Andynka
komentáře u knih

Další super příběh od B.A.Paris.
Perfektně zamotany. Čtivě napsaný. A i když se dá uhádnout dopředu, kdo je vrah. Tak vam to stejnak bude srotovat hlavou celou knihu, jestli se náhodou nepletete.
Nejvíc mě asi na příběhu baví ta realita, že to není extra přitažené za hlavu. Vše je vysvětleno, vše do sebe krásně zapadá. Takže za mě celkem vydařený thriller.


Na to jak je to celkem vyhlášena série, tak já jsem lehce zklamaná.
Celý příběh se točí kolem výslechu. Kdy se vlastně nic moc nedozvíte. A vyšetření případu si najednou detketiv vycucne z prstu a podá ho tak, že by to mělo být důvěryhodné.
Pro mě tomu tak není. Už jsem ten konec takhle předvídala, když jsem zjistila, že se vyslechem svědků nikam nedostáváme. A taky na moje poměry zde byl zbytečně moc soukromí život. Jako věcné vrácení se k tomu, že detektivovo otec je známý muzikant.
Četlo se to lehce. To se tomu zase musí nechat. A nápad to zlý nebyl. A já pořád doufám, že ten první díl mi měl jen objasnit celou situaci a ten druhý už bude mnohem lepší. Hlavně co se pátrání týče.


Ježiši jo! A jsme zpátky na koni !
Po předchozích Bridgertonech jsem se začala u knižek od autorky nudit.
Ale tahle kniha mě zase nakopla a ukázala mi proč jsem si její knihy tak zamilovala.
Změna prostředí knize velmi pomohla. Za mě jedno velké ano ! Tohle mi přesně sedlo. A namotivovalo na další knihy.


Wow, tohle je prvná setkání s autorem... A pááání rozhodně není poslední.
Začala bych asi obálkou knihy, protože to je lákadlo jako blázen. Ta obálka je totálně boží a já jsem se díky ní, konečně rozhodla zakoupit nějakou knihu od autora ( v merku už ho mám opravdu dlouho ) .
Samozřejmě jsem se do ní musela ihned pustit, abych zjistila, zda jsem se nenechala tou krásnou obálkou napálit.
A nenechala ! Ten příběh byl jízda! Žrala jsem ho od prvních stránek a opravdu až na konci jsem napětím vydechla.
Příběh se odehrává z pohledu dvou osob. A nemá to chybu, skvěle to do sebe zapadá.
Skvělý děj... všechny dějové linky se do sebe navzájem proplétají. Je to opravdu napínavě napsané. A můj mozek jel při čtení na plné obrátky, aby zjistili proč tomu tak je. Kdo za tím vším ještě stojí, co mají některé osoby společného a podobně. A upřímně, nepřišla jsem na to. A jsem za to vděčná ! Většinou vše prokouknu velmi brzo. A tady jsem prostě nemohla odložit knihu a musela se dozvědět, jak to celé skončí.
Už jdu pomalu pokukovat, jaká další kniha od toho to autora mi přibude v knihovně.


Po přečtení knihy jsem si musela dát oddych , abych se zamyslela nad knihou.
Protože při čtení knihy jsem si říkala, že to není až zas taková bomba, na to jak je kniha vychválená.
Příběh je velmi originální, ale za mě není napsaný moc poutavě.
Na druhou stranu mě vlastně svoji originalitou nutil číst dál.
Moc se mi líbilo i proplétaní časové linie, která na sebe vlastně pěkně navazuje.
Každopádně, když jsem si dala pár dní a přemýšlela nad tou knihou. Zjistila jsem, že jsem z ní vlastně nadšená. Už jen to, že nad ní musím přemýšlet znamená, že na ten příběh jen tak nezapomenu. Nechci nic prozrazovat z děje, protože mě samotnou moc bavilo objevovat o čem kniha vlastně je. A mrzelo by mě, to vědět dopředu.
Jako asi to nebude má nejlepší kniha roku, jako tomu je u většiny čtenářů této knihy.
Ale rozhodně se zařadí do knih, které nezapomenu a jednou se k ní i velmi ráda vrátím.


Vůbec jsem se nemohla rozhodnout, jak mám knihu hodnotit.
Ten příběh je tak jiný, než jsem doposud četla. A zároveň, tak známý- pohádkový.
Kniha je velmi poutavě napsaná... s trochou ironie, humoru a zároveň je docela vážná.
Chvílemi se mi kniha četla s těžkým srdcem a pak ale nastoupila ta krásná fantazie a já jsem se uklidnila.
Takže nakonec knihu hodnotím velmi dobře, i když jsem z ní trochu zmatená, co se týče pocitů, které ve mě vyvolala,
Líbí se mi ta originalita příběhu, ty hluboké myšlenky. Určitě si myslím, že by si jí měl člověk přečíst a vypořádat se s knihou po svém. :)


Stopařův průvodce Galaxií jsem poslouchala jako audioknihu. A byla to opravdu dobrá volba. Nebýt zábavného čtení Vojty Dyka, asi bych nebyla schopna knihu doposlouchat.
Vojta Dyk si opravdu pohrál s každou postavou s jejím hlasem . Dodal tomu velkou šťávu a já se opravdu bavila.
Každopádně příběh jako takový nevím jestli mě tak úplně bavil... Bylo zajímavé zjistit, proč se všechno děje. A kam ten děj vůbec spěje... ale tak nějak se mi to celé zdálo hrozně táhlé... Nejvíc to opravdu zachraňovalo to, že jsem se pustila do poslechu a né do čtení.
Tak uvidíme, co ty další díly. Třeba mi to celé dohromady dá mnohem větší smysl.


A je tu bohužel konec.
Poslední díl byl spíše oddechový, ale i tak stál za to.
Bena jsem si oblíbila už na začátku série a tím, že jsem zjistila, jak vyrůstal si mě získal ještě víc.
Při čtení jsem i vnímala tu atmosféru pomerančů.
Sice je mi líto, že už tahle série končí, ale bylo to fajn zakončení.


Jelikož jsem do téhle série šla na slepo, byla jsem překvapená, že je to pokračování.
Tentokrát z pohledu Livie.
Můžu narovinu říct, že když jsem to zjistila, byla jsem opravdu zklamaná. Nevěřila jsem, že by se vyvedl dobře i další díl. A hlavně, o čem chce jako autorka psát?
No, jde vidět, že hrozne všechny podceňují.
Protože i tento díl byl opravdu super. Zase trochu jiný, ale stejně čtivé.
I Livie měla prožila svoji romanci a nebylo to zrovna nejlehčí. Zároveň uplne neztrácíte přehled i o postavách z předešlé knihy.
Ani nevíte, jak se těším na další díl!


Jo jo jo jo a jo !
Já ty Bridgertonovi prostě miluju!!
Každý díl se hrozně těším až poznám dalšího člena a přečtu si o jeho milostném životě.
A i když si každý díl říkám, že už v tom dalším díle prostě musí být další Bridgerton nezajímaví.... tak jsem vždy mile překvapena, že tomu tak není.
Rodinu Bridgetonových si prostě musíte zamilovat.


Další moc příjemná kniha od autorky.
Baví mě ta lehkost psaní... to se pak čte kniha úplně sama.
Příběh o životě mladých dívek. Jak to kdysi fungovalo.
Ten rozdíl mezi dobou, kdy dívky vyrůstaly a dalo by se říct dnešní dobou. I to je celkem zajímavé číst.
Dnes už je pro nás vše samozřejmostí, ale když jsem si to takhle četla, že bylo hodně věcí pro lidi naprosto nepředstavitelné, tak to mě opravdu bavilo.
Jen by tam za mě nemuselo být pokračování příběhu, kdy čtete jen to špatné, co si dokážete vymyslet. To mě až tak moc nebavila. A to i přesto, že se autorka snažila zakončit příběh s nadhledem a nad všechny strasti, co přinesl život se povznést.
Každopádně se autorka zařadila mezi mé oblíbené, její knihy si přečtu vždy ráda a znova. :)


Tak tohle bylo tak super čtivo !
Hodně jsem uvažovala, jestli knihu vůbec kupovat.
Ale Hunger games mám ráda, tak jsem si řekla, že do toho pujdu.
Přiznám jsem , že jsem čekala jen knihu, která má přilákat čtenáře a viděl peníze. Nic zázračného... Ale tady tomu tak opravdu není.
Celý ten příběh mě hrozně moc bavil. Poznávat Snowa od mala byl prostě super nápad.
Knihu jsem naprosto hltala. Nechala jsem se jí unášet a hrozně moc bych si přála, aby byla taky zfilmovaná. :)
Myslím, že si to jako doplňující příběh zaslouží. :)


Na novou Colleen jsem se moc těšila. Ale to, co jsem si přečetla v nové knize mě teda moc neuchvátilo.
Kniha, která popisuje rodinnou tragédii a vy sledujete , jak se s tím členové rodiny vypořádávají.
Dále zde máme více romantických linek.
Ale pro mě... to nebyla Colleen, kde je její originalita ? Kde jsou její příběhy, u kterých jsem se občas nemohla ani nadechnout, jak mě bolelo srdce ? Nebo napětím, které jsem při čtení prožívala ?
Tohle byla nuda!
Nic moc nápaditého a tak nějak méně prožité... odpočinková kniha.
Nejvíc mi asi knihu narušovaly ty tuctové romantické linky...
No jsem zklamaná. Poprvé a snad naposled.
Krásná obálka, jednoduchá četba, která po sobě nic nezanechá, jako u ostatních knih od Colleen Hoover.


Autorka má vážně talent.
Celou knihu jsem žrala, jako by to opravdu všechno mohla být pravda. A nakonec mi bylo líto, že to byla jen autorčina fantazie. Protože jsem si sama přála být na koncertě skupiny Daisy Jones & The Six.
Už jen formát, jak je kniha psaná je pecka. Je psaná formou rozhovorů a skvěle na sebe navazují a neruší vám to dějovou linku.
Je to procítěné, je to milé , je to skutečně neskutečné... plné vztahu, drog , alkoholu a hudby.
Já jsem nadšená a plná příběhu.
tahle kniha si mě omotala kolem prstů.


Za mě zatím nejlepší kniha od autorky.
Strašidelná, ale není úplně přitažená za vlasy. Vždy když už to vypadalo, že to autorka přežene, tak to ukočírovala a mile překvapila.
Kniha plná duchů a historie... Kde si manželský pár odkoupí pozemek, kde straší ( klasika ).
Ale Helen začne vídat duchy a její manžel Nate zas bílou laň . A tak Helen vycítí, že duch po ní asi něco chce.
Za mě opravdu skvělá duchařina. Vůbec jsem se nenudila a celý příběh hltala. Ani mi nevadila ta tloušťka knihy.
Doufám, že autorka napíše víc takových knih. I když to začíná jako klasická duchařina, rozhodně z toho vznikne něco originálního.


Další super díl!
Plný napětí, kdy vás kniha celou dobu vede k určitému konci a stejnak se nakonec vše změní. Super... tyhle zvraty miluji. A vůbec nechápu, kde autor bere tolik inspirace. Protože každý díl je opravdu originální. A dokáže do příběhu dostat úplně vše, co já vyžaduji.
Co mi ale stále leze na nervy, je slovíčko anžto, které se začalo objevovat od minulého dílu. A to slovo tak moc nesedí do toho textu, že vás dokáže dokonale rozčílit... Zde ho bylo méně než v minulém déle, tak snad od dalšího ho překladatel úplně vynechá.


To bylo tak krásné!
První díl jsem četla už poměrně dávno a tak jsem se bála, jestli se dokážu do příběhu zase lehce dostat.
A zvládla jsem to. Díky skvělé spisovatelce ( u nás i díky překladateli) , který to se slovy umí.
Kniha mě chytla od prvních stránek a nedokázala jsem se od ní odtrhnout.
Další dobrodružství Morrigan mě moc bavilo!
Nejvíc mě tady asi baví, že hlavní hrdinka není násilím statečná a nejlepší. Ale je to prostě dítě, které se snaží ovládnout svoji vlastnost a naučit se žít v novém světě. Je to velká sympaťanda.
A ten svět.... zase ho poznáme o trochu víc a stále mě moc baví!
No... co vám budu povídat, už potřebuji další díl ať se mohu zase vrátit do toho skvělého světa!!!


Tak to byla zase jízda. Trošku hůř jsem se do příběhu dostávala, ale nakonec to bylo zase skvělé a originální.
Knihy mě moc baví po té psychologické stránce. Jsou velmi dobře propracované, překvapivě. Nikdy zde není nijak opomenutá postava.
Co jsem ale nepochopila, bylo používání slova anžto... to mi naprosto drasalo nervy... bylo zde tak násilně vložené.... Opravdu nechápu proč.
Malé plus má kniha za zmínku o S. Kingovi. ????
Ani třetí kniha z téhle série nezklamala. A to se tedy cení.


Je to za mě odpočinkový thriller, u kterého nemusíte moc přemýšlet, protože vás autorka sama krásně provede celým dějem.
Je zde hodně postav, který jsou vzájemně propleteni . A to se mi moc líbí. Takový začarovaný kruh, kdy každý zná každého. A oceňuji, že všem postávám dala dostatek prostoru, aby jste si i vy o nich mohli utvořit názor.
Autorka se vám snaží těmi zamotanými vztahy v ulici pomotat hlavu, ale u mě se to moc nepovedlo.
Příběh je totiž tak jednoduše napsaný, že jsem se nechala unášet dějem a ani jsem u knihy moc nepřemýšlela.
Každopádně je kniha díky své jednoduchosti velmi čtivá a chcete znát konec.
Konec tedy zůstal lehce otevřený, ale zase alespoň zde jste mohli konečně zapojit svoji fantazii.
Takže za mě určitě doporučuji přečíst, pokud si u knihy chcete odpočinout a zároveň si knihu užít ! Doporučuji knihu na nějaké deštivé odpoledne. Myslím, že ji slupnete na jeden zátah.
Je sice většího formátu, ale je to jen tím, že je hrozně roztahaný text. Ale alespoň se to o to jednodušeji čte. :)


Hned na začátek musím napsat, že jsem lehce zklamaná. Od mrchožrouta jsem čekala, že to bude víc drsný, že mi z toho bude zle... Ale to se stalo jen jednou a to opravdu málo. Takže na mrchožrouta byl na mě moc lidský...
Každopádně příběhu to nijak neuškodilo. Byl to originální příběh, kdy lidožrout pomáhá FBI s řešením případů. A oni mu naopak za to poskytují oběti k jídlu.
Děj byl napínavý, překvapivý... místy lehce nechutný, ale nijak zvlášť. Nechyběla zde ani lehká romantická linka, která mě velmi bavila. Pavila mě zde ta lehká zvrhlost při myšlení Timotyho. A abych pravdu řekla, bylo mi Timotyho líto a měla jsem chuť ho popostrkovat, aby si konečně zvolil tu lepší cestu.
