vydařenou pointu. Německý je pěkná jednohubka, Korejci nejsou špatní, ale potřebovali by víc prostoru.
Co se týče výkonu Štěpána Kopřivy a Michala Suchánka, oba svou práci zvládli velmi dobře, příběh je velmi kopřivovský a kresba tradiční, čistá a heroická. Bohužel obojí tak úplně nejde dohromady. Příběh by potřeboval špinavější a rozhodně hororovější kresbu, zvlášť finále vysloveně volá po troše hnusných krvavých výjevů z působení vraždícího telepata. Ty hladké vypulírované obrazy sošných postav a rozmáchlá gesta, precizně vykreslená, k tomu prostě nesedí.
Celkově jde o dílo, které stojí za to neminout.

3 16.04.2022

Knížka je to velmi lákavá, zajímavé téma, parádní prostředí a vcelku dobře vymyšlený příběh. Jenže napsané je to jednoduchým až primitivním jazykem, nic není podané jakkoliv zajímavě, ani vraždy, ani pátrání, ani vztahy. Na thriller málo napětí, na detektivku málo podezřelých (každý trochu zběhlejší čtenář detektivek musí uhodnout vraha hned, minimálně proto, že nikdo jiný tam není). Nuda. Co to ale sráží především, je hlavní hrdina, který je zkrátka idiot. Prezentují nám ho jako špičkového zkušeného vyštřovatele s moderními metodami, v reálu je to hloupý, neschopný a arogantní břídil, který by nevyšetřil absolutně nic, kdyby na své straně neměl náhodu (vždycky někam přijde a narazí tam právě na toho, kdo ho posune dál). Jediné napětí v knize pak plyne z toho, že trnete, co dalšího zase zvorá a jakou pitomost provede. Možná to byl záměr, ale za mě se to číst moc nedalo.

2 12.02.2023

(SPOILER) Tenhle vrah s každou vraždou zcela mění modus operandi, to je něco absolutně nečekaného, nikdo nikdy nic takového neviděl... Aha, on tady před deseti lety řádil vrah, který vraždil úplně do puntíku stejně. No jo, to nám možná mělo dojít, že?
Říká se, že brzy začnou knížky psát roboti, a pokud ano, vsadím se, že takhle nějak budou vypadat. Směsice scén, které jsou působivé, ale už jsme je stokrát četli jinde, ploché postavy (samý odborník nejlepší na světě, vrah i policisté naprosto precizní a dokonalí - akorát že přehlížejí evidentní věci). Pořád nás všichni přesvědčují, jak má vrah všechno dokonale promyšlené - ale v jenom kuse mu pomáhá náhoda. A ten dementní závěr... Nevím, no. Možná už jsem takových knížek četl moc a další podle stejné šablony, odlišující se jen tak přehnanou úrovní brutality, až působí spíš směšně než děsivě, už mě neoslovuje.

1 14.12.2024

Tváří se to jako knížka, ale je to jen povídka, a nijak zvlášť nápaditá. Pouhých 131 stran a dobrá polovina jich je tam navíc, jen prázdná vata.

1 01.07.2024

Není to svébytný komiks, ale stručné převyprávění děje knížky s obrázky. Znázornění jakékoliv akce je chabé a často ji radši vyškrtnou úplně a jen skočí tam, kde už je po všem. Statické scény jsou lepší, ale i tak dost o ničem.

02.07.2024

Detektivka, ve které není moc pátrání. Sledujeme spíš mezilidské vztahy vyšetřovatelů, podezřelých a rádobydetektivů. Všechno je odhaleno spíše pomocí intuice než nějakého pátrání. Autorka nám sice naservíruje čtyři podezřelé, ale že by mě nějak zajímalo, který z nic to nakonec bude, to se říct nedá. Navíc způsob vraždy, jakkoliv autorka dělá, co může, aby nás přesvědčila, že funguje, mi stejně připadá naprosto nereálný. Napsané pěkně, ale tak nějak bez přidané hodnoty.

07.06.2024

Dlouho jsem přemýšlel, proč mám s touto knížkou problém. Na první pohled má všechno, co má mít - atraktivní prostředí, zajímavou zápletku, živé postavy, nečekaný zvrat. A přesto... přesto jsem se musel do čtení nutit a vůbec mě to nebavilo. Nakonec mi napověděl medailonek autora - je to zkušený filmový a televizní scenárista a tohle je jeho románová prvotina. Knížka se prostě píše jinak než scénář. Je to napsané tak nějak bez šťávy, jako by to jen popisovalo, co se děje na plátně, ale chybí tomu drajv. Nemáte z toho pocit skutečného děje, spíš jakési skládačky, která, i s přispěním mnoha nelogičností a podivných náhod, propluje od startu k cíli. Možná je problém ve mně, ale autorův styl mě prostě minul.

14.01.2024

Komiks je překrásně nakreslený a dýchá z něho láska k tajuplným místům a k Jihlavě. Hlavní problém tkví v tom, že kreslíř je tu zároveň scenáristou, takže všechno se podřizuje kresbě a příběh hraje druhé housle. Ne že by byl špatně vymyšlený, ale nemá pevnou kostru, je roztříštěný, tempo úplně kulhá. Je to jako kdyby se vám někdo pokoušel popsat děj skvělého filmu a skákal od obrazu k obrazu a vy pořádně netušili, o čem je řeč. Děj je jednoduchý, pochopit se jistě dá, ale nevtáhne vás. Autor by si měl pro příště najít scenáristu, který by dal příběhu gradaci a rytmus. Dalším problémem je neujasněnost, pro jakou věkovou skupinu má být komiks určený. Samotné téma, občasné velmi nenáročné filosofické úvahy a konečně i způsob, jakým je čtenář zapojován do děje, ukazují zaměření na čerstvě náctileté čtenáře. Zvláště to třetí je velmi originální a vydařené, ovšem na starší cyniky to sotva zabere. Když ale dojde na akci, je velmi brutální a surová, těžko to označit za komiks pro děti. Celkově jde o dílo mimořádné, osobité a s velkým potenciálem, který ale z velké části zůstal nevyužitý.

16.01.2022