Anetiina komentáře u knih

Zjevně budu v drtivé menšině, ale mně se Dívka v ledu nelíbila. Příběh mě ničím zvláštním nezaujal, hodnotím ho průměrně. Erika Fosterová mi byla nejen lidsky nesympatická, ale často mi přišlo, že jedná nelogicky, absurdně a že by se v reálném životě nemohla v důsledku svého chování (nejen) k nadřízeným dostat tak vysoko v kariérním žebříčku. A v neposlední řadě mi nesedl ani styl psaní, autor byl se vším velmi rychle hotový, některé věci byly nedotažené, vztahy málo rozpracované a např. osob se slovenskými kořeny bylo kolem jediného případu až rušivě moc. Po tomto kousku mě ani moc neláká sahat po dalším díle série.

12 21.06.2020

Celkem příjemné překvapení. Zajímavá zápletka, ich forma z pohledu několika osob, pátrání po vrahovi nikoli z pohledu vyšetřujících policistů a netypická hlavní hrdinka. Hvězda navíc za originalitu, poslední dobou mi všechny detektivky a thrillery přijdou na jedno brdo, tuhle jsem si vychutnala.

9 30.07.2020

Přidám se k menšině. Styl vyprávění mi hrozně vadil a nezvykla jsem si, Smrt mě tam doslova iritovala. Příběh samotný nebyl špatný, nicméně jeho podání mi dojem z knihy prostě zkazilo.

7 23.06.2020

Prijemne "normalni" severska detektivka po te kupe krvavych thrilleru plnych uchylnosti, kterymi se to dnes jen hemzi. Pomalejsi tempo, ale nic hrozneho. Zajimavy pribeh, netradicni vysetrovatele, prekvapive rozuzleni. Jen me trochu iritovala vetsina postav, ktere jednaly (anebo nejednaly) casto dost nepochopitelne, taky mi prisly malinko nerozpracovane v kontrastu s tim, jak se pribeh hlavne ze zacatku tahnul. Urcite se jdu vrhnout i na dalsi knihy autora.

6 23.10.2020

Tohle snad ani nepotřebuje komentář. Téma holocaust tentokrát z pohledu těhotných žen. Rozum zůstává stát nejen nad těmi hrůzami, ale i nad houževnatostí žen a nad tím, co všechno ony a jejich děti byly schopné prožít a přitom přežít. Jen úplně nedoporučuji číst v období těhotenství nebo raného mateřství.

6 23.06.2020

Autorka i samotná kniha Pět mi velmi sedla. Geocaching praktikuje manžel, takže pro mě blízké téma, stejně tak Beatricino balancování rodinného a pracovního života. Samotný příběh byl zajímavý, napínavý, a i když jsem velmi zkušený čtenář detektivek, pachatele jsem odhalila až na poslední chvíli. Hvězdu navíc dávám za romantickou linku, tohle já v detektivkách prostě můžu.

5 21.06.2020

Kniha není špatná, fajn nenáročné čtení třeba na dovolenou, ale osobně si ji řadím do kategorie "neurazí, nenadchne". Začátek je poněkud rozvleklý a konec naopak velmi rychle hotový, uvítala bych větší dotaženost některých vedlejších linek. Body dávám za originální námět, atmosféru malého anglického městečka a celkově dobrou čtivost. Závěrečná kapitolka tam být vůbec nemusela, čtenář si mohl myslet svoje, nemám tyhle závěrečné podpásovky ve stylu Shari Lapena ráda.

4 28.05.2021

Smršť mě dostala svojí atmosférou. Skoro jsem nedýchala, jak jsem si živě představila blížící se bouři a hrozící nebezpečí, opravdu precizně a poutavě popsáno. Mysteriózní prvky sice vůbec nemusím, ale tady mi kupodivu tolik nevadily. Co mě ale iritovalo, bylo chování otce vůči dětem, z pohledu rodiče mi přišlo naprosto nereálné nechávat malé děti bez dozoru v domě u moře, zatajovat jim důležité skutečnosti atd., dost mě to tam rušilo.

4 26.11.2020

Moje srdcovka. Tana French píše skvěle, její Podobu miluju a Ztracený přístav je stejně dobrý, i když úplně jiný. Ztracený přístav je psycho a pro slabší povahy to asi není úplně snadné čtení. Líbí se mi vykreslení dopadů hypoteční krize na obyčejnou rodinu v Irsku, o to drsnější dojem to pak dělá na chudáka čtenáře :-)

4 22.06.2020

Podoba je i po šesti letech, kdy jsem ji četla poprvé (a od té doby asi pětkrát, v češtině i angličtině), jedna z mých nejoblíbenějších detektivek. Tanu French mám celkově velmi ráda, ale Podoba je u mě ještě výš, než její další knihy. Má všechno - zajímavé a skvěle vykreslené postavy, napínavý příběh, přesah do osobní roviny detektiva, romantickou linku, kořeny v minulosti...no mohla bych se rozplývat donekonečna.

4 22.06.2020

Moje první setkání s Bernardem Minierem a nedopadlo zrovna nejlíp. Rozvláčný a divný začátek mi vadil natolik, že jsem knihu několikrát odložila a dala přednost jiným. Až v době největší krize, kdy už jsem opravdu neměla co číst, jsem ji celou přečetla. Příběh není nezajímavý, ale prostředí mohlo být vytěženo lépe. Z Martina Servaze jsem si taky zrovna nesedla na zadek. Na druhou stranu to nebyla taková hrůza, aby mě to odradilo od dalších dílů, které hodnotím mnohem lépe.

4 22.06.2020

Sérii s Beatrice jsem si velmi oblíbila a ani Hlasy mě nezklamaly. Po těch nechutnostech, ve kterých v posledních letech soupeří převážně severští autoři detektivek a kde se to hemží mučením a zneužíváním, mi tahle série přijde příjemně "normální". Hlasy nabízí opět zajímavé prostředí, tentokrát psychiatrickou léčebnu. Pachatel je sice odhalitelný celkem brzy, ale kniha se s napětím čte až do konce. Romantická zápletka je pak třešničkou na dortu.

4 21.06.2020

Od Patrika Hartla jsem už přelouskala všechno a Nejlepší víkend je jedna z jeho nejlepších knih. Hledala jsem nějakou příjemnou současnou českou oddechovku, abych si odpočinula od detektivek a thrillerů a nemusela nad knihou moc přemýšlet, a přesně to jsem dostala. Narozdíl od Okamžiků štěstí, které jsem šla okamžitě odložit do knihobudky, si tuto v knihovničce asi nechám.

3 21.06.2020

Hodnotím o něco slaběji než předchozí knihu Pět, verše nejsou úplně můj šálek čaje, ale pátrání v rámci facebookové komunity bylo opravdu zajímavé. Body nahonili sympatičtí vyšetřovatelé, romantická linka a samotný styl psaní autorky.

3 21.06.2020

Velmi čtivý druhý díl série, tentokrát zasahující do osobního života detektiva Frosta Eastona. Děj je napínavý, konec překvapivý, ale za mě kniha trpí nedostatkem propracovanosti samotného vyšetřování (ať už toho oficiálního nebo neoficiálního), případně procesních záležitostí spojených s propuštěním sériového vraha. Co mě taky velmi zklamalo, byl v závěru odhalený motiv vraha, kterému sice nelze upřít originalitu, ovšem otázka jeho uvěřitelnosti dost pokulhává a autor se asi spoléhá na to, že když to podá tak, že člověku přeskočí v hlavě, tak to stačí... Kocour zde dostal větší prostor než v prvním díle, ale pro mě stále zůstává jen líbivým lákadlem na čtenáře.

2 28.05.2021

Slabé tři hvězdy. Kniha se četla dobře, sedí mi autorčin styl. V postavách jsem se orientovala bez problémů, zas tak moc jich tam není. Ale jinak, jak už ostatně několikrát zmiňováno v komentářích, je to takový galimatyáš nacpaný do jedné ne příliš dlouhé knihy, a to celkově spíše škodí než prospívá. Vadily mi některé charaktery postav (např. hlavní mladá hrdinka přemýšlela a jednala ne úplně úměrně svému věku), a také naznačené a nedotažené osudy některých zúčastněných. A jak tak nad tím přemýšlím, někoho "normálního" aby člověk pohledal, snad každý by tam potřeboval pár sezení u psychiatra. Autorka umí psát dobře, neotřele, náměty i provedení má originální, ale tady mohla trochu ubrat a dopadlo by to lépe.

2 10.08.2020

Zatím nejlepší díl této série. Občas se mi to zdálo až moc překombinované, což obvykle spíš nemusím, ale v tomto případě jsem se nechala strhnout.

2 22.06.2020

Autor mě prvním dílem série příliš nenadchnul, ale Kruhem to zdárně napravil. Linie s Hirtmannem mě moc nebaví, ale samotná zápletka tohoto druhého dílu je velmi povedená.

2 22.06.2020

Určitě stojí za přečtení. Příběhy jsou z velké části vykreslené z pohledu dítěte, čemuž odpovídá i zvolený styl jazyka a vyprávění, a o to jsou působivější.

2 21.06.2020

Originální námět, pro mě nové a zajímavé prostředí San Francisca, slušná čtivost, napětí tak akorát, to jsou hlavní klady této nové knihy, potažmo celé série. Co mě naopak zklamalo, je osoba detektiva Frosta Eastona. Nevím, asi jsem moc ovlivněná jinými detektivkami, kde je mimo samotného příběhu kladen důraz i na důkladnou policejní práci, což se tady bohužel nekoná, Frost působí spíše jako amatérský detektiv nebo novinář, který se kolem zločinu jen tak ochomýtá, než že by pořádně vyšetřoval, a přízvisko sympatický zřejmě plyne jen z jeho osobního chlapeckého kouzla, než z nějakých zásluh. Celá ta věc s kocourem mi přijde jen jako účelové líbivé lákadlo, aby byl sympatický detektiv ještě více sympatičtější pro určité typy čtenářů, mě to ale neskutečně iritovalo (nic proti kočkám, stejně rušivě by na mě působil i pes nebo papoušek, pokud by v příběhu neměl podobně zaslouženou roli jako např. Komisař Rex).

1 28.05.2021